Šumavská Kvilda, jak ji znali naši předci

Název Kvilda je odvozen od názvu celé rozsáhlé oblasti, rozkládající se v dlouhém pruhu z údolí Zdíkova až k zemské hranici u Černé hory a Luzného. V německém tvaru Gefilde znamená širé prostory lesů, lučin nebo polí, pláně.
Počátky osidlování
První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století. Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve. Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století, neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569.
První polovina 20. století
V roce 1938 Kvilda byla v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši. V době před druhou světovou válkou zde žilo 1128 obyvatel.
Po druhé světové válce
Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce. Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války a následný vznik pohraničního pásma.
Po sametové revoluci
Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy. Od roku 2015 zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj. Kvilda je především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících k zimní i letní rekreaci.
Závěr
Kvilda je jednou z nejstarších obcí na Šumavě. Její historie je bohatá a pestrá a ovlivnila ji řada historických událostí. V současnosti je Kvilda vyhledávaným turistickým cílem, který nabízí širokou škálu možností rekreace a odpočinku.