Elektrolýza vody, jak postavit primitivní vodíkový HHO generátor part 1

[@vidlak001]

Ahoj, tohle je nejlepší video o elektrolýze, který jsem viděl :-) Děkuju. Konečně chápu, co z toho leze za bublinky a že to závisí na elektrolytu. Super!

[@Wekon]

Díky, ty máš taky super videa.

[@stouratel7466]

@@Wekon Vidlák je top 🙂

[@stouratel7466]

@@Wekon a nemá na stole takovej chlív 🙂

[@vladkoky278]

​@@stouratel7466pravdu povediac ja závidím obom aj ked závisť je sviňa že tam majú oproti mne fakt poriadok....

[@vladkoky278]

Jara Cimrman najnovsie objavy pokusy a prezitie...

[@fakeblok]

Zdravím...prosím Ťa neviem nájsť pokračovanie tohto dielu...Ďakujem. Sú inak tvoje články vynikajúce a hlavne zrozumiteľne popísané aj vostatné okolnosti týkajúce sa týchto procesov...

[@vidlak001]

Ahoj, uteklo několik let a chystám se dělat podobné pokusy :-) Opět oceňuji, jak hezky jsi to vysvětlil pro vidláky. Jen bych se rád ujistil: Pokud budu dělat elektrolýzu NaCl, tak bude vznikat NaOH a na anodě unikat Cl a pokud budu pokračovat, tak se NaCl plynule přemění na NaOH a bude unikat O2. Čili ze stejné elektrody bude unikat nejdřív chlor, pak zřejmě směs chloru a kyslíku a nakonec kyslík? Děkuji za potvrzení. Pokusům zdar!

[@Wekon]

Ahoj, je to tak jak píšeš, akorát místo posloupnosti bych řekl, že na začátku budou vznikat všechny plyny v poměru, který se bude časem dynamicky měnit a to v neprospěch chloru až chlor úplně vymizí bude vznikat vodík a kyslík ve stálém poměru.

[@vidlak001]

@@Wekon Super, děkuju za potvrzení.

[@martoos1]

Jak je to s tím využitím u spalujících motoru s elektrolytem NaOH, kde dostaneme na elektrodách pořádně výbušnou směs v kombinaci a její následné přisávání do sání vzduchu do válců a tím pádem úspora paliva a nárůst výkonu. díky

[@janoskiszti294]

Diky za videó perfektní 👍🤝

[@peterhadviga3013]

ahoj wekone! diky za vsechny videa,jsou zajimave a naucne! chtel by se zeptat kdy planujes uvist druhou cast prosim?

[@Wekon]

Ahoj, až seženu silnější zdroj, možná i invertor.

[@janluptak5133]

Ahoj, potreboval by som poradiť. Vzniká aj pri elektrolýze teplo? Totižto mám doma ionizacný kotol na topení. Je to malá kovová nádoba s troma eleltródami na ktoré sú privedené tri fázy, voda je nasolená a kúri mi to cez zimu. Mňa by zaujímalo že či by to vedelo fungovať aj napájané jednosmerným prúdom zo solárnych panelov. Co si o tom myslíš ty? Ďakujem

[@jozefjozef9370]

Rád by som sa spýtal že nakoľko je morská voda už slaná je vhodná na výrobu vodíku? A kde by som našiel pokračovanie vašej druhej časti videa.

[@samuelbudzinak]

Dobrý deň! Dnes som trochu experimentoval a pri napätí 18V som začal elektrolýzovať bežnú vodu (z vodovodného kohútika) pomocou karbónových elektród. Mne napadlo, keďže máme veľmi tvrdú vodu, že elektrolyty vo vode samotnej stačia na elektrolýzu, ale som z toho zmätený, pretože som o tom nikde nič nenašiel.

[@Wekon]

Zdravím, nějaká elektrolýza může probíhat i v normální vodě, ale efektivita nebude jinak vysoká, doporučuji elektrolyt dodat tak jako tak.

[@samuelbudzinak]

@@Wekon A aký elektrolyt je najvhodnejší, tak aby bol produktom elektrolýzy stále H2 a O2?

[@Wekon]

Použil bych buď sodu, nebo jedlou sodu, ono je to jedno, protože obojí se bude měnit na NaOH a ten pak už zůstane v roztoku (pozor, elektrody musí být odolné) a už budeš jen doplňovat vodu. Kdybys použil sůl vznikal by i chlór, ale to asi nechceš.

[@samuelbudzinak]

@@Wekon A z akého materiálu asi budu najvhodnejšie elektródy? Pretože, predpokládam, že uhlík asi nebude najvhodnejší.

[@Wekon]

@@samuelbudzinak Tak nejlepší by byla platina :-), ale v našich podmínkách nerezová ocel.

[@mysteriouslight8901]

Myslíte, že je je reálná domácí elektrárna, jejíž součástí by byla startovací baterie, elektrolitické zařízení na výrobu vodíku, akumulační nádrž na vodík, vodíkový palivový článek, ve kterém při míchání vodíku se vzduchem vzniká el. energie, zařízení pro akumulaci vyrobené el. energie s tím, že by se část el. energie použila na celou el. spotřebu domácnosti včetně napájení elektromobilu a část na výrobu vodíku? Předpokládám, že by byla větší spotřeba vody.

[@Wekon]

Dle zákonů termodynamiky se současnou technologií není. Rozkladem vody elektrolýzou současnou technologií se spotřebuje více energie než se získá sloučením vodíku a kyslíku na vodu. 2 H2O → 2 H2 + O2 je ta samá reakce jako 2 H2 + O2 → 2 H2O v opačném směru, v ideálním teoretickém světě by 0 od 0 pošla. V našem světě ovšem energetickými ztrátami o energii ještě přicházíme. Je to perpetuum mobile moderní doby, tudíž nereálné. Musela by existovat naprosto převratná technologie, například katalyzátor, který přes meziprodukt snížil energii potřebnou na rozklad vody... Pokoušet se o tohle je stejné jako pokoušet se jezdit zadarmo. V gravitačním poli Země, když se těleso vrátí z bodu A přes body B, C, D .... je jedno jakou trasou, zase do bodu A je teoretická spotřeba energie v ideálním teoretickém světě 0. Ale z praxe víme, že ztráty udělají své. Ví každý, kdo kdy sednul na kolo, nebo řídil auto... ale kreativitě se meze nekladou, A.Einstein prohlásil, že se nemá říkat, že něco nejde, protože pak přijde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to....a proto se aktivitě meze nekladou, jen bych se obrnil trpělivostí...a to hodně velkou.

[@bretislavskola1582]

Tvořící se směs kyslíku a vodíku v elektrolyzéru je pro lajky opravdu velice bezpečná. Doufám, že při pokusu někdo kouřil a už ví jak je směs výbušná.

[@janekvalach7310]

Šlo by použít 50 Hz? Ionty sice budou létat tam a sem, ale za tu 1/50 sekundy by se něco vyloučit mohlo, nebo ne?

[@Wekon]

Střídavý proud je bohužel na základě mých zkušeností nepoužitelný. Musíš si uvědomit, že element, který štěpí vodu není proud, ale ve skutečnosti Na, který vznikne redukcí na záporné elektrodě, ten pak reaguje bouřlivě s vodou za vzniku NaOH a H2. Pokud by se sodný iont neměl čas vyredukovat na sodík a reagovat s vodou bylo by neúspěšné. Navíc je třeba si uvědomit, že H+ ionty (protony), by museli cestovat na opačnou stranu, aby se vyredukovali s sloučili na H2. Jednou jsem v začátcích omylem použil nabíječku na střídavý proud a nefungovalo to.

[@janekvalach7310]

Aha. Já jsem jednou střídavý proud zkoušel a nějaké bublinky tam vznikaly, ale je možné že ta voda prostě začala vařit.

[@Wekon]

To je jedna možnost, druhá, neříkám, že to nutně musí být tvůj případ, některé materiály mohou reagovat s elektrolytem. V začátcích jsem použil hliník, když tomu dáš NaOH nemusíš do toho ani pouštět proud a plynu máš hafo.

[@janekvalach7310]

Nechtěl by jsi udělat video na výrobu peroxidu vodíku? Pokud by ho nebylo možné sehnat, jaká je nejpohodlnější příprava? Elektrolýza kyseliny sírové?

[@Wekon]

Dle moudré wikipedie se peroxid vodíku vyrábí takto: Na 2-alkylantrachinon se působí vodíkem v přítomnosti katalyzátoru za vzniku 2-alkylantrachinolu. Zaváděním vzduchu se uvolňuje peroxid vodíku a zpět vzniká výchozí látka. Takže pochybuju, že to někdo udělá :-).

[@TheKakagaga]

Ahoj, hledal jsem ,,Elektrolýza vody, jak postavit primitivní vodíkový HHO generátor part 2,, a nikde nic. Dáš do textu odkaz na part 2 ? A chybí informace, jakou vodu používáš - z kohoutku, nebo destilku? Děkuji.

[@Wekon]

Ahoj, part 2 zatím není, používám kohoutkovou vodu...

[@zdeneknovak7119]

časopis Urob si sám a máš vyvíječ, starý asi 30 roků.

[@lukaskocourek5209]

Ahoj, není nebezpečné aby ten vodík s kyslíkem byly u sebe( jak to máš v té nerozdělené sklenici) a při vetším tlaku došlo k detonaci, případně za jak velkého tlaku?

[@t0lek511]

Aby ti explodoval vodík potřebuješ k tomu 1 307 kPa a to je obrovskej tlak. To se musíš opravdu snažit a jak vidím na tomto videu nemá to pořádně utěsněné takže ten tlak se vyrovnává.

[@lukaskocourek5209]

@@t0lek511 Super díky to mě zajímalo, ten kritický tlak.

[@BZE-dt6di]

@@t0lek511 TVL směs vodíku s kyslíkem je výbušná i za běžného tlaku. Kam na ty kraviny chodíš?

[@cooltchemobility]

ahoj to mě zaujalo jak jsi řekl platinová tak šla by použít plotna z HDD jak jsi v některém videu říkal že je plotna HDD potažená platinou ne

[@Wekon]

Ahoj, taky mě to napadlo, ale myslím, že jsem to v rané fázi kdysi zkoušel a problém je, že buď tam ta vrstva je tak ultra tenká a náchylná k chemickým agens, nebo tam není, protože se mi to rozpadalo (a hliník pak dělá v tom systému paseku).

[@cooltchemobility]

@@Wekon jasný no to chápu dík za odpověď

[@janekvalach7310]

Šlo by to použít pro výrobu chlorečnanu?

[@Wekon]

Když by se jako elektrolyt použil NaCl, unikající chlor se jímal spolu s kyslíkem do vody, asi by to šlo. Mám v plánu to vyzkoušet.

[@IRFedajkin]

Predpokladam, ze otazka se tyka chlorecnanu draselneho KClO3. Prvni problem je, ze elektrolyt (na zacatku plne nasyceny vodny roztok chloridu draselneho KCl) dohromady s ucinkem proudu bude velmi agresivni, tudiz i nerezova ocel (krome zoufalych pokusu, kde silne znecisteni vysledneho produktu a kratka zivotnost elektrod neni problem) bude nevhodna/nepouzitelna a to specialne na anode. Takze moje doporuceni pro cisty a predvidatelny produkt je: 1) Nasyceny roztok KCl (doporucuji pouzit destilovanou vodu a ne vodu z vodovodu) - pokud mozno udrzovat teplotu pres 70 stupnu Celsia, ale nevarit! (urychli reakci) 2) Anoda - co nejvetsi plocha, nejlepsi je platina nebo platinou potazeny titan. V pripade nedostupnosti -> MMO (mixed metal oxide) - poskytuje pravdepodobne nejlepsi pomer cena/vykon, ale za cenu nizsiho prochazejicho proudu nez platina = pomalejsi reakce) anebo v nejhorsim uhlik = C (zde bude znecisteni vysledneho produktu, rychlost reakce a ubytek anody nejhorsi) 3) Katoda - co nejmensi plocha. Platina/titan poskytuji vynikajici vysledky, ale tady by se v nouzi dala pouzit i ta ocel = katoda netrpi tolik jako anoda 4) Nadoba - varne sklo, popripade polyetylenova nebo polypropylenova nadoba (v pripade ze nechceme prihrivat na doporucenych >70 stupnu Celsia) 5) Obe elektrody dost vysoko ode dna aby je tvorici se krystaly KClO3 neznecistily a tim nezhorsily vyteznost reakce a zivotnost elektrod 6) Maximalni napeti 5V (jinak bude uhlikova anoda "mizet pred ocima"). Maximalni proud podle velikosti a materialu elektrod, nicmene doporucuji spis jednotky Amper nez desitky 7) Doporucuji pridat par krystalu (= velmi male mnozstvi) dichromanu (dvojchromanu) draselneho K2Cr2O7 (jed!). Funguje jako velmi efektivni katalyzator. Co urcite neopomenout: 1) Krome kyzenenho produktu vznika take vodik s kyslikem (vybusnina!), nejakej chlor (jed!) a chlorovodik (ziravina!) takze delat venku anebo velmi efektivne vetrat 2) Reakce je dost pomala a specialne bez prihrivani a katalyzatoru neefektivni, takze "rozumnou sklizen" neplanovat drive nez za par dnu/tyden 3) Proc KClO3 a ne NaClO3. KClO3 je minimalne rozpustny ve vode na rozdil od NaClO3, tudiz se podle mnozstvi vytvorenych krystalu na dne da usoudit stadium reacke bez dalsich chemickych overovacich metod. Krizovy scenar Anoda z uhliku vytazeneho z baterie, katoda z hrebiku, KCl rozpusteny ve vode z kohoutku ... to vsechno v uzavrene zavarovaci sklenici, elektrody pripojene na trafo z pocitace pri pokojove teplote.

[@tojekonecna7450]

Zdar wekone kde je 2 časť ahoj 👏👏👍👍👍

[@Wekon]

Ahoj, druhá část není...

[@tojekonecna7450]

@@Wekon a bude? Časom? Vieš moc zaujímavá téma. At se daŕí 👍👍👍👍👍👍

[@Wekon]

@@tojekonecna7450 Bude, akorát to potřebuji víc promyslet a udělat univerzálnější a vychytanější zařízení (nádobu a zdroj)... aby to mělo konečně nějaké využití a nemotal jsem se jen v zacyklených pokusech...

[@tojekonecna7450]

@@Wekon ok super budem sa tesit👍👍

[@zemekf1]

no dobře, to sme měli v 6. nebo 7. třídě ZDŠ.... napoj si měřáky a spočítej na kolik tě ten zázrak vyjde ))))

[@sam-pg3we]

NaCl ako elektrolyt ??? Ak sa chcete pri výrobe vodíka priotráviť chlórom tak môžte aj ten použiť

[@martinhvezda1795]

Dobrý den, jaký je váš názor na generátor vodíkové vody- láhev prodávaná na Mall.cz www.mall.cz/smart-zdravi/h2voda-hg-1200-genertor-vodkov-vody-lhev-100002925093

[@Wekon]

Nemám na to žádný názor, protože to vidím poprvé a nestačím se divit, co vše lidi dokážou prodávat. A už vůbec netuším, jestli na tom popisku je něco pravdivého. Zajímalo by mě, jestli ty elektrody uvnitř jsou z platiny a jestli se do vody něco přidává, nebo jestli je to jen obyčejná kohoutková voda, co se eletrolyzuje.

[@cameronbuckwilliams6511]

Dost zásadní dotaz, páč jsem viděl prodávat generátor na "léčivou vodíkovou vodu'" systémem MLM za dvacet tisíc Kč a bylo by dobré prolomit to jejich tajemství, neb mi to celé přijde jako podvod, asi jako všecky podobné kšefty.

[@somtu3780]

Ahoj Wekone. Chtěl bych si udělat také podobný generátor, ale bohužel nemám moc dobré vybavení, a proto hledám cestu, kterou bych se mohl vydat i stím jednodušším vybavením. Četl jsem, že efektivita generování závisí primárně na vzdálenosti a ploše elektrod (určitě i na elektrolytu, ale to je zase jiný problém). Mám doma určitou hromádku měděných drátů, které by se na tento experiment mohly hodit. Problém je s tím, jak jsi říkal, že se zde mohou vytvářet pro měď nebezpečné látky. Proto mě napadla možnost použít destilovanou vodu jako elektrolyt, který je téměř bez nežádoucích látek. Výsledkem by bylo generování velkého množství H2 a O2, které by šly, díky velké ploše drátů, která by dorovnala i přesáhla účinek vzdálenosti elektrod z nerezu, částečně i separovat. Vznikla by tak téměř dokonalá elektrolýza vody, kde by nehrozilo nebezpečí poškození mědi. Pak by se daly plyny skladovat a používat např. na vodíko-kyslíkový plamen, který by měl být celkem horký :) -Děkuji, SomTu

[@Wekon]

Ahoj, nechci ti kazit plány, ale destilovanou vodou téměř žádný proud nepoteče, elektrolýza neproběhne. Nosičem náboje jsou ionty a ty v deionizované vodě prostě nejsou (jsou minimálně). Elektrolýza není elektrický děj, jak jsem několikrát opakoval, je to děj chemický. Ty nenutíš atomy H a O se rozejít, ale redukuješ Na+ na pevný sodík, ten je tak děsně reaktivní, že reaguje s vodou, vznikne NaOH a vodík a kyslík.

[@somtu3780]

Wekon Tak v tom případě to musím vykoumat jinak. Ale děkuju moc :)

[@miloslavfisera5686]

Jak vyrobit kyslík k zlepšení dýchání?

[@karelkarel4340]

Díky za vyčerpávající popis. Perfektní. Jen...to řemeslo...otřepy na deskách jak prase..vrabčí hnízda z drátů v pozadí, poházený hadry a volně loženej vercajk který nepoužíváte. Škoda

[@frantisekjanecek1641]

Stálo by za to z tohoto plynu zkusit oddělit vodík od kyslíku. Všiml jsem si, že vodík snadno proniká přes gumu balónku nebo kondomu. Šel by takto vodík ,,vyfiltrovat''?

[@Wekon]

Stálo by to za zkoušku, vodík je malá molekula, nicméně kyslík taky není kdejaký obr.

[@8000SAC]

@@Wekon Hlavně by to chtělo vědět, že ten kyslík jde k plusu a vodík k mínusu... :O)))

[@davidmarek6141]

dvacátý sedmý :-)

[@Wekon]

taky dobrý :-)

[@lukascinka7209]

1

[@Wekon]

Super :-)