Terraformujeme někdy Mars?

[@jakubjonas5252]

Zdravím Vás pane Broži 🙂. I když většinu informací, které jste ve videu zmínil jsem znal z Vašich předchozích videí, tak musím říci, že mě toto obsáhlejší povídání bavilo a dozvěděl jsem se opět pár nových detailů. Teraformace Marsu po tomto videu mi zní ještě absurdněji, než kdy dříve 🙂. Osobně jsem vyrůstal na Star Treku a miluji vesmírné Sci-fi, ale nejen díky Vám, ale i jiným informacím o vesmíru, které s chutí hltám se mi změnil pohled na celkovou problematiku. Baví mě Vaše PUNKOVÉ povídání a asi nejvíce jsem se bavil, když jste žehlil, to byl superPUNK 😂 Děkuji za toto video. Ať se Vám daří a budu se těšit na další PUNKové povídání 🙂

[@ivanvalachovic8212]

Pecka přednáška. Už som si to dal druhý krát. Díky

[@romanmasopust6375]

Díky za parádní video!👍

[@Chmee2]

Mockrat diky!

[@kennyfreedom3895]

Super, díky moc a hezký večer i Vám 🤘🤘🤘

[@petrjanous185]

Díky!

[@Chmee2]

Mockrat dekuji za podporu!

[@bagristos1939]

Dekuji moc! Uz si to pred spanim poustim snad po 3.

[@eduardrichter4844]

Super Opravdu mě to video i poučilo. Takže za mě určitě dokoukat až do konce!

[@Chmee2]

Díky!

[@vasekstraka6366]

Perfektní video, délka mi vůbec nevadí. Naopak bych ocenil klidně ještě delší verzi, nebo i několik pokračování, kde byste mohli jednotlivá témata a problémy více rozebrat. Mimochodem, když jste zmiňoval „špatný nápad“ nechat vybuchnout atomové zbraně na pólech kvůli radiaci - není to tak, že radioaktivní materiál vznikající při jaderném výbuchu má většinou krátký poločas rozpadu? To by znamenalo, že po relativně krátké době (řádově měsíce) už by radiace nemusela představovat větší problém, na rozdíl od jaderných reaktorů, kde vznikají silně aktivní izotopy dlouhodobě bombardované gama zářením. Příkladem toho jsou města Nagasaki a Hirošima, kde dnes lidé žijí normální životy, což naznačuje, že dlouhodobé následky radiace po jaderných výbuších nemusí být vždy tak závažné. Navíc, v časovém měřítku, o kterém se tu bavíme, by to asi nebyl zásadní problém. Také si myslím, že pokud by skutečně došlo k explozi atomových zbraní na pólech, lidé by se pravděpodobně soustředili na život v oblasti rovníku, což by vliv radiace ještě více omezilo. Možná se mýlím, ale budu rád, pokud mě někdo opraví nebo vyvede z omylu. Děkuji za skvělé video a přeji hodně úspěchů při tvorbě dalších!

[@petrbasista9239]

Ne všechno má krátký poločas rozpadu. Cesium-137: S poločasem rozpadu kolem 30 let je jedním z hlavních zdrojů dlouhodobé radiace. Stroncium-90: Má poločas rozpadu přibližně 29 let a je nebezpečný kvůli své schopnosti nahrazovat vápník v kostech. Krypton-85: S poločasem rozpadu 10,7 let je jedním z plynných produktů štěpení. Plutonium-239: Má velmi dlouhý poločas rozpadu, přibližně 24 100 let, a je vysoce toxický.

[@Chmee2]

Díky za komentář, to máte vlastně pravdu a to jsem dobře ve videu nepodchytil. Googlím a vypadá to, že by to větší problém dělalo ca nižších pár desetiletí. Takže z delšího pohledu by to tolik nevadilo. Nicméně je asi dobrý dodat, že jak má Mars globální prachové bouře, které roznáší materiál po celé planetě, ten spad by nezůstal jen v oblasti pólů, ale začal by se šířit po celé planetě. Takže kdyby v době ostřelování by byli už lidi na povrchu, zbytečně by to pro ně bylo riziko... Pokud bychom si řekli, že Mars rozstřílíme teď a přistaneme tam až za půl století, pak by to bylo asi jedno... A na závěr stále platí, že i když led roztavíme, stále toho materiálu nebude dost. Takže mi to furt vychází jako špatný nápad a že se vyplatí upnout pozornost na naučení se, jak odklánět asteroidy :)

[@vasekstraka6366]

@Chmee2 anebo kombinace. Jaderném zbraně bychom mohli odpálit hned asteroidy postupně až nějaké vhodné najdeme🤣. Ale děkuji za obsáhlou odpověď.

[@merenevel]

Ten krátky polčas rozpadu nie je až taký jednoznačný, následky toho výbuchu v Hirošime a Nagasaki pociťujú do dnes bohužial nehovoriac o genetických mutáciách atd.

[@samhawkins3847]

Perfektní přednáška, ostatně jako vždy. Perfektní práce. Klobouk dolů. Děkuji. Ať se daří 😀👍

[@Chmee2]

Diky!

[@stanislavakolarova8567]

Zdravím, moc díky za vaši skvělou práci. Každé vaše video je super. Těším se na další a klidně i delší 🤣.

[@Chmee2]

Diky!

[@antoninstudeny5018]

Tak neboj se,mluvíš pěkně,jsou horší přednášející,který já nevydržím poslouchat dýl než 10min a pak usínám,byť mě téma velice zajímá.Takže děkuju za fakt globální pohled na teraformaci Marsu.Mě už to moc netrápí,je mě 70let a ani se nedožiju prvního člověka na Marsu,ale co čeká naše potomky,jim moc nezávidím.Tak jen pokračuj v podobných povídáních a snad se zase někdy uvidíme naživo na přednášce!Dobrou noc pro dnešek!

[@astariii307]

Výborné jako vždy ❤

[@AlenaMichnova-jd9zj]

Opäť super video, názorne a jednoducho vysvetlená problematika, teším sa na ďalšie 🥰

[@Chmee2]

Mockrát děkuji!

[@tomburakk]

Zdravím, super video. Narazil jsem na Váš kanál dnes a musím říct, že super přednáška. Chci se rovnou zeptat, zda máte v plánu někdy udělat video na téma kolonizace Měsíce a všechna úskalí toho, co je potřeba na trvalou základnu na Měsíci? 💚

[@luboszelenka9735]

Písečný červy ochočit je nutné.. zítra na cvičáku.

[@Chmee2]

Diky za koment, uvidim, klasicky barazim na problem člověkohodin a volného času to točit :D

[@davidodler7031]

Skvělá přednáška! Díky! 🙂

[@Chmee2]

Děkuji!

[@davidodler7031]

@@Chmee2 >>> Není zač 🙂 Jen takový drobný detail: "flór" se píše "fluor" nebo "fluór" 🙂

[@exask8]

@@davidodler7031 cs.wikipedia.org/wiki/Fluor asi fluor

[@merenevel]

Krásna scify lepšie ako Isac Asimov gratulujem. Predpokladám, že najbližších 100 rokov sa toho nedočkáme to už tu nebudem čiže utópia.

[@miroslavk2213]

Ďakujem za prednášku,bola skvelá.

[@Chmee2]

Já děkuji za pozornost :)

[@jirinaviron5022]

Děkuji. U "skleněného" zastřešení kráteru mě hned napadl další problém...mikrometeority. Je mi jasné, že by muselo jít o materiál speciálně upravený a v několika vrstvách, aby se jednotlivé díly mohly efektivně opravit/vyměnit

[@tomasstanek319]

Kde by se na Marsu vzaly mikrometeority, když má dostatečně hustou atmosféru na to, aby v ní shořely?? Na Zemi malé meteoroidy hoří v cca 90km výšce, kde je atmosféra ještě daleko řidší než je marsovská.

[@luboszelenka9735]

To je hustý.. prodáváš skleníky??

[@TeoJKjemojpan]

😊 super

[@brankazigic9191]

Otázkou je jak vyrobit magnetické pole na Marsu, aby plnilo svou funkci jako na Zemí ?

[@Chmee2]

I o tom se v tom videu bavime...

[@growllik]

Skvělé video, děkuji 😊 Možná opět akademická otázka - pokud nejsme vlastně schopní i přes nepředstavitelné náklady a s tím spojené a propojené problémy vybudovat udržitelnou a funkční marsovskou přírodu - zkusit se zaměřit ne na předělání planety, ale nalezení vhodnější planety a soustředit lidské zdroje k vyřešení dopravy na tu planetu? Je to vůbec teoreticky možné? A tím nemyslím pohon blízký rychlosti světla a cesty na desítky nebo stovky tisíc let. Děkuji. P.S. Vesmírníček 1 skvělý na loňské Vánoce, dvojka už čeká pod stromečkem😊

[@6610storm]

Ahoj, neříkej, že máš čas ještě na Agraeluse , jinak jsou to halogeny, fluor -ty už budeš vědět 😁👍

[@jurajhprobyt2107]

Skôr je mozne ze dovtedy deteraformujeme zem. 😊

[@standajanko9119]

Tady je ještě jedna otázka jestli by nebylo jednoduší a rychlejší vyčistit Venuši 🤔😆

[@luboszelenka9735]

Upeč kuře

[@rowexy2]

naprosto božský, jste dokonalej

[@Chmee2]

Díky!

[@PetrvonBrunthal]

Paráda Děkuji

[@Chmee2]

Díky!

[@tomburakk]

Když hrají deskovku Mars Terraformace, tak zvládnu teraformaci za 15 generaci. Určitě to bude tak rychlé i v realitě 😁

[@exask8]

jednoduše je teraformace zatím scifi docela ? :D

[@exask8]

vytvořit magnetické pole bych viděl jako docela velkou překážku k překonání

[@luboszelenka9735]

@@exask8 koupíš magneták.

[@helfstajn4739]

Ta náročnost je zhruba taková jako kdybychom chtěli postavit Tokio od základu ale náš největší projekt dosud byl zahradní domek.

[@janofab]

Nie,nevieme teraformovat ani Saharu.

[@crushlord3876]

extremne skvele video !! perfektne shrnuto do 2 hodin ... super prace... muj sci-fi scenar (berte jako vtip): poslat krabici s zelvuskama nebo podobne odolnou havet a cekat, co se bude dit a treba zmutuji v nejake martany, kteri se casem stanou inteligentnimi a budou zkoumat nasi planetu a zbytek soustavy :D

[@Chmee2]

Aby ten scénář fungoval, potřeboval byste tu krabici poslat někam, kde by byla dostupná kapalná voda. Bez ní ani želvušky nefungují - vypnou se a po čase stejně umřou, protože si během toho vypnutí neumí opravovat DNA. Takže by bylo potřeba, aby ta krabice uměla třeba během místního léta tavit okolní vodní led a dělat kapalnou vodu. Pak by to začalo být zajímavé :)

[@petrholinka4100]

Ahoj zdravím, já celý problém, přítomnosti člověka na Marsu, vidím podobně. Je mi cca 48 a předpokládám, že se možná dožiju za 30 let 2 až 3 marsovských stanic s posádkou 10 až 15 vědců/dobrodruhů. Asi v rovníkové níže položené oblasti na geologickém rozhraní. Proč plýtvat skromnými zdroji vody na teraformaci, zpočátku se bude atmosféra marzu (obohacovat jen odpadními plyny).

[@inux5543]

uzasny! dekujeme moc, bez prestavky od zacatku dokonce SUPER

[@Chmee2]

Tak to jsem rád a děkuji za investici dvou hodin do Vašeho sebevzdělávání :)

[@jozefjozef6955]

Dakujem, uzasna prednaska, dal som to v rychlosti 1,75x a takmer som sa terraformoval. Keep going 👍

[@petrjanous185]

Není to tak, že když se zvolí rychlá varianta osídlení vybudováním základny na povrchu, přijdeme o možnost bombardovat povrch asteroidy a tím přijít o možnost mít dýchatelnou atmosféru?

[@Chmee2]

Myslim si, ze ne. Kdybychom postavili zakladnu napr v oblasti rovniku a ostrelovali asteroidy oblast poku, nemuselo by to lidem u rovniku zas tolik vadit... zalezelo by samozrejme na velikosti asteroidu a na konstrukci zakladny (podzemni lepsi nez povrchova...).

[@merty6]

Je to moja obľúbená téma, aj pri riedkej atmosfére je na Marse cca 25x viac CO2 ako na Zemi. Prečo je teda na Marse taký veľký rozdiel teploty medzi dňom a nocou? Odpoveď je - chýba tlak atmosféry, to znamená ostatných neskleníkových plynov. To znamená že Zemská atmosféra je schopná zadržiavať teplo nielen vďaka prítomnosti skleníkových plynov ale vďaka celej mohutnej atmosfére. Takže to rozpočítavanie skleníkového efektu Zeme na 26% z 33°C mi nedáva veľký zmysel.

[@tomaskonopac9431]

Tak kolonizovat vesmír je v podstatě základní podmínka přežití lidstva. Jen si nesmíme lidstvo představovat jako nějaký neměnný statický druh. To, co se z lidstva vyvine ve vesmíru, pokud se tam usadí už b bude vypadat diametrálně jinak. Ono to souvisí s genetickou přizpůsobivosti prostředí. Každý živočišný druh se vyvíjí podle podmínek ve, kterých je. Samotná teraformace Marsu je tak trochu nesmysl ta planeta nemá magnetosféru ani dostatečnou gravitaci schopnou udržet vodu a vzduch trvale na svém povrchu. Přirovnal bych to asi ke snaze naplnit děravé vědro vodou. Je jedno kolik toho nalijete dovnitř vždycky to vyteče ven.

[@JAROVARGANITRA]

TOTAL RECAAL

[@sheepcz7747]

Na Martana my nesahejte, v dobe kdy byla napsana kniha se o toxicite pudy nevedelo. 😂😂😂😂

[@janvanik8945]

A co Venuše?

[@nirasa]

Díky za vaši práci, pane Broži. Myslím, že k teraformaci Marsu nikdy dojít člověkem nemůže. Nemá na to - ani technologii, ani znalosti, ani sílu, moc, znalosti fungování vesmíru... a nikdy je mít nebude. V tomto jsem pesimista.

[@Chmee2]

Vsak o tom je video, ze to nebude nikdy nic snadneho... :)

[@nirasa]

@@Chmee2 🙂Jo - jen jsem chtěla potvrdit, co jste ve videu říkal.

[@HtcVege]

Nedokážeme teraformovať ani Saharu, a to tam máme všetko, vzduch, tlak, ochranný magnetizmus, teplo, dokonca aj suroviny.

[@nirasa]

@@HtcVege Přesně tak! 🙂

[@mir0mik]

@@HtcVege nedokazeme? alebo sa to neoplati? Navyse teraformovat Zem menit Zem na Zem...

[@janstarec9800]

Moc ukecané

[@Albert-k5h5q]

Podľa mňa nie každá voda na planéte je stejna pitná ako na zemi

[@Chmee2]

Cista voda je pitna* vsude, je to jen H2O. Jen nam tak hrozí, ze ji budeme muset někde vyčiatit od primesi * a je potreba dodat, ze lidi ciste H2O nepiji, potrebujeme v ni mit nejaky kationty a anionty ruznych soli a jinych latek

[@camalek]

Vůbec nikdy.😂 Zadnej vesmir neexistuje tupáci tupý.. běžte se radši naočkovat vemena😂

[@pavolszabo9454]

Mám takú malú zbytočnú otázočku, ako chcete zvýšiť gravitáciu marsu ktorá je zhruba 0,3G. Keďže jadro marsu vychladlo, alebo chladne tak mars stratil svoju gravitáciu a preto prišiel o väčšinu svojej atmosféry a väčšinu vody....to by som rád videl energetické nároky na to aby sa ľudstvu podarilo jadro marsu znova "nakopnúť"....to sa nedá nazvať ani utopia....a kým nevyriešite túto malú záležitosť tak čokoľvek podniknete s atmosférou marsu je úplne zbytočné.

[@Vencino]

zvíšit gravitaci neni možný. a neni pravda, že vychladnutím ztratil gravitaci, to je nesmysl

[@helfstajn4739]

Nejhorší je že se bavíme o projektu který zabere víc času než novodobá historie našeho druhu. Pořádně si nedovedeme ani představit jakou technologií budeme disponovat za 100 let, natož za tisíc.

[@Chmee2]

Jj

[@lenkacervena8093]

"80,000" není "80 000"!!!

[@Chmee2]

Je, ChatGPT kašle při výpočtech na to, jak zapisuje čísla jeden malý národ v srdci Evropy

[@netpierce7466]

Vy jste blázen 😮. Lide se nedomluvi ani za 1000 let. Nebuďte dětinský, jen proto že Vy chcete😂😂

[@Chmee2]

Vy jste to video nedokoukal, co?

[@petrk6186]

Nikdy, na to je krátká odpověď. Proto se mi zdá stopáž 2+ hodiny jako nepochopitelná. Je to stejné jako zabývání se zeměplackou. Proti tomu je loupání brambor nožem a odmítání škrabky některými východními etniky mnohem pochopitelnější, i když je to rovněž nesmysl.