Koupím dva hektary kvalitní ornice na Měsíci někde v Mare Tranquillitatis. Podmínka jsou dostupné inženýrské sítě.
@jirous1007 жыл бұрын
Tak dneska byl ten začátek fenomenální! :D
@edensgate37707 жыл бұрын
koupím si jeden pozemek za dobrou cenu
@jiricek19435 жыл бұрын
Co delat s tim kamenym povrchem? Nesel by vytvorit treba mesic pro mars?
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
bylo by praktický řešit problém s pitnou vodou na Zemi těžbou z vesmíru? nebylo by lehčí čistit mořskou vodu?
@jirun23597 жыл бұрын
presne to same me napadlo, neni problem s nedostatkem vody ale s nedostatkem pitne vody, myslim, ze cisteni znecistenych/morskych vod by vyslo mnohem lacineji nez ji sem dovazet z vesmiru, nehlede na to, ze by se tim porad dal a dal zvedala hladina oceanu, cimz by mizela pevnina, ale tak co, film morsky svet in real life :D
@danielperout91837 жыл бұрын
Nejde o dovoz vody na Zemi, vozit vodu do vesmíru ze Země vyjde dráž než ji ve vesmíru těžit
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
mně právě šlo o ten dovoz :D
@MrFilda-ex3zh7 жыл бұрын
Viděli jste od PsaceX ,jejich video o cestování po celém světě do 30 min po orbitě ?
@wortys7 жыл бұрын
Škoda, že v seriálu Červený trpaslík ta těžařská vesmírná loď nikdy nic netěžila, xD.
@jannovotny12207 жыл бұрын
Ferrari
@Strajkeris7 жыл бұрын
Nejde nějak blokovat lidi od kterých nechcete komentáře, protože já se fakt za chvilku z tohohle týpka poseru.. Bohužel ne smíchy.
@DonarKanal7 жыл бұрын
Přitáhnout asteroid? To by mohlo byt brutalne využitelné v armádě. Predstavte si, ze mate moznost udelat z nepratelske zakladny krater "raketou" ktera nejde znicit nicim.
@petrsukenik92667 жыл бұрын
tak malí meteorit aby zničil jenom tu základnu by zničit šlo
@joseflanicek61777 жыл бұрын
Aby to nešlo sestřelit, by šlo jenom tehdy, pokud by si se rozhodl skoncovat i sám se sebou, takže pro snížení nákladů bych to nechal na jederných zbraních. :D
@jirun23597 жыл бұрын
dost mozna, ze bud by byl moc malej na to, ze by ho sestrelili nebo moc velkej, ze by to znicilo vetsi cast planety ne-li vsechnu
@friendzonecz88217 жыл бұрын
oprava jsou na měsíci vzácné nerostné suroviny ???
@hyneksmid32937 жыл бұрын
10:55 Je zas duležite kolik tělese s jakým obsahem po diferenciaci jadra dopadne na povrch. Jak na povrchu najit težke prvky tak jen po dopadech a vulkanické činnosti. Mars má 36% gravitace Země Ne všechny astreoidy jsou diferencované cca nad 100m jde o to kdy vychladly, z čeho jsou složene a zdali se nejedná o celkokovový astreoid což je roztříštený jádro vetšiho astreoidu.
@MartinBrada7 жыл бұрын
Ta hypotéza, že pás asteroidů je nezformovaná/rozpadlá planeta, už celkem dávno vzala za své. Hmota všech těch asteroidů totiž odpovídá, nepamatuji si přesné číslo, jen zlomku hmotnosti Měsíce.
@jannovotny12207 жыл бұрын
To je kravina co tu píšeš. Za A gravitační pole Jupiteru je tak obrovské, že by žádná planeta nemohl VZNINKOUT a za B) máš nějaký zdroj?
@hyneksmid32937 жыл бұрын
Máš tam 572,6 × 557,2 × 446,4 km Vestu a 975km Ceres. Obě tělesa před objevem Neptunu řazeny jako planety. Hmotnost hlavniho pásu planetek je nic oproti Kuiperovu pásu. Je tam dost materialu na vytvoření asi tak dalšího Pluta, nepatrné množství bylo po srážkách a gravitačním pusobením Jupiteru, Marsu a i vetších teles (Ceres,Vesta,Astraea) tohoto pásu rozmetano do vnitřní a vnejší sluneční soustavy. Nachazíme tzv. vestoidy, ,které jsou ulomky křemičitého povchu nebo železneho jadra, ktere brázdí a naše nejbližší okolí planety Země. Jinak podle jedné teorie pochazí Mars z hlavniho pasu planetek podle jeho složení(Oba měsíce marsu pochazí z tohoto pásu). Posunul se ke Slunci v období migrace planet.
@MartinBrada7 жыл бұрын
Konkrétní čísla se lze dočíst například zde: www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103502968375
@MajjkyTV7 жыл бұрын
Nechtěli byste změnit číslování ... třeba podle typu tématu? :D Takhle to vypadá masově, jako třeba Ulice :D
@samm412417 жыл бұрын
Jak tam použily ten obrázek z Kerbal Space Program.
@strnny7 жыл бұрын
Zdravím zvědátory a doufám, že nás brzy čeká díl o Deep Space Gateway.
@moze-theonlyone5 жыл бұрын
Ja som skôr premýšľal vždy nad nejakou ,,malou" sondou, ktorú by poháňalo niečo ako pár rtg a mala by laser, pristála by nanejakom kovovom asteroide a postupne by sa prehlodala z časti vnútrom, ďalšie somndy by mohli doniesť nejaký poklop a zásoby vzduchu, možno nejaké pokusy na pestovanie rastlín, poprípade roztočiť kvôli simulácii gravitácie, mohol by z toho byť nejaký sklad zásob do budúcna
@lukashabr2537 жыл бұрын
Jaká je šance, že najdeme nějaký nový prvek?
@martinu.55247 жыл бұрын
Lukáš Habr Řekl bych že žádná
@lukashabr2537 жыл бұрын
Prostě Martin V periodické tabulce prvků jsou díry... Možná je...
@jirun23597 жыл бұрын
a i kdyby tam diry nebyly, mohl by se nalezt tezsi prvek
@micca9717 жыл бұрын
Nové prvky nalézáme každým rokem, pouze však v laboratorních podmínkách, neboť téměř okamžitě po vzniku zaniknou.
@friendzonecz88217 жыл бұрын
a na měsíci jsou nerostné suroviny ?????
@petrsukenik92667 жыл бұрын
jo vše co dokážeš využít je surovina
@adamvesely53787 жыл бұрын
Noran Sexi Ne... měsic je ze sýru
@elvis22017 жыл бұрын
Ne, měsíc je jen hologram :D
@jarousek29997 жыл бұрын
měsíc je reflektor od batmena
@GtimeCz7 жыл бұрын
Na měsíci se nachází cenné hélium 3 :D
@samm412417 жыл бұрын
Uděláme velkou stanici na kterou pojede orbitální výtah.
@jannovotny12207 жыл бұрын
Pluto je planeta, říká to i Dr. Sheldon Cooper a tomu věřím.
@HardlyOrange7 жыл бұрын
Zemana Nevolím I Jerry Smith
@petrsukenik92667 жыл бұрын
PLUTO IS A PLANET
@jirun23597 жыл бұрын
protoze je to amik
@mynameisjeff8697 жыл бұрын
Zemana Nevolím 1. Jenomže Dr. Sheldon Cooper je fiktivní osoba. 2. A podle IAU je planet 8.
@petrsukenik92667 жыл бұрын
My name is Jeff něco proti fiktivním postavám? myslíš si snad že když neexistují ta nemají právo vyjádřit názor? nebo snad nejsou dostatečně inteligentní? z takovejch nácků jako si ty je mi na zvracení.
@matyasvascak64637 жыл бұрын
Ale nesnížila by se tím obrovským množstvím těch kovů jejich hodnota ?
@TheP3stra7 жыл бұрын
Velmi snížila
@petrsukenik92667 жыл бұрын
jo ale ty kovy by stejně zůstali tý společnosti takže se to asi stejně vyplatí
@jirun23597 жыл бұрын
no ja si myslim, ze uz jen zaplatit ty lidi aby to vymysleli se jim musi vratit, navic i tak doprava materialu na zem by byla asi dost mastna, jen aby ta cena naopak nevzrostla
@samm412417 жыл бұрын
A co takhle do asteroidů napíchat sondy které by sme použily jako RCS a doletět s ním na orbitu země.
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
14:48 nemluvíme anglicky, říkali...
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
šlo by postavit spaceship (kostru) z Měsíčního kamene? respektive proč ne? :D tam by měly bejt magmatický horniny, takže by měli bejt relativně pevný
@matejroskota49457 жыл бұрын
Znám chlapa co meteority těží. Je to větší makačka než myslíte :D Je třeba chodit 10 hodin pa planině s detektorem kovů :D A když máte štěstí a něco najdete, tak musíte kopat tři metry do zmrzlí země :D Asi před půl rokem jsem mu na to překovával Fiskars krumpáč :D
@vesmirnepribuzenstvo30265 жыл бұрын
Eeeeej Kerbal Space Program.
@dashi46605 ай бұрын
Jsme teď blíž?
@janahorova7 жыл бұрын
neee uz i Patrik říka "Věc je ta...."
@martinu.55247 жыл бұрын
Nechci vám kazit radost, ale na Antarktidě už těží nacisti
@jankobielik14607 жыл бұрын
Prostě Martin ozaj no.. tiež pravda
@xinaxinarovic85546 жыл бұрын
A nezapomeň na to i mimozemské technológie
@janmartinsky91016 жыл бұрын
Těžit drahý kovy na asteroidu? Pfffff, těžit Bitcoin na asteroidu to je vono!
@jedutam6 жыл бұрын
říká vám něco gravitační hmotnost planety ? jakákoliv těžba ve velkém a transport do gravitačního pole např. země (součást je i měsíc a bordel co poletuje na oběžné dráze) , by způsobila vychýlení země z její dráhy .. tj pravděpodobně by nastal kolizní kurz :) bohužel toto si dementní hamburger co schválil těžbu neuvědomuje .. a je silně nepravděpodobná kompenzace hmotnosti (odvoz shodné hmotnosti, zase na místo těžby)