Jak bastlit arduino? Aby se to nerozpadlo.

Ahoj, mám problém. Moje arduino projekty se rozpadají...
Takže vám povím své zkušenosti a vy mi můžete povědět ty svoje.
Děkuji za vaše náměty, jak udržet vynálezy pohromadě, funkční, aby šla namontovat čidla a aby to navíc mělo hezkou krabičku.
Přeju vám v novém roce hodně úspěchů kutilských i osobních.
Ať se nám daří!
Vidláka můžete v natáčení podpořit mnohými způsoby nejlépe tak, že s ním natočíte video o něčem zajímavém.
/ @vidlak001
Skvělé povánoční dárky. Můžete si koupit zmijovku nebo LED čepici.
duhovetricko.c...
LED čepice potěší (skoro) každého kutila. Zmijovka je individuální :-)

[@amperak]

potřebuješ prkénko, do kterého šroublkama zaaretuješ arduina, displeje, destičky a podobně, následně tam přišroubuješ konektůrky a za šroubky přiděláš i každej kablík co z toho trčí. pak hromadou tavičky dokážeš udržet vše na místě aby se to nějak kamarádilo. výsledkem je, že ijkdyž to někam doneseš, tak se to nerozsype a neporozpojuje. nejlepší spoj je pájení. to se samo většinou nerozpojí. jenže to u bastlení moc nejde. ale prostě musíš cokoliv, co se muže pohnout prvně k něčemu přidělat, aby ti to z těch konektůrků nevypadlo. Pak vyrobíš prototypovou desku zařízení, zjistíš už hned jak ji doděláš, že je špatně, tak ji předěláš, než ti dojde vyrobená, tak už ji máš zase předělanou, pak ji zase předěláš a na pomilionté vyrobíš zastaralou fiánální verzi, co je naprd a začneš od znova :D jo, takto dopadlo 90% mých projektů, protože se našlo něco lepšího.

[@vidlak001]

Ampéráku, já to tušil, že jsem na správné cestě a nic zázračného neexistuje! Děkuju za povzbuzení :-)))

[@VysocinskaVsestranna195]

Čau Vidláku, sice je elektrotechnika pro mě španělská vesnice, ale v tvým podání mě video baví.

[@vidlak001]

Ahoj, pro mě někdy taky :-) Ale nakonec se tím nějak prokousám :-)

[@vitafendrich9140]

Ahoj Vidláku, správně jsi zjistil, že nepájivé kontaktní pole spolu s dupont propojkami je dobré opravdu na první prototyp, který si zkusmo sestavíš na stole a oživíš. Pro praktické použití je nutné začít s DPS - osobně to u menších projektů řeším pomocí univerzální DPS - k tomu zpravidla arduino nano (nebo ten Wemos D1 / NodeMCU) s naletovaným hřebínkem - do dps si naletuji protikus a na dps pak rozvedu patřičné cesty. Čidla a periferie spojuji buď vícežilovými konektory JST-XH, případně osadím šroubovací svorkovnice přímo do DPS. Vše pak schovám do vytisknuté krabičky na 3D tiskárně, která je k tomuhle účelu ideální (ale jsou i univerzální konstrukční krabičky). Ještě pozor na napájení (Arduino pracuje většinou s 5V logickou úrovní, NodeMCU s 3.3V). Tak ať se daří a bastlení ZDAR!

[@vidlak001]

Ahoj Víťo, děkuju za konkrétní a kompletní komentář :-) Prosímtě (jestli ještě čteš komentáře) a máš nějaký tip na krabičkové svorkovnice, lepší než ty JST-XH. Mě se tak nějak líbí 9 pinová svorkovnice/zdířka CANON. Bastlení zdar!

[@lubokwotomtoje]

V tomhle se vůbec nevyznám ale rád jsem se podíval a baví mě že k tomu přistupuješ z praktického hlediska 👍

[@vidlak001]

:-))

[@KarelKrivan]

Prototypovací deska je správná cesta a hlavně všechno pájet, krátké výpadky spojení v nepájivém kontaktním poli jsou zdrojem problémů. Tady je odkaz, pán sice staví vysílačky, ale skoro vše na prototypovací desky, vypadá to úžasně a je tam vidět, jak realizovat spoje mnoha vodičů. Jinak přeju mnoho úspěchů a dík za radu jak na čalamádu z vašeho kanálu 3ťastní lidé... :)

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za info, odkaz upadl :-)

[@jcapekova4471]

toto prepojenie práve riešim, ako pospájať senzory (čidlá) a naprojektovať merač UV žiarenia ...tak som rada, že nás je viac :) zdraví sedliačka z Blavy

[@vidlak001]

Ahoj, tak ať je nás víc, co jim to už funguje :-)

[@ra20z]

ahoj Vidláku, možným řešením jsou řadové svorkovnice, Z jedné strany řadovek bys připojil čidla atd. Z druhé strany řadovek udělat propoje do hřebínků které bys zasouval do arduina, nebo hřebínky které by byly osazené na univerzální plošňáku a v podstatě si udělat svůj shield.

[@vidlak001]

Ahoj, v podstatě tak jsem to udělal. Ale jestli to budu dávat do krabičky, tak to budu předělávat na nějaké zasouvací svorkovnice.

[@lukashudecek01]

Super arduino Vidláku

[@DavidBenda]

Ahoj Vidláku, Tvoje video mne inspirovalo. S Arduinem jsem začátečník a se slaboproudem také (jsem vyučený silnoproudař). Inspirace z Tvého videa - pro každý projekt jsem si vyčlenil zvlášť krabici. Zatím mám rozdělané 2 projekty, ale jeden chci dokončit do letních prázdnin (ten druhý do Vánoc). Nepájivé kontaktní pole mi pro finální produkty vůbec nevyhovuje a řeším to přes Terminal Shield, drátky s dutinkami Dupont, zaklapávací WAGO svorky a malé čokolády. Možná, že o tom také něco natočím na KZbin.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za zprávu. Kontaktní pole už jsem taky opustil. Bastlení zdar!

[@uplnejvypatlanec1692]

rozdil mezi silno a slaboproudem je jen v tom, ze ten slabo tolik nekope :-)

[@tomasTMKcabaj]

Na arduinu maximalne reknes jestli ten pin je vstupni nebo vystupni, ale neprehodis GND +5v nebo 3.3V

[@hejrup2152]

Adrduino je hezká levná věc, ale jen na pokusy. Když člověk chce něco složitějšího "na trvalo" nezbude než navrhnout pro zařízení vlastní PCB. Druhou možností je vyvést piny na řadové svorky a propoje vytvořit v rozvaděči, ale bude to rozměrné. Navíc jazyk Wire je omezující nejen z hlediska rychlosti. Pro složitější aplikace používám vývojové studio od Atmelu (dnes Microchip), které je zdarma a programuji CPU přímo v Assembleru nebo C. To je pak bez limitu a do CPU to nahraji napřímo.

[@vidlak001]

Ahoj Pavle, děkuju za komentář, já jsem zatím ve stádiu pokusů. Tak snad to arduino bude stačit.

[@amonsoft]

Vidlák, Vidlák... Daj si pozor na to aby Ťa to nepohltilo. Viem o čom hovorím, sám som si tým prešiel. Moje dopručenie: Nainštaluj si HomeAssistant ako centrálnu jednotku riadenia chytrej domácnosti a čidlá vyrábaj pomocou ESPHome. Stejne po všelijakých strastiplných cestách na to prejdeš tak ako väčšina mladých aj starých kutilov a vynálezcov. Budeš mať všetko pekne zosieťované sledovať a riadiť to môžeš z ľubovoľného počítača či mobilu a nebude s tým ani toľko bastlenia. Držím palce👍

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip. To je evoluce :-)

[@davidlittle2593]

Ahoj Vidláku, za mě nejlépe koupit ATmega 328 s bootloaderem, nahrát si do něj přes arduino program a poté procesor použít samostatně. Zapojení je jednoduché. Procesor pro samostatnou funkci potřebuje pouze napájení a krystal. S DPS můžu pomoct. Ať se dílo daří :)

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za nabídku, kdybych dělal DPS :-) Ať se nám daří!

[@david.k5686]

Aho Vidláku :D. Existujou i obrovské nepájivé pole, které stojí okolo třech stovek ty jsou dobré na prototypy.

[@vidlak001]

Ahoj, myslím, že to nepájivé pole mám (takové bílé), ale to je jen na prototyp na stole, než s tím začnu hýbat :-)

[@romanxxx2440]

Přeju pěkný den... Kdysi dávno jsem si přičichl k vysílací technice, tam je pravidlo mít spoje co nejkratší a odstíněné v přenosu dat je to podobné, také to pracuje v nějaké frekvenci. Sám jsi kdysi natočil videoklip o tom jak se co stíní. Nastrkavaci piny jsou super pro zkušební zapojení, ale nebudou fungovat dlouhodobě. Nesmí se také zapomínat na blokovací kapacity v napájení, i přes ten plus jdou harmonické a ty to ruší. Nic jiného Tí nezbyde než si navrhnout plošný spoj, povzpominat na minulost a začít leptat... My se pak budeme těšit na brejkingneews čili neplánované video o leptání plošného spoje...

[@vidlak001]

Ahoj Romane, tak to se dostáváme velkým obloukem ke klasice :-) Ale plošňák už se dá objednat :-))

[@patrikgala168]

Čau, čo použiť univerzálny plošný spoj ale ten čo má len jednotlivé dierky obojstranný, s jednej strany si napajkovat dve tie pinove lišty aby zapadli presne do arduina, to by tam mohlo dobre držať, a potom zvrchu si už len na strihať tuto listu podľa toho koľko potrebuješ pinov a cínom si už len porobiť čističky ? Jednoduchá výroba plošného spoja

[@patrikgala168]

Cínom pospájat jednotlive body na plosnom spoji

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip, to by šlo.Něco takového se přeci musí prodávat :-)

[@patrikgala168]

@@vidlak001 chcel som poslať odkaz ale youtube to zmazal, ale keď dáš hladat univerzálny plošný spoj obojstranný tak to nájde 🙂

[@vidlak001]

Ahoj, našel "univerzálny plošný spoj obojstranný", děkuju.

[@patrikgala168]

@@vidlak001 Čau, za málo :-)

[@martinnovotny4187]

To bylo čidlo průtoku?

[@miroslavkoubek6827]

Já používám Arduino pro mini ATmega328p, je levnější, menší a má ze spodu nebo vrchu hřebínky, dále používám univerzální bastl desku s cestičkami, které si pak upravím dle potřeby. K Arduinu pro mini je potřeba mít jen převodník USB na TTL RS232 s čipem CH340G který má vyveden vývod RST, nebo něco pobočného na programování. Cena je o hodně příznivější a pro prototypování je to o hodně jednoduší a univerzálnější řešení, alespoň mě to takto vyhovuje.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy.

[@lalasonycierny1945]

Vidlak uz si v dochodku?

[@tomasTMKcabaj]

Plán B když všechny plány selžou "heftni to tavkou" :)

[@TheBidacek]

Je zajímavé, že tu nikdo nedoporučuje wire wrapping. Mám s tím velmi dobrou zkušenost. A přesto, že jsem si ten wrap tool vyrobil ze staré teleskopické antény a jako drát používám drátky z UTP kabelu, tak to drží jako čert...

[@vidlak001]

Ahoj, prosímtě, mohl bys naznačit o co jde, na wire wrapping mi vyjelo drátkování kamínků :-)

[@vidlak001]

Ahoj, tak myslím, že už jsem to našel, zajímavá technologie :-)

[@milanzizka4636]

Ahoj. Ve tvé pracovně je podobná entropie jako i v mojí pracovně.🙂 Nepájivé kontaktní pole se hodí na ověření jednodušších zapojení. S problémem pomůže univerzální plošňák, kde vyrobíš pomocí pájení prototyp, který bude celkem stabilní.

[@vidlak001]

Ahoj Milane, asi lepší možnost než plošňák nebude. I profesionálové je používají :-) Bastlení zdar!

[@martinnovotny4187]

Stavím si líheň (tedy loni jsem ji provozoval v early beta verzi Vykuchaná lednice + sonoff 4chPRO + 5x DS18B20 ruční otáčení vajec. V Sonnofu nahráno Espeasy a ovládáno přes www a regulace přes rules). Přecházím na ESP32, protože 8266 nemá dostatek IO a provozovat čidla nebo display přes extender by byl šílený opruz. Bylo to bez displeje, teď připojím malý I2c, jen pro zobrazování základních stavů. Ovládání teď bude přes webové rozhraní, podpora 12xDS18b20 + 1xDHT22, 4x relé (topení, čerpadlo pro zvlhčování, větrání, otáčení). Problém mám spíš s mechanikou otáčení. Jde mi primárně o líhnutí husích vajec a ty je optimální otáčet o 180 stupňů. Tudíž nelze řešit naklápěním. Takže chci vejce uložit na válce (novodurové trubky) a tím otáčet. Problém je, že ozubená kolečka od číňana jsou buď malá, nebo jsou drahá. Takže úvaha je - lanka navinutá na trubce a připojená na poháněnou trubku. Plus konta vinutí - pro otáčení na druhou stranu. Otáčení kontinuálním servomotorkem. Vývoj na Wemos D1 R32, následně poběží na ESP32 Wroom píchnutého do patice na plošňáku s konektory. Dělat komplet plošňák a pájet na něj ESP32 se mi nechce.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy. Líhnutí zdar!

[@stanislavmatej4940]

Hladaj "sensor shield" alebo RAMPS, to ti umozni priamo zapajat senzory alebo display

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy. To by mohlo pomoci (na začátku).

[@tomaspacak2343]

Dobrý den, koukněte na rpi a postavte raději Home assistant nebo Domoticz, budete asi příjemně překvapen. Myslím, že váš stridac má implementaci přes snmp, takže spojite FVE, měření teplot, různé spínání modbus a mnoho dalšího do jednotného systému. Pokud jde o jednoduché uživatelské ovládání, možná koukněte na možnosti Zigbee např. Tuya. Myslím, že jeho jednoduchost, příznivá cena a základní možnosti scén budou dostačující a to vše vyřešeno v pěkném balení spolu s napájením. Dnes již mají dost koncových zařízení a jsou dosti user friendly.....

[@martinnovotny4187]

Tuya? Okamžitě flashnout na Tasmotu, případně na Espeasy.

[@tomaspacak2343]

@@martinnovotny4187 Souhlas, ale ne vždy........co vás vede k této myšlence?

[@martinnovotny4187]

@@tomaspacak2343 Tuya běží v cloudu: 1)v okamžiku, kdy spadne internet, tak nefunguje. 2)vaše zařízení je v plné moci nějakého šikmovočka. A nejen zařízení, ale celá vnitřní síť.

[@tomaspacak2343]

@@martinnovotny4187 1) souhlasím, (jde ovlivnit stavbou site a pripojenim) 2) tyto obavy jsem také dřív měl, dnes již moc neřeším, protože jsme zavaleni velkým množstvím těchto věcí Například stridace všech značek Vaše orgumenty jsou opodstatněné, ale záleží....... 1) jedna bytová jednotka např s termostatem a ovládání bojleru pres tuyu.......majitel má o2 box na TV a kouká na seznam, občas email, jaké je bezpečnostní riziko? 2)Např. servery pro kamery NVR jsou v San Franciscu, obavy bych měl kdyby poloha serveru byla v Číně..............to není z mé hlavy, ale od IT 3) Ve skutečnosti používám zigbee přes bránu usb a vše řídím domotikem (neni tedy cloudovy ucet) a toto řešení myslím není vhodné pro příklad 1, ale například panu Vidlákovi by tato volba posunula řízení domácnosti a světelné roky dopředu V poslední řadě vynecháme geopoliticke otázky a zigbee je za mne skvělá komunikace.

[@martinnovotny4187]

@@tomaspacak2343 Asi pletete dvě věci dohromady. Zigbee je komunikační protokol/technologie v pásmu 2.4GHz. Tuya (a podobné služby) je cloudová technologie, povětšinou postavená na Esp8266, případně Esp32. ESP naváže spojení se serverem provozovatele (to na routeru musíte povolit, protože bez toho vám to fungovat nebude). Když už je spojení navázáno, tak nemáte šanci ovlivnit, co SSL spojením teče. Stejně tak router nemá možnost ovlivňovat, jak ESP komunikuje se zbytkem domácí sítě. Tuya je closed projekt, nikdo nemá k dispozici zdrojáky, takže je problém ujistit, zda tam nejsou zadní vrátka, kritické chyby... K Tasmotě a EspEasy jsou k dispozici zdrojáky. Vývoj probíhá v komunitě (v oficiální distribuci EspEasy je i kus mého kódu ;-) ), takže by se na backdoory rychle přišlo.

[@vito2901]

Ahoj vypadá to jako tajný projekt vydlakova měřiče tepla

[@nivmuhg4897]

8x7 displej, ten nejlevnější jsem nerozjel kvůli kontaktům. Jednou to jelo celou noc. I přes resety obnovování displeje se nezdařilo. Jiný bastlíř namísto aby přepsal program, ukázal problém, vzal gumičky do vlasů a těmi spojil drátky z ard...

[@vidlak001]

Ahoj, já jsem první displej taky nerozchodil. Tak jsem zkusil jiný tip a ten už fungoval.

[@krovakxixao2606]

Na ty kabliky a nepájivé pole si dejte pozor. Nejednou se mi stalo, že byl ten drátek špatně nakrimpovany a měl jen částečný kontakt. Umí to pak pěkně pozlobit. Jinak když jde drátek do nepájivého pole příliš zlehka, pocinuju si ten konec, případně mu udělám na konci malou cinovou bambulku. Potom drží celkem obstojně. Pokud byste chtěl nějaké spolehlivé konektory do nepohody, tak na autovrakovišti jich bývá poměrně dost. Je tam i dost zajímavých čidel teploty, prutoku vzduchu a podobně. 😉 Přeji hodně zdaru v novém roce a to nejen při bastlení.

[@DL-kc8fc]

Kontaktní pole je spíš určeno k odzkoušení nějakého schéma a dokáže potrápit i ve zkušebním zapojení, stejně jako propojovací vodiče, jejiž zasouvací část je dost často pouze zasunuta v bužírce, kromě toho, že kontakty kontaktního pole nemusí dobře "těsnit". Arduino Uno je škoda použít natrvalo v nějaké aplikaci. Používám jej pouze k ladění programů, ale pokud se nepočítá s jeho použitím jinde, či ke zkoušení, proč ne. Arduino Uno mám tedy jen pro zkoušení a ladění programů. Pro přímou aplikaci jsem koupil hrst klonů Nano Uno 16Mhz 5V s čipem ATMega 328P za 30Kč á kus s nahrávacím káblíkem, respektive s částí do USB PC - jako káblík jsem použil 5.žílový pás s dutinkami na piny. Ard. Nano je veliké asi jako polovina zapalovače (nedominuje zapojení :) a celé jej mám schované v bužirce s okenkém pro reset button. Na pinový pás (hřebínek) jsem se vykašlal a napájel jsem označené káblíky (bez oněch pevných konců) přímo na destičku Nano. Program spustím na Arduino Uno a pokud to dělá požadované, stejný program nahraji do Arduino Nano pod volbou v manažéru "Arduiono Pro or Pro Mini". Jakmile se na obrazovce načte bar, je nutné bezprostředně na Ardiuno Nano stisknout reset button (taková zvláštnost, která potrápila mnoho lidí). Ostatní je už je bastlení s pájecím polem a pokud je nutné odpojovat nějaké periferie (také jsem se s tímto požadavkem setkal), velmi dobře posloužila bezšroubová rychlosvorka za pár kaček. Ty, které mají více vstupů jak dva, lze použít jako "rozbočovač". Drží to jako čert a nemá to měřitelný přechodový odpor. Snad to bude užitečné nejenom Vám. Výhodou toho všeho co jsem popsal je, že mi není líto levného programovacího čipu, který se natrvalo stává součástí nějakého zapojení a je jeho přímou součástí. :) Každopádně, jako vždy, dobré video.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za spoutu tipů a zkušeností. V podstatě jsi to zjednodušil a vyházel problémové prvky :-)

[@jamich1148]

Zkus si vše namontovat na nějaké šasi třeba z překližky a kabely prichyt trmeny.

[@vidlak001]

:-)

[@ratman4747]

Super video, ještě nám příště ukaž jak se pro tohle programuje firmware :-) Takhle polopaticky bych to asi pochopil i já.

[@vidlak001]

Ahoj, já si zkopíruju příklad a ten upravuju :-)

[@radimkundrata2398]

Zdravím Vidláku, jak tu již někdo v komentářích uváděl, pozor na to, že Logika Arduina (Arduino Nano, Mega, Uno, Micro,...) je na 5 voltů. Ostatní desky, které obsahují ESP32 nebo ESP8266 (tvůj případ první destičky) a další mají logiku pouze na 3,3 voltu (Destička je napájena 5 volty, ale toto napětí je pak sníženo na 3,3 V - pokud napájíš teploměry a jiné logické vstupy, měl bys použít toto napětí). Co se týká připojení teploměrů, napadá mě například použití 3,5mm JACKu. Dalo by to spoustu práce, ale třebaby to tvé trable vyřešilo. Co se týká připojení na destičku samotnou, většinou pro hotový projekt používám takovou, která nemá připájené žádné výstupní piny a připájím tam jen ty, které potřebuji. Přeji hodně trpělivosti!

[@vidlak001]

Ahoj Radime, děkuju za tipy. S těmi 3,3/5V jsem počítal. Prostě mi to nechodilo a nechtěl jsem ztrácet čas hledáním chyby. Jacky už jsem nakoupil a taky letecké konektory, ale obojí je dost humpolácké.

[@hankaajindrich8622]

Myslím, že potřebuješ tuto desku - Arduino MEGA senzor shield V2.0

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip, zrovna tuhle jsem přehlédl :-)

[@martinnovotny4187]

Knihovna čidla není kompatibilní s ESP8266? Breadboard NENÍ vhodný pro provozování. Je to pro vývoj, následně do chce plošňák, napájet na něj ESP-čko, součástky... Čidla připojovat na konektory. Jmenuje se to PINHEADER. DS18B20 mám osazené male stereojackem, do víka kravičky mám osazené female.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy. PINHEADER :-)

[@DumikCZ]

Ahoj Vidlaku, kdyz budes mit nejakej problem s kodem na arduinu nevo espcku posli mi ho. Vyresime :-)

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za nabídku. Chtěl jsem mít někoho takového v týmu :-)))

[@DumikCZ]

@@vidlak001 diky za duveru :-)

[@tomasTMKcabaj]

Ten konektor jde rozebrat a poskladat kabely jak potrebujes.

[@zbynekvavra9932]

S tím wemosem bych zkusil jít cestou home assistant a ESP home - spousta příkladů je tam v samotných tutoriálech a potom se to dá celé promítat do HA platformy, kdyby jste nechtěl používat jen lokální displej...průtokoměry pro jsem zprovoznil prakticky okamžitě touto cestou - jen jsem špekukoval s hodnotou průtoku, nakonec stanovená konstanta přes vodoměr. Hodně zdaru s tajným projektem, těším se na pokračování.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip. Něco na tom home assistant bude, když už to napsali 3 lidi :-) Ať se nám daří.

[@zbynekvavra9932]

@@vidlak001 neříkám, že je to všeho spásné, ale na nějaké základní informace to stačí...s tím ESP Home je to docela snadné. A na vyzkoušení se nemusí kupovat třeba raspberry - funguju už 8 mý měsíc bez problému na virtuálním počítači.

[@MiroslavPrymek]

Ahoj Vidláku, tady Měšťák, vítám tě na Internetu a v komentářích KZbin! Už pár let u domácího bastlení řeším přesně tyhle otázky a některý z nich už se mně podařilo úspěšně vyřešit. Skoro všechno už tady zaznělo, takže jenom zrekapituluju, k čemu jsem zatím dokrokoval já jako k ideální kombinaci: 1. jednoduché připojení sensorů - chce to nějakou standardizaci. V Arduino světě je to Sensor Shield, kde máš vždycky na jednom konektoru vedle sebe GND, VCC, signál a takhle mockrát pod sebou - přesně to, co potřebuješ. 2. deska: ideální je fakt ta prototypová s jednotlivými "tečkami", které si pak popropojuješ. Ovšem pozor! V kombinaci s wirewrappingem. Vypadá to jako divná bizarnost, ale naprosto skvěle se s tím pracuje, dá se to opravovat (narozdíl od letovaných spojů) a (ač to nevypadá) je to pekelně spolehlivé. Prý i víc než letování. Dřív se takhle vyráběly i desky do počítačů: en.wikipedia.org/wiki/Wire_wrap#/media/File:Computerplatine_Wire-wrap_backplane_detail_Z80_Doppel-Europa-Format_1977.jpg 3. ty konektory, u kterých tě štve přehozený pořadí, se dají snadno vyrábět. Potřebuješ na to jenom trochu spešl kleště. Spíš bych se na to ale vyprdl, ty dupont spoje nejsou spolehlivý, když už crimpovat, tak raději třeba JST XH. Pokud trváš na dupontu, tak tohle: dratek.cz/arduino/7841-sada-krimpovacich-pinu-dupont-2.54-mm.html 4. Ať chceš nebo nechceš, časem zjistíš, že chceš vynález připojit do sítě. A tam už Arduino (to s ATMega328) stojí za prd. Ten tvůj NodeMCU (ESP8266) je lepší, ale ještě o hodně lepší je ESP32. To je IMHO aktuálně pro domácího bastlíře ideál. A z různých variant se mně osobně strašně moc líbí tohle: rpishop.cz/m5stack/2759-m5stack-atom-lite-esp32-vyvojovy-kit.html Je to malilinkatý, strašně hezký, má to RGB ledku (ideální pro zobrazení stavu), krásně se to nacvakne na piny trčící z desky, anebo (tramtadadá!) mají k tomu tyhle super prototypovací krabičky: rpishop.cz/pro-m5stack/3048-atom-hub-diy-proto-board-kit.html rpishop.cz/pro-m5stack/3375-atomic-diy-proto-kit-pro-m5stack-atom.html Ta první je dokonce s hodně solidním kovovým držákem na DIN lištu. Takže si pěkně všechny svoje projekty pověsíš na jednu DIN lištu, v pěkné krabičce, s jednotným, dost výkonným procesorem, který se dá z projektu krásně vycvaknout. To je zatím TOP, co jsem pro domácí bastlení vykoumal! ;) Akorát teda tam ta prototypovací deska je docela malá, u druhé varianty vyloženě pidi. 5. Jako komunikační protokol bych doporučil MQTT. Nebo při nejhorším HTTP. 6. Pokud bys tyhle krabičky nechtěl, tak to je blbý, no. Nepřišel jsem na nic lepšího než 3D tisk. S modelováním je dost práce a přemýšlení, tisk docela trvá :( Ale žádné dobré univerzální krabičky jsem neobjevil. 7. No a když už budeš mít tu Vidlákovu Internetovou Svářečku 3.0 připojenou k wifi, tak ten tady doporučovanej Home Assistant je dobrej, ale ještě víc super (pokud si chceš hrát i s těma datama a maličko programovat) je NodeRED. A pokud si chceš ještě víc hrát s datama, tak k tomu ještě InfluxDB (ukládání dat) + Grafana (zobrazování dat). Takže finální kombinace: M5Stack Atom Lite, krabička na DIN lištu nebo vlastní deska s wire wrappovanými spoji + 3d-tištěná krabička na míru, MQTT, NodeRED, InfluxDB, Grafana. Tohle je kombinace, kterou jsem stylem pokus-omyl coby bastlířský samouk objevoval několik let ;) a fakt vřele doporučuju!

[@vidlak001]

Ahoj Míro, děkuju za super komentář!!! Chvíli mi bude trvat, než to všechno strávím a taky jsem mezitím pokročil ve svém bastlení. Takže až to dodělám, tak můžu začít znovu a lépe :-)

[@MiroslavPrymek]

@@vidlak001 Uz se tesim na dalsi videa :)

Používám toto - Terminál shield pro Arduino UNO a následně se snažím používat konektory které vytáhnu z krabičky

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju, to vypadá celkem dobře (Terminál shield pro Arduino UNO).

[@vladimircerny4042]

Ahoj, softverově lze volit a zaměňovat Ax.. jako analogový nebo Dx digitální vstup či výstup ostatní je dané. Mezi těmi kontaktními poli jsou jak vidno velké kvalitativní rozdíly to samé se dá říct o těch drátcích na propojování. Já bych si normálně vzal ten hřebínek (říká se tomu pinová lišta, pinheader...) naštípal si hromádku jako koncovky a vyrobil si propojky vlastní, budou držet líp. Ale obecně ty kontaktní pole se vůbec nehodí aby se s tím po vydrátování nějak šibovalo, vždycky to někde chytne šmajchl kontakt :D To je tak maximálně na vyzkoušení funkčnosti a pak tomu dát nějakou konečnou podobu.

[@vidlak001]

Ahoj, tak to je dobrá zpráva, že se dají ty piny programovat :-) Děkuju. Ono mi to na stole hezky funguje, ale nesmím s tím hýbat :-)))

[@papanhe]

Ahoj Vidláku. Jedna možnost zřejmě bude pertinax rozdělit na hrubý rastr. Pak souběžně jak ti bude projekt na stavebnci vznikat: na rastr stavět, pájet případně dále dělit. Ke konektorům pořídit protikusy a ty připevnit na tuto novou desku.

[@vidlak001]

Ahoj, ono to nakonec dopadne tak, že to bude spájené. Ale zatím to vymýšlím a rozpadá se mi to pod rukama :-)

[@marekchaloupka1628]

Myslím že s trochu elegantním zapojejím a velmi jednoduchým by ti mohl pomoci Arduino Uno prototype Shield, zkus to vyhledat na Laskakit cz mají ho tam za 34,-. Krabička by byla určitě super na 3D tisku, a jakožto nadšenec do 3D tisku a modelování rád vypomohu. 🤟

[@vidlak001]

Ahoj, tem Arduino Uno prototype Shield mám a příliš mne neoslovil, ukazuju ho ve videu. Děkuju za nabídku 3d :-)

[@marekchaloupka1628]

@@vidlak001 Ahoj, ten co mám na mysli je jiný, je bílí a je úplně holí, po celé ploše pouze s dírkama, kam si naletuješ co potřebuješ včetně těch hřebínků které si můžeš propojit kamkoliv na té desce. Dírky na ty hřebínky jsou tam extra udělané aby seděli přesně na arduino Uno a jsou i stejně popsané. Mám dva doma a dle mého jsou dobře zpracované, vyrábí je sám Laskakit (dříve laskarduino).

[@marekchaloupka1628]

@@vidlak001 Mají to tam pojmenovaný jako " LaskaKit Arduino Uno prototype Shield, prototypová DPS"

[@vidlak001]

Aha, děkuju, už tom mám :-)

[@stanleeebuilder1959]

Ahoj Vidlaku, ja som na cidla 18B20 dal normalne 3,5 audio jack na kusok dps som dal 5ks samic 3,5 jack to prepojil s arduinom a bolo ked potrebujem odpojit/pripojit cidlo nieje problem .

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip. Vlastně to má 3 dráty :-)

[@amperak]

@@vidlak001 ne, nepoužívej to. kup na alíku "JST connector" protzože 3,5mm jack zpři zasouvání přehazuje piny a zkratuje je.

[@stanleeebuilder1959]

@@amperak jj to je pravda ale kto by tie cidla odpajal a pripajal za jazdy ? a ked das zem na zem jacku a plus na prvy kontak tak sa nic nestane :-)

[@ratman4747]

@@amperak Přesně to sem chtěl napsat, pozor na to. 18B20 nemá rádo "špatné zapojení" které tímto vznikne a může se zničit.

[@Jajamilan]

Zdravím. Je tady spousta výborných nápadů a já bych přidal jen jeden a to podívat se přímo na Arduino senzor shield V4.0. Je to přímo na Arduino UNO. A proč vyrábět něco co již vlastně máš. A to je ten univerzální shield, tam se to propojuje jak je potřeba. A dají se i připájet ty kolíkové nebo dutinkové lišty. A ještě bych upozornil na velmi dobrou připomínku Víti Fendricha a to v rozdílu napájení a provozu Arduina a NodeMCU kde 3,3V i když píší že lze použít i 5V vstupy, nedoporučuje se, tak je lepší a jistější používat obousměrný převodník logických úrovní 5V a 3.3V. Třeba na Laskit 4 kanálový za 14 Kč. Tak mnoho zdaru. 👍

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip. Zrovna tahle destička Arduino senzor shield V4.0 unikla mé pozornosti :-) Já jsem si 5/3.3 V ošetřil odporovým děličem, byl to jen jeden případ.

[@Jajamilan]

@@vidlak001 V pohodě. Jinak také mám pro ESP32 nebo 2866 univerzální desku, něco jako to máš na NANO, tak místo těch šroubovacích mám propojené dvouřadé konektory. Drží lépe jak nepájivé pole. A na té desce ještě stabilizátory napětí, hlavně 5 a 3,3V z 12V. Ale to jsou drobnosti a každý si toto udělá co je mu bližší. Hezký den.

[@MrRadgo]

9:40 kolikova lista

[@vidlak001]

OK.

[@radekplatil4732]

nejsem expert ale k expertování a napájení jsem občas začal používat atx zdroj nebo jiný zdroj počítačový ten má spoustu vejvodů

[@michalskrivanek5677]

Ahoj Vidláku, přidám zkušenost ze své praxe. Téměř výhradně v podobných případech používám Arduino Nano, osazené lištami s piny. Jelikož děláš projekt u kterého už víš, že budeš používat konkrétní počet čidel teploty, pulzy z průtokoměru a jako výstup displej, máš již ty nejpodstatnější informace. Tím by měly končit první pokusy s nastrkovacími vodiči. Teď radím se pustit do plošného spoje, ale ne finálního, kde by se přímo osazoval procesor a součástky kolem. Spoj "pouze" nahradí ty nespolehlivé vodiče. Tedy Arduino Nano, svorky, nějaké keramické kondenzátory, modul s napájením, je-li potřeba atd. A spoj tyto komponenty propojí, tedy nahradí se to nejméně spolehlivé - nastrkovací vodiče. Hodí se počítat s nějakou rezervou (vstup, výstup), pečlivě je potřeba navrhnout země, ušetří to pak starosti později. Spoj velice rychle udělá plosnaky.cz, kolem tří dnů a je doma. Pokud se najde chyba, řízne se, propojí se, atd. Oproti univerzálním deskám a propojováním drátky je toto řešení mnohem méně pracné, vzhlednější, přehlednější a může se tak i nechat jako finální výrobek, pokud se dodatečně neladilo příliš. A co se týká času a pracnosti, vychází to opravdu lépe, než univerzální deska. Svorky používám pružinové Wago...

[@vidlak001]

Ahoj Michale, děkuju za praktické tipy. Nojo, nastrkovací vodiče jsou dobrý, dokud si člověk neujasní, co vlastně chce. Prosím tě, poslal bys mi kontakt na e-mail, kdybych se zasekl :-) vidlak zavináč centrum tečka cz

[@PetrBelohoubek-ot5ok]

projekty by neměly končit ve stádiu prototypu ;-) Chce to plošné spoje, a krabičky

[@vidlak001]

A konektory :-)

[@jankolecek5988]

Ahoj Vidláku, ideálně ten projekt nějak odladit (po stránce propojení jednotlivých komponent) a pak si nechat vyrobit vlastní PCB u číňana za pár USD. Zmiňuješ, že jsi PCBčka v minulosti zkoušel vyrábět, takže máš možná zkušenosti s nějakým návrhovým programem. Já teda začínal kreslením spojů od ruky na jednostranný PCB, pak jsem přešel na fotocestu, jednostranný PCB a skončil jsem u fotocesty, oboustranný PCB. U toho obostranného PCB ale byly prokovy buď přes nohu vývodové součástky, a nebo prostě kousíček drátku zapajéný z každé strany. Dařilo se mi předlohy sedadit s přesností cca. 0.2 mm, což se ještě dalo. Pak jsem přešel na čínu. Je ale pravda že teď až moc nebastlím, takže sem tam pár stovek na PCB mě nezabije. Dneska bych PCB doma nedělal. Naposledy jsem kámošovi dělal elektroniku na automatický terč na air-soft. Terč se po zásahu překlopí dozadu, kde sepne spínač a servo terč znovu postaví. Nevím ale, jestli se ti bude chtít učit se kreslit schémata a PCBčka na PC. Pokud ale plánuješ nějaké složitější Arduino projekty s požadavkem na nerozsýpavost 😀, pak se tomuto asi nevyhneš. Jen si to představ: Všechny Arduino komponenty na jedné desce společně s konektory pro čidla a cokoli jiného, pinově kompatibilníma, zapojení a typ konektoru dle libosti... Mimochodem, když jsem s MCUčkama začínal, tak nějaké Arduino asi ani nebylo, nebo jsem jej neznal. Vyráběl jsem si své vlastní "Arduina", někde je ještě doma mám. Programoval jsem je v té době v AVR Studiu a měl na ně programátor AVR Dragon. Většína mých poudějších, na koleni dělaných PCBček, byla nějaká řídící elektronika pro něco, řízená AVRkem. Arduino jsem nikdy neměl, ale je skvělé, že to existuje a je super že je k tomu tolik přílušenství a poskládáš z toho prakticky cokoli. Mít pak na vlastním PCB, konkrétní Arduino komponentry pro konkrétní aplikaci / projekt, by pak bylo asi to nejlepší, co jde s Arduinem udělat.. Bohužel to ale vyžaduje znalosti a zkušenosti, které jsem já sám nabýval několik let. Myslím si ale, že "propojovací" PCB bys zvládl, tam to je v podstatě jen o konektorech. Já kreslím v programech Eagle a KiCAD, s tím že v Eaglu jsem toho nakreslil o dost víc, ale KiCAD je zase zdarma.

[@vidlak001]

Ahoj Honzo/Jane, děkuju za tipy. Já jsem plošné spoje škrábal do vosku na měděné vrstvě a leptal v kyselině :-) Tehdy ještě nebyly osobní počítače a návrhové programy. Ano, pokud se to nemá rozsypat, tak se asi plošnému spoji nevyhnu. Mě jde o to, aby se to nerozpadlo, když funkční prototyp sundám ze stolu a začnu používat a zkoušet :-) Bastlení zdar!

[@jankolecek5988]

@@vidlak001 Tak to jsem asi ohdně mladej. O škrábání vosku jsem neslyšel. Předpokládám, že se používal jako "maska". Jestli jo, tak to musel být docela kumšt to škrábání. Pokud to tedy chápu správně a bylo potřeba, aby vosk zůstal tam, kde má zůstat měď. Tzn. nevyškraboval jsi spoje, ale plochy kolem nich?

[@vidlak001]

Ahoj, to bylo jednoduchý, jak píšeš, vyškrábnul jsem mezery mezi spoji.

Nejklasičtější problémy :-D 1) Ardu UNO + nasouvací piny jsou jen na prototypovaní. S uno , nepajívým polem a uni drátky pouze vyvineš a odladíš projekt. 2) pak vezmeš např. ardu nano, mini.. a hotový projekt připájíš na tvrdo 3) pokud potřebuješ konektory, je potřeba vyřešit individualně z venčí jinými typy konektorů (jacky, diny a pod) 4) krabičku, držáky, krytky... je dobré vymodelovat na míru a vytisknout na tiskárně. Spousty hotových modelů se válí na internetu 5) každý bastlíř má největši výzvu a to dotáhnout svůj projekt do hotového učesaného stavu. Samotný vývoj je vlastně prkotina. Ta poslední míle je nejhorši 🙂 6) bastlení ZDAR! ;-)

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy. 5) každý bastlíř má největši výzvu a to dotáhnout svůj projekt do hotového učesaného stavu. :-))) Na stole to funguje, ale nesmí se s tím hýbat.

[@ivanstan434]

Zdravím vidláku, vím že už jsi na to video dělal u sebe, ale potřeboval bych konkrétně poradit. Chtěl bych si do domečku udělat krbová kamna s výměníkem, ale je to cca 100 let starej barák . Spoustu věcí tu je, udělali jsme před lety elektrokotel. V dneštní i jiné době potřebuju krbovky s výměníkem. A narážím na spoustu problémů, v kterých bych potřeboval poradit. A některý věci nevím vůbec . Šlo by s Tebou nějak komunikovat, fotky a tak. Právě nemám moc prachů, protože to dáváme na eletriku . Už se nechci nechat okrádat. Byl bych moc rád . Díky za odpověď.

[@vidlak001]

Ahoj, můžeš mi napsat na e-mail, je uvedený v informacích kanálu dole.

[@ivanhrano421]

Andurino bola stavebnica na 5V nezkôr prišli Čínani s ESP 8266 alebo ESP 32 na 3.3V. Novšie ESP sa dá programovať na SW (IDEpreArduino) přepnutím knižnic.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za zprávu.

[@creativthings5842]

Napadá mě jestli nemáš problém s napájením, když ti to nefunguje.

[@tomasTMKcabaj]

Logika Arduina 5V a Wemose 3.3V proto to nejde

[@vidlak001]

Ahoj, tím to není, to jsem si ošetřil pomocí odporů.

[@bublajsbajsovic9931]

tak si to prosimte zkus nez tady zacnes vykladat pohadky. ESP je tolerantni a v pohode zvladne cidla jdouci na 5V :))))) naprosto v pohode takto provozuju roky kupu ds18b20 cidel :))))

[@janskolnik4698]

Krabicky bud zlepim s S6006 z nalamaneho HPS hrubky 2mm / do rozmerov cca 200x100x 30/ alebo puzijem elektrokrabicu typu PW-S-BOXxxx / stoji par Eur /

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip, Ta krabička vypadá hezky a je vidět dovnitř, možná by bylo vidět na displej pod krytem.

[@oskarzemcik1548]

K temhle "arduinum" se dají koupit rozšiřující desky do kterých se zasunou do patice a ty pak mají na sobě buď hromadu vývodů na napájení jako ta prototypová destička nebo i ty o málo dražší tunu svorkovnic :0)

[@jirikrpec9559]

Ahoj, chěl jsem ti navrhnout řešení arduino NANO + redukce se zelenými svorkami, ale nakonec videa jsi na to přišel sám. Všechny analog / digital vstupy - výstupy se dají jednoduše přehazovat přímo v kódu při nastavování čísla pinu. Pro digitální piny je to funkce digitalRead(1) - na těch běží čidla DALLAS 18B20, nebo relé a pro analog je to analogRead(A1) - vyčítání velikosti měřených napětí 0 až 5V. Analogové piny mají značení třeba A1 a digitální jen 1. A arduino UNO je pinově úplně stejne jako arduino NANO - kód funguje na obou deskách bez nutné úpravy. Bastlení zdar. JK

[@vidlak001]

Ahoj Jirko, tak to je skvělá informace, že se dají přehazovat piny :-) Je vidět, že o tom někdo přemýšlel. Ještě musím vyřešit vnější svorkovnice z krabičky.

[@tiva1571]

Softwarově "přehazovat" respektive zaměňovat se dají jen digitální GPIO mezi digitální GPIO, analogové GPIO mezi analogové GPIO, napěťové (a tuším i RX/TX) GPIO pak nejdou přehazovat vůbec. O přehazování napěťových GPIO mluvil Vidlák ve videu - ten softwarově zkrátka přehodit nejde.

[@nasesrnky7734]

pouzivam univerzalni pajeci desku, ale kazda dirka ma jenom svou solo plosku kolem dirky, pak si je propojis, jak je treba. dratovy nastrkovaci propojky jsem nikdy nepouzival, je to neskutecna vrabcarna, ktera nedrzi.

[@vidlak001]

Ahoj, to jsem zjistil, že je to skutecna vrabcarna, ktera nedrzi :-) Takže univerzální pájecí deska, děkuju za tip.

[@nasesrnky7734]

@@vidlak001 hoj, poslal bych ti foto, jak jsem to mel "vyvojove" na arduino uno, ale nevim kam

[@vidlak001]

Ahoj, můžeš na vidlak zavináč centrum tečka cz a jestli máš i fotku finálního řešení. Děkuju. Měj se!

[@janskolnik4698]

Pri stavbe jednoduchych zariadeni s Arduinom pouzivam univerzalny dvojstranny plosak , nan pripojim kratkymi holymi vodicmi vybrane Arduino / napr. pre vacsinu staci Arduino Pro Micro / Priletujem len piny ktore potrebujem, ak nieco chyba doletujem. Pre pripojenie signalov ktore nebudu na univerzalnom plosaku / tlacitka, snimace, displej, .../ pouzivam konektory typu JST. Ak su potrebne nejake suciastky / R,C , diody, tranzistory, LED / pouzivam SMD . Prepojenie na univerzalnej doske robim zospodu postriebrenym vodicom s teflonovou izolaciou /myslim ze je fi 0.2 /. Z vodica sa lahko stahuje izolacia, odolava letovacke. Prototyp/funkcny vzor robim bez laborovania na "breadboard" - vyhnem sa problemom ktore uvadzate. Co mam skusenost vacsinou su problemy s odladenim SW a tak laborovanie na breadboarde nie je potrebne

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip (univerzalny dvojstranny plosak + JST). Vlastně člověk potřebuje jen několik pinů.

[@janpavlicek324]

Čus. V podstatě sis hned na začátku odpověděl sám. Prototypovací board je fakt jen na rychlé vyzkoušení nápadu na stole. Pak už fest doporučuji letovat na pevno. NDR (nevyžádaná dobrá rada): mrkni na čipy od ESP (ESP8266). programují se stejně jako Arduino, mají Wi-Fi konektivitu a já je používám jako koncové stupně jímž je nadřazený domoticz na RPI. Dá se na tom zbastlit hezká domácí automatizace.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy. Ta jedna deska, co mám je snad ESP, ale nefungovalo mi to na ní, tak jsem rychle přeskočil na Arduino, abych se nezasekl. Musím si trochu rozšířit obzory (domoticz na RPI).

[@plejbojkoo]

Arduino-uno Sensor Shield

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip, to jsem zatím nepotkal.

[@vladislavhrasko5194]

Uprimne ako novy challenger je to pre teba vyzva, ale nechaj to radsej na elektrikara. Do praxe tento tvoj “piece of cake” je nepouzitelny, ale ako skladacka Lego je to zabavne, ak clovek nema nic ine na robote. Na uvedeny tvoj projekt pouzitellny v praxi je potrebne este navrhnut a vyrobit prislusny plosny spoj, na ktorom budu pajene jednotlive suciastky a nie drotikovanie. No inak som rad, ze sa snazis…

[@vidlak001]

Ahoj, ty (ne)dokážeš povzbudit a poradit :-)

[@vladislavhrasko5194]

@@vidlak001 No poradim ti. Skus Simatic Logo. Mas to bez drotikovania, s analogovymi a digitalnymi vstupmi a vystupmi, s displajom ako jeden kompaktny celok velkosti istica a jednoducho to nacvaknes na DIN listu. Je to trochu drahsie, ale vysledok je profesionalny.

[@jirisimecek3216]

myslím že by bylo lepší to bastlit přímo s Atmegou bez Arduina, tam se to pak dá vyřešit bez těchhle pitomých drátků

[@vidlak001]

:-) Ahoj, ale musí se tomu rozumět.

[@Adam.850]

Určitě bych doporučil vytvořit vlastní plošňák, nechal bych je udělat v číně a navrhnout ho v programu easyeda.

[@vidlak001]

Ahoj, to má smysl, až to bude fungovat :-)

[@rudolfzalud2957]

Zapojit ty piny na správné místa a spojit tavným lepidlem k sobě a vznikne ti docela pevný rozebiratelny konektor. Popřípadě dotvaruješ mokrými prsty než úplně vychladne.

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tip.

[@tiva1571]

Vidláku, doporučuji používat desku Wemos D1 mini, jednak nezabírá zbytečně místa, jednak je hodně levná ale hlavně dá se k ní koupit podobná "prototypová deska" jako zmiňuješ u datalogeru či na konci videa, ale tím, že je vícenásobná dost rozšiřuje možnosti zapojení, zkrátka takové poor man solution - ideální věc na bastlení :) co se týká větvení vodičů u prototypování či snadnou možnost jejich demontáže, doporučuji levné "páčkové konektory", dokonce i ty samčí dupont konektory (ty barevné "kablíky" s černým hranatým/kulatým koncem), které na videu používáš do toho jdou strčit. Pozor ale u silnoproudu, tam bych těmhle levným čínám nevěřil :-) wemos D1 mini: prototypová deska 1x www.aliexpress.com/item/32795463073.html prototypová deska 2x www.aliexpress.com/item/1680869855.html prototypová deska 3x www.aliexpress.com/item/1005004347626621.html páčkové konektory: www.aliexpress.com/item/1005003655645428.html Druhá věc samotný firmware. Dřív jsem si většinu věcí programoval sám a stávalo se mi dost často, to co tobě, tedy, že mi fungoval zvlášť program pro jednu periferii (např. čidlo), zvlášť pro druhou periferii, ale ne jeden program pro obě periferie zároveň. Byly to hodiny bádání a zkoušení, než jsem se dopracoval k výsledku, zároveň mě strašně vadilo, že při jakékoli změně jsem musel desku vytáhnout, donést k PC, nahrát upravený program a znova odnést do provozu. Nyní už skoro vlastní program nedělám a využívám firmwarů hotových - v drtivé většině FW Tasmota (případně ESPHome), podobných firmware je ale víc. Tasmota je klikátko - nahraješ ji do WEMOS přes USB, připojíš k wifi a už obsluhuješ webové rozhraní jako třeba u routeru, ve firmwaru si pak nadefinuješ co je k jednotlivým pinům připojeno a mnoho čidel nemusíš dál konfigurovat, Tasmota (i jiné fw) samozřejmě umí displaye a data odesílat na nějaký server (doporučuji využít MQTT protokol). Pokud tě to zajímá - klidně se můžeme kontaktovat a pohovořit :)

[@vidlak001]

Ahoj, děkuju za tipy a odkazy. Já jsem na destičce Wemos D1 začínal. Ale nefungoval mi na ní vzorový příklad. Tak jsem šel cestou nejmenšího odporu. Možná se k ní zase vrátím. Prosím tě, poslal bys mi kontakt na e-mail, kdybych se zasekl :-) E-mail je v informacích kanálu.