Ako zmerať DIAK

[@NikiBretschneider]

Odpovídáš na otázku „jak změřit“, potud nemám námitek, však ze zkušenosti vím, že za tímto dotazem stojí taková představa, že když se zkontrolují všechny součástky a vadné se vymění, tak to přece musí fungovat. V mnoha případech to tak je, ale tohle je zapojení z konce 70. let a zapojení té doby z tohoto obvykle tvoří vyjímku, takže to rozšířím o popis toho zapojení. Navíc si tu o to píší :3. Především, v tom schematu je chyba. Vinutí, které vede k R5 nemá zapojený jeden konec, což nedává smysl. On má být zapojený na katodu D10. Někdo prostě nedotáhl čárečku, to ve schématech té doby běžně bývá, finální čistou podobu kreslili lidé, kteří nevěděli co kreslí a co ty prvky znamenají…ovšem uměli pěkně kreslit, dnes tato profese patří minulosti. Další věc, kterou je nutno poznamenat, je že ty tři cívky tvoří jediný transformátor, který má pak patrně ještě nějakou další sekundární stranu, která bude o výkres vedle. Diody D9 a D7 mají jediný význam - limitovat napětí na rezistorech R5 a R2 na hodnotu danou úbytkem v propustném směru. A to je současně způsob, jak se dá změřit jsou-li zdravé, či nikoliv. Postupně budeme zvyšovat proud přes R5 a současně budeme měřit napětí na nich. Při dosažení nějakých zhruba 300mA, čili napětí 600mV (rezistor má 2Ω) napětí nadále neporoste, protože proud začne procházet přes otevírající se D9. Obdobným způsobem se změří i kombinace R2 a D7. Teď by bylo asi dobré vysvětlit smysl toho oného. Vstupní usměrňovač je myslím jasný, tam netřeba nad něčím bádat, Q2 a Q1 není nic jiného než jedna strana tranzistorového můstku, druhou stranu tvoří překvapivě C1 a C2. Sepnutím Q2 teče proud přes nabíjející se C2 tak, že kladná strana je vlevo na vodorovném vinutí. Sepne-li Q1, teče proud přes nabíjející se C1. C1 potažmo C2 se vybije při sepnutí obráceného tranzistoru, přičemž D5 a D6 zaručují, aby se kondenzátory nenabily s opačnou polaritou. Dnes by tam byly čtyři FETy, jenže tehdy byl tranzistor velice drahá věc, kondenzátor a dioda nikoliv. Dnes je to spíše obráceně. Navíc seriový kondenzátor brání destrukci tranzistoru v případě, že se nezavře, navíc tvoří součást seriového rezonančního obvodu, což je tady důležité, neb měnič je samokmitající, čili proud v jednom směru zavře aktuálně otevřený tranzistor a otevře aktuálně zavřený, no a obráceně. K tomu jsou tam ty dvě pomocná vinutí, která krmí báze Q1 a Q2. D1 a D8 slouží jako rekuperační diody (indukce na primární straně). Aby se taková samokmitající potvora rozběhla, potřebuje nějaké postrčení, nějaký starter, ty tranzistory jsou ve výchozím stavu zavřené a nemají důvod se začít otevírat. No a na to jsou právě prvky R11, C6, DB3 a D10. Je to velice jednoduchý obvod. Přes relativně hodně velký R11 se nabíjí C6 dokud na něm napětí nedosáhne průrazného napětí DB3. V ten moment se DB3 otevře a C6 se přes něj vybije do báze Q1, která se otevře, primárem začne procházet proud, ten indukuje proud v pomocných cívkách, takže Q1 se zavře, Q2 otevře, přes primár začne procházet proud opačným směrem, což zavře Q2 a znovu otevře Q1 atd. Smyslem D10 je znefunkčnit startovací obvod v případě, že zdroj běží. A dělá se to poměrně jednoduchým způsobem. V momentě, kdy sepne Q1, otevře se i D10 a přes ni se vybije C6. Protože napětí na C6 roste nějakou dobu a zdroj běží na nějakém kmitočtu, a s každým sepnutím Q1 se C6 vybije, nestačí na běžícím zdroji nastoupat napětí na C6 na hodnotu, kdy se otevře DB3. Pokud měnič náhodou zvadne, třeba přetížením, napětí na C6 po určité době nastoupá a znovu nakopne Q1. Pěkná, jednoduchá a funkční věc poplatná době svého vzniku. No a tím se dostávám k další otázce - jak změřit ten diak aniž by se vytahoval ven. Pochopitelně jednoduše, měřením napětí na C6. Pokud zdroj neběží a na C6 nastoupá usměrněné napájecí a báze Q1 je průchodná, pak je jasné, že DB3 je nemocný. Žádná z těch součástek se nemusí vyřazovat z obvodu jen proto, aby se změřila. Tohle zapojení je už docela archeologie, no nebo exkurze do mého mládí, to záleží jak se to vezme.

[@cyprianczeto1807]

Super vysvetlené . Pochopí to aj začiatočník. Dakujeme za video.

[@radoslavmichalkopera]

Bolo by možné ten DIAK nahradiť dvoma do série oproti sebe zapojenými zenerovými diódami? Ďakujem.

[@oliverrusnak8816]

Dobrý deň, rád by som sa ako silný amatér spýtal čím môžem nahradiť diak s označením db3 c531 za odpoveď vopred ďakujem

[@pauls.electronics]

Pozri si prosim ta podla data situ, ake je spinacie napatie pri diakoch, ak su podobne, mozes ho pouzit

[@nrgpostsk]

Pali , ako vzdy perfektne vysvetlene. Vedel by si prosim vysvetlit aj celu funkciu a ucel tohto zdroja ? S takymto zapojenim som sa este nestretol. Vdaka