Test zenerových diod

[@male-ey6jo]

Diky za uzitecny test, ja zatim s diodama od cinanu obecne nemel problem, tedy nemeril jsem jakost, ale fungovaly, u tranzistoru to je horsi, tam se pajcovani vylozene nabizi. Ani levne elektrolyty me zatim nezklamaly, ani rezistory (vyvodove 0,5w), co me zklamalo jsou modre vysokonapetove keramiky, kondenzatory funguji, ale kolabuji napr. pri pouziti jako vazebni v elektronkovem zapojeni, takze jako vysokonapetove za me nepouzitelne.

[@jaroslavka7909]

Mám podobnou skušenost s zenerkami v pouzdře SOD 123 a 323.

[@ziva_kunda]

Taky jsem uvažoval o nějaký zkušební sadě diod na bastlení ale moc se mi do toho nechtělo, bo prostě čína. Takže dík za test. Jenom drobnost, pokud testuješ součástky pod proudovým omezením, musíš zajistit vybití filtračních kapacit před připojením součástky. Běžná učňovská chyba. 😀 Ten VN testr je pěkná universální zkoušečka. Dají se s tím zkoušet LED, ZD, transistory, vlastně cokoliv. Taky mám a doporučuju.

[@CoMiPrisloZCiny]

U testování pod proudovými omezením je nutné začít na minimálním napětí a po připojení součástky napětí zvyšovat. Pak ji nezabiju. S testerem se učím a mám z něj smíšený pocit. Pro N-MOS nebo IGBT fajn. Když jsem zkoušel diody nebo PNP tranzistory tak dostávám nesmyslné hodnoty. Opravdu si nemyslím, že KY 130/80 udrží v závěru 1600V. Změna max. proudu nijak nepomohla. Inu zkoumám co to umí aby byl test pravdivý.

[@ziva_kunda]

​@@CoMiPrisloZCiny Nebo připojit součástku do zkratovaných terminálů. Ověříš si proudové omezení a můžeš sledovat náběh hodnot. U některých součástek je to i praktičtější a bezpečnější.

[@CoMiPrisloZCiny]

@@ziva_kundado čelního panelu dát vypínač který by zkratoval výstup....to zní jako projekt :)

[@vladimiralena9129]

Prúdové obmedzenie zdroja je ok a je rýchle. Ty si tie diody zabil nábojom, nahromadeným vo výstupných filtračných kondenzátoroch , nie limitovaným prúdom. Tých niekoľko 100uF pri skrate vyvinie celkom slušný prúd. Tento jav úspešne využívajú majitelia kondenzátorových bodovačiek.

[@CoMiPrisloZCiny]

Máš naprostou pravdu. Ve videu o zdroji je krásně vidět kam až špička dokáže vyletět.

[@JanSkrobanek]

Právě že Zenerova napětí za tepla jsou ten důležitý parametr. Bez jejich změření nepovažuju test za kompletní.

[@CoMiPrisloZCiny]

Bohužel nemám teplotně stabilizovanou komoru abych zajistil teplotu 30 až 31 C ve vzdálenosti 9,5mm od pouzdra diody . Napadá mne vodní lázeň z destilované vody, ale nechce se mi počítat množství vody potřebné k tomu aby nedošlo k parazitnímu ohřátí nad 31C vlivem testu.

[@JanSkrobanek]

@@CoMiPrisloZCiny Stačilo změřit úbytek na diodě před odpojením od zdroje po těch 20 minutách zátěžového testu.

[@CoMiPrisloZCiny]

@@JanSkrobanek u jedné diody jsem nechal zapnuté měření napětí během testu. Po ohřevu diody ( teplotu jsem neměřil, ale bříško ukazováčku jsem na ní neudržel- takže něco mezi 55 až 60 C ) se napětí na diodě přiblížilo napětí zdroje. Při chladnutí se napětí vracelo zpět na předepsanou hodnotu . Vzhledem k tomu, že zenerovo napětí je u těchto diod definováno pro max 30C nemělo smysl nechávat voltmetr zapnutý.

[@jiri1385]

@@CoMiPrisloZCiny Tak že, výsledek testu ,když dioda 1W zatížená 1Watem se ohřeje na teplotu při které zkolabuje její zenerovo napětí = nevyhovuje.Nebo jak to vidíš?

[@CoMiPrisloZCiny]

@@jiri1385 Diodě jsem nezajistil žádné chlazení a její teplota byla vysoce nad hodnotou pro kterou výrobce garantuje rozmezí zenerova napětí. Stejně se chovají všechny zenerky v tomto pouzdře. Já to vidím, že diody vyhovují. Aby se při ztrátě 1W dioda ( nebo jakákoliv polovodičová součástka ) nezahřála nad povolenou mez musela by mít kovové pouzdro velikosti bříška ukazováčku nebo být na chladiči.