Bolestivá poprava nacistického ministra vnitra a "Řezníka Čechů" - Wilhelm Frick

...Spravedlnost nakonec Wilhelma Fricka dostihla, když byl zatčen a souzen v norimberských procesech s představiteli poraženého nacistického Německa.
Frick byl obviněn z: účasti na společném plánu nebo spiknutí za účelem spáchání zločinu proti míru; plánování, zahájení a vedení útočných válek a dalších zločinů proti míru; účasti na válečných zločinech; a zločinech proti lidskosti.
Frick byl kromě Rudolfa Hesse jediným obžalovaným, který odmítl vypovídat ve svůj prospěch.
Během soudních procesů byl Frick obviněn z toho, že byl jedním ze strůjců holokaustu. Již v roce 1932 Frick vyhrožoval svým odpůrcům v Říšském sněmu těmito slovy: "Nebojte se, až se dostaneme k moci, všechny vás zavřeme do koncentračních táborů".
Udělal vše, co bylo v jeho silách, aby dostál svým slovům.
Za nacistického režimu byl Frick nejvyšším kontrolním činitelem nad koncentračními tábory a jeho ministerstvo vnitra také učinilo nezbytné právní kroky k získání pozemků pro koncentrační tábor Osvětim. Osobně tyto tábory kontroloval a prověřoval, jak jsou vězni biti, mučeni, hladověni, využíváni na nucené práce a nakonec zavražděni "upracováním k smrti" nebo v plynových komorách. Wilhelm Frick legalizoval, zajišťoval a dohlížel na koncentrační tábory a projevoval zvláštní zájem o "lékařské" experimenty v nich prováděné pod osobním vedením Himmlera. V roce 1943 Frick osobně navštívil nejstarší německý koncentrační tábor Dachau, aby si prohlédl malarickou stanici a experimentální stanici Dr. Sigmunda Raschera. Tam se Frick mohl osobně obeznámit s vynuceným vystavením zdravých vězňů tábora malarickým komárům a s dalšími pokusy na lidech, které prováděl Dr. Rascher - například experimentování s tlakem vzduchu a vystavování mrazu.
Dne 1. října 1946 shledal Mezinárodní vojenský tribunál Wilhelma Fricka nevinným z účasti na společném plánu nebo spiknutí za účelem spáchání zločinu proti míru, ale vinným ze tří dalších obvinění: plánování, zahájení a vedení útočných válek a dalších zločinů proti míru; účasti na válečných zločinech; a zločinech proti lidskosti,
a odsoudil ho k trestu smrti oběšením.
Ve své závěrečné řeči Frick neprojevil žádnou lítost a řekl: "Co se týká žaloby, mám čisté svědomí. Zasvětil jsem celý svůj život službě národu a věrnému plnění svých povinností. Dal jsem ze sebe to nejlepší. Jsem přesvědčen, že žádný americký vlastenec ani občan jiné země by na mém místě ve stejné situaci nejednal jinak. Jakékoli jiné jednání by totiž bylo porušením mé přísahy věrnosti, velezradou a vlastizradou."
Frick byl popraven 16. října 1946 americkým armádním seržantem Johnem C. Woodsem, který neměl žádné doložené předválečné zkušenosti s výkonem poprav. Předpokládá se, že svou práci dělal záměrně špatně, aby deset nacistických válečných zločinců, které toho dne popravil, trpělo, protože všichni zemřeli dlouhou trýznivou smrtí.
Nacisté popravení seržantem Woodsem padali ze šibenice pádem, který nestačil na zlomení vazu, což vedlo k jejich smrti uškrcením, která v některých případech trvala několik minut. Navíc byla propadla příliš malá, což způsobilo, že několik odsouzenců, včetně Wilhelma Fricka, utrpělo při shozu krvácející zranění hlavy.
Novinář Joseph Kingsbury-Smith o jeho popravě napsal:
"Šestým mužem, který opustil vězeňskou celu a se spoutanými zápěstími kráčel do domu smrti, byl 69letý Wilhelm Frick. Do popravčí komory vstoupil v noci ve 2 hodiny a 5 minut. Zdálo se, že je z dosud popravovaných nejméně stabilní, a na třináctém schodu šibenice klopýtl. Jeho jediná slova byla: " Ať žije věčné Německo".
Poté, co pronesl svá poslední slova, byl Frick oběšen, ale protože síla pádu ze šibenice nestačila k tomu, aby mu zlomila vaz, trvaly jeho strašlivé křeče dlouhých 12 minut, než zemřel. Navíc utrpěl vážná zranění způsobená nárazem hlavy o dvířka propadla.
Po popravě byla Frickova mrtvola zpopelněna a popel rozptýlen v řece Wenzbach, malém přítoku řeky Isar.
Seržant Woods později nejenže trval na tom, že všechny popravy provedl správně, ale také prohlásil, že je na svou práci velmi hrdý.
Joseph Malta, vojenský policista americké armády, který držel oprátku, když John C. Woods vykonával popravy, o 50 let později řekl: "Dělat to bylo potěšení. Udělal bych to znovu."
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#holocaust
#ww2
#holokaust

[@tominmorris7661]

Krásné video a hledim jak dlouhé 😅 a jak to jde aji mimo to herohero😊

[@fotak75]

Opět skvělé.

[@jirirasocha5562]

Proč je popravili proč jim neumožnili rok v Mathausenu.

[@tomasstanek319]

Asi proto, ze už žádný Mathausen nebyl. Nebo to ho měli kvůli němu postavit znova xDD

[@rikomagicmk3842]

23:04 "...Dělat to bylo potěšení. Udělal bych to znovu." To taky nezní zrovna normálně. Sice šlo o popravu zločinců, ale mít z toho potěšení? John C. Woods by se asi v Osvětimi neztratil jako kápo nebo dozorce.

[@pavlikj3]

Co chcete od národa, který točí z větší části filmy plné násilí a krve. Jednou jsem viděl kousek severokorejského dokumentu, kde se podivovali nad tím, jak je možné vůbec natočit film, ve kterém vydloubnou ženské oko a pak ho ještě zašlápnou (Kill Bill). Můj názor, je že lidé kteří točí takové filmy patří to blázince a to samé platí o lidech, kteří se na takové filmy dívají. Díky těmto filmům jsme všichni otupěli a pak nám přijde normální se radovat ze záběrů zmrzačení ruského nebo ukrajinského vojáka (podle preferencí).

[@ÁnooÁno-y9w]

To je věta z pomsty

[@bronislavahlohovska5832]

Mali ešte tie beštie viac trpieť