Klasika, opět perfektně vysvětleno snad i pro děti ve škole na pochopení. Díky
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, to jsem rád.
@hansw40342 жыл бұрын
Super video. Jasné logicke, praktické.....bravo. díky
@petrsvoj2 жыл бұрын
Pěkné a poučné video, díky👍
@robi1cz7712 жыл бұрын
Opět video které potěší a vykouzlí úsměv na tváři :-) Ještě je dobrý mít digestoř, případně odvlhčovač vzduchu, ale to už je energie navíc... :-)
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, já na tyhle věci kašlal stejně jako na větráček v koupelně, ale asi budu muset :-)
@petersvec30702 жыл бұрын
@@vidlak001 Vidim ze sa ucis za pochodu ako zbytok naroda. To je normalne lebo na Slovensku mame take porekadlo “Co slovak to architekt” 8-( Skromne ti radim aby sisi dal pozor na to rozhodnutie znizit vnutornu teplotu na 18 stupnov. Je tam vela premennych ale vo vseobecnosti riskujes kondenzaciu vodnej pary v konstrukcii aj so svojim moznymi nasledkami. Ako priklad uvediem ze je to ako pustit do kabla ktory tabulkovo ma zniest 6A pustis 7A a dufas ze je tam urcite nejaka rezerva. Co sa moze stat ak vyrobca kabla v skutocnosti pouzil material ktory znesie 5A a kabel je polozeny na vykurovacej trubke?
@115mafian Жыл бұрын
Díky nějaké vymyšlené energetické krizi jsem z plynu přešel na topení dřevem a máme tu normální teplotu 21°C. Díky inspiraci z tvých videí
@vidlak001 Жыл бұрын
:-)
@Richard-Lesniclovek3 ай бұрын
Přesně tak. Taky shromažďuji šamotové cihly a rád bych postavil kamna s akumulací a horkovzdušným rozvodem. Tepelné čerpadlo běželo 4 roky super a celkem levně a teď se to nedá zaplatit😢. A to máme jen malé 2,8kW. No bohužel nejsem takový kutil jako vidlák. Takže to ještě potrvá.
@branislavcsfr34452 жыл бұрын
Ahoj Vidláku opět super video krásná práce 👍👍👍 krásné spracované video ❤️👍👍🙂👍🙂
@jankolar56122 жыл бұрын
Hezké video, které srozumitelně vysvětluje to, co mnoho lidí ke své škodě netuší, přitom je to velmi zajímavé téma s obrovským dopadem. Ono to má ještě obrácený aspekt, a to je větrání v létě. Co se stane s chladným sklepem, který chci v létě vysušit větráním? No budou mi tam stékat potůčky vody. Klíčem k pochopení je tzv. teplota rosného bodu, tedy teplota, při které daný vzduch právě dosáhne vlhkosti 100 %. Půllitr se orosí, protože má teplotu nižší než je rosný bod. Bohužel běžné měřáky rosný bod nezobrazují, takže jsem si takové zařízení vyrobil z Arduina a čidla vlhkosti a teploty. Pak třeba vidím, že v létě před bouřkou je rosný bod i přes 20 stupňů, takže jestli zdi sklepa mají 15 nebo dokonce 10 stupňů, je jasné, co větrání způsobí. Nebo zmíním často opakovaný nesmysl, že "základy domu musí dýchat, aby nevlhly" a proto se nechává mezera u soklu domu. No asi už je jasné, jaký je reálný efekt. V létě tam kondenzuje vlhkost a v zimě tam taje navátý sníh.
@oktipy2 жыл бұрын
To mne zajímá. Nevím tedy co je sokl. To je místo základu, které navazuje na okolní terén a dávají tam černou folii s dutinami? Tuto věc nám po rekonstrukci kanalizace chtěli v bytovce udělat. Jelikož máme bytovku rozdělenou na 4 části ve svahu, kde sklep je celý z jedné strany pod zemí , tak já jako jediný si tuto věc nenechal udělat. Uvidím, čas ukáže, jak na tom budou.
@jankolar56122 жыл бұрын
@@oktipy Jo to je přesně ono. Ta černá fólie se běžně nazývá "nopovka" a je to kapitola sama o sobě. Mnoho lidí tvrdí, že se fólie dává nopy směrem k domu, aby tam zůstala mezera a základy mohly dýchat. Překvapivě vám tenhle nesmysl řekne i plno stavebníků nebo dokonce architektů. Další věcí je, že nopová fólie není pohledová a není to finální vrstva. Takže když to řeknu stručně, pokud po dokončení prací vidíte nebo i jen nahmatáte nopovou fólii, tak je to udělané špatně. Ta fólie, kromě toho, že je vizuálně hnusná, navíc po pár letech vlivem povětrnosti rozpraská a celé je to pak jen pro ostudu. A je to vidět strašně často.
@oktipy2 жыл бұрын
@@jankolar5612 Dík za info.
@oktipy2 жыл бұрын
@@jankolar5612 ano sousedi mají mezeru mezi barákem a nopovkou, prý to bude dýchat. Navíc jen metr hluboko a přitom sklep je 2m pod zemí + základy. Dle mého to byla zbytečná věc a když nejsou problémy v 70 letém baráku, tak proč tomu chodit naproti, nějakou zábranou, která může změnit chování spodní vody z kopce 70m, který je za barákem....
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, výborné poznámky. Arduinový teploměr, co bude ovládat větrání mám taky v plánu. Pokud by ses chtěl podělit, tak prosím napiš na e-mail.
@milenazelenkova29032 жыл бұрын
Díky za výborný typ na vánoční dárek. Píšu Ježíškovi. Jinak jako obvykle výborné a poučné video. Jen tak dál 🙂
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, já mám taky meteo stanici :-)
@PP-nv3qd2 жыл бұрын
1otazka kde koupim a u koho nejlépe , existuje určitě hodně výrobců myslim asi na baterie nebo na dobijeni no posledni otázka kolik ten vánoční dárek bude stát odhaduji 1500kc a neznám se na tom???
@milenazelenkova29032 жыл бұрын
@@PP-nv3qd mě se osvědčila Heuréka, kde si můžu udělat obrázek o možnostech a cenách, spousta výrobků tam má spoustu recenzí, včetně těch, co je na kterém výrobku špatně.
@zdenekmalcanek37172 жыл бұрын
Zdar Vidláku. Super video, díky. Taky se peru v baráku s vlhkostí a plísní, ale jen v jedné místnosti. RD z 30 let je zateplený 5cm polystyrenem - už přes 20 let, tehdy se říkalo, že to stačí.... Přemýšlím právě nad lokální rekuperací, tak do toho asi půjdu, protože je to automatika a nebudu vyhánět teplo častým větráním.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, gratuluju nebo spíš upřímnou soustrast, taky mám zatepleno 5 cm, tehdy před 20 lety jsem si připadal moderní :-)
@lukashudecek012 жыл бұрын
Super Větrání Vidláku
@josefverner96532 жыл бұрын
Ahoj, tak mít doma 18 stupňů tak už je ze mě samotář 👍 A také bych začal nosit zmijovku 😁
@petersvec30702 жыл бұрын
A nielen to. Pri 18 stupnoch (norma dovoluje 21+-2stupne) by mali reagovat vsetcia s diplomom v stavebnom odbore. Nie nadarmo EU planuje prikazom znizit vykurovanie v statnych objektoch na 19 lebo by potom riskovali zaloby z pripadnych stavebnych a zdravotnych skod. Vypocty ktore su sucastou projektovej dokumentacie sa pocitaju na 21stupnov v inerieri. Ale mozno prepracuju normy a nove budovy budu projektovane, stavane a kolaudovane na tuto novu teplotu.
@Zdena_de_La_Pena2 жыл бұрын
Tak to jsem měl asi štěstí, když mi rozdíl mezi absolutní a relativní vlhkostí byl vysvětlen už na základní škole :) No stejně jsem se na Tvé video rád podíval a pobavilo mě :) Ale těším se, že zas natočíš nějaký pokus stylu svařování s auto baterkami... Tak ať se daří
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, děkuju za důvěru :-)
@petersvec30702 жыл бұрын
Mna to ucili na zakladnej, na strednej, na vyskokej ale dosahy som pochopil az v realnom zivote. Dovolim si tvrdit ze ak niekto tento problem neriesi v beznom zivote tak davno zabudol ze sa take nieco ucil.
@Petan262 жыл бұрын
Ahoj, výborný videjko. Já mám s vlhkostí uvnitř domu mnohaleté zkušenosti, poněvadž vlastním dům bez spodní hydro izolace a ta je pro vzdušnou vlhkost stěžejní, čili ten problém se dá rozvetvit na domy s, a domy bez. Mám zatepleno, na energií ušetřeno deklarovanych 40 % ale problémy s vlhkem přetrvávají. Na tohle tvé video by se měli podívat hlavně naše holky 😉, díky a ať se daří PM
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, hydroizolaci mám, ale k tomu slabé zateplení a parozábranu... všechno se dá řešit, je to otázka ceny a větrání se mi jeví jako levné a rychlé. Ať se nám daří!
@dalliborsvec7620 Жыл бұрын
Ahoj pekne si to vysvetlil 😉
@tomaskonopac94312 жыл бұрын
V objektech obecně , aby se netvořili plísně má být teplota nad 20 st. C a relativní vlhkost cca do 50 % . Stačilo se zeptat mě nebo to možná někde na internetu bude , ale já to kdysi hledal pracně . To je celé a teď když na to máte měřák tak už víte kolik máte a tudíž včas zatopíte a vyvětráte . Dá se to řešit i klimatizační jednotkou co v místnosti odebírá vzduch , kterému před vyvětrání ven odebere teplo a přebytečnou vodu pak odvádíte do kanalizace nebo nějaké nádoby . Já používám právě tu jednotku na rekuperaci s větráním ušetří to teplo při větrání a je to i laciné na pořízení . Vidláku ty kutile nemusíš nic vymýšlet vezmi cca 10 000 Kč kup kompaktní klimatizaci s výměnným směrem výdechu tím teplým směrem to dej do místnosti a studeným to 120 mm rourou vyžeň ven přes díru co uděláš ve zdi . Občas to zapni a máš to vyvětrané i vysušené . OK
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj Tomáši, to je až další level, ke kterému dojdu za několik let :-) Máš na mysli nějaký konkrétní typ/značku klimatizace? Ať si rozšířím obzory :-)
@vasekkeller-kelly5893Күн бұрын
Můžetete to prosím upřesnit. Docela by mne tk zajímalo o jakou klimatizace se jedná
@timotejkadlecik7473 Жыл бұрын
Kedy budeš pokračovať v stavbe bagru
@MikiCZEch Жыл бұрын
Zdravím, velmi pěkně pojaté video o vlhkosti které doufám otevřelo mnohým oči ohledně větrání. Navíc vzduch s nižší vlhkostí má nižší tepelnou kapacitu a tím páden nižší náklady na vytápění (s rekuperací by to bylo ještě úspornější). Abychom věděli kdy větrat, tak by bylo ideální měřidlo které zobrací "množství vody (vzdušné páry) na m3" a v případě že by vnějsí množství bylo vyšší tak by se větralo pouze z důvodů uvedených v počátku videa.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, přesně tak, větrat podle rozdílu celkových vlhkostí.
@skritkovetesari73622 жыл бұрын
super video paráda
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj Fando, někdy o tom můžeme dát řeč, jestli s tím mají tvoje přírodní stavby problém.
@StanoviCZ2 жыл бұрын
V zimě lze dům opravdu dobře zbavit vlhkosti. Z vlastní zkušenosti doporučuji zatopit na vyšší teplotu, aby se stěny vyhřáli, tím se velká část vlhkosti dostane ze zdí do vzduchu a tento teplý, vlhký vzduch vyvětrat. Velmi efektivní, když je hluboko pod bodem mrazu. "Zmrzlý vzduch" vlhkost neobsahuje. V kuchyni se ke snížení vlhkosti používá odsavač (digestoř), který je třeba zapnout půl hodiny před začátkem vaření, aby se vytvořili nějaké vzdušné proudy. Tohle nemám z vlastní zkušenosti ale někde jsem to četl (a docela dávno). My odsavač nemáme, tak musíme častěji větrat.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, zajímavé s tou digestoří a vzdušnými proudy. Uvažuju o ní.
@DL-kc8fc2 жыл бұрын
:) Pomáhat si hadrem při větrání je dobré, ale účinný způsob (pokud není k dispozici průmslový ventilátor) se nabízel sám - dveře, jako rybí tlama. Prostě stačí prudce otevřít dveře a ve směru otevření dveří podtlakem přesunete ven až kubík vzduchu. Následně dveře zavírat pomalu a nedovírat. Celý proces několikrát opakovat. Je to tak účinné, že by se nedovřené dveře na balkón zavřely. Některé větráky, od kterých se požaduje přemístění velkého objemu, mají tangenciální přísun vzduchu a v podstatě využívají stejný princip. Jako vždy, skvělé video.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, skvělý nápad s těmi dveřmi, dalo by se to kombinovat s otevíráním a zavíráním okna jako ventilu :-)
@pavel7114 Жыл бұрын
Ahoj Vidláku, jak jsi přesvědčil svou dívku, abys vyvětral na 16,7 stupňů Celsia? :-)
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ona má ráda zimu a když je doma víc než 20, tak se stěhuje na balkón :-)))
@ra20z2 жыл бұрын
Ahoj Vidláku, máš tam doma pěknou zimu. tu vlhkost máš opravdu velkou na to že ten barák je relativně noví a předpokládám tedy přítomnost hydroizolací proti vzlínající spodní vlhkosti. Když topíš v kamnech tak taky větráš. Máš funkční digestoř a odtahový ventilátor v koupelně a WC?
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, žádný ventilátor a ani digestoř nemám.
@andrej67922 жыл бұрын
Ahoj Vidláku, schválně jsem vyhledal příslušný nomogram a zjistil, že vzduch o teplotách tebou naměřenými vně a uvnitř obsahuje cca 2,5 x rozdílné množství vodních par a to ve prospěch vzduchu v interiéru. Tímto úhlem pohledu je třeba brát i procenta relativních vlhkostí a jejich změny. Proto není procento jako procento - ale tobě to je jasné, nakonec o tom mluvíš :-).
@petersvec30702 жыл бұрын
Nielenze nieje percento ako percento ale nieje ani relativno ako relativno. Moze byt 99,9% vnutornych hodnot domu v poriadku aj tak vdaka zhode nahod na nejakom mieste bude vznikat/nevznikat kondenz (posunuta izoterma/tepelny most, prudenie vzduchu, salanie, slnecne ziarenie…)
@andrej67922 жыл бұрын
@@petersvec3070 Ano, obvykle ale jde o vznik rosného bodu, pokud nevzniká, nikdo se nezlobí bo plísně nevznikají :-). Ano, souhlasím, základ je zateplení a eliminace tepelných mostů. To už ale Vidlák řešil dávno v předchozích videích - ovšem nevím, zda dořešil.
@petersvec30702 жыл бұрын
@@andrej6792 Ja niesom 100% toho isteho nazoru ze zateplenie tak ako ho chape vacsina ludi je cesta z tunela. Mi to pripomina ten bum ako ked vsetcia menili okna a dvere. Bol som xy rokov na vystave kde jedna firma prezentovala drevene 90% tesne okna. Nikto o ne nemal zaujem lebo vedla nej bola firma co prezentovala 100% plastove okna. Zaujemcov bolo neurekom. O par rokov neskor ta firma co ponukala 90% tesne okna neprisla lebo skrachovala, ale ta co ponukala 100% tesne plastove okna prisla lebo po reklamaciach navrtali do 100% tesneho okna diery aby okno bolo uz iba 90%tesne a predavali ho s priplatkom za novu pokrokovu funkciu “mikrovetranie”. Dnes uz toto mikrovetranie vylepsili rekuperaciou lebo ludia niesu dlhodobo oklamatelny.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj Andreji, ano, studený vzduch pojme několikrát méně vlhkosti. A chyták je v tom, že měřidlo to počítá i podle teploty, takže když jdeš měřit ven, tak změříš nesmysly, dokud se neaklimatizuje měřidlo na venkovní teplotu. Zdarec!
@petersvec3070 Жыл бұрын
@@vidlak001 Navrhovat a realizovat stavby bola volakedy empiricka veda. Neskor sa z toho stala vedecka odbornost. Uz na strednej skole a potom aj na vysokej skole nas ucili ze tieto dva smery si neprotirecia lebo maju rovnaku fyziku. Pri jednom je zdroj prakticka skusenost a pri druhom pocitanie a meranie. Meranie velicin stavebnej fyziky je iba 50% vedeckej cesty. Druha polovica je jej intrepretacia. Stavanie poslednej dekady je hlavne marketing. A to nie iba u laickej verejnosti ale aj odbornikov. Si pamatam ked na strednej skole (pred 35rokmi) som rocnikovu pracu robil zo systemu durisol. Dobru znamku som mal istu uz len koli zvolenemu modernemu materialu. Spravnost parametrov stavby (zivotna pohoda mikroklimy) nikoho nezaujimala. Preto dnesne stavebnictvo vyzera ako vyzera. Pracne sa na zlych skusenostiach vraciame k prazakladom ktore su zname ale ignorovane. O to viac sa cudujem ze komercna firma vytvorila laboratorne mestecko kde na jednom mieste moze clovek ktoreho to zaujima porovnat a mozno aj pochopit suvislosti dnesnych stavebnych materialov. Cenzura vacsinou maze prispevky s linkami tak tu len napisem klucove viva park baumit. Kto chce si to moze dohladat a moze tam vidiet laicky pochopitelne vysledky bez merania velicin ale uz hotovu interpretaciu vysledku. Moj osobny favorit stavebnych materialov je drevo, hlina a slama. Tie tam ale nehladajte, lebo tie by boli vo vsetkych parametroch najlepsie 8-)
@pepabroz58962 жыл бұрын
Ahoj, asi před čtyřmi lety jsme kupovali v Lidlu elektrický odvlhčovač za cca 1500 Kč, do zimní zahrady na terasu. Musím říct, že je to nejlevnější funkční odvlhčovač. Spotřeba 0,0prd, a okna nejsou ráno mokrý. Vnitřní nádobka je cca 3l. Přes noc to naplní (v našich podmínkách) cca 0,75 l.
@CZshadowman2 жыл бұрын
zas tak malá spotřeba to ale není pokus to běží často ,,
@pepabroz58962 жыл бұрын
@@CZshadowman Vzhledem k tomu, že platíme zálohy el. za byt 500 Kč /měs, a máme celý byt na proud, (kromě TUV a topení), a většinou nám vrací, tak vzhledem k tomu, že to běží tak od listopadu do března přes noc, spotřeba je fakt mizivá.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, taky mám odvlhčovač, ale jeví se mi, že studený vzduch odvlhčuje rychleji.
@pepabroz5896 Жыл бұрын
@@vidlak001 Ahoj, zas nesmí být studený moc, potom to zamrzá. Ale i s tím Lidl počítal a je tam nějaký rozmrazovací čudlík (nebo program) 😀
@kamilpapezik4142 Жыл бұрын
Dobrý den Máte doma požární hlásič, čidlo kysličníku uhelnatého, čidlo kysličníku uhličitého? Máte s tím nějaké zkušenosti? Právě jsme zapojili malá krbová kamna a zvažuji, že takové nějaké čidlo namontuji. Abych při topení nezpůsobil újmu svým nejmilejším. Mám tady báječnou ženu, mladého hocha, 3 kočky, kocourka, pejska a králičici.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, já zkušenost zatím nemám. Ať se ti daří!
@danodin70902 жыл бұрын
Tak a tvoje dívka má zase práci, protože jsi ji pěkně rukama zapatlal sklo na dveřích. Jinak pěkné video. 👍
@paax02 жыл бұрын
Prý jsou super ty rekuperační jednotky do jedné místnosti. Jedna díra, tiché, funkční...
@paax02 жыл бұрын
Decentrální rekuperační jednotky to jsou.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, záleží, jestli se vyplatí kupovat několik malých nebo jednu velkou...
@paax0 Жыл бұрын
@@vidlak001 Souhlasim. Je treba zvazit co je lepsi.
@josefbursa5440 Жыл бұрын
Ahoj Vidláku, tu tvoji dívku ti závidím zejména když vlastní takovou parádní meteostanici 🙂 Já jsem panelákový a problém mám opačný, zvlhčovat vzduch mi pomáhají 2 akvárka a spousta kytek, používám 10 až 15 l vody na zalévání týdně.. Ale i tak si dovolím poradit 2 vychytávky na snížení vlhkosti, ta první je v kuchyni kde má pomalu už každý ledničku ve které se vlhkost sráží na zadní stěně a následně odtéká do misky nad motorem kde se následně odpařuje, stačí ji chytat do vhodné nádobky - petky a občas ji vylít.. druhá možnost je pořídit teplovzdušný kolektor na jižní stěnu, dostatečně velký kolektor vysuší celý dům. Jo.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, děkuju za tipy. Máš pravdu, ta voda z ledničky se tam odpařuje v mističce na motoru.
2 жыл бұрын
05:10 mi pripomenulo ZVS 1971-3 kedy nováčikovia SA (červená armáda ZSSR) museeli večer vyháňať "dnešok" a variť s pokrievkami, včera odskúšané.
@vidlak001 Жыл бұрын
:-)
@jandobes89702 жыл бұрын
Na chalupě mám kamna . A ta hezky vyvětrají prostor . Běžně je tam tedy okolo 30% vlhkosti . Takže mám opačný problém a dávám na kamna hrnec s vodou at se zvýší vlhkost. Dobré je také na zvýšení vlhkosti sušit prádlo . To pak pěkně zvýší vlhkost.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, to bych měnil :-)
@jandobes89702 жыл бұрын
@@vidlak001 Ale vždyt máš také kamna v obýváku a ta musí nasávat vzduch a posílat ho do komína . Nebo mají CPV ? A berou tak vzduch z venku a máš dum jak termosku ? To také není dobré viz. plesnivá okna ,
@KralG12 жыл бұрын
máme to s okny úplně stejně, stopy od koček a plesnivé okno... vyřešil jsem to dvěma způsoby. Nyní topíme dřevem a v domě je teplota 26 místo 20 s elektřinou. Pod okno jsem dal otěruvzdornou barvu a tlapky stačí omejt.
@vidlak001 Жыл бұрын
:-) Ahoj, děkuju za připomenutí té barvy.
@petropro29292 жыл бұрын
Ahoj Vidláku, také šetříme a také plesnivíme na stěnách, postavil jsem samotížku - krbová kamna a napadlo mne po shlédnutí Tvého videa odsávat vzduch z místnosti kde je problém s vlkostí trubkou napojenou na přívod vzduchu do krbovek, říká se tomu externí vzduch do kamen musím to promyslet zda se dostanu přes zdi a jak to připevnit ke kamnům a mohlo by to fungovat. Měj te se oba pěkně Petr (Mohla by také pomoci solární ventilace ta zároveň ohřívá ale v zimě toho sluníčka moc není)
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj Petře, to mi přijde geniální :-) Taky jsem uvažoval nad tím, jak využít to proudění vzduchu do kamen. Tak alespoň u kamen sušíme prádlo a ono to odsává vlhký vzduch.
@hankaajindrich86222 жыл бұрын
Ta rekuperace je dobrý nápad. Už jsem jednu dělal ze 150mm odpadní trubky a v ní hliníková hadice 100mm. Celé to bylo dlouhé asi 12m. Takže to zabralo docela dost prostoru. Během roku bych chtěl otestovat něco menšího pro menší prostory. Budou to dvě trubky 250mm dlouhé 1m každá skrs zeť v jiné části místnosti. Obě budou mít tepelný akumulátor asi betonový s otvory pro vzduch. Z toho jedna trubka bude mít obousměrný ventilátor s časovačem, takže chvíli půjde vzduch jedním směrem a jeden akumulátor se bude ochlazovat a druhý ohřívat a pak se to zase po minutě obrátí.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, když o tom tak přemýšlím, ta hliníková hadice + plastová se mi líbí, na půdě je místa dost :-) Rekuperaci zdar!
@jendavid6886 Жыл бұрын
hezké video. Také máme nezateplený byt a v zimě nám plesnivý steny a stašně se kondezuje voda na oknech az nam to steka z parapetu na zem. hodně s tim bojujeme, ale nikdy to asi nedokážeme ukočírovat na 100% . Dost nám pomohla vysoušrčka vzduchu. Ta je schopná nám nazbírat nádobku o obemu 2L vody za noc jednou za 3-4 dny v závislosti na místě vysoušení.(kuchyň,obývák,ložnice...) nejhorší místa jsou ta ve které trávíme nejvíce času. ložnice a obývák s kuchyní. Zkusíme ještě více větrat, ale zajímalo by mě když takto vyvětráte za jak dlouho vám to zase vyleze na těch 63%.My máme vlhkost klidně 70 % a po vysoušení se dostaneme na 50% ale druhý den jsme zase na 70 % . nekonečný boj. Po týdnu máme na zdech tečky plísně. A když to neřešim, tak za další týden se to rozleze že to snad neni ani možný .... Beru do ruky den braven likvidátor plísní a už stříkám a stírám :). Díky za video a mějte se hezky :)
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, je to boj, protože v noci nikdo nevstane, aby vyvětral. Takže řešení vidím v automatickém větrání podle vlhkosti. Vysoušeč máme taky a opět, v noci je vypnutý, protože by rušil. Větrání zdar!
@pgotze2 жыл бұрын
Neboli vetrat ale topit :-) Ano, v zime je to vecny boj, ja mam vlhkomery primo v bezdratovych hlavicich na radiatorech, asi to extra presne nebude ale pro orientaci o vlhkosti a teplote v kazde mistnosti fajn. Bohuzel samo to nevyvetra :-)
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, vypadá to, že bez automatizace člověk dneska nemůže bydlet. Automatické větrání podle vlhkosti mi dává smysl.
@pgotze2 жыл бұрын
@@vidlak001 Ano ono je to vpodstate kompletni tema pasivniho domu a rekuperacnich jednotek, ktere resi nejen teplotu, aler celkove kvalitu vzduchu a vlhkost. Aneb dobre zaplacene pohodli se spousty vedlejsich problemu. Takze ve finale je asi nejjednodussi a nejspolehlivejsi ruka na konci paze a krb, cili tva metoda :) A za usetrene penize clovek muze resit nezavislost :-)
@Nightbird13072 жыл бұрын
Ahoj Vidlak, tak ja len trocha zakorculujem do fyziky...Ide o to kolko vodnych par pojme vzduch bez toho aby doslo ku kondenzacii odborne k rosnemu bodu. Je to korelacia medzi tlakom, teplotou a vahou vodnych par na m3. Tlak viac menej zanedbajme nech je 100 Kpa resp. 1 atmosfera. Pri teplote cca 1 stupen je to 4,7 gramov na m3 pri 30 stupnov 30 gramov na m3 kedy este su schopne zotrvat v plynnom stave. Pri vyssej koncentracie dochadza ku kondenzacii (rosny bod) Preto 100% vlhkost pri 1 stupnovom vzduchu je pri 20 stupnovej teplote uplne suchy vzduch, skratka tych 4.7 gramu tam aj pri hmle ako maximum nikdy nemoze byt prekrocene proste fyzika nepusti, ale ak ho zmiesas z 20 stupnovym ktory moze mat max povedzme 18-20 gramov tak vlastne v reale odoberes 3-4 krat viac vlhkosti z toho 20 stupnoveho ako si spravne napisal ide o relativnu vlhkost ktora iba upozornuje na to ze pri danej teplote kedy hrozi stav kondenzacie...To stale vysvetlujem aj mojej manzelke ze vetrat v hmle aj je vonku 0 je najlepsi sposob vysusenia bytu zohriateho na 20ku...Este ma napadlo na doplnenie ze relativna vlhkost by sa dala zjednosuenie prirovnat k pocte lyziciek cukru v kave...Nie dokenkonecna ho tam mozes sypat dalsi sa uz nerozpusti...
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, děkuju za doplnění videa pro zvídavé :-) A když mrzne, to je teprve suchý vzduch.
@Lubodec2 жыл бұрын
Ja davam do farby prisadu proti plesni .to mi dosť pomohlo. A pouzivam odvlhčovač. Ked sušime pradlo. Samozrejme vetrat sa musi tiez občas.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, od jisté doby taky dávám přísadu a odvhčovač už taky máme :-) Ale to větrání mi přijde super účinné.
@Lubodec Жыл бұрын
@@vidlak001 a aj zdravé. 👍
@kruldaj2 жыл бұрын
Ahoj, docela fajn video 🙂 ano větrání je důležité, kór když topíme já i ty krbovými kamny bez přívodu externího vzduchu, to platí dvojnásob ;-) ale když už mluvíš o té vlhkosti, měl bys říct celou pravdu. Předtím, než se všichni tady pustí do masového větrání za účelem dosažení suchého vzduchu doma, je nutné zmínit, že správná vlhkost pro člověka, resp. pro dýchání je 45 až 60%. A zde nastává problém, protože v zimě, kdy se topí, je právě doma suchý vzduch, až moc. Ty jsi v pohodě, při těch tvých 18°C jsi na 60%, což je na dýchání super a ještě můžeš v pohodě větrat a tím vzduch bez obav sušit. Jenže mnozí z nás včetně mě mají rádi teplo nebo mají malé děti, takže u nás je běžně 23°C, a v tu chvíli jde vlhkost vzduchu rapidně dolů, někdy i na 20%, opět záleží na venkovní teplotě. A při dýchání takto suchého vzduchu vznikají obtíže z dýchání, dráždění a sucho v krku, rýma, kašel, i pálení očí... A pokud někdo už trpí nějakým dýchacím onemocněním, je potřeba rapidně zvýšit vlhkost vzduchu, aspoň na těch 60%, v prostředí s takto suchým vzduchem se potíží jen tak nezbaví... U nás doma např. jede neustále zvlhčovač vzduchu skoro na plnej céres a jsem rád, že se dostanem na vlhkost 50%, možná bychom se dostali i výš, ale právě tím vyvětráním se zase vzduch doma vysuší, s čímž nejde holt nic dělat... Ano, kondenzace na oknech je nepříjemná, ale s tím asi nic nenaděláme, máme jen starý dvouskla... Ta meteostanice vypadá fakt super ;-)
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, tohle se týká případu, kdy je vlhkosti moc, píšu to pod videem, že lidi v paneláku mají opačné problémy. Rozumíme si :-)
@kruldaj Жыл бұрын
@@vidlak001 jasně dobrý 😉 já to nečetl, sorry 😅 asi by bylo lepší to říct rovnou ve videu 😉
@armyrepelentcz40902 жыл бұрын
Nazdárek vidláku, je to tak ikdyž je venku -888°C je potřeba denně větrat (krátce a intenzivně do 10 min), není to příjemné. Ale je to funkční. S tou plísní to může být horší, černá plíseň, bílá, zelená.. optimum je pro člověka něco mezi 45 a 55 % vlhkosti nad 70 % je to průšvih - to je ráj pro plíseň. Měl jsem 82,86,89 % v místnosti je wc, sprcha, wc-poklop zavírat aby se voda neodpařovala, věci po vyprání na radiátorech taky průšvih, musí se větrat. Jestli máte plíseň na zdech, atd doporučím Remal proti plísni 4 kila za 300 Kč. Před tím místo vystříkat vodou a savo 3:1 a použít rozprašovač ideálně, pak setřít a po vyschnutí použít remal.Dobré video !
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, děkuju za tip na Remal, já teď (po zkušenostech) do barvy dávám protiplísňový prostředek. Základem je ale snížit vlhkost.
@_autopujcovna_DailyCar.cz_2 жыл бұрын
vlhkost klesne, přesto dáváme like :)
@vidlak0012 жыл бұрын
:-)))
@paprsek602 жыл бұрын
65 % vlhkosti při 18 st.C je hrozně moc. To téma je složitější, rozdílná vlhkost je v paneláku a jiná v cihlovém domě, mimo vlivu tloušťky tepelné izolace. My máme cihlu bez zateplení a je potřeba si hlídat vlhkoměrem vlhkost 60 %. To je maximum normálnosti. Nejvyšší čas provést intenzivní větrání na 5- 10 minut, průvanové. Při vaření máme otevřenou větračku, jinak to nejde. Normální teplotu máme okolo 22 st.C a vlhkost okolo 55 %. Tolik pro mladého vynálezce a pro odborný výzkum. Jinak skvělou zkušenost máme s okny s izolačním trojsklem, sousedi mají střešní okna opět trojsklo a dřevo je poplastované, bezúdržbové, nehnijou a neplesniví.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, děkuju za zkušenosti. Teď mě napadá, že bych mohl na meteo stanici nastavit alarm třeba na těch 60 procent :-) Pokud to jde.
@jirizach80422 жыл бұрын
To mi víme dávno,že příroda je mocná.😃
@markar3516 Жыл бұрын
JakA priroda, to je cista fyzika.
@saboldusan2 жыл бұрын
Už v tomto momente sa teším na to čo príde,a dúfam že to bude domáca výroba dostupnej rekuperácie.
@CZshadowman2 жыл бұрын
Aby ta rekuperace nebyla nakonec jen dvoustěnná komínová nerez trubka.. jako maj kondenzační kotle ...výfoukáváný vzduch pak ohřejvá nasávaná vzduch ... Nevýhoda je pak číštění a nasávání smradlavého vzduchu od sousedů s kotlem na uhlí ,,
@petersvec30702 жыл бұрын
Myslim ze vyroba rekuperacie v domacich podmienkach nieje mozna. Teda vsetko je mozne ale urcite to nebude efektivne a lacne. Ta dobra rekuperacia znizuje vlhkost na spravnu mieru. Zla rekuperacia dokaze vysusit vzduch pod cielenu hodnotu. Takze ani vela ani malo nieje dobre. A to sa podla mna neda dosiahnut bez entalpickeho vymenika a jeho vyrobu v domacich podmienkach si neviem predstavit po casovej, technologickej a materialovej stranke.
@atlanko12 жыл бұрын
@@petersvec3070 vymenik ide kupit a nieje srahy tak uz ostava len obal z nerezu a nejaka elwktronika
@petersvec30702 жыл бұрын
@@atlanko1 Proti gustu, ziadny disputat…ak vam to bude fungovat vo vsetkych cielovych parametroch, nebude to vo vysledku drahsie ako kupovane hotove riesenie tak super pre vas. Kolko stoji podla vas nie drahy entalpicky vymenik (ja taky povazujem za spravny).
@romantichy583 Жыл бұрын
Výroba rekuperace v netesnem domě nebude fungovat. Ikdyz ji koupíte a dům nebude "těsný" rekup. Nebude dobře fungovat. Musí to být uzavřený okruh. Proto se reku doporučuje jen do pasivních domů,jinde nemusí prostě fungovat
@riderstodvadsatsest2 жыл бұрын
Tie čierne plesne sú veľmi nebezpečné . Robia sa aj na rámoch a kútoch okien. Keď som prišiel domov , tak som stále kašľal. Vonku som problémy s kašľom nemal . Jedného dňa som odsunul skriňu a zbadal som čiernu pleseň na stene . Po vyčistení už bolo všetko v poriadku. Od vtedy mám zásadu , že žiadny nábytok sa nesmie nachádzať pri obvodovom mure. Nejak to tam plesniveje ...
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, děkuju za zprávu. Snad za skříní nenajdu nic takového. Ať se nám daří!
@xrcz87532 жыл бұрын
Ahoj Vidláku opět si mě pobavil, je fajn dát do toho humor . Hlavně v čase 2:25 jak řekneš metooroligická stanice :- ) . Těším se na další video díky a ahoooj .
@vidlak0012 жыл бұрын
:-))
@jardah812 жыл бұрын
Zapomnel jsi na radon. Jak z podlozi, tak ze sten.
@Drumchannel12 жыл бұрын
Ale do 15minut tam máte zpátky původní vlhkost. Když se podíváte, tak během 5 minut vyskočila vlhkost o 8%...a když za chvíli máte původní vlhkost, opět po dobu několika hodin, nebo půl dne, tak je otázka, jak často byste museli větrat a kolik tepla by Vám během toho častého větrání uteklo?
@Thales_WH2 жыл бұрын
Výkonný ventilátor je výborná věc nejen v létě, ale i v zimě. Většina lidí to ale nepochopí. Nad rekuperační jednotkou přemýšlím už také dlouho, ale to budu muset nějak zbastlit protože komerčně to stojí nesmysl a často se mi nelíbí technické provedení. Při vaření je základ kvalitní digestoř.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, taky na to teď koukám, kolik ty jednotky stojí :-/
@petersvec30702 жыл бұрын
Ak zostrojite kvalitnu rekuperacnu jednotku (ticha, vykonna, ucinna, spolahliva, energeticky nenarocna, kondenzacne a bakteriologicky bezproblemova) ktora bude stat menej ako tie “drahe” komercne tak mate v zivote postarane o svoju buducnost. Kupi to od vas milion ludi co si v sialenstve vymeny 100% tesnych plastovych okien a dveri rekonstruovali svoje nehnutelnosti 8-) A aky kvalitny digestor mate na mysli? S cirkulaciou alebo odvodom von?
@pepabroz58962 жыл бұрын
@@petersvec3070 netuším, jestli se dělají cirkulační digestoře s funkcí pohlcování vlhkosti. Většinou tam je uhlíkový filtr, který bere smrady 😀. Takže na vlhkost a vodní páry, jedině (podle mých znalostí), s venkovním odtahem.
@petersvec30702 жыл бұрын
@@pepabroz5896 Preto som sa pytal. Lebo napisat kvalitny digestor znamena nepresnost ako napisat kvalitne auto? Ten co vie, ten vie o co ide, ale ten co nevie, moze povazat drahy digestor s uhlikovym filtrom za kvalitny digestor ale s vlhkostou mu nepomoze. Kolko z dnesnych realizovanych domov ma digestor s odtahom von? U developerskych projektoch som ja osobne nevidel ani jeden (kto by dobrovolne chcel riesit problem s tym suvisiaci…umiestnenie, kondenz, strata tepla, prievan, hluk, mriezky, klapky, poziarnu ochranu…)
@Thales_WH2 жыл бұрын
@@petersvec3070 Cirkulační digestoř má velmi malou účinnost a mnoho nevýhod, což jejich použití omezuje pouze na velmi specifické případy. Tím pádem je jasně dané, že digestoř zásadně s odtahem ven. Co se týká rekuperační jednotky, tak mám už nějakou představu. A ano, všechny vámi zmiňované aspekty jsem zohlednil. To je totiž přesně to, co mě na těch komerčních často štve. Je to prostý zákon trhu - dostupné věci jsou různě nedomyšlené nebo ojebané a ty co se blíží tomu, jak by to mělo vypadat, tak stojí randál, který za to nehodlám dát. Nějaké rekuperační jednotky jsem měl už rozpitvané (včetně jejich elektronik), což mi pěkně dolnilo mozaiku. Na sériovou výrobu se však nechystám, nehodlám měnit obor, řešit papíry, shody, certifikace, zaměstnance a další otravnosti.
@VladaStefan2 жыл бұрын
👍
@Ultracularia2 жыл бұрын
Síla větrání? Hm možná větrná lepší než solární?
@TomH5192 жыл бұрын
Vidláku, kvalitní větrání je základ, ale dost vlhkosti ti vzniká od rostlin a sušení prádla. Prádlo bych v zimním období určitě doma nesušil a rostliny bych přesunul někam.... Rekuperace má smysl z pohledu úspory především v dobře zatepleném objektů. U tebe by ale mohla zvýšit komfort větrání.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, máš pravdu, já to počítal nebo spíš měřil a vyprané prádlo, to je několik kg vody.
@MiroslavKrevky2 жыл бұрын
Tak můj nejsledovanější kanál nezklame nikdy. Ale byla zmínka o rekuperaci. Uvítal bych nějaký VIDLÁKŮV zlepšovák.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, zatím se mi točí hlava z toho, jak jsou ty rekuperátory drahý :-)
@pavelliska81292 жыл бұрын
Vito nech jednou manzelku at to namluvi , ale to bylo moc kratke, neb zeny jsou 40 x vyrecnejsi nez muzi
@miromagula7242 жыл бұрын
Tip. Na hobby rekuperaciu by sa dal vyuzit vymennik tepla zo starej susicky pradla, vratane odvodu kondenzu ktory tam je vyrieseny.
@Hades-qy6wm2 жыл бұрын
chvalitebné..je potřeba říct, že topíme do nízké vlhkosti neb voda má největší tepelnou kapacitu,takže vyvětráme ,topíme,přes radiátor deka když větráte naplno
@Moliier1012 жыл бұрын
18 bych nedal, mimochodem 18 u vás nemusí být 18 u nás. Máme starší dům a těch 18 je fakt nepříjemné. Jinak super video 😉
@zdatel12 жыл бұрын
Udělej ohniště, a ať vaří venku :)
@Mrakoplash2 жыл бұрын
Větrat kuchyni při vaření nebo koupelku po osprchování oknem, není nejlepší způsob. Nikdy není jisté, zda vzduch z místnosti, a tím i pára v něm obsažená proudí oknem ven, nebo dovnitř do celého bytu. V případě průvanu projde celým bytem a značná část se vysráží na zdech. Mnohem lepší je mít v kuchyni digestoř a v koupelce malý ventilátor zapojený přes časový spinač. Z kuchyně navíc ten ventilátor v digestoři vytáhne i mastnotu. Stačí se podívat na filtr v digestoři co všechno při vaření jde do vzduchu.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, perfektní poznámka :-)
@HonzaZalabak2 жыл бұрын
My letos dali trojskla a ty se v přechodných obdobích rosí zvenku. Zezačátku mě to trochu vyděsilo, ale pak mi došlo, že je to známka dobré izolační vlastnosti.
@TomH5192 жыл бұрын
Oni se nejen rosí, oni ale v zimě i namrzají z venku. Ráno kolikrát nevidím ani ven, přes námrazu.
@HonzaZalabak2 жыл бұрын
@@TomH519 tyjo, to se mi ještě nestalo
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, copak okna, ty jsou na to stavěný, ale rosí se auťáky na ulicích a jejich plechy a všechno studené.
@jurajkostolansky3803 Жыл бұрын
@@TomH519 to je dačo špatne
@TomH519 Жыл бұрын
@@jurajkostolansky3803 Nic není špatně. Sklo má skoro 2x vyšší tepelnou kapacitu než např. ocel. Tedy po chladné studené noci zůstává delší dobu studenější a snadno jeho povrchová teplota dosáhne kondenzační teploty a tedy začne namrzat vzdušnou vhlkostí.
@JanKavik Жыл бұрын
Relativní vlhkost jsme se učili v 7. třídě, tam se mi fyzika stala koníčkem.
@vidlak001 Жыл бұрын
:-)
@ctiborvenus37472 жыл бұрын
Co takhle zvýšit teplotu vevnitř?. Tím se také sníží vlhkost, protože vzduch o 18°C pojme o dost méně vlhkosti , než např. 24°C . Např. v místnosti s krbem by dle mého názoru tohle nehrozilo.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, to je část řešení, druhá část je snížit vlhkost vzduchu (bez ohledu na teplotu). A třetí část je zateplení.
@milanzizka46362 жыл бұрын
A když je venku silný mráz, pak je vlhkost "vymrzlá" a v obytných místnostech je pak nepříjemně suchý vzduch.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ten problém zatím nemám a suchý vzduch do domu vítám :-)
@wendaa70692 жыл бұрын
Ahoj. za tu teplotu 18st C Ti dá Pekarová 1*, nebo i nějaký vyznamenání.🤣🤣🤣
@josefbursa54402 жыл бұрын
Ahoj, ono to nemá být 18.2 st C , ale 18st C a dva svetry. 🤣🤣 Jo.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, nejsem si jistý, jestli zrovna o tohle stojím :-)
@LuboParil2 жыл бұрын
No vidíš, a to bys ještě měl svojí dívce poradit, aby neprala, nežehlila napařovačkou, nesušila a nesprchovala, aby nezvyšovala tu vzdušnou vlhkost. Avšak možné lepší pochopení, jak funguje kondenzace vzduchu poskytuje "rosný bod". Ono totiž nasycení vzduchu vodní parou vyjadřuje sice množství vzduchem nasycené vodní páry vzhledem k objemu (gramů na metr krychlový, kde 100% je asi 600g/m3 = vodní pára), ale relativní vlhkost může ovlivňovat zrovna tak rozdílný tlak toho vzduchu nebo spíše jeho hustota. Tzn. venku při těch 0 je sice vysoce nasycený vzduch, avšak při velmi vysoké hustotě. Po vyvětrání místnosti a ohřátí toho chladného vzduchu se kromě teploty mění i hustota vzduchu, takže relativní vlhkost onoho vzduchu klesá, pokud není místnost natolik izolovaná, že tu místnost nafukuje :)) Pak se samozřejmě vodní pára sráží v místě, kde tepelný most umožní překročit teplotu rosného bodu. Proto tu letní Coca Colu máš na tom okně.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, s tlakem vzduchu tak nějak nepočítám :-) (600 g je moc, vzduch pojme řádově gramy až desítky gramů na m3)
@LuboParil Жыл бұрын
@@vidlak001 Chyba lávky. Vše to závisí na teplotě. 100 °C mám údaj nějakých asi 2kg/m3. Při 80 °C je to těch 600g. To je teplotní závislost vzduchu jímat do sebe vlhkost z okolí. Pokud budeš mít suchý vzduch v pokojové teplotě a pustíš někde vodu, tak se ti ten vzduch bude nasycovat mikrokapkami vody aniž bys musel zahájit proces varu vody. Pokud tedy vážně nemáš v kuchyni digestoř a ani v koupelně nemáš to odvětrávání, tak se ti samozřejmě bude vzduch neustále nasycovat, dokud nedosáhne maxima a v místě překročení rosného bodu se bude neustále odvlhčovat. Budeš mít takový neustálý koloběh zvlhčování v přízemí a odvlhčování v podkroví. Připadalo mi, že máš okna od Veluxu, což jsou skvělý okna. Ale takovýhle problémy s nima my nikde nemáme. Ale zase máme odvětrávání prostor, kde zvlhčování vzduchu hrozí. Problém bude i ten, že pokud máš tenhle problém dlouhodobě, tak máš vlhkostí nasyceno i zdivo, což napomáhá rychlejšímu zvlhčování vzduchu potom, kdy vyvětráš.
@robertszilva13042 жыл бұрын
nj, daj si vymenit okna. A 18 stupnov? by som zomrel, ja tu mam aktualne 24,5 a vypnuty radiator... Som na 1. poschodi a idu mi tu rury hore do dalsich bytov, tak tie mi to vykuria kym nieje vonku minus.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, v panelácích to tak bývá, že stačí mít v pokoji "stoupačku" a vytopí to.
@petersvec30702 жыл бұрын
Som rad ze si sa pustil do tejto temy. Ani som netusil ze aj ty spadas do tej kategorie novodobych obeti marketingu v stavebnictve. Podla mojej skusenosti vsetkych 100% domov a bytov po rekonstrukciach (stary dom s modernymi vyplnami otvorov) ma problem s kondenzaciou vody. Lebo vo vsetkych normalnych domoch sa vari, perie, zehli, pohybuje, spi, dycha…pestuju rastliny. A preto som pri vymene okien v panelakovom byte nechal po zatepleni v obyvacke stare drevene okno s atmosferickym dvojsklom lebo moja odborna skusenost mi hovorila jasne. Momentalne je to jedina miestnost bez kondenzacie lebo je vdaka infiltracii vo vyvazenom stave vetrania a celkovych tepelnych strat. Lepsich bilacnych vysledkov bez tepelnych mostov clovek dosiahne iba spravne navrhnutou (vypoctom posudenou), realizovanou obvodovou obalkou budovy so spravnou rekuperacnou jednotkou…nechcem byt hnidopich ale ta prava veda nastava ked este k tomu zacne clovek riesit koncetraciu CO2 (uz len vstupna cena priemerneho snimaca napovie o aku masovo neriesenu problematiku ide)
@andrej67922 жыл бұрын
Netreba ísť s kanónom na vrabca. Stačí dbať na zaťeplenie ( náklady na vykurovanie ), elimináciu tepelných mostov ( pliesne ) a na vetranie ( znižovanie vlhkosti a výmena vzduchu ) - to je všetko. V tomto až tak veľmi marketingu niet.
@petersvec30702 жыл бұрын
@@andrej6792 Ano je to jednoduche, ked vsetko funguje. A preco sa to vobec studuje tolko rokov? Zateplenie nieje len o usporach ale aj o zivotnosti a bezpecnosti stavby. Pri zlej bilancii kondenzacii vodnej pary v konstrukcii, ktora sa moze preukazat az po rokoch bude otazka kde “sudruhova urobili chybu” 8-)
@petersvec30702 жыл бұрын
@@andrej6792 Skoda ze Vidlak nedal “hlasovat” kto vsetko ma problem s vlhkostou, plesnami, pachmi, koncetraciou CO2.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj Peter, já si nemyslím, že by to byl marketing, spíš je to neznalost stavebníků, což jsem byl i já. Největší zlo vidím v parozábraně, ta se stará o nadbytečnou vlhkost. Na sklech už voda jen kondenzuje. Ať se ti daří!
@petersvec3070 Жыл бұрын
@@vidlak001 Ja to povazujem za marketing lebo ked to prezeniem tak ani zbran mi nepredaju kym nemam zbrojak, ale stavebniny predaju cokolvek komukolvek. Pri mozaike vsetkych moznych kombinacii (situacne, prevadzkove, technologicke) je dnes vysoka pravdepodobnost zlych vysledkov, ale “stat” to toleruje na baze “na vlastnu zodpovednost”. Ja napriklad pouzitie parazabran povazujem za rusku ruletu v rukach neodbornika. Ak zacne clovek “utesnovat” tak nezabrani fyzikalnemu vyrovnavaniu potencialov ale ho skor koncentruje na miesta nizsieho odporu (preto pasivne domy funguju do miery najslabsieho ohnivka v retazcii). Ovela blbovzdornejsia je zasada difuzne otvorenej konstrukcie. Teda aby difuzny odpor jednotlivych vrstiev klesal smerom von z interieru do exterieru. Paradoxne volakedy boli stavby stavane ovela bezporuchovejsie lebo z povahy pouzitych materialov a technologii boli veci prirodzene v rovnovahe. Az modernost materialov priniesla vlastnosti ktore v rukach neznaleho mozu byt kontraproduktivne. Ospravedlnuje sa to tym ze stavbu navrhuje a realizuje odborne sposobila osoba a ta ma vediet co preco. Realita je uplne ina.
@VysocinskaVsestranna1952 жыл бұрын
Čau Vidláku, za tohle video ti stejně dám zaslouženej Like, já tyhle pokusy bohužel nesmím zvřejňovat na internetu. Měl jsem tu čest se dostat do haly průmyslového mytí obalů, kde bylo cca 7 myček, každá pojmula kolem 3 kubíků vody. Na délku měřila hala 60 metrů, na šířku 64 metrů a výška od podlahy po střechu nějakých 10 metrů. Vnitřní teplota byla nějakých 23° C a vzdušná vlhokost v rozmezí 60 - 82%, pod střechou bylo asi 12 vírníků vzduchu. Takže si umíš udělat představu, jak se lidem pracuje v takovým prostředí 8 - 12 hodin... Vedle toho jsem se dostal do podobně velký nevýrobní haly, kde byla vzdušná vlhkost 45 - 47%, při teplotě 12° C, Aktuálně mám teď doma 23,7° C a vzdušnou vlhkost 62%...
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, ono je to s tou teplotou a vlhkostí zajímavý :-) Jak jsem mohl prožít dětství bez vlhkoměru.
@radekliska27412 жыл бұрын
Rekuperaci doporučuji, máme jí už léta a od té doby nejsme skoro vůbec nemocní, vlhká okna vůbec neznáme a větráme už jen v létě🙂 U menšího starého domu nám bohatě stačí bytová rekuperační jednotka za dvacet tisíc.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, děkuju za dobrou zprávu :-)
@miloslavhorak26612 жыл бұрын
Tak to mě velice zajímá . Jestli pak jde udělat rekuperační jednotka v bytovém domě. A hlavně jestli pan mistr Vidlák přijde na to jak si rekuperační jednotku vytvořit svépomocí. Práci zdar✌
@janmidloch32482 жыл бұрын
jakou máte rekuperační jednotku ?
@petrpecha2 жыл бұрын
Hledejte pojem "lokální rekuperační jednotka". Potřeba je přívod elektřiny a jedna díra v obvodové zdi.
@janmidloch32482 жыл бұрын
@@petrpecha to vím ,ele jde mi o konkrétní typ a zkušenosti s ním
@dadazizala52712 жыл бұрын
Zkuste co mam ja, digitalni tinyurl tecka c om lomítko Vlhkomer (Odkaz nejd3 vkladat, musis napsat rucne) Pod 50 Kč i s poštovným. Teploměr Vlhkoměr 😅
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, ten znám, průběžně si je kupuju nebo ty s drátem, ale ony někam mizí :-)
@kocickamia Жыл бұрын
Nemáš, doufám, nic společného se stránkou Vidlákovy kydy, že ne?
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ne, jenom jméno.
@jklmnpqrst2 жыл бұрын
Ale ta vlhkost musi mat nejaky zdroj. To si skumal? Ci je to z varenia, zo susenia pradla, nemyslim ze to nadychate…
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, to je dobrá poznámka. Samozřejmě, praní a sušení prádla, vaření, kytky, dýchání... Něco se dá odstranit a něco ne.
@papanhe2 жыл бұрын
Klesne po chvilce.
@dadazizala52712 жыл бұрын
Jde o relativni vlhkost, kdyz asi studeny vzduch je mensi objemove zejo😅 Vetsina lidi neumí vetrat. Staci v zime kratce 3-6 minut podle teploty a intenzivne (pruvan nebo okno dokoran) Priste si porid tetektor CO2 a to budes koukat - vydychany vzduch! Treba NetAtmo weather….
@xlosxlos2 жыл бұрын
Jo, jo , to je svatá pravda s tím větráním, plesnivý a zapařený peníze, mít doma rozhodně nechceš...
@vidlak001 Жыл бұрын
:-)
@SnahaOvecnyStesti Жыл бұрын
kzbin.info/www/bejne/eHTId6iOgqeMh9U Napiš prosím názor, co si o tomto videu myslíš.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, hezké, vznešené :-) Jedna věc je dokonalá kniha a druhá věc, je že je na každém, jestli se bude chtít řídit pravdou.
@lubomirkovacik42052 жыл бұрын
Tvl, ten tvůj větrák nemá chybu. Kde se dá sehnat?😂
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, to seženeš na internetu :-)))
@miradubsky37752 жыл бұрын
Tak snad tu energickou krizi řídí někdo zodpovědný a ohleduplný 🤔
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, to je celá parta "dobrých lidí".
@oktipy2 жыл бұрын
Myslel jsem, že téma dnešního videa zná každý. Až ten barák zateplíš, tak to si užiješ plísně... Já místo nesmyslné a problematické investice do zateplení 70 letého baráku ( nedej bože se státní komunistickou výpomocí z daní nás všech pro určitou skupinu lidí ), raději ty peníze protopím a nebudu bojovat s plísní. Vytápím barák na 18-22 st dle typu místností ve dne v noci a vlhkost 20% ... Pohoda, no problémos .
@vidlak001 Жыл бұрын
OK, blahopřeju :-)
@petrpecha2 жыл бұрын
Zateplení vlhkost nesníží, může ji i zvýšit. Zateplení ale zvedne povrchovou teplotu zdí a ty pak nebudou (při stejné vlhkosti) tolik plesnivět. Pokud ale nevhodně navržené zateplení vlhkost zvýší, nemusí dojít k odstranění problému. Typicky zateplení v malé tloušce paroNEpropustným materiálem.
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ano, souhlasím. Jednoduše řečeno, ale je to trochu věda.
@oldo.sumava67862 жыл бұрын
Zdravím,hezké,všechno pravda,správně jednoduše zdůvodněno,krása.Jen taková maličkost,zatím co jsi tak pět minut mluvil,narostla ta vlhkost ze 42 na 51,což je polovina té změny!To bys musel větrat každých deset minut,abys udržel těch 50. Já to mám jednodušší,starý domek,zateplení žádné,kamna uprostřed pokoje,u oken můžu pouštět draka,ale vlhkost OK. Ale ta cena uhlí......
@vidlak001 Жыл бұрын
Ahoj, ano, vlhkost stoupá, záleží, co se děje v domě. V jednoduchosti je krása a funkčnost.
@flodurkeng2 жыл бұрын
Zdražilo se to to teda ne tohle na Japonce Seto nejde svádět tohle je fialovej problém 😎
@Thales_WH2 жыл бұрын
To není fialovej problém, to říkají jen hloupí lidé, kteří tomu nerozumí. Tohle je kombinovaný problém mezinárodní energetické burzy, příliš rychlé změny orientace na jiné zdroje energie (green deal - přitom by stačilo ho zpomalit a nechat čas aby technologie vyspěly, myšlenka je to dobrá, jen ukvapeně a špatně provedená) a do toho ještě přišel solidní šťouch se změnou dodavatelů tradičních surovin jako je ropa a plyn. Když se tohle všechno sejde udělá to solidní vlnu, ale lidé, kteří tomu nerozumí hledají viníka na špatném místě stejně jako se ve středověku svádělo vše na čarodějnice. To byli také hloupí a mstiví lidé, kteří tomu nerozuměli. Dnes už víme (nebo většina lidí ví), že čarodějnice nejsou a všechno to byla jen davová psychóza, hloupost a někdy vychcanost.
@vidlak0012 жыл бұрын
Ahoj, souhlasím s Thalesem, ale i s tebou :-)
@mail2kario Жыл бұрын
super video, len ja som si ho pustil rýchlosťou 1,5x aby som ho stíhal chápať a nenudil sa.