Taháky k maturitě - Nejčastější chyby a nejasnosti ve výuce práva

Důležité odkazy:
www.gymlit.cz
/ gymlit
/ tvgymlit

[@holkapravnicka23]

Mám jen malinkou poznámku: subjektivní právo nelze ztotožňovat s nárokem. Příklad: pokud jsem věřitel a moje pohledávka vůči dlužníkovi se promlčela, mám stále právo na zaplacení dluhu. Při zaplacení promlčeného dluhu dlužníkem nepůjde o bezdůvodné obohacení věřitele. ...Ale pro případ uplatnění promlčené pohledávky u soudu nemůže věřitel uspět, neboť mu svědčí právo, nikoli již nárok. O nárok věřitel přichází promlčením (je samozřejmě nebytné, aby dlužník vznesl námitku promlčení). Nárok je tedy jakousi jednou ze složek práva, právo ale tento nemusí nutně obsahovat.

[@ceskehrytv]

6:56 - zmíněná výjimka je u ukončeného pokusu, a nikoliv u neukončeného. Udělal vše co má, dal do kafe jed, už nemusí dělat nic jiného, oběti už stačí se jen napít, otrávit se a umřít. To že si to následně dobrovolně rozmyslel je onou výjimkou, která způsobí zánik trestnosti (minimálně pokud jde o pokus vraždy). Naopak pokud by si to nerozmyslel dobrovolně (třeba by se na to přišlo a on tedy pod tíhou důkazů to kafe vylil) nebo pokud by TČ nebyl dokonán z jiného důvodu (např. by oběť kávu vylila, protože je nějaká ztuchlá, nebo co), tak by k zániku trestnosti nedošlo. 7:21 - oni si to ti právníci zase tak nepletou :). U nepřímého úmyslu nemá být na slajdu "chtěl", ale "je srozuměn". Chtění × srozumění odlišuje přímý a nepřímý úmysl, i když je oboje volní složkou jednání. Naopak nedbalost charakterizuje absence té volní složky. Přímý úmysl - pachatel vykonal jednání směřující k následku a chtěl jej způsobit. Nepřímý úmysl - pachatel vykonal jednání směřující k následku, nechce jej sice způsobit, ale nepředstavuje si žádnou okolnost, která by mohla následek odvrátit (tedy je srozuměn s tím, že to jednání následek způsobí). Nedbalost - pachatel vykonal jednání směřující k následku, nechce jej způsobit a buď ví, že následek může nastat, ale bez přiměřeného důvodu si představuje okolnost, která by mohla následek odvrátit (nedbalost vědomá), nebo neví, že by následek mohl nastat, přesto že by to vzhledem k okolnostem a osobním poměrům měl vědět (nedbalost nevědomá). Nedbalost nevědomou tak páchá někdo, kdo už něco o dané věci ví a měl si něčeho všimnout a neučinil to - například podcenil předletovou přípravu a nezkontroloval směrovky letadla, které jsou poškozené, a přesto s tím letěl (nevěděl, že jsou poškozené, ale byl povinen to zkontrolovat, tedy o té závadě měl vědět). Příklad ve videu je ok. Jiným příkladem třeba může být střelnice. Vím, že správce jde vyměnit terče, chci ho odpravit, vystřelím, zastřelím ho - úmysl přímý. Nevím, že správce jde vyměnit terče, ale je mi to v zásadě jedno, nemá se mi tam co motat, když střílím, já si zaplatil za střelnici a prostě můžu střílet... a zastřelím ho - úmysl nepřímý. Nevím, že správce jde vyměnit terče, ale neověřím si, že je daná oblast liduprázdná, kdybych tam houkl a někdo se mi ozval zpět, určitě bych nevystřelil, ale já si to nezkontroloval, i když jsem byl povinen tak učinit, taková jsou pravidla střílení na střelnici, a zastřelil jsem ho - nedbalost nevědomá. Odhodil jsem na střelnici nedopalek do koše a doufal jsem, že v něm není papír, přestože vím, že je tam čas od času házen a že od koše může začít hořet celá dřevěná střelnice - papír v koši skutečně začal hořet a střelnice vyhořela - nedbalost vědomá. Nepřímý úmysl pak v praxi byl dovozen třeba u pachatele, který útočil krumpáčem na horní část trupu - tvrdil, že nechtěl vraždit, jen těžce ublížit, ale soud mu oponoval, že kdo útočí na oblast hlavy a okolí krumpáčem, musí být srozuměn s tím, že způsobí smrt...