Pan Rokyta má moc přijemný hlas, jeho přednášky musí být narvané.
@gpfgpf27096 жыл бұрын
Skvělé,díky.
@mispanludensprinck56526 жыл бұрын
Jé, to je náhoda, zrovna jsem si dělal takové simulace Galtonovy desky. Moc krásná a příjemná přednáška, ostatně jako vždy. A.V., Váš bývalý student z roku, kdy jste začal přednášet analýzu pro fyziky. Vše dobré, hlavně zdraví. kzbin.info/www/bejne/paC0dnWkoMmBndk kzbin.info/www/bejne/Y2HVdIiYhdGXirs
@radimmynar56076 жыл бұрын
ten zdvih kolejí zamezený nutností spar jsem vysvětloval takhle kamarádce, která si stěžovala na hlučnost při poslechu hudby a otevřeném okně ve vagonu. Tam je ta Pythagorova věta signifikantní. Stejně mi myslím nevěřila a brala to jako technologický nonsens českých drah :) matematika je všude okolo nás, stejně jako fyzika, to je na těch exaktních vědách krásné, byť fyzika je více empirická a postavena na teoriích
@filipkolarik78376 жыл бұрын
Za inzenyry bych jen doplnil, ze spary se uz pokud mozno vubec nepouzivaji, kolejnice je svarena do jednoho kusu a rika se tomu bezstykova kolej. Proto uz to na koridoru tadam tadam nedela.
@radimmynar56076 жыл бұрын
@@filipkolarik7837 díky Filipe. Jen se chci zeptat, je tomu tak na všech tratích už? I regionálních, nebo se to týká pouze koridorů. Na cestě z Ostravy do Frýdku nepociŤujeme s kamarádkami změnu, jak jsem uvedl, ale může to být taky kvalitou vagonu pravda. :)
@martinmcz5 жыл бұрын
@@radimmynar5607 no třeba kolo ma plošku :)
@GeorgisFasulis5 жыл бұрын
@@filipkolarik7837 Přesně tak. Z hlediska matematiky je ten příklad krasný příklad tzv. neočekávaného výsledku, ale z hlediska praxe už se koleje dělají dávno bezstykově. :-)
@martintuma9974 Жыл бұрын
43:25 :-) 56:20 VCzorec pro Ek se dá odvodit ze vzorce pro Ep a pro dráhu rovnoměrně zrychleného pohybu.
@barboraruzickova22865 жыл бұрын
Krása
@pbpitko1855 жыл бұрын
Super, super, super ...
@funky0go6 жыл бұрын
Paradni prednaska, diky!
@gudneighbour4 жыл бұрын
41:19 trojůhelník má jednu odvěsnu a dvě přepony?? To nedává smysl
@indexmiro6 жыл бұрын
Opýtam sa odborníkov na výpočet v čase 40:00 je tam: - delší odvěsna - přepona - kratší PŘEPONA je takto definovaný pravouhlý trojuholník v poriadku?
@hugosvoboda31966 жыл бұрын
Miro Neup ns
@mirkorokyta96946 жыл бұрын
Miro Neupauer Ach ano, to je tedy hloupy preklep. Samozrejme "b" by mela byt "kratsi odvesna". Ale vypocet je v poradku. Za upozorneni dekuji. M. Rokyta
@pitomec10006 жыл бұрын
Dobrý den pane Rokyto,chtěl jsem se zeptat prosím o vysvětlení nevím.Prosím co to je za rovnici 1782 na 12ctou + 1841 na 12ctou = 1922 na 12ctou jestli to znáte?
@mirkorokyta96946 жыл бұрын
Dobrý den, to je variace na tzv. Velkou Fermatovu větu. Ta říká, že pro žádný exponent n větší než dva nelze najít tři celá čísla a,b,c tak, aby platilo a^n + b^n = c^n. Tedy to nelze najít ani pro exponent 12, takže ta rovnice, kterou uvádíte, není pravda. Přesto existuje spousta rovnic tohoto typu, kterým se říká "near miss" (doslova "těsně minutí") což by se dalo přeložit jako "platí to skoro". Konkrétně ve vašem případě se sice 1782^12 + 1841^12 nerovná 1922^12, ale když vydělíme (1782^12 + 1841^12) / 1922^12 dostaneme 0.99999999972, takže je to "skoro" pravda. Na některých kalkulačkách s menší přesností se může stát, že to vypadá, že se ony dvě strany rovnice rovnají, což může působit jako že jsme vyvrátili Velkou Fermatovu větu. Proto jsou takovéto vztahy velice populární. Dokonce i v seriálu Simpsoni napíše Homer v jednom díle na tabuli 3987^12+4365^12 = 4472^12. To taky není pravda, a taky je to "near miss", tedy jsou obě strany "skoro stejné", ale přesto se nerovnají. Velká Fermatova věta platí, dokázal ji Andrew Wiles v roce 1995 a tedy skutečně nelze nalézt celá čísla a,b,c, aby platilo přesně a^12 + b^12 = c^12. Ale trojic a,b,c, pro které nastane "near miss" je poměrně hodně. Zdraví M. Rokyta
@pitomec10006 жыл бұрын
Děkuji moc pane Rokyto za vaší odpověď.Já tuhle rovnici právě našel v jednom díle seriálu simpsonovi,takže asi takovéto rovnice mají autoři tohoto seriálu rádi.Ještě jednou díky a doufám,že vás opět uvidíme v nějakém tom videu s panem Markem Valaškem rád se podívám.Přeji hezký den
@pbpitko1855 жыл бұрын
01:32:00 „na akceptováni toho k čemu sme došly, pokud k nečemu dojdeme správnymi logickými kroky ze správneho pačátku, tak to musí být správne,i kdyby to bylo překvapivé.” Ospravedlňujem sa ak by som to nenapísal česky správne. Stáva sa že nikto nájde správne riešenie ktoré je tak prekvapivé že ho autor považuje za nedôveryhodné. Stáva sa to aj tým najlepším. Napr. Einstein dospel k teórii gravitácie z ktorej vyplývalo že vesmír sa musí rozpínať alebo zmršťovať a pritom bol presvedčený že je na veľkých škálach nemenný - to bol všeobecný názor. Tak aby to platilo zaviedol do svojich rovníc tzv. kozmologickú konštantu. A pri tom ak by bol viacej veril svojim rovniciam mohol by predvídať že vesmír sa rozpína, čo neskôr dokázali Hubble a ďalší.. Podobne pochodil aj Max Planck keď pochyboval o svojich rovniciach žiarenia absolútne čierneho telesa. A bolo by možné uviesť mnoho iných príkladov.
@IluminatShaman845 жыл бұрын
Prednaška je super ked si človek spomene načo šetko se da použit matematika a geometria do kopy aj realu podstate vypočet vás nie len dostane zazraku ale uvedomite si že stím to se da použit všade okolo vás správne vypočet može všade okolo vás zmenit svet lepšiemu ked si človek povie aha napadol ma napad technologia ktorá ešte negzistuje každy problém má rešeni vaše genialita stupne na takovú uroven že si poviete nebo vám povedia Genius myslíte na 450 až 600 tahou do predu je krása da se použit všade predstavte si že geometriu najdete aj golfe tam egzstuje presne vypočet aby ste pri udere do loptičky se trafili presne tak ako biliarde pri správne geometrie a uhlu nie len obydete guličky supera ale tím to ho porazite to zaklad najdete všade matematika a geometria sú neobmedzenéj uhol vypočte a technologii to zaklad pokud se chcete posunut dalej da se opravdu všade použit.
@svakoragan80482 жыл бұрын
Najprv myslí, potom píš..
@otakarzdebski94975 жыл бұрын
K přesnosti vyjádřování matematika. Matematik myslí A, říká B a píše C. 😁
@josefjiru17284 жыл бұрын
... a správně je D!
@slavekhusek9241 Жыл бұрын
spravne se to jmenuje lokuce, ilokuce a perlokuce
@achab41075 жыл бұрын
líbí se mi moc slovo "peklír"...
@BobbyLaurel6 жыл бұрын
uzasne
@gudneighbour4 жыл бұрын
14:42 podle 8pí jsem to poznal
@radoslavvrabel48664 жыл бұрын
ja hovorím že nula je číslo a tak to aj ostane pretože je rozdiel 1 euro a 10 eur :D :D
@martinjirkason46445 жыл бұрын
* * * * *
@radoslavvrabel48664 жыл бұрын
Podľa mňa 0 je číslo a nič je nič je rozdiel keď je 10 a 1
@josefnovak53684 жыл бұрын
Svatá pravda, ale i toto musel kdysi někdo objevit. Nula tu byla později než jednička, v přednášce je to správně. (Jak se nula zapíše římskými číslicemi?)
@janyakov76553 жыл бұрын
niektorí prednášajú tak ako keby sa psychicky potrebovali vyrovnať s tým, čo prednášajú.... Viem, je to ťažké uniesť tú realitu.