Tak ty predikce jsou na deset let dopředu. Z dosavadního vývoje nelze moc usoudit, protože se toho může ještě hodně stát. Finále uvidíme až v roce 2032. Jestli ještě v té době budu točit videa, můžu to zpětně zhodnotit 😀

Je to kratka doba ale uz ted je videt ze se FEDu mozna nebude chtit snizovat urokove sazby. A ted se i uvidi kam to od ledna posle novy prezident. Zda ty odhady na nove cla budou pravda a jak doapdnou na uz ted nepekna US inflacni cisla. Jen napriklad.

Ve videu o inflaci říkám zhruba toto: stát měří nějaký obecný spotřební koš. Jenže každá domácnost/každý jedinec spotřebovává svůj vlastní koš služeb a zboží, který se od toho státního může dost zásadně lišit. Osobní inflace je tedy velice odlišná od inflace, kterou měří stát. Každý má svou vlastní inflaci. Vždycky to je o tom, jestli sami pro sebe najdeme nějaké alternativy: třeba jak méně konzumovat to, co zdražilo, nebo jestli najdeme levnější náhradu. Nebo jestli úplně změníme své zvyky a to co zdražilo, si prostě nekoupíme. Přesto mi přijde užitečné to, že stát měří nějaký obecný koš zboží. Není to ideální, ten koš se v čase mění a upravuje se metodologie, ale je to lepší, než kdyby stát inflaci neměřil vůbec. A budu raději, když stát naměří o něco větší inflaci a tím nás drží trošinku v nervozitě, než aby naměřil nižší inflaci a všichni byly naprosto v klidu a pak nám to bouchlo do obličeje.

moc dekuji za odpoved. kdyz se ale podivas primo na porovnani all money printed/ sp500. tak jsme se v tomto obdobi v realne hodnote ani nezotavili z krize 2008 - tedy v usa

All money printed není inflace. Když ekonomika roste, tak potřebuje v oběhu stále více peněz. Jako olej, aby ten stroj mohl pracovat. Ne všechny vytištěné peníze podle mě způsobí inflaci. Dříve, když nové peníze nevznikaly, tak to velice brzdilo ekonomický růst. Nebylo z čeho investovat, peníze byly drahé. Udržovat mírnou inflaci je podle mě dobré.

Ahoj. Více méně to chápeš správně. Jen bych to neoznačil za aktivní, ale systém založený na pravidlech. Čili nereblancuješ podle toho, jak se ti to zrovna zdá, ale opravdu na základě jasných pravidel. Přičemž pravidla můžou být různá. Někdo to dělá jednou ročně, někdo jednou za tři roky a mezi tím to vůbec neřeší a nehlídá. Někdo má nastavené mantinely tak jak píšeš ty. Dokud není odchylka od výchozí alokace větší než 10 %, tak to neřeší. Když to překročí mantinel, tak rebalancuje. Tohle je ale náročné na hlídání. Nejrozumnější mi přijde kombinace obojího: jednou za rok (nebo za dva) se v přesně stanovený den podíváš a když bude odychlka nad 10 % (nebo jak si stanovíš), tak reblanacuješ. A pokud se ti chce, tak mezi tím můžeš rebalancovat výběry - prostě čerpáš z té složky, která je zrovna nad svou alokací. Co se zlata týče: ve zpětném pohledu se zlato v portfoliích ukazuje jako dobrý diverzifikátor a přinášelo do portfolia benefity (zlepšilo poměr riziko/výkon). Hromadu portfolii se zlatem a jaká byla výkonost a rizikovost najdeš na portfoliocharts.com. Problém je, že kupovat a prodávat fyzické zlato je neuvěřitelně drahé - viděl jsi, jaké jsou spready? Podle mě tyto poplatky a náročnost skladování zlata (sejf/případně když ho nemáš tak nervy s tím, jestli tě nevykradou...) nestojí za to. Obecně je zlato neproduktivní aktivum. Nevytváří samo o sobě nic nového, jenom prostě je a jeho cena je taková, jak určí trh. Warren Buffett rád říká, že když dáš všechno zlato dohromady, tak za sto let budeš mít jen stejnou hromadu zlata. Zatímco na pozemcích o stejné hodnotě vypěstuješ za stovky let hromady plodin, nebo postavíš domy, kde můžou lidé bydlet. Nebo za stejné peníze můžeš vlastnit firmy, které vyrábějí služby a produkty a vytvářejí sto let zisk. Zlato pořád jen leží a nedělá nic. Očekávané zhodnocení zlata je dlouhodobě okolo inflace. Což je změřené: zlato dlouhodobě za tisíce let drží krok zhruba s inflací. Někdy desítky let přestřeluje, jindy zaostává. Osobně nejsem fanda zlata v portfoliu právě proto, že je neproduktivní aktivum (oproti tomu akcie a dluhopisy jsou produktivní aktiva). To, že se ve zpětném pohledu jeví jako zajímavý diverzifikátor, považuji více méně za náhodu a i kdyby ne, tak to pro mě není hlavní kritérium pro výběr. Chápal bych mít zlato jako rezervu pro případ nějakého velkého ekonomického kolapsu, či války. Pro pocit jistoty. Ale ne jako část portfolia pro dlouhodobé budování bohatství.

Ahoj, díky za reakci! Chápu a převážně souhlasím, zejména s tím, že zlato není aktivní a nic navíc, nad svou hodnotu, neumí vytvořit. Na druhou stranu je ale zcela jiného charakteru než akcie a dluhopisy a je globální a zcela decentralizované, nezávislé na žádné jedné konkrétní zemi nebo jedné konkrétní firmě či jedné konkrétní měně. (Ne)starost o fyzické držení zlata se dá právě vyřešit přes jeho vlastnictví skrze ETF s jeho fyzickým držením tam u nich, kdy jsou pak i spready na burze podobné jako u jiných ETF s akciemi nebo dluhopisy a jeho směna je rovněž otázkou 1minuty. Vnímám ho jako jakýsi možný stabilizátor a třetí prvek v portfoliu, který získává více na svém smyslu s tím, jak se blíží majitel portfolia k životní fázi, kdy v dohledné době očekává začít být svým portfoliem "živen" nebo výrazně přiživován. Pak, když tam tedy figuruje i tato 3 položka, tak se s nimi dá efektivněji pracovat než jen se dvěma, mi to tak alespoň přijde když se zamýšlím na několik let dopředu... ;-) Každopádně palec nahoru za zajímavá a kvalitní videa!

par mesicu je kratky cas...

...zadny risk...urcite...mohlo sa stat x veci medzi nakupom a predajom, mohla to byt velka sanca ktora vysla ale v ziadnom pripade nie bez rizika

Může být 😁

Asi nie ked prekonas trh 30 rokov

Ahoj. Možná se do toho pustím. Přecenění poslední srovnání globálních ETF už pomalu zastaralá, jak se objevují nové produkty a mění poplatky.

Nemá být 48 tisíc. Má být 68 400 Kč, tak jak je ve videu. Proč by mělo být 48 tisíc? Vždyť je to v tom grafu rozepsané. Penzijko má navíc oproti DIPu státní příspěvek, který děla 20 400 Kč ročně. Penzijko dohromady je tedy 68 400 Kč, tak jak tam mám napsané. Nebo si nerozumíme, ale pak potřebuju lepší vysvětlení, v čem ta chyba spočívá.

Ahoj. Je to jedno a to stejné ETF, jen rozdílné třídy akcií. VWRA se obchoduje na Londýnské burze v USD a VWCE se obchoduje na německé Xetře v EUR. Já sám nakupuju VWCE, protože mám příjmy v eurech a tudíž nemusím směňovat. Taky když jezdím na dovolenou, tak se mi spíš hodí eura, než dolary, takže až někdy budu utrácet, eura mi přijdou lepší. Jinak při přepočtu na stejnou měnu (v našem případě koruny) bude zisk stejný.

Podle mě není, ale nejsem daňový expert. Můj názor je, že se to týká, jen když směňuju měnu za účelem spekulace s měnou. Když nakupuju a prodávám akcie, tak to daním tak jako tak v CZK a zohledňuju kurzy ČNB. Výsledná daň už tedy v sobě vliv změn kurzu zahrnuje.

Možná spread. Možná zpoždění v datech. Možná to, že než zadáš nákup, tak se cena akcie zase o nějakou tu desetinu procenta pohne.

Právě že to bylo po zavírací době. Jsem si myslel že se pak ceny do druhého dne nehýbou.

Ne. Takhle to nefunguje. Čekat na propad je na základě historických dat prohraná hra. Nejlepší je pravidelně investovat a to i za maxima. Nevíme totiž, kdy propad přijde a jak hluboký bude a mezitím trh může dále růst. Trhy totiž rostou, i když dosáhnou maxima. Takhle akcie fungují - neustále dosahují nových maxim. To, že dosáhly maxima neznámá, že přestanou růst. Viz tato dvě videa: Investování za ALL TIME HIGH: vyplatí se investovat, když jsou trhy na maximu? kzbin.info/www/bejne/bpCXmK2frtBqj5Y Ani bůh neporazí pravidelné pasivní investování kzbin.info/www/bejne/rnutdKR-ZdF_nZI Pravidelné investování bez ohledu na to, kde je trh, se historicky dlouhodobě vyplatilo ve většině případů.

Ale vůbec ne! Stále je skvělý čas investovat. A obecně je velice špatné časovat trh. Doporučuju tato dvě videa: Investování za ALL TIME HIGH: vyplatí se investovat, když jsou trhy na maximu? kzbin.info/www/bejne/bpCXmK2frtBqj5Y Ani bůh neporazí pravidelné pasivní investování kzbin.info/www/bejne/rnutdKR-ZdF_nZI

Na stejno to nevyjde. Je rozdíl, jestli máš jeden druh dluhopisu, nebo stovky. Když máš stovky, jsi lépe diverzifikovaný. Krach/nesplacení jednoho (nebo i více dluhopisů) tě tolik nezasáhne, když jich máš stovky různých. Návratnost se liší podle rizikovosti a délky splatnosti. Můžeš si koupit ten nejrizikovější dluhopis s nejdelší splatností a bude mít největší návratnost na papíře, ale šance, že ty peníze někdy uvidíš, je blízko nule. Zase u krátkodobých státních dluhopisů USA máš skoro 100 % jistotu, že zaplaceno dostaneš, ale výnos bude jen lehce nad spořicím účtem. Takže dluopisy vybíráš podle toho, jaké riziko jsi ochotný podstoupit, kolik máš času a ideálně ještě diverzifikuješ.

Nebál bych se toho. Oproti miliardovým částkám, které dennodenně točí boti, tradeři a aktivní investoři, bude čerpání odprodejem naprosto zanedbatelná kapka. V denních objemech obchodů se něco takového snadno ztratí.

Ahoj. 1/ Jde ti o to, jak to spočítat? Jestli máš alokaci například 50 % akcií a 50 % dluhopisů a hodnota celého portfolia je 10 milionů, tak musíš mít v obou aktivech po pěti milionech. Pokud nemáš, tak to čeho máš víc prodáš a nakoupíš to druhé, aby to pasovalo. Co se frekvence a otázky kdy rebalancovat týče, tak možná napoví toto video: "Jak často rebalancovat portfolio?" kzbin.info/www/bejne/r3e7Y4yod8mbepY Co se problematiky zdanění týče: při rebalancování je rozumné využít časového, či hodnotového testu, aby ses vyhnul zdanění. Rebalancovat jde i průběžnými investicemi, jen si to pokaždé musíš spočítat, aby věděl, kam kolik poslat. 2/ Ano, nakoupíš to jednorázově (nebo postupně třeba během jednoho roku, pokud ti je nepříjemné udělat to naráz). Je úplně jedno, jestli sis to portfolio budoval 20 let postupně, nebo jestli máš hotovost a tu zainvestuješ do toho samého portfolio naráz.

Moc děkuji za trefnou odpověď. Dovolím si ještě jednu doplňující otázku. 3/ Ve videu zmiňuješ střednědobé dluhopisy jako součást portfolia, na které je následně uplatňováno pravidlo 4%. Jen se chci ujistit, že máš na mysli americké státní dluhopisy s dobou splatnosti v rozmezí 1 až 5 let. A zeptat se, proč zrovna tyto jsou vhodné?

3/ Takové dluhopisy použil Bengen ve své studii. Studie od Trinity, která dělala podobný výzkum, použila jiný typ dluhopisů, myslím že krátkodobé (ale nejsem si úplně jistý). Brali americké vládní, protože ty jsou pro Američany nejlepší. Pro nás by byly teoreticky lepší dluhopisy české vlády v korunách (kdyby se daly někde rozumně a pravidelně kupovat), ať nemáme zbytečně kurzové riziko. Problém je, že dluhopisy jedné vlády můžou být rizikové. Dal bych raději přednost globálnímu dluhopisovému ETF. Můj favorit je EUNA (iShares Core Global Aggregate Bond), který obsahuje vládní i firemní dluhopisy z mnoha zemí a s různými délkami splatnosti. Nebude ideální, protože je v EUR (nebo USD) a je tam kurzové riziko. Bohužel není žádné dluhopisové ETF vedené v Kč.

Ano a podle toho je k němu třeba přistupovat opatrně. Nakonec investivání samo o sobě má nejistý výsledek. Pořád je všakpravidlo 4 % lepší a promyšlenější a založenější na realitě, než celá řada jiných smyšlených pravidel, které ignorují hromadu věcí, typu "S&P dělal 10 %, tak můžu vybírat 10 % ročně." S pravidlem 4 % máme alespoň nějaký odrazový můstek, nějaký rozumný benchmark. Ten jsme před tím neměli. Dříve si někdo mohl myslet, že 8 % je konzervativní míra výběru, nebo naopak že bezpečná míra výběru je jen 2 %.

Ke kontaktování mám mail v popisku každého videa ;) Ale konzultace nedělám. Nejsem finanční poradce.

Také se připojuji s pochvalou, hezké, srozumitelné.

Je to možné, ale vždycky to je to nějaké míře bezpečnosti. Čistě akciové portfolio selhalo ve větším počtu historických situací, než to, které obsahovalo 30-40 % dluhopisů. Ve většině situací však obstál i čistě akciové portfolio. Jak moc jsi ochotný to riskovat? Jak moc jsi ochotný být flexibilní? Např. nenavyšovat o inflaci, pokud to nebude nezbytně nutné. Začít vybírat méně, třeba jen 3,5 % prvních pět let. Jak moc jsi ochotný jít si přivydělat, pokud to začne vypadat velice špatně (dlouhý a hluboký propad po dobu několika let). Tohle vše sníží riziko a zvýší šance na úspěch (že peníze nedojdou a vydrží dostatečnou dobu). Pokud se nemusíš spoléhat čistě na pravidlo 4 % z akcií a dokážeš si v těžkých chvílích vypomoct i jinak, tak tím vlastně nahrazuješ dluhopisy. Případně jednoduché portfolio, kde máš akcie i dluhopisy, může být Vanguard Life Strategy ETF. Existují kombinace 80:20, 60:40 atd. S tímto ETF máš globální akcie a dluhopisy v jednom jediném ETF. Viz toto video kzbin.info/www/bejne/jqC1dH9_btmFa5o

Ahoj. Smysl by to mělo dávat hlavně tobě. Já třeba v sektorových ETF, jako je SMH a XDWH žádný smysl nevidím. Jsou to jen marketingové nástroje jak využít populárních trendů, aby na tom poskytovatelé ETF vydělali na poplatcích. Jednotlivé sektory či úzce zaměřené segmenty trhu nemají žádnou vyšší očekávanou návratnost. Oproti tomu ZRPV a ZPRX představují malý hodnotový faktor, který má unikátní rizika a díky tomu má vyšší očekávanou návratnost. Takže tam to smysl dává, i kdyby byl překryv. Bez překryvu by do faktorů nešlo investovat - vždycky je to navýšení podílu určitého typu akcií oproti trhu. Zároveň si ale nemyslím, že je faktorové investování vhodné pro všechny, protože je náročné na psychiku. Ač faktory dlouhodobě mají vyšší návratnost, tak většinu času zaostávají a kvůli tomu je velice nepříjemné do nich investovat. Nakonec je to tom, s čím dokážeš vydržet až do konce. Pokud ti SMH a SDWH dávají smysl a díky nim investuješ raději, tak si je klidně nechej.

Až budu mít stovky milionů, tak mi asi bude úplně jedno, jak budu čerpat, protože tak jako tak vyjdu velice dobře. Většina z nás ale nebude mít naddimenzované portfolio, ale spíš jen tak tak. A budeme řešit co největší efektivitu a kolik maximálně čerpat, aby to zároveň bylo bezpečné. Neřeším psychologickou příjemnost, řeším co je optimální Taky mě nebaví brzo ráno vstávat a čistit si zuby a jíst zdravě, ale stejně to dělám, i když mi to není příjemné. Kdybychom dělali jen co nám je příjemné, tak se daleko nedostaneme. Bohatí si můžou dovolit luxus se spoustě nepříjemných věcí vyhnout, normální lidé ne.

Jo je fakt, že většina lidí na takový majetek nedosáhne, to jo no :)

Jakou máš dlouhodobě očekávanou výplatu dividend? 3 % z hodnoty portfolia? Víc? Míň? Jak velké by muselo být portfolio, aby člověk z té částky mohl bezpečně spokojeně žít? Protože pokud to je méně než 4 %, tak bude náročnější si takové portfolio vybudovat. Například abych mohl čerpat 300 000 ročně, stačí mi podle pravidla 4 % portfolio o hodnotě 7,5 milionů. Ale pokud skrze dividendové portfolio dostanu jen 3 %, tak potřebuju majetek o hodnotě 10 milionů. To je o čtvrtinu více. Co z toho je snáze dosažitelné? Za sebe dodám, že si nedovedu představit dividendové portfolio, které bude vyplácet pravidelně více než 3 %. A i ta 3 % mi přijdou velice velice optimistická. Samozřejmě že někdy to bude více, ale většinu času ne.

ETF SCHD má dividendový výnos cca 3,5 procent. To je však pouze aktuální dividendovy výnos. Díky každoročnímu navýšení o cca 10 procent se ti to pak zvyšuje v dalších letech. Takže ano na start bys potřeboval vice peněz, pokud bys to sem překlopil jednorázové. V případě, že do SCHD budeš investovat delší dobu, pak ti stačí méně kapitálu a jen si počkáš až ti to povyroste.

Chápu. Ten mechanismus růstu funguje i u akumulačního ETF. Když mám menší portfolio, taky si můžu počkat, než povyroste. A taky můžu čerpat stále více a více - o inflaci. Ono při průměrné inflaci 3 % ročně se zhruba každých cca 20-25 let vlastně zdvojnásobí částka, kterou čerpáme. Plus pořád to je dimenzované na nejhorší scénář (dlouhý hluboký propad ze začátku/vysoká inflace po dlouhou dobu). Když se ten scénář prvních 5-10 let neuskuteční a portfolio hezky poroste, tak je samozřejmě možné časem zafixovat ta 4 % z nové aktuální ceny portfolia (pokud nebudou valuace, např. Shillerorvo PE, na nějakých výrazně vysokých hodnotách).

Dluhopisy už jsem určitě v kontextu pravidla 4 % několikrát zmiňoval. Není to komplikace, je to nutnost v rámci diverzifikace. Otázky které pokladáš mají často velice jednoduché a nenáročné řešení a není to tak komplikované jak to děláš. Oproti tomu vybírat dividendové akcie a stát se úspěšným aktivním investorem je násobně složitější. Ale abych na to odpověděl: jestli nejdříve vybereš a pak rebalancuješ, nebo obráceně, je jedno. Po každém výběru stejně časem přijde zase rebalancování, takže to nehraje moc velkou roli. Lze samozřejmě rebalancovat samotným čerpáním. Prostě odprodávám to, co je nad rámec požadované alokace. To není nic komplikovaného a poměr si snad zvládne spočítat každý. Proč by při rebalancování nebyl dodržen časový test mi není jasné. Při rebalancování jde jen o malou část portfolia, neprodávám celé portfolio. U většiny akcií a dluhopisů zůstává časový test zachovaný. Jediný případ, kdyby to nebyla pravda, by bylo, kdybych rebalancováním obměnil během tří let celé portfolio. Ani si takovou situaci neodkážu představit. Žádné danění se tedy nebude konat. Daňová efektivita zůstává. "Dále je nutné mít ty správné investiční nástroje, studie byla dělaná na SP500, takže bys musel mít přesně toto a ne nic jiného. A mít také správné dluhopisy, což přesně ani nevím které to jsou?" Ano, studie byla dělaná na S&P 500 a měla své specifické předpoklady. S jinými investicemi budou výsledku trochu jiné. Ale nakonec ani u samotného S&P 500 nedokážeme říct, jestli se bude chovat stejně, jako v posledních 100 letech. Podle mě budu mít však i s globálním portfoliem akcií a dluhopisů stále větší pravděpodobnost na úspěch, než když budu aktivně vybírat dividendové akcie. Pravděpodobnost, že skrze vybírání dividendových akcií dosáhnu vyšší návratnosti je mizivá a je to mnohem složitější proces, než vybírat podle pravidla 4 %.

U toho rebalancování máš pravdu, nechal jsem se unést a nepromyslel jsem to. Je fakt, že budeš odprodávat jen část a vždy se nejprve prodává to nejstarší, takže daňově ok. A vlastně i s tím pořadím se to taky vyrovná jak píšeš. Budu muset příště víc přemýšlet, než něco napíšu 🙂 Souhlasím i s tím, že najít správné dividendové akcie není snadné. Stejně tak jako najít růstové akcie není jednoduché. A proto i já volím dividendově - růstové ETF SCHD, ve kterém je 100 nejlepších divi akcií z USA a jehož výsledky jsou zatím luxusní a vyplácenou dividendu každoročně navyšuje cca o 10 procent, což bezpečně pokryje inflaci.

Ano, protože z 15ti mega se druhý rok může rázem stát 7 mega

A nebo 30 😀.. Ale chápu diky... 😉

Jde ti hlavně o to eliminovat rizikové scénáře, čili pokles na 7 mega, ne spoléhat se na to, že nakonec nějak dobře dopadne. Čili je to nastavené abys eliminovat ty nejhorší situace, i když jsou málo pravděpodobné. Nakonec - pokud to vzroste na 30 mega, tak jsi v klidu a klidně můžeš výběry navýšit. Jak říkám ve videu: ve velké spoustě historických situací šlo klidně vybírat 6-7 % ročně. Bohužel nevíme, kterou situaci dostaneme my - jestli nejlepší, průměrnou nebo velice špatnou. Minimálně ze prvních pár let je tedy třeba být opatrný. A když ti to z 10 vyroste na 30, tak klidně vybírej 7 % ze startovní částky. Víc raději ne, protože může jít jen o bublinu a další rok to bude zpátky na 10.

Samostatné dluhopisy nevím, ale najdeš dluhopisové ETF. Globální dluhopisové ETF je třeba iShares Core Global Aggergate Bond, které drží vládní a firemní dluhopisy z celého světa a různých délek splatnosti. Na podobný index je i ETF od Vanguardu. Je to vlastně ta stejná dluhopisová část, jako ve V60, ale zvlášť, jako samostatné ETF.

😀Nad postelí mi visí jiný obrázek 😀

To i tedy mě

Počítáš špatně. Nebo nepočítáš, ale chápeš. To konečné ptf by mělo obsahovat v ideálním případě nějaký mix akcií a dluhopisů. Pravidelně by pak mělo probíhat i rebalancování, aby se dodržoval stanovený poměr mezi akciemi a dluhopisy. A ve chvíli, kdy akcie z nějakého důvodu takhle klesnout, tak zaprvé dluhopisy často vyrostou na ceně, ale hlavně za druhé díky rebalancování prodávat dluhopisy a nakupovat akcie, které tak koupíš s 90% slevou a nakoupíš je obrovské množství kusů. Navíc v takovou chvíli čerpáš rentu také logicky z těch dluhopisů, takže ty levné akcie vlastně ani neprodáváš. Samozřejmě, kdyby taková situace, že akcie klesnou o 90% a na těch hodnotách zůstanou trvala třeba 10 let, tak to portfolio nezvládne. Ale to se zatím v historii ještě nikdy nestalo a ani se to k tomu nepřiblížilo (aby to trvalo tak dlouho).

@davidskulina4331 z videa jsem pochopil ze jde ciste o akciove portfolio napr. Sp500 a ne dluhopisy, nemovitosti apod. Predtim jsem si myslel ze 4% muzu vybirat z aktualni hodnoty portfolia, tzn. kdyz mi 10 milionu klesne portfolio na 1 milion, tak se musim uskromnit najednou se 40k na rok misto 400k na rok. Proto mi nevychazi cerpani stalych 400k kdyz portfolio klesne dramaticky treba o 90% tak ho prece vynuluju pomalu hned.

Přesně jak píše David. Ve videu jasně a několikrát říkám, že jde o mix akcií a dluhopisů a dokonce vysvětluji rebalancování během propadu. Slovo dluhopisy v různé podobně zazní ve videu třináctkrát. ;)

Jelikož různí lidé mají různé poplatky a různé daně (v USA), tak toto ve studiích není zohledněno a každý si to musí dopočítat podle své vlastní situace. Takže tohle vše je třeba k tomu připočítat, respektive odečíst. Když mám roční poplatek 1 % z hodnoty portfolia, tak můžu čerpat vlastně jen 3 %. Když mám u ETF TER 0,2 %, tak můžu čerpat jen 3,8 %. U nás a na Slovensku se daně dají obejít díky časovému testu, takže tohle naštěstí nemusíme počítat. Stejně tak si člověk musí do výdajů započíst věci, jako zdravotní pojištění, které si bude muset platit ze svého, pokud nebude zaměstnanec. Dále sociální pojištění, pokud bude chtít splnit podmínky státního důchod atd. atd.