DÝNĚ V MULČI - slimáci nemají šanci

Detailní postupy od nuly po dokonalé záhonoviště a dýňoviště
najdete v našem online kurzu: ekozahrady.com/kurzy/tvorba-z...
Dýňoviště je místo, kde, ano, je to přesně tak, pěstujeme dýně. Někdy i cukety a kukuřici nebo brambory a topinambury. Veliké plodiny, které by v záhonovišti na menší zeleninu zabíraly moc místa (ale ty nám všude žerou hlodavci, s mulčem i bez něj, takže hlízy raději pěstujeme v nádobách). Veliké plodiny, které by v záhonovišti na menší zeleninu zabíraly moc místa.
Záměrně tvoříme dýňoviště tam, kde chceme zúrodnit a odplevelit půdu pro nějaké další budoucí pěstitelské záměry. Navezeme tam několik valníků slamnatého koňského hnoje (nebo bobkatější hnůj dospod a sláma navrch, lze i seno a štěpka). Tlustá vrstva je zásadní, ale musí dýchat, obsahovat uhlíkaté materiály, ne jen dusíkatá hovínka nebo mokrou trávu = nesmí to být mazlavé. Kartony není potřeba dospod dávat, tlustá vrstva mulče stačí.
Jak se to celé rozkládá, zadržuje to úžasně vláhu po celou sezónu, vytváří se zrychleně humus a zúrodňuje půda. Můžeme to opakovat na místě donekonečna, rok co rok navážet, nebo příští rok zbytky odhrabat a založit záhon na nějaké jemnější plodiny. Pokud nechcete dovážet externí materiály, lze využít dospod vlastní ekotoaletu, drůběží trus, hotové komposty a navrch posekanou trávu, listí a štěpku z vlastní zahrady či blízkého okolí.
Jde jen o to, abychom měli dostatek materiálu na plochu, jakou chceme osázet. To co vidíte ve videu je plocha, která dýněmi i cuketami uživí klidně několik rodin na celou zimu při intenzivní spotřebě. My z toho vaříme často i psům a nosíme něco na kurzy, i tak vystačí poslední dýně až do jara, někdy poslední kus i do června. Takže by vám mohlo stačit mnohem méně, případně to nedělat plošně, ale osazovat jen zahnojené kopečky, ono se to krásné dýňové plazivé listí rozleze po plotě, po trávníku, k sousedům nebo do louky samo...
Forma pěstování v hnízdech v mulči má svá úskalí, která nejsou problém, pokud s tím počítáme. Určitě se na to někdo zeptá, tak píši rovnou:
1) rostliny musí mít své první a hlavní kořeny v půdě, ne v mulči, uhnívaly by. Proto děláme hnízda naplněná zemí a kompostem úplně skrz, až k zemi pod tlustým mulčem.
2) Množí se tam také slimáci i hlodavci, tak jako všude, kde je životu příhodno, ale ještě nenastala přírodní rovnováha. Slimáky hravě vyřešíme měděnými límci. Kachny indické běžce aktuálně nechováme, ty jsou také fajn, ale pošlapaly by sazenice, nebo je také sežraly (zeleninu zbožňují), takže v době klíčení a prvních týdnech růstu tam stejně kachny být nemohou.
3) Hlodavci - pokud nemáte aktivní kočku nebo sovy (sov pokud vím má hodně Harry Potter a též my na statku, ale stále to není dost), pak je nejlepší hlodavce v místě z velké části vychytat už přes zimu, ale jde to i během sezóny. Samozřejmě nepoužíváme jedy, otrávili bychom si půdu a podporovali jejich prodej. Nejlépe se osvědčily velké pasti na krysy a do nich kousek syrové kedlubny nebo ředkve, či cokoliv šťavnatě brukvovitého, to jim voní. Nastražit ke vchodu do nory a to celé přikrýt velikým květináčem. Pasti stražíme v nových pracovních rukavicích, nechaných jen na to, bez lidského pachu.
Rodinka hryzců je jinak schopna spořádat celé veliké rostliny, trs cuket nebo rostlina dýně se prostě najednou propadne do země do obrovské nory a je hotovo :-). To hrozí i trvalkám, žerou denivky a spousty dalších věcí. Problémy jsou s tím nejvíce na pozemcích, kde je kolem zemědělské pole (to je u vesnic skoro všude, že). Hlodavci se namnoží na polích, tam jim to s podzimem zorají a oni se stěhují na zimu do zahrad a staveb.
Kočky ani divocí predátoři to obvykle nemohou stíhat, není jich tolik. Až jednou průmyslové zemědělství nebude existovat, situace se značně vyharmonizuje. Nyní jsme se svými zahradami jako taková přírodní oáza v chemické a orané poušti.
Tuto metodu pěstování i odplevelování pomocí silných mulčů používám i přes veškerá úskalí již patnáct let, a vždy se to povedlo, poměrně s lehkostí a velkou úrodou na podzim.
Případné další dotazy prosím do komentářů pod video, ať poslouží více lidem, mailem je to marné :-).
Ať vám roste vše co růst má.
Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com 5/2020
(Ve videu učinkuje Katarína, Lada a Muf, děkuji všem za spolupráci)

[@martinakalabova5176]

Luxusní

[@user-gy8tw7uq1k]

Perfektní ❤❤👍👏

[@klarakucirkova1228]

Tak uz aspon vim, proc mi uhnily sazenice. Svadela jsem to na neustaly dest. Diky za video 🤗

[@chillifarmer8402]

Krásné video :) letí tam palec nahoru

[@blankajunova3953]

Děkuji za video, super tip. Můžu se zeptat, zda je měď podmínkou nebo může být jiný materiál?

[@martinakortisova8190]

med je podmienka, pokial chcete predchadzat slimakom

[@Ekozahrady1]

Měď spolu s půdou prý vytváří nepatrný elektrický náboj, a slimáci po ní proto neradi lezou. Opravdu měď funguje mnohem lépe než třeba pozinkovaný plech. Neměděný plech musí být tvarován tak, aby slimák fyzicky nemohl přelézt, tedy například musí mít zahnutý ostrý okraj směrem ven.

[@paveltucek361]

Dobrý den, nešla by použít tenčí měděná folie omotaná nebo nalepená např. kolem uřízlé PET lahve?

[@Ekozahrady1]

To by jít mělo. Jen při použití ve větším množství ochran a rok co rok, je to dost práce navíc a asi málo trvanlivé, bude se to odlepovat a trhat. Některé měděné plechy používám desátý rok ty samé a práce s nimi je snadná.

[@danama.4100]

Slamnatý hnůj jste rozprostřeli až na jaře nebo již na podzim? Děkuji.

[@Ekozahrady1]

Část na podzim, část na jaře :-). Obojí pro dýně funguje.

[@vladimirjukl6795]

Dobrý den, díky za video. Mám technický dotaz. Jaká je velikost měděných pásků a tlouštka plechu? Popř. kde pásovinu kupujete? Děkuji.

[@Ekozahrady1]

Před lety jsem nakoupil celé stočené kolo pásoviny od výrobce Měď Povrly. clientzone.medpovrly.cz/shop/ Teď jsem tam koukal a tuto zrovna nemají, asi jarní slimáčí poptávka... Důležitá je výška plechu aspoň 15cm, aby šel zapíchnout do země a ještě dost koukal. Máme i nižší, ty Lada používá ke kedlubnům, zelí atd. Na dýně jsou moc nízké. Tloušťka nevím, je to plech pro pokrývače na nějaké lemy, nemusí být tlustý. Pokud někdo najdete jiný zdroj, prosím napište to sem. Dá se nechat i nastříhat z tabulových měděných plechů, ale je to komplikace navíc. Nebývá to levné, tak jako měď celkově, ale je to asi na celý život, vyplatí se.

[@vladimirjukl6795]

@@Ekozahrady1 Díky. Tak to vidím, že nařežu tabuli clientzone.medpovrly.cz/shop/index.php?main_page=product_info&cPath=1_65&products_id=47 na pruhy 20x50cm (průměr ochrany cca 15cm). A ještě jeden dotaz - když Vám v jednom "hnízdě" vyroste více rostlin. Protrháváte, přesazujete nebo necháváte být?

[@Ekozahrady1]

@@vladimirjukl6795 Jo, dobré řešení. Když vyroste víc rostlin, necháme to být, příroda vytřídí. Ale můžete i selektovat ručně. Vždy sejeme víc semínek do hnízda, škoda nevyužitého hnízda i plechu pokud nějaké semínko nevyklíčí nebo nepřežije sazenička.

[@Duchodce123]

@@Ekozahrady1 Zdravím, pásy z čisté mědi nemají, pouze slitina mědi a zinku = to asi nebude účinné, že? Díky.

[@Ekozahrady1]

@@Duchodce123 To vážně netuším, nezkoušel jsem. Určitě lepší než nic.