Digitální zkoušečkou chránič neshodíte téměř nikdy (SN-02). S tou se špatně simuluje dostatečně velký unikající proud. Jestli chcete spolehlivější test, použijte na to SN-4. Ta 30 mA chránič shodí spolehlivě.
@DominikShaim Жыл бұрын
Díky za doplnění! :)
@sinon7640 Жыл бұрын
Idem robiť novú elektriku na dome. Moja otázka je, môžem použiť každý jeden istič s prudovým chráničom? Bude to revíznemu technikovi stačiť? ja viem že jeden istiš s chráničom v kope stojí cca 25-35€ ale nechcem nič podceniť.
@DominikShaim Жыл бұрын
Jak se tak hezky říká "jistič jistí, chránič chrání", takže nejlepší je řešení jako se dělá už roky, tedy mít chránič a za ním mít ty potřebné jističe, co tam chceme mít. Pokud výrobce dělá "bundle" jak pro "jištění i chránění" (2v1) a výrobce říká, že to umí "oboje" není důvod aby tomu někdo nevěřil. Určitě bych informacím od výrobců věřil. V praxi je nejčastější použití to "standardní" (samostatný chránič + za ním potřebné jističe) Každopádně, pokud máte předem vybraného revizního technika, není nic lehčího, než mu zavolat a optat se ho na příslušné věci s tím spojené. Samozřejmě by to mělo být dle projektové dokumentace :-) (pokud je) Ale pokud si to děláte sám, tak cinkněte revizákovi, řekněte mu cca plán a on Vám hnedka řekne, ušetříte si zbytečnou práci, kdyby se mu něco nezdálo... (to myslím tak obecně, nejenom na tuto jednu věc, co píšete)
@milankocka72117 күн бұрын
Shaim ti radí pěknou blbost - pokud nejsi sebevrah a revizák blázen, neděleji tu elekriku sám a zvásť když jsi takový elektro (ne)vzdělanec podle toho, na co se tady ptáš!
@tonyenrico9350Ай бұрын
cca 7:20 by som este doplnil, ze kazdy dalsi chranic musi mat samostatnu listu na nulaky, ... a mozno trochu drobnych chyb pro vysvetlovani, ktore ale elektrikari vedia o co ide, inak lajk
@viktorbilek9454Ай бұрын
Stejne tak mohu funkci chranice overit spojenim L a PE, ze?
@milankocka72117 күн бұрын
Vole to uděláš zkrat a vylítnou třeba i pojistky na baráku a ještě můžeš něco vypálit. Musíš to zkoušet přes nějakou zátěž. Od toho tam na něm je testovací tlačítko.
@picasso800 Жыл бұрын
Ja to chápem teda tak,že v rozvodnej skrini (jednoduchej) kde je umiestnený prúdový chránič na všetky ističe ,nieje nutné mať zapojený 3F istič,stačí mi ten v hodinách na ulici ?Mne by také riešenie pomohlo skrz toho,že mám v garáži 18modulovú skrinku a tie 3 volné miestna po 3F ističi by sa mi zišli keby sa vyhodil.Vďaka!
@DominikShaim Жыл бұрын
Tak ono každé funguje malinko jinak, chránič chrání, jistič jistí. Pokud máte např. 3F chránič 32A a 3F jistič v rozvodné skříni třeba 3x25A, tak tím to bude předjištěno. Mělo by to stačit. Dle většíny výrobců je vhodné mít před chráničem předřazený jistič o jeden level níže (nebo stejný). Tedy např. jistič 25A, chránič 32A NEBO jistič 32A, chránič 32A je oboje OK. Ale už ne jistič 25A, chránič 20A. To je už KO. Důvody jsou myslím zřejmé :) Disclaimer: Podávané info je bez záruky a neslouží jako návod.
@jakubm.8094 Жыл бұрын
@@DominikShaim Tedy např. jistič 25A, chránič 32A NEBO jistič 25A, chránič 32A je oboje OK. jaký je tam rozdíl?
@DominikShaim Жыл бұрын
Blbě napsáno :) Opravil jsem ten text. Např. zde se o tom psalo: diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,21112.0.html Ale důležité je vždy to, co říká výrobce. Tady info přímo od výrobce Eaton, cituji z jejich prožurky o 100 stránkách toto: "Obecně proto platí, že jmenovitý proud pojistky, nebo jističe, by měl být o stupeň nižší, než jmenovitý proud proudového chrániče." Eaton tím říká, že tedy jistič 25A a chránič 32A je OK, ale tím říká i to, že jistič 32A a chránič 32A není OK, protože to není o stupeň nižší... Ale jiní výrobci zase říkají něco jiného.... (kde píši, že buďto stejný nebo o stupeň nižší) A elektrikáři také říkají i to, že by to mělo být stejné: diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,32552.0.html Tzn, řídit se vždy tím, co říká výrobce... Proto se také dělají projektové dokumentace apod :)
@DominikShaim Жыл бұрын
Jeste doplnim, ze mozna lehci bude to napsat obracene... A to, ze by jistic nemel mit vetsi jmenovity proud nez proudovy chranic za kterym jistic je. Takto to mozna bude srozumitelnejsi...? :)
@Ado_SV11 ай бұрын
a otazka dostane pepa ranu aj vtedy ked je obuty ?..ved topanky su inzolant, či tu sa jedna o neho samotneho?
@DominikShaim11 ай бұрын
Nejlepší je na to nešahat. Chránič je pouze doplňková ochrana, která snižuje riziko smrti, ale neeliminuje ji.
@milosl.90193 ай бұрын
Nejsem elekrikář, ale ze sítě ( čez) nejde N pracovní nula. Ale PEN a ten se rozdělí za proudovím chraničem na N (pracovní vodič) a PE (zemnící vodič).
@DominikShaim3 ай бұрын
Ano ano, jasně, některé věci je ale lepší vysvětlit jednoduše a neřešit rozdíly mezi TN-C a TN-C-S pro lepší pochopení :)
@tomasnemecek963828 күн бұрын
Nesmysl. PEN se musí rozdělit před proudovým chráničem. Jinak by chránič nemohl fungovat.
@mullerjindrich6224 Жыл бұрын
Elektroměr na DIN lištu DDS-1Y RESET 80A jednofázový s funkcí nulování PROSÍM o zapojeni schema dekuji.
@DominikShaim11 ай бұрын
Nezlobte se, dělám videa dle sebe, pro nikoho jiného ne, ani zdarma, ani za úplatu.
@vanjavanito18852 ай бұрын
👍👍👍👍
@fromprague6034Ай бұрын
3:55 - chránič shodí jistič? To snad nééé! A ještě: údaj na chrániči 32 A nesouvisí s vlastní funkcí chrániče, ale udává proud, na který je chránič dimenzovaný.
@ivanzaludek6307 Жыл бұрын
Když dostanete pecku od chráněné fáze, bolíto asi jako píchnutí vosy.... samozřejme se to liší podle prostředí, nezkouším to dobrovolně.... Ovšem ta reklama na ČEZ je odporná :-D , žádný jiný důvod to zmiňovat ! :-)
@DominikShaim Жыл бұрын
Jen to nééé, žádná reklama :-D ČEZ je pouze obecně známý, nic víc :-D
@ivanzaludek6307 Жыл бұрын
@@DominikShaim sranda... :-)
@jaroslavpolivka1697 Жыл бұрын
A ten chránič máte prosím jištěný kde?
@DominikShaim Жыл бұрын
Jističem 20A-25A, jelikož je vhodné jistit chránič maximální velikostí hodnoty proudu chrániče, případně o jeden level níže než je maximální proud chrániče. (Pokud tuto ochranu již nemá zabudovaný přímo chránič jako takový - přetížení/zkrat) Pokud jsem řekl/napsal něco špatně, opravte mě prosím, ať je zde správné info pro ostatní :) Díky. EDIT: Tady dobrý zdroj informací na toto téma: www.oez.cz/newsletter/2019-10-proudove-chranice-v-predjisteni-proudovych-chranicu
@jaroslavpolivka1697 Жыл бұрын
@@DominikShaim Tak potom spokojenost :) , video je pěkné a děkuji Vám za něj, mně tam jen chybělo (vzhledem k tomu, že je to for beginners) zdůraznění nutnosti toho jištění chrániče samotného (ano, pokud se nejedná o jističochránič).
@DominikShaim Жыл бұрын
@@jaroslavpolivka1697 JJ, plně s Vámi souhlasím. Ono těch informací je hodně, a tohle mě nedošlo, ono něco člověk zapomene něco mu nedojde apod. 😀 Klasika... 🙂 Ještě sem odložím jednou tento odkaz, i když jsme ho už posílál v minulé zprávě, ale ať to nezapadne :) www.oez.cz/newsletter/2019-10-proudove-chranice-v-predjisteni-proudovych-chranicu
@DominikShaim Жыл бұрын
@@jaroslavpolivka1697 Souhlas. Pokud ještě něco chybí, klidně dopište do komentářů pro ostatní, ono toho bude určitě víc... :)
@milankocka72117 күн бұрын
Raději se na svá videa komenty vyser, je to hrůza a běs, jen to ranžírování drátů je na blití = zvratky v rozvodnici.
@peterfotul2010 Жыл бұрын
Vsetko pekne, len skoda ze si to video nepizriete sam skor ako ho pustite na net Poslite mi svoju adresu a ja vam poslem farebne fixky, ktore bude vidno aj na kamere pri osvetleni pspiera Vsetka vasa praca takto znacne klesa na kvalite ked kreslite niecim, co v konecnej faze nieje dobre vidiet na obrazovke Ale inak vdaka za snahu
@DominikShaim11 ай бұрын
Díky za komentář a doporučení. Do budoucna se polepším a barvičky doplním... :)
@RobertHyžák11 ай бұрын
Pán správně používá podmiňovací způsob "pokud si člověk šáhne na živou část, proudový chránič by měl vybavit". Stalo se mi to několikrát, dostal jsem ránu a proudové chrániče nevybavili ani jednou.
@DominikShaim11 ай бұрын
Jojo, díky za doplnění! Zřejmě byl proud nižší než 20-30mA... Takový nějaký "menší kopnutí" to nechytne... (záměrně uvádím uvozovky, protože i 5mA může být pořádná šlupka) Chránič je jedna z X ochran. Rozhodně to neznamená, že kdo má chránič, že by si mohl šahat na vodič jak se mu chce... To je hádám jasný všem.... Kopanec může zabít člověka i když tam je chránič, ale ta šance je výrazně nižší. Jde prostě o snížení rizika... Chránič by prostě měl všude být. (Konec konců, dneska je to již naprostá samozřejmost) Každopádně ono tam může samozřejmě dojít ke zranění/smrti u zdravého člověka jiným vlivem.. Leknutí, ztracení rovnováhy, pád hlavou na zem, nějakou hranu, apod.. Případně lidé s onemocněním srdce je další zvýšení rizika. Jen 2 věci k tomu: - lepší ránu nedostat vůbec (nehrabat se pod proudem v ničem) - lepší chránič mít než nemít Na tom se asi shodneme všichni... :-D Navíc každý člověk je jinak odolný, což je další věc...
@davidvavra880810 ай бұрын
@@DominikShaim zase když si občas sáhne člověk na něco (bezpečného, třeba vymotnovaný odpojený motorek z mikrovlnné trouby, případně nabitý kondenzátor s dostatečně nízkou kapacitou), tak to pak může snížit ten faktor leknutí se
@DominikShaim9 ай бұрын
@@davidvavra8808 jako ze takovej trenink? :))
@Chasuf_official8 ай бұрын
videjko fajn. osobne ale nemam rad navody pro kutily na praci co by mel delat profesional
@BetterDay19877 ай бұрын
ale profesional vznikol z lajka ,ktoreho bavilo riesit zahady … Takze to oslovi mozno mladu generaciu …
@DominikShaim4 ай бұрын
Tomu rozumim, chapu. Ale jsou lide co chteji nejaka popostrcit :)
@DominikShaim4 ай бұрын
Taky moznost, diky za doplneni :)
@NikiBretschneider2 жыл бұрын
To zapojení se mi vyloženě nelíbí, bohužel většina elektrikářů v ČR to zapojuje stejně, pak jsou z toho zbytečná bolení. Pokud je za tím chráničem jediný jistič, pak nedává smysl, aby se N tahalo do svorkovnice. V tomto případě hlavně nedává smysl instalovat odděleně jistič a chránič, když existují kombinované přístroje. Pokud se za jeden chránič dává více jističů, což je celkem typická konfigurace, ač by to tak být nemělo, pak každý z jističů musí mít (v civilizaci musí mít, v ČR mít nemusí, ale měl by mít, viz níže) spřažený spínač, který rozepne neutrál, přičemž je vhodné instalovat toto jako přídavné moduly, neb to otevírá možnost sepnout neutrál bez připojení fáze a to usnadňuje diagnostiku poruch. Problémem Vašeho zapojení je, že jakékoliv spojení N s PE způsobí, že nepůjde nahodit chránič, čímž se odstaví hned několik okruhů aniž by to bylo potřeba. Z pohledu uživatele je navíc nediagnostikovatelné kde k chybě došlo, takže končí s celým barákem potmě namísto jednoho shozeného okruhu. Takovéto spojení není úplně nepravděpodobné, může se to stát v kabelu, svorkovnici, ale s oblibou to dělají bojlery a motory, kde se dotkne spirála či vinutí, no a pokud je to u strany neutrálu, tak to radostně shazuje chránič i v případě, že příslušný okruh má odpojenu fázi jističem. Netriviální je i následná diagnostika a oprava, protože první, co musím udělat, je vytahat ze svorkovnice všechny neutrály, pak je prochodit meggerem proti PE, no a pak se teda něco ukáže, připojím zpět všechny neutrály krom toho vadného a mohu to radostně nahodit a pokračovat v řešení problému na okruhu, ve kterém je. Pokud se použije řešení s přídavnými spínači, pak uživatel shodí všehny jističe za chráničem, zapne jističem jeden okruh ve kterém je příkon, no a pak postupně nahazuje jističe dokud to nepráskne. V ten moment ví, který okruh má problém, tak ten nechá shozený a v pohodě nahodí zbytek. Je to jednoduchý postup proveditelný poučeným uživatelem. Pokud mohu spínač od neutrálu sepnout ručně, dá mi to přehled o tom, jestli se jedná spíše o únik z fáze, nebo zkrat neutrálu do PE, proto považuji za výhodnější řešení s přídavným spínacím modulem, ale z pohledu uživatele v tom rozdíl není. Při dotyku živé části vám proudový chránič jistě život nezachrání, on totiž většinou ani nevybaví. Problém je v tom, že na spolehlivou smrt stačí 3mA, přičemž ale těch 230V je tak strašně málo, že protlačit ty 3mA přes člověka dá hodně práce. Člověk obvykle nebývá dobře uzeměný a přechodové impedance jsou obrovské, ale ikdyby se přes člověka vyřítilo nějakých 10mA, což ono se v dostatečně blbé konfiguraci může stát, ten chránič nevybaví, ale smrt je nevyhnutná. Smysl proudového chrániče je jinde, základním smyslem je vybavit při detekci počínající vady izolačního stavu, kdy se vadné zařízení odstaví a řeší daleko dříve, než nastanou nějaké tvrdé zkraty do PE, které by vybavily jistič. Právě při takových divočinách se na PE dokáže nehezky zvedat napětí, no a na to jsou propojené dekly prakticky všeho, takže to není úplně bezpečný stav. Skutečný tester proudového chrániče měří chránič ve dvou stavech, v tom jednom se desetkrát zkouší, že chránič nevybaví při podlimitním proudu a následně se nechá desetkrát spadnout na mírně nadlimitním proudu, měří se doba do rozpojení, ze které se uvádí maximum a průměr. Toto by se mělo měřit při každé revizi, čili v domácnostech tuším 1× za dva roky. Nakolik má smysl pravidelně testovat chránič nějakým tlačítkem, jako shazovat proud 1× za měsíc mi připadá jako šílenství, navíc krom stavu totálně nefunkčního chrániče to neodhalí nic. Nechat udělat 1× za dva roky revizi mi připadá daleko přínosnější, než každý měsíc cvakat chráničem. Opět jsme tady u toho, že selhání je potřeba zachytit v rané fázi a to prostě nějakým tlačítkem opravdu nejde. Mimochodem, dnes musí být proudové chrániče všude. Úprava, kdy se proudový chránič nesměl dávat před spotřebiče a do okruhů, kde by výpadek mohl způsobit újmu na zdraví nebo materiální škodu, čili to o těch lednicích, počítačích, výtazích atd. platila před rokem 2000. Někdy po roce 2000 (a přiznám se, že nevím kdy) to potichu zmizelo, no a tuším čtyři roky tomu nazad zaútočili normou, která proudové chrániče nařizuje všude, ale jak správně říkáte, je to komplikované, protože české právo v tomto místě vynucovalo normu, která byla vydavatelem zrušena pro zmatenost. Předpokládám, že ten stav někdo opravil, ale přiznám se, že jsem to nezjišťovala. Tady ale podotýkám, že konformní k aktuální úpravě musí být projekt, na jehož základě se pak dělá výchozí revize. Takže pokud jsou někde instalace z 80. let s nulováním, kam proudový chránič prostě nejde instalovat, pak je to stále zcela v pořádku, samozřejmě dokud to nevyhnije.
@pavelrajm Жыл бұрын
Přečtěte si prosím normy než začnete psát svoje domněnky
@lukasmothejl8765 Жыл бұрын
asi jste moc elektroinstalaci nedělala když neumíte najít poruchu bez toho aby jste vše rozpojila a proměřovala
@jakubm.8094 Жыл бұрын
@@lukasmothejl8765 je to spíše grafomanka, ale každý umí něco jiné, no
@TheRaschmann Жыл бұрын
Za prúd, ktorý môže ohroziť váš život je považovaných 50 mA striedavých.
@TheOVCA Жыл бұрын
Kedze sa tu bavime o elektrike a nie peceni kolacov, pozor na chyby, ze bojler zapojim priamo na prudovy chranic a medzi to nedam istic. A minutu predtym bojler volam istic a dam do neho L aj N. Moze to niekto zle pochopit a prist k urazu.
@DominikShaim11 ай бұрын
Souhlas. Pečení koláčů je ale taky nebezpečné, nebo takový toaster, viděl jsem na vlastní oči jak chytnul obsah toasteru a půl metrový plamen směřem na kuchyňské poličky :-) (jo, fakt) Samozřejmě tam musí být jak chránič, tak jistič. Chránič -> jistič -> spotřebič Jak se říkává "chránič chrání, jistič jistí". Jestli jsem něco někde řekl/ukázal špatně, tak se omlouvám.
@jabz1400 Жыл бұрын
Dobry den, email kontakt naVas?
@DominikShaim Жыл бұрын
Pokud něco potřebujete nebo mi chcete sdělit, využijte k tomu prosím komentáře zde na KZbin. Díky.
@jabz1400 Жыл бұрын
@@DominikShaim chcel som sa opytat, ci poskytujete nejake skolenia, popripadne ci by ste mi vedeli odporucit literaturu, chcel by som napr. vediet ako sa zapaja elektricky panel len uz som tolko knih pozeral a nikde to neviem najst ani vysvetlene poriadne
@DominikShaim Жыл бұрын
@@jabz1400 nn, pouze točím videa jako hobby, jinak nic :) A nechci se tím nijak zabývat více. A jaký elektrický panel myslíte? On k němu není návod/nákres zapojení?
@jabz1400 Жыл бұрын
@@DominikShaim chcel by som sa to naucit, rekonstruovali sme dom a robili to elektrikari tak nemam moznost si to vyskusat preto hladam nejaku literaturu.
@DominikShaim Жыл бұрын
@@jabz1400 Chápu. Pokud Vás zajímá elektrika, neuvažoval jste o možnost dálkového studia na nějaké střední škole? Nevím jak na SK, ale u nás v CZ to střední školy nabízí, třeba 1-2 letý kurz, 1x týdně a tam si vlastně projdete všechny základy elektriky od A do Z (ty základní věci). Přímo nějakou literaturu těžko doporučit, ono to chce literaturu + praxi(rovnou vyzkoušet) + někoho koho se můžete zeptat, dovysvětlit a tak... 🙂 Zkuste zvážit tuto možnost... Přijde mě to docela fajn. A pokud byste trval na knize/učebnici, tak: zdroje.elektrika.cz/?q=zapojen%C3%AD&rok_od=&rok_do=&facet=Kniha&facet=U%C4%8Debnice Ale to Vás unudí, knihy 50 let starý apod......... :-)
@dodicek284 Жыл бұрын
a ako zapojit prudovy chranič v starej sieti bez neutralneho vodiča zapojenie prudoveho chraniča faza a zeleno žlty
@gambrinusschneider4014 Жыл бұрын
v síti TN-C prouďák nelze zapojit
@Jany_SK Жыл бұрын
dajú sa kúpiť zásuvky s integr. prúdovým chráničom .... min. do kúpelne a ku drezu je to dobré riešenie
@DominikShaim Жыл бұрын
Jak už zde bylo řečeno, v síti TN-C (což máte Vy) nelze zapojit proudový chránič. A jak řekl už JANY_SK, tak jedině do kuchyně/koupelny to lze takto... (Tady se o tom psalo: diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,34882.0.html) Nejlepší je samozřejmě to předelat na TN-S... Ale chápu, že se tohle nechce nikomu dělat, to je jasný :-D
@dodicek284 Жыл бұрын
@@DominikShaim ale napojil som púrudovy chranic a reaguje tak ako ma zeleno zlty som dal do prud chranica na N a y prud chranica z N na svorkovnicu a funguje
@DominikShaim Жыл бұрын
Gratuluji. Doufám, že máte dobrou pojistku... Najděte si, prosím, tuto normu: ČSN 33 2000-4-4 Respektive tu, co ji nahradila v 2018/02: ČSN 33 2000-4-41 ED.3 Tam se můžete dočíst, že použití prouďáku v TN-C je nepřípustné. (jak už zde také psali jiní)
@AlešPokoutny7 ай бұрын
Je to příšerný, nechápu proč někdo plýtvá časem a enegií na takovou slátaninou. myslím že do poruchy přišel autor a né Pepa.
@DominikShaim4 ай бұрын
Jednou až mě to trošku "kopne", tak mě to třeba srovná :)))