Čachtický hrad

Рет қаралды 1,252

Күн бұрын

Čachtický hrad
Zřícenina strážního hradu, prvně zmiň. r. 1276. R. 1299 hrad dobyl M. Čák Trenčianský. R. 1392 hrad darován králem Ctiborovi I. z Beckova, r. 1436 Michalovi Orságovi. R. 1602 koupen Františkem Nádašdy. Jeho vnuk František zde provedl v obd. 1664-70 rozsáhlé úpravy. R. 1670 hrad dobyt a vypleněn.
Samotná obec Čachtice, která se váže k hradu, se nachází v Trenčíském kraji. V současné době má kolem 3 500 obyvatel. V listině Bela IV. z roku 1248 je sice užito pojmenování "terra Čekče" , tj. „území Čachtického hradu“, ale první doložená zmínka o Čachticích jako obci je až z roku 1263.
Hrad stojí na dominantním dolomitovém kopci nad obcí Višňová. Jádro hradu stálo na nejvyšší skalnaté časti kopce. Původně mělo jednu věž, malý dvorek a několik obytných a užitkových budov. Později byla postavena druhá věž a kaple. Protože tyto stavby byly už mimo původní areál, hrad se rozšířil o další nádvoří obehnané zdí. Dále byly dostavovány budovy mezi hlavní věž a kapli. Dominantou hradu se v této době stala bezpochyby vysoká, pětipodlažní věž, ke které přiléhala trojpodlažní obytná budova. Hlavní bránu chránila obranná věž nad ní a vznikly dvě mohutné bašty. Hrad se díky narůstání své velikosti začal členit na dolní, střední a horní část. Prostory dolního a středního hradu sloužily převážně pro hospodářské a obranné účely. Nacházely se tu ubytovací prostory pro hradní personál, zásobárny a kuchyň. V horním hradě byl hradní sál, místnosti kastelána, jídelna či klenotnice. V horním hradě se nacházela také cisterna na vodu.
Dnes hrad je známou a malebnou zříceninou. Obec Čachtice a s ní i hrad jsou známé především díky čachtické paní Alžbětě Báthoryové, která žila na zámku v Čachticích pravděpodobně od roku 1572. V roce 1610 byla obžalováná (podle některých pramenů) veřejně místním farářem Jánem Ponikenem (Ponicenius). 29. prosince téhož roku je palatynem Thurzem za přítomnosti jejich zěťů přistižena při mučení služebných a na druhý den internována na Čachtickém hradě v domácím vězení kde také 21. srpna 1614 umírá. Vroce 1847 se v Čachticích na faře sešli zástupci spolku Tatrín (přední štúrovci a bernolákovci) a dohodli se na uzákonění spisovné slovenštiny. Původně se v Čachticích pěstovalo také výborné (a proslavené) víno, úspěšné zde rovněž bylo ovocnářství. postupně převládlo především pěstování obilí. Přečteme-li si nám všem dostupnou, literaturu faktu některého z renomovaných a uznávaných autorů, kteří se ve svých knihách opírají pouze a jen o nevyvratitelná fakta (např. Pavel Toufar), tak se bude asi většině z nás zdát tato krutá grófka takřka nevinná. Historickým tajemstvím opředená Alžběta Báthoryová, (1560-1614) známá spíše jako Čachtická paní, zřejmě nebyla až tak krutou a bezcitnou ženou. Vezmeme-li v úvahu, že Báthoryové skutky se s největší pravděpodobností zakládají na pověstech a smyšlenkách (O život prý připravila 300 dívek, z jiných pramenů už je to 650 obětí a další pověst tvrdí že „pouze“ 29 žen) můžeme tudíž zločiny spáchané touto bezesporu krutou a despotickou ženou považovat za přehnaná tvrzení. Čachtická paní zcela jistě a prokazatelně týrala a zabíjela své oběti kdekoli, a to i na cestách ve svém kočáře. Dívky potom byly pohřbívány nejen na hřbitovech ale i podél cest, v polích a zahradách, nebo jen tak pohazovány v lese a ponechány svému osudu a čelistem nenasytných a hladových zvířat. O tom, že by se ale koupala v krvi mladých dívek kolují opravdu spíše bajky než aby se tato skutečnost opírala o nějaká svědectví či pravdivá tvrzení. Souzena byla počátkem roku 1610 a její souputníky stihl opravdu krutý trest, ale samotná Čachtická paní zemřela ještě před vynesením rozsudku nad ní samotnou. Pohřeb proběhl v tichosti a šlechta místo posledního odpočinku krvavé paní z Čachtic pečlivě utajila. Jedna z verzí hovoří o tom, že její ostatky leží v čachtické kapli…
Podobnou, ale zato prokazatelně mnohem krutější kapitolou šestnáctého století byla jiná žena. "Čachtická paní z Karlštejna", Kateřina Bechyňová z Komárova a Lažan. Tento krvavý příběh je však ze zcela jiného soudku a s odkazem na hrad Čachtice bohužel nesouvisí...
Kamera & střih - Jiří Pospíšil