Ze života hvězd (ne těch šoubyznysových) - Ing. Petr Dvořák, Ph.D.

Život hvězd (těch nebeských) bývá z pohledu lidského života velmi dlouhý a na první pohled i stereotypní. V populárně-vědecké přednášce si však ukážeme, že život (nebeských) hvězd může být leckdy mnohem více dramatický něž život hvězd šoubyznysových.
Ing. Petr Dvořák, Ph.D. je vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog působící ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Vedle výzkumu v oblasti nanotechnologií se věnuje popularizaci přírodních věd, zejména pak astronomie a astrofyziky. Petr Dvořák je členem Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti.

[@TomasMikus-xh3lb]

Vynikající Petře, díky!

[@AlesNovacek-py4se]

Díky za přednášku. Pomaleji a hlídat slova 😀

[@jindrich2485]

Slunce patří mezi nadprůměrné zářivé jen asi 4% ze všech hvězd je podobné velké jako slunce. Většina jsou trpasllici neviditelní pouhým okem. No ano a většina jsou dvojhvězdy. Raději bych si ty statistiky prošel znovu. Díky za přednášku a hezké obrázky

[@lukasstrelec604]

Neviem,ale my sme sa ucili v skole,ze vo vnutri nasho slnka je 15milonov stupnov a nie 15miliard.

[@antoninpajskr]

Jj

[@antoninpajskr]

Týpek byl na tom metalovém festivale... Takže není co řešit

[@petrdvorak3234]

Děkuji za upozornění, samozřejmě máte pravdu, omlouvám se za mou chybu!

[@lukasstrelec604]

@@antoninpajskr Nerozumiem?

[@rolidcz7954]

@rolidcz7954 před 0 sekundami Tak poslouchám dal a pan tvrdí že Slunce má hmotnost 10e35 kg. Tohle jsem zpozornel a musel si to pustit 2x. Takže tady se pan přednášející seknul o 5 řadu. Hmotnost Slunce je totiž velmi snadno zapamatovatelný rád 10e30 kg. Koukám, že přednášky už může dělat úplně každý. Úplně se děsim toho co bude říkat dál.

[@rolidcz7954]

A o větu později to přišlo. Naše Země má podle pana o 10radu menší hmotnost než Slunce. Tohle jsem si dohledal. A je to rozdíl 6 řadu. Co je tohle za přípravu prednasky .. tohle mne začíná bavit.

[@rolidcz7954]

A další tvrzení že v mezihvězdných mlhovinách je hustota atomů pouze několik atomů na metr krychlovy je taky zcela špatně. Hustota je ve skutečnosti klidně kolem 100-10000 atomů na centimetr krychlovy. Ten pan má absolutní chaos v číslech. Ve snadno ověřitelných číslech. Takhle odflaknutou přednášku těžko prohledat. Mimochodem průměrná hustota vesmíru jako celku tedy velikosti cca koule o průměru cca 40-44 miliard světelných let je něco kolem 2-3 atomů na.metr krychlovy. Uz tahle informace by pana měla zřeknout že v mezihvězdné mlhovině by mělo být opravdu o dost více částic

[@petrdvorak3234]

Děkuji 😊 jak říkáte, dneska může přenášet kdokoliv 😆 (naštěstí). Každopádně příště se zkusim čísla lépe zapamatovat, pokud Vás to rozzlobilo, omlouvám se. Snad se Vám alespoň něco líbilo, mě to totiž i tak baví

[@rolidcz7954]

- když něco svítí bile tak to opravdu neznamena, že obsahuje celé elektromagnetické spektrum - teplota tání železa není 1200C ale 1538C. Což je sakra rozdíl. A nečekal bych takovou chybu. Dále pan přednášející v zápětí tvrdí že hvězda s teplotou fotosféry 3000K svítí červeně, kdy ještě před pár sekundama tvrdil že 1470K svítí bile. Když pan přednášející má takovýhle zmatek v číslech a pojmech hned na začátku, tak jsem zvědavý jak mu to půjde dál ...poslouchám dal 1200C teplé železo sviti

[@petrdvorak3234]

Protože železo neni absolutně černé těleso, hvězdy naopak mají emisi jako absolutně černé tělesa, proto barva hvězd nad 3000 K je červená. Bílá barva znamená emisi přes celé spektrum. Pokud Vás baví hledat chyby, prosím.

[@Tomas_Stec]

Boli tam ešte nejaké "chybky". Tak napríklad v srdci Krabej hmloviny (NGC 1952) je pulzar, nie čierna diera.

[@tomasstanek319]

Ano, a je to důkaz, že i u ,,klasické,, supernovy je potřeba, aby hvězda sloučila železo a ne jen uhlík, jak bylo řečeno. Uhlíkem končí hvězdy slunečního typu. Stejně jako pomotal novu a supernovu Ia, která samozřejmě trpaslíka zničí, na rozdíl od novy. Těch chyb tam bylo na můj vkus hodně, pán v tom má trochu hokej.

[@petrdvorak3234]

@@tomasstanek319 děkuji za názor. Pokusím se zlepšit. Za chyby se omlouvám.

[@danielbozner9263]

Bohužel v přednášce nějaké chybyčky byly i při odpovědi na dotaz.

[@petrdvorak3234]

To určitě byly a budou... jsem jen člověk amatér 🙂

[@antoninpajskr]

Minuta 48 ... Termonukleární reakce? Nevím zda je to správný název. Nejsem nijak vzdělán. Každopádně se tomu říká termojaderná syntéza. Slučování atomů. Termonukleární reakce je asi štěpení, nebo se mýlím? Co se týče fúze. Evropa bude mít ITER. Cno cyklus je u velice velkých hvězd. U slunce a podobných funguje proton protonový řetězec

[@tomasstanek319]

Předně nukleární nebo jaderná jedno jest. Jinak je tomu běžněji říká opravdu nukleární fúze. Termonukleární reakce je též správně, stejně jako syntéza. Tyto ,,zmatky,, jsou způsobeny překládáním angličtiny co češtiny a naopak.