Děkuji za video, kouknu i další, jen škoda, že osciloskop je dost daleko a moc toho tam není videt
@cpbbt4 жыл бұрын
Poprosil bych o další díl. Děkuji :-)
@pavelfischer50722 жыл бұрын
Náhodou děkuji. Něčemu jsem se přiučil.
@peezee25503 жыл бұрын
Zdravím Vás, pořídil jsem svůj první dig. osc. Hantek a byl bych moc rád za další díly práce s osciloskopem. Chystáte další? Případně, nevíte o nějaké literatůře či webu, kde by byly praktické ukázky? Děkuji.
@JanKavik Жыл бұрын
Jakým levným osciloskopem se dá dělat amatersky diagnostika aut? Čidla, zapalování....
@voitano735 жыл бұрын
Jen bych upřesnil, sonda se kapacitně přizpůsobuje kapacitě vstupního zesilovače osciku, né tomu kabelu sondy . A ten koax by se měl impedančně přizpůsobit, obvykle na 50ohm a to přepnutím v osciloskopu (což tenhle začátečnický model neumožňuje), nebo terminátorem, jinak to pak samozřejmě ukazuje nesmysly způsobené odrazy po vedení
@drirr90935 жыл бұрын
Špatně jsem se vyjádřil :) dík
@oldaz.50943 ай бұрын
👍👏👏
@radekdvorsky42765 жыл бұрын
Super video, moc díky. Bylo by možné udělat takovou malou recenzičku na osciloskop SIGLENT SDS 1204X-E ??
@drirr90935 жыл бұрын
Ahoj Radku, konkrétní osciloskop nevlastním a ani jej nemám momentálně v dosahu, pokud by mi byl zapůjčen mohu jej otestovat doslova do morku kostí :) v okolí mám povětšinou už jen profesionální přístroje. Každopádně si mi vnuknul myšlenku zda by nebylo na otestování možné zapůjčit od nějakého distributora.
@radekdvorsky42765 жыл бұрын
@@drirr9093 Ahoj, dik za reakci :-) Nicméně o jednom distributorovi bych věděl. Zkusím ho oslovit jestli by nezapůjčil. V případě, že ano, pak bychom doladili to ostatní .. Dík R.
@mirovit84725 жыл бұрын
Můžu ještě dotaz ? Koupil jsem osciloskop Rigol ds1052e kde mají sondy nastavení 1krát a 10krát. Ale na osciloskopu můžu dát 1000krát a dílek pak má 10kV. Kde se takovéto nastavení využije ? Při jakém měření ? děkuji
@drirr90935 жыл бұрын
Děkuji za dotaz. Používá se například u sond na vyšší napětí. Běžné sondy mají pracovní napětí do 300V na 1MHz. Sondy 1:100 jsem například používal na testování elektromagnetické kompatibility zařízení kde se do zařízení pouštěly pulsy o několika kV. Některé sondy jsou třeba i 1:1000 s napětím několik desítek kV
@balda13585 жыл бұрын
Díky za video. Prosím co používáte jako zdroj? Rád bych domů pro různé pokusy chtěl nějaký generátor napětí se střídavým průběhem s možností měnit frekvenci. :)
@drirr90935 жыл бұрын
Ahoj díky za koment. Přemýšlím že bych udělal i video o přístrojích co používám, takže díky za tip. Jako zdroj používám stařičký jednokanálový PWS2326 a jako generátor AFG2021
@Luke-12V3 жыл бұрын
Zdravím, chtěl jsem se zeptat, jak je to stim galvanickym oddelenim, když člověk třeba by chtěl merit zesilovac,někdo třeba i na osciloskopu oddelava zemnici kabel ,což, asi není moc dobře ne ? Nebo se používá oddelovaci transformator?? To tak vsechni delani? Jsem úplný lajk,diky za pripadne objasneni situace, rád bych věděl jak to je aby nedoslo ke zkratu
@petrkucera35143 жыл бұрын
Jistota je použití diferenciální sondy a nebo speciálního škopku, kterej má plovoucí zem (můj případ). Samozřejmě, lze použít oddělovací trafo, pak se docílí plovoucí země též, ale je to trochu ošemetné. Totiž ten škopek co má z výroby plovoucí země, tak má zemnící kroužek BNC konektoru z plastu, oblasti kolem analogu jsou uvnitř profrézované a celé je to ještě za trafíčky. Když odpojíš od škopku zemníci kabel (pokud se budeme bavit o třížilovém napájecím kabelu a spínaném zdroji), tak máš stejně obvykle problém, protože jsou tam obvykle kondíky proti zemi a navíc by jsi nesměl použít další kanál, jinak hrozí rozdíl potenciálů mezi nima. Pokud si to chceš trochu zkusit prakticky, stačí ti nějakej menší zesilovač pracující v můstku a krmit to zdrojem s přísným proudovým omezením. Zkus si to pak ošahat a uvidíš, jak se to bude chovat a popřemýšlet nad tím, proč se to tak chová. (stačí dva operáky, nebo jeden dvojtej)
@Luke-12V3 жыл бұрын
@@petrkucera3514 děkuji vám za skvělý výklad,ten škopek je prosím co ,mám dojem ,že by to vyřešilo moji obavu ze zkratu ,a pod,děkuji mnohokrát,poklona vám.
@petrkucera35143 жыл бұрын
@@Luke-12V škopek je jeden z mála slangových výrazů pro osciloskop. Vyřešilo by to váš problém, ale levné to není a běžné také ne, proto většina jde cestou oddělovacího trafa nebo diff sondy. Jedno či druhé má své výhody a nevýhody, jistější je diff sonda, hotové se dají ze zahraničí sehnat už pod 10kkč, jinak to od známých výrobců také nepatří mezi nejlevnější příslušenství.
@Luke-12V3 жыл бұрын
@@petrkucera3514 díky moc ,mrknu,a vše nej do nového roku
@petrkucera3514 Жыл бұрын
@@VincoPawno protože jsou aplikace, kde je zemnící kolík nežádoucí. Takový zesilovač pracující v můstku by z toho nebyl nadšený. Obdobně může být problém SMPS zdroj. Co se týče diff sondy a oddělovacího trafa, tam už je to složitější. Všeobecně je ale diff sonda mnohem lepší volba, už jen pohledem na to, co vám její použití poskytne oproti pasivní měřící sondě ;)
@arnoldbencz68864 жыл бұрын
Ahoj. Super video. Prepáč, som úplne lama čo sa merania s osciloskopom týka. Začal si s pripojením a meraním baterie..Dalo by sa osciloskopom zmerať kapacitu baterie, akumulátoru s pripojeným konštantného odberu, odporu a sledovať na časovej osy klesanie napätia pod cca. 0,9V a potom z logy vyčítať za aký čas ten pokles nastal? Ďakujem.
@drirr90934 жыл бұрын
Ahoj, určitě by to šlo ale je potřeba nějak zajistit aby se baterie nevybila úplně. Tj aby se na konci vybíjení odpojila :) Daleko lepší je pro toto použití umělá zátěž.
@arnoldbencz68864 жыл бұрын
@@drirr9093 Aha..OK, ďakujem :-) No riešením by mohlo byť aj umelá záťaž cez charger /decharger ktorá sa dá nastaviť , na ktorej sa dá nastaviť ten spodný limit vybíjania a ako iba na kontrolu použiť pri tom osciloskop :-) Prepáč, ja len hľadám praktické využitie osciloskopu pre vlastnú potrebu :-) Zatial na ten osciloskop čakám..
@mirovit84725 жыл бұрын
Zdravím. To zkreslení při zapojení RG58 bylo při jaké frekvenci ? děkuji
@drirr90935 жыл бұрын
Také zdravím a děkuji za komentář, zkreslení bylo myslím při 1MHz, záleží na průběhu signálu. Pokud obsahuje ostré hrany - třeba z logických obvodů, je zkreslení vidět i při desítkách kHz
@Analogserviscz5 жыл бұрын
Skvělé video. Když přibudou další pokračování jaké funkce a jak je využít obecně u DO bude to super. Kdyby jsi udělal i nějaké porovnávací testy osciloskopů v té střední hladině řekněme mezi 20-50.000Kč myslím, že to bude zajímat hodně lidí. Já třeba ted hledám osciloskop na víkendové poloprofesionální měření v audiotechnice. Původně jsem měl Owon ale jak říkáš to jsou hobby zařízení s malou vydrží a odešel mě po pěti letech... Chci se zeptat pokukuji po těchto čtyřech: B&K2566, Rhode RTC1002, Rhode RTB2002 nebo Siglent SDS2202X co by jsi z toho doporučil?? Díky
@drirr90935 жыл бұрын
Ahoj, ač nejsem příznivcem Rohde Schwarz tak na audio asi to RTB2002, už kvůli zobrazení. Jediné co mi na něm trošku vadí je ten lesklý displej a zároveň trošku nepřehledné menu. Možná je to ale způsobeno tím, že jsem zvyklý na starého Tektronixe :)
@Analogserviscz5 жыл бұрын
@@drirr9093 Díky za odpověd. Mě trochu odrazuje u toho Rode právě ta přehlednost a pak Samplovačka 1.2G mě přijde dnes málo plus ještě rise time 5ns. Víc pokukuji po BK2566 :)
@NikiBretschneider5 жыл бұрын
Místy mi vadí používání pojmu "synchronizace". Trigger je anglicky spoušť a vždycky se o tom jako o spouštěcích obvodech mluvilo. Imho to dává v češtině lepší smysl (nebrat vážně, čeština není mým mateřským jazykem, výsledky se mohou lišit). Netvrdím všude, jen místy. Prostě si představuji nějaký obvod spouštějící generátor pilovitého průběhu, který se vede do horizontálního vychylování. Jasně, tady jsme u digitálu, ale v neprokládaném vzorkování, čili ten princip je pořád stejný. Zajímalo by mne, kde se ten pojem vzal. Už jsem ho totiž v minulosti slyšela. Pokud páni učitelé z průmyslovky neumí používat Holdoff, je to dost smutné. Bohužel nikoliv překvapivé. Úroveň českého technického školství opravdu není dobrá, to vím již léta. Jednu věc nicméně hodnotím velice pozitivně. Používání režimu RUN/STOP. Lépe řečeno vyhýbáte se nadužívání paměťového režimu, který je ošemetný především tím, že nechá na obrazovce roztahovat jednou navzorkovaná data, což v limitním případě vede na situaci, kdy místo nějakého úzkého obdélníku vidím (díky aproximaci) sin(x)/x. Pokud se začátečník dostane k digitálnímu osciloskopu (který má paměťový režim z principu), typicky se nenaučí používat trigger a potom to vede na nějaké výše popsané radosti. Jinak je příjemné vidět, že i začátečnické teky fungují velice slušně.
@drirr90935 жыл бұрын
Děkuji za komentář, příště si to více pohlídám :) správně by to asi mělo být spouštění.
@marekquarda80235 жыл бұрын
Zdravím. Níže jste uvedl, že používáte už jen profesionální přístroje. Bylo by možné udělat řekněmě nějakou "sérii" toho nejlepšího co se Vám dostane pod ruku? A to včetně spektrálních analyzátorů atd.? Jsem si vědom, že je cílovka velmi omezená, ale vaše videa vnímám s docela vysokou užitnou hodnotou, a protože jsem se něčím v minulosti bavil a chci se posunout dál, byl bych za to velmi rád. Díky moc.
@drirr90935 жыл бұрын
Také zdravím a děkuji za komentář. Také jsem o tom tak nějak přemýšlel ale nevím zda by ty více profi přístroje, respektive nějaký jejich popis byl pro komunitu přínosný. Většina lidí co se zde vyskytují asi nedělají s vektorovými generátory :(
@marekquarda80235 жыл бұрын
Děkuji moc za odpověď. Asi máte pravdu. Přeji hezký den.
@jefwowes16074 жыл бұрын
Tož dobrý, ale taky bych užil spíš jak se používá matika, a další sofistikovaný funkce
@RomanoRomaker4 жыл бұрын
Ako úplný začiatočník som zistil , že osciloskop je praktický prístroj, lebo sa dá s ním zmerať tužková baterka, ale na to používam multimeter. Čakal som, že otvoríš nejaké pokazené audio a osciloskopom nájdeš chybu .