100 let Saši Dubčeka

[@michalgabcan9872]

Dik za rozhovor na tuto temu. Mal svoje plusy a minusy, tak ako ich mame vsetci a vzdy ho berieme hlavne ako "politika", toho Sasu z 68.-69. alebo z 89. Aky bol mimo toho - doma v rodine alebo medzi priatelmi, niekde pri vinku a pecenej kacke, v kruhu intelektualov, ktori mu rozumeli a roky sa s nim priatelili, to uz nie je pre beznych ludi tak dolezite. A pre vas za Moravou uz toboz nie - ale to je fakt, nie vycitka. Pan docent na inom mieste velmi trefne poznamenal, ze ako narody sa malo pozname, pretoze kazdy mame ine starosti a priority, a stretavame sa len v tom spolocnom. Preto sme sa vlastne rozisli, pretoze to bolo jednoduchsie, nez sa donekonecna snazit pochopit na druhom nieco pre nas tak nepochopitelne. Tym viac si vzdy cenim, ked sa na osobnosti snazime pozerat realnou optikou a snazime sa rozumiet si aspon teraz. K postrehom kolegu Lkprak-a: 1) Myslim, ze nikto z jeho generacie si nevedel predstavit, ze ten rezim padne. Vacsina jeho sucastnikov (a nielen oni) bola presvedcena, ze v tom rezime zomrie. Kazdy zil a pracoval v tom a na tom, co bolo a presne tak isto sme ani my nevedeli, co tu vlastne po 29.12.1989, alebo po 1. volbach bude. Dubceka treba brat komplexne a pokial ho chcem chapat len ako "politika", tak ho budem brat polovicato. Nikto nie je len tym, co robi v zamestnani, ale tym co robi celym svojim bytim. Pre nas je "politikom" a zaroven clovekom z masa a kosti, jednym z nas. Pre vas je hlavne "politik", preto k nemu mozeme mat rozny pohlad. Aky asi mame my na Masaryka, Benesa, Novotneho a spol.? 2) Ten Dubcekov "panelak na predmesti" bol barak v Blave, v starom meste, pod dohladom vnutra a s plosticami od branky az po sporak v kuchyni, zil v podstate v izolacii a pod dohladom ako p. Kubisova a hocikto iny nepohodlny. Choval sliepky, mal rad huby, polovacky, ludovky a vikendy na chate v Malych Karpatoch. Veril, ze clovek je od podstaty dobry, lebo takym sa rodi a zlym sa stava az vplyvom okolnosti - v tom sa nezhodol ani s blizkymi priatelmi. V kazdom chcel vidiet hlavne to dobre, ako Don Bosco 100 rokov pred nim - a to bol komunista, ktory ho sotva niekedy cital. Musel verit v lepsi svet a buducnost, nez aku zazil, tak ako vsetci po vojne. Myslim, ze nechcel zle, ak mohol tak pomohol, ale nebol to zakerak, ktory by sa mstil druhemu ako Husak s Bilakom. Bol ludovy ako Adamec, ne nejaky kovany stranik, ktory si ide za svojim hlava-nehlava. Pokial ma veducu ulohu v spolocnosti strana a nie vlada, tak sa kazdy moze snazit len tolko, kolko mu bude dovolene. Kto chce s vlkmi zit, musi s nimi vit. 3) Pod obuskom ma svoj podpis a daval ho tam myslim ako posledny, nedomyslel ho tak isto ako Ciernu s Bratislavou, a podla tvrdenia priatelov ho lutoval az do konca zivota (23 rokov). Neviem ako zvysni dvaja pani. Neviem ani, cim si vlastne musel prejst a comu vsetkemu musel celit vo svojich radoch a hlavne v Moskve s tou jeho povahou. Ale vieme si predstavit, ako asi prebiehal natlak z centra. Tie pauzy a to dojatie, ktore mu branili normalne artikulovat, to musela byt kudla do chrbta od tych, ku ktorym sa upieral cely svoj dovtedajsi zivot. Oni chceli nieco co on nechcel a naivne dufal, ze to uhaji. Na druhej strane vieme, ako Breznev podpisal v Helsinkach vsetko mozne, ked to realne u nas nemal kto kontrolovat a prislo na Plastikov a Chartu. Dubcek nebol presvedcenym Kriegelom, ani zbabelym Sejnom, bol sam sebou a veril svojmu usudku, nech bol akokolvek mylny. Vsetci sme taki, ak sme o niecom presvedceni, a radsej sa spalime, nez by sme si nechali poradit. Az s odstupom prehodnocujeme, co sme robili zle. So svojim postojom nemal u Brezneva sancu a hold si to ani neuznal a nezaradil spiatocku. Lepsieho Slovaka sme proste nemali, vieme ze vacsina inteligencie bola prec, na druhej strane ani u vas sa nenasiel schopnejsi Cech, ked sa uz Slovak dostal do cela celeho statu, ktory bol vpodstate vasim dielom a vas v nom 2x tolko, my sme ani 50 rokov od pripojenia k vam nemali nic svoje o vsetkom rozhodovala Praha. Aky rezim a system, take karty a figury. V podstate doplatil na svoje chyby a hlavne na Husaka, ktoreho rehabilitoval, aby ho on vzapati zaprel. "Neni komous jako komous!" Ludsky je mi blizsi, nez hociktory iny sudruh minulej ery. 4) Havel sa s nim nemohol zrovnavat, to boli opacne poly magnetu. Havel v politike nebol pojem, ani po 27.11.89 a v preferenciach Saso porazal vsetkych potencialnych kandidatov, vcetne jeho. Az ked sa OP s VPN dohodli na Havlovi a bolo jasne, ze Dubcek prezidentom nebude, zacali tie dlhe pohovory medzi nim a Havlom. Mal 74 rokov, zivot za sebou a jedine co by este mohol chciet dosiahnut, bola satisfakcia za 68., snad rovnaka ako v pripade Svobodu po odstupeni Novotneho. Nikto z aparatu sa pred cielom nechce vzdat bez toho aby sa poskusil o prezidentsku kandidaturu. Adamec ako federalny premier nakoniec chcel to iste - bud vymenit Jakesa, alebo Husaka, kto chce hore, nemoze cuvat. Do cela uz museli ist ti, ktori stali na tribunach, bohuzial nesli a spadla klec a s nou vlastne aj cely stat. Ja zas nechapem, preco zlomenu chrbticu, ktoru treba zoperovat hned nechali lekari proste tak. Bol este stale predsedom parlamentu. Alebo uz nebol dolezity? Bol v parlamente uz len preto, aby bol klud medzi ludmi a on nejaku mieru satisfakcie dostal? Havel este kratko pred volbou za prezidenta tvrdil, ze sa nikomu nepodari vrazit klin medzi nich a tym aj medzi nase narody. Ze je pravdepodobne po Stefanikovi najvacsi Slovak, ktoreho sme republike dali. Ale na pohreb mu ani neprisiel?! Ze neprisiel Klaus, tomu sa necudujem. Teda to bolo tak ako hned na zaciatku, ked ani Masaryk neprisiel na pohreb Stefanikovi. Ze neprisiel Benes, to pochopim. Proste ak uz od zaciatku nefungujeme ako rodni bratia, tak sa k sebe nakoniec chovame jak uplni blbci. A mozno je to len tymi naturami, pretoze aspon u nas je zvyk, ze moja zast voci druhemu trva len za zivota a nejde az za hrob, lebo mrtvy mi uz nemoze byt nepriatelom. Preto zrejme bol nakoniec Carnogursky na pohrebe Husakovi.

[@karelmroz7639]

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Rok 1989, demonstrace na Václavském náměstí. Projevy z balkónu Melantrichu a k mikrofonu přichází po několika dnech i tento mizernej zedník. Velká část davu jásá a skanduje jeho jméno. Já jsem tedy rozhodně netleskal, nejásal, jeho jméno neskandoval. Hlavou mi probíhala jediná myšlenka, proboha, tenhleten bankrotář? To snad tedy opravdu ne! Podobné to bylo s Černíkem a dalšími komunisty roku 1968, kteří vylézali z děr a snažili se utrhnout nějakou tu funkci a po dvaceti letech opět začít budovat socialismus s lidskou tváří, verze 02.

[@arzobispoDaniel]

Dekuji za rozhovor

[@Lkprak]

Pěkný, zajímavý rozbor. A jinak bych si dovolil i přidat i nějaké své osobní poznámky. 1) Dubček, stejně jako každý Slovák, jež se v období Československa prosadil na "federální" úrovni, je z logiky věci na Slovensku vnímán pozitivněji, než v Českých zemích. Týká se to Tisa, Husáka i Billaka (čímž tyto pány nechci nijak srovnávat). U Dubčeka je to le nejtypičtější. Hlavně se to týká různých jeho "politických chyby" (slzy po návratu z Moskvy, podepsání Pendrekové zákona, slzy, po té, co mu bylo sděleno, že prezidentem nebude on, ale Havel). Zatímco v našich končinách jsou zvýrázňovány, na Slovensku naopak bagatelizovány či přímo zamlčovány (viz. poslední film o něm, kde snad není zmíněno nic z výše uvedeného). Jsem rád, že tento podcast v tomhle drží zlatou střední cestu. 2) Někde jsem zaregistroval, že do toho Turecka byl Dubček uklizen s nadějí, že odtud emigruje někam na Západ. On někde přednášející na amerických univerzitách nebo dávající rozhovory Hlasu Ameriky by pro ně byl méně nebezpečnější, než doma, kde svou přítomností mohl ovlivňovat veřejné mínění. Tím, že se pak vrátil (snad dokonce nějak pofiderně přes Maďarsko) Husáka a spol. dost zaskočil. Zároveň to z jeho strany vyžadovalo dost odvahy. Místo toho, aby si užíval život prominentního emigranta, vracel se domů, kde ho nic hezkého nečekalo. 3) Nicméně...on se celou dobu toužil vrátit do vysoké politiky, toužil dokázat, že v roce 1968 mě pravdu. Jeho předpoklad asi byl, že časem dojde (přirozeným vývojem) k tomu, že lidé, jako on se budou moci vrátit na vrchol, že prostě myšlenky socialismu s lidskou tváří se prosadí, nebo alespoň osmašedesátníci dostanou generální pardon. A z emigrace někde v Americe se do politiky vrací daleko hůř, než z paneláku někde na předměstí. Proto se asi ani nejspíš nesnažil spolupracovat z disentem, on prostě nepočítal s tím, že ten režim padne, ale že se do politiky vrátí v barvách KSČ a případná spolupráce s lidmi jako byl pan Havel ho mohla kompromitovat.