Pane profesore Podolský velice si Vás vážím, za Vaši práci na poli popularizace fyziky a vědy. Vaše přednášky velmi rád sleduji, jsou zajímavé a i zábavné. Jsou perfektní, stejně jako ta dnešní. O fyzice se s Vámi přít nemohu, ale promiňte to co říkáte na konci videa mne zvedlo ze židle. Prosím nevyjadřujete se k věcem jako baterie, elektromobily, FVE, větrníky apod. Říkáte tam jen takový ty klasický klišé, pro mne to jsou lži, výmysly a konspirační teorie, která kolují po internetu. Připomíná mi to veřejná vyjádření pana doktora Pirka, kterého si také velice vážím, že covid není tak nebezpečný a je potřeba promoření, i když odborníci na imunologii říkali pravý opak. Pan Pirk později svůj názor změnil. Podle mne by se neměl ke Covidu vyjadřovat na veřejnosti a využívat svého věhlasu chirurga. Proto mne mrzí, co tam říkáte na konci videa. Např. že je potřeba se na energetiku dívat vědecky a na celý cyklus. Jak to že se nedíváte stejně i na jadernou energetiku a vodík? Proč u FVE vadí výroba, recyklace, ale u JE už na celý proces zapomínáte? Proč Vám nevadí těžba uranu, zpracování, plundrování krajiny, obrovské nebezpečí havárie. Jak se to říká: "otázka není jestli se to nestane znovu, ale kdy a jak velké škody budou". Nemusíme chodit daleko a Ukrajinu prosím vynechme, ale co další havárie v tzv. vyspělých státech? USA, Japonsko? Japonsko jeden z technicky nejvyspělejších států a stejně se tam stala velmi vážná jaderná havárie, kdy je nyní obrovské území na několik 10-letí neobyvatelné a zamořené. Hodně lidí tím ztratilo svůj domov a škody, které nejdou zaplatit penězi jsou nevyčíslitelné. Mnoho tamních lidí ztratilo naprosto důvěru v JE a nechtějí se do její blízkosti už nikdy vrátit. Jaderný odpad je kapitola sama pro sebe. Na světě neexistuje ještě plně funkční hlubinné úložiště jaderného odpadu. Několik testovacích zařízení jsou a mají problémy s průsaky do spodních vod. Žádné takové zařízení nemůže garantovat uložení na 100 tis. let jak by bylo potřeba. Nikdo neví co to udělá za 50 let. Myslím, že 1, nebo 2 se na světě dávají do provozu. Až teď. Proč vadí likvidace FVE, která je v podstatě malichernost o proti likvidaci jaderného odpadu? Máme spousty jiných daleko horších věcí co se musí likvidovat. FVE je náš nejmenší problém. A není přeci pravda, že se větrníky staví všude. Ani to, že je chtějí postavit všude. To přeci nikdo netvrdí a že se ví, že mají svá negativa. Ano jsem za to, že všeho moc škodí. Nic se nemá přehánět a když je něčeho fakt hodně, většinou se to nějak negativně projeví. Tak jak to vidíme na spalovacích autech. Když jich bylo málo nevadilo to tak jako dnes, kdy jich naopak už moc. Říkáte, že se to musí udělat nezaujatě, ale sám jste velmi zaujatý jadernou elektřinou a vodíkem, u kterého naopak neberete v potaz jejich negativa, která jsou podle mne horší než FVE a BEV. Vyjádření "autíčka na baterky", že baterie se vyrábí pouze v Číně, mluví samo za sebe. Takhle to přeci vědec jako Vy nemůžete zjednodušovat. Ano spousta věcí se vyrábí v Číně včetně baterií. Ale zrovna tak se vyrábí i v USA. Taky se baterkárny staví v Evropě (VolksWagen) LG taky nevyrábí všechno v Číně, stejně jako Panasonic. Taky není pravda, že jsou všechny baterie založený na malých tužkovkách, opět dezinformace. Tesla používá články 18650, což ale nejsou tužkové baterie! Navíc už dávno představil další generaci a jejich nový typ má rozměry 4680. A je zase účinější, ekologičtější, více bezpečnější atd. Jako každá nová generace. Jiné automobilky používají úplně jiný typ baterie bez kulatých článků. Baterky jsou zatím stále na začátku vědci mají obrovský potenciál jak je vylepšovat. Spalovací motor je na svém vrcholu. Vodík není ani na začátku, je stále ve fázi vývoje a testování. Podrobně o bateriích se můžete podávat sem: kzbin.info/www/bejne/rajUY5yumZuaaNU. kzbin.infosearch?query=baterie A samozřejmě žádné auto není ekologické, ani to bateriové. Ale pořád je BEV 100x lepší než spalovací a 1000x lepší než vodíkové. Tady názorný obrázek na konci stránky dole: www.asep.cz/proc A další klasické klišé a dezinformace, že prý někdo říká, že se musíme vydávat jedním směrem. To není pravda nikdo neříká že se musíme vydávat pouze jedním směrem. Vyvíjí se mnoho směrů a zkouší se mnoho technologií. Zatím se prosadily ve větší míře pouze FVE, VE a v dopravě BEV. Další jsou ve fázi vývoje. Co je podle mne dost sobecké je, když říkáte, že FVE nejsou čistý zdroj, ale o vodíku řeknete, že je to naopak čistý, protože produktem je vodní pára, kdy vezmeme vodu, tu rozložíme sluníčkem a pak z ní zase uděláme tu vodu. Promiňte, ale tohle je naprostá lež stejně jako u toho FVE, o které taky nemůžeme říct, že je čistý. Vodík rozhodně čistý není, nějak se vyrábí, skladuje, převáží, stlačuje a přeměňuje na elektřinu. To samo o sobě spotřebuje tolik energie, většinou elektrické, té samé elektřiny, která se dá rovnou "čepovat" do elektromobilů. Ten fyzikální princip je samozřejmě geniální, ale praxe už rozhodně geniální není, resp. naopak je to velmi nečistý, neefektivní a neúčinný. Co se týká fúze podívejte se na přednášky pana doc. Mlynáře, možná budete překvapen, že kdyby se dávalo více peněz do fúze mohli jsme být už daleko dál: kzbin.info/www/bejne/kHurlJ2prrWDedE Za mne bych nechal JE u náš v ČR dožít co to jde, tj. 30-50 let ještě v pohodě dají. A mezitím přesunul maximum peněz do fúze. Která by za 30-50 let mohla být. Pak OZE, přidat alespoň 30-50% do mixu ČR a zrušit uhlí Plus budovat akumulační zařízení. Samozřejmě bez „autíček na baterky“ to nepůjde. Nic lepšího člověk zatím nevymyslel a dnes nic jiného technicky dostupného není. Vodík je scifi budoucnosti a kdo ví jak dlouho zůstane. Drahé čerpací stanice, nutnost k ním opět jezdit, nebezpečná nádrž o tlaku 700 barů, ani to plnění není nejrychlejší. První 3 auta naplníte za 5 minut další si počká půl hodiny na natlakování nádrže s vodíkem na pracovní úroveň. Elektřina je to nejlepší co člověk zatím vymyslel. Doprava je jeden z posledních oborů, kde ještě používáme spalování. Ano až člověk vymyslí něco jiného a lepšího nebudu se bránit přechodu, ale dnes? Dnes nic jiného nemáme a dlouhou dobu nebudeme mít. BEV je dnes nejlepší volba i přes svá negativa. Všechno má negativa. Ale je jich méně než u ostatních technologií. Naopak pozitiva BEV převažují nad vším. A ještě poznámka k bateriím proč vám vadí ne-ekologie baterií u elektroaut a nevadí vám to u mobilních telefonů? Ano baterka v mobilu je směšně malá, ale za to jich je prodaných miliardy. Jen za poslední rok se na světě prodalo 1,5 mld mobilních telefonů. Když vezmu velikost baterie 1 telefonu např. 3Ah x 3,7 V = 0,0111 kWh x 1,5 mld = 16 Gwh baterií jen za poslední rok. Telefony tu máme už více jak 10 let. Tj. Za 10 let to je cca 100-150GWh baterií! A teď porovnejte elektromobily za posledních 10 let. Dnes na světě jezdí zhruba 3 mil. eaut. x cca 50kWh = 150 GWh. Je jedno jestli se použije menší, nebo větší průměr těch čísel, nebo jestli to vyjde o polovinu více, nebo méně. Jasně z toho vyplývá to, že baterií v mobilech přesto, že mají malou baterku celkově jich je na světě podobně jako dnes v elektromobilech. Jak to že vadí baterie v autě, ale už nevadí v mobilu? Mobilní telefony ten vývoj odstartovali, takže se dá říct, že za rozvoj těžby materiálů pro baterie obecně mohou mobilní zařízení, ne elektroauta. Ty se jen svezli na rozvoji baterií u mobilních zařízení. Do té doby tu použitelné baterie pro dopravu nebyly. Tahle sobeckost mi opravdu vadí. Vidím ji dost často na internetu v diskuzích i dokonce od svých známých. Když jim ale připomenu, že stejnou baterii mají v mobilu, tak o tom nechtějí ani slyšet a ještě jsou naštvaný, že jim něco takového vůbec říkám a nevěří tomu. Ale proč, když na to stačí malá násobilka a trocha statistických dat?
@jirkazima11263 жыл бұрын
Ta baterka v mobilu je dokonce mnohem větší problém než v tom autě. Má to hned několik důvodů: 1) Recyklace hromady miniaturních baterek rozesetých po celém světě, kdy každý jeden kus je relativně bezcenný, selhává právě na tom, že ta logistika okolo je příliš náročná v porovnání s hodnotou toho, co získám. Proti tomu baterka v EV je pro recyklaci extrémně výhodná - každý jeden kus má dostatečnou hodnotu, aby mělo smysl ho recyklovat. Proto se taky v recyklaci EV vidí tak velký business, zatímco recyklace baterií mobilů dost pokulhává. 2) Levná spotřební elektronika používá pro baterie kolikrát materiály vytěžené neetickým způsobem. Naproti tomu automobilky (minimálně Tesla a ty asijské) obvykle odmítají brát brát materiály z míst, kde se těží pomocí dětské práce atd. 3) Baterie EV ženou pokrok v bateriích kupředu. Díky nim se výrazně snižuje podíl drahých kovů. Např. u kobaltu jde dnes snad o méně než třetinu. Díky EV a lidem, co si nynější ještě poměrně drahé modely kupují, je konečně šance na snížení ekologického dopadu výroby baterií pro všechnu tu spotřební elektroniku.
@mirekprivrelcechy10 ай бұрын
Super přednáška docela se rozmýšlím která je lepší zda feynman od Pavla Cejnara nebo Vaše takže to nemá poražené ale dva vítěze oba dva fyzika je super, další Nušlovu cenu bych přál buď Pavlu Krtoušovi nebo dr Bochníčkovi nebo dr Kulhánkovi nebo o Semerákovi máme stále super základnu, nebo doktorka Musilová z Brna je super ona to vidí drsně ale dobře 🙂
@jaroslavfriedrich55083 жыл бұрын
děkuju.
@peternikto38083 жыл бұрын
Nádherné zasvetenie do sveta Clarka Maxwella - Ďakujem. Pre laika výborná osnova k užitiu aj v osvojení si iných oblastiach poznávania - dnes už aj na úrovni osobného prežitia. - (len tak mimo - COVID-19 má svoju tiež historiu - hovorí trochu inak a vedie k iným záverom ako Pán Profesor deklaruje a deklaruje dnešná oficiálna "debilizácia" - v rámci poznania vlastného deficitu poznania v potrebe KVALIFIKOVANÉHO rozhodovania, som musel začať od samotných koreňov nielen dnešných cielov aplikácie)
@PavelPodesva3 жыл бұрын
Perfektní a poučné, jen ten jeho vynález na počítání plochy nechápu. Elipsy s provázkama si otestuju.
@jirioto60893 жыл бұрын
Rovnováha. Funkce sinus zdá se být perfektně vyvážená. Určitě je ve svém vlastním matematickém světě. Ve světě fyzikálním nemá co dělat, projektuje nerovnováhu, obzvláště mezi oktávami. Jsou rovnice jejichž úplné řešení v praxi neexistuje. Jsou krásné a příjemně šimrají představivost. V technických aplikacích a simulacích však produkují nerovnováhu. To proto, že stroje pro stromy "nevidí" les. Diferenciální rovnice jsou v tomto jen špička ledovce. Čest experimentální fyzice, ukázala mi kde má matematická a teoretická část své mouchy.
@peternikto38083 жыл бұрын
Nástroje modelování reality ktoroukoľvek vedou, niesu dokonalé - našťastie stále sa zdokonalujúce - barličky pre naše vnímanie generujúce v interakciách - VEDOMIE
@jirioto60893 жыл бұрын
@@peternikto3808 Není dokonalá, je dokonce zavádějící, tím více čím více je dat. Jak zpívala jedna česká zpěvačka: "za všechno může čas, ten co se skrývá v nás". Jak postupně pronikám do hlubin výpočetních možností, tím méně romanticky tato větička zní. :D
@arnostkult75593 жыл бұрын
Samozřejmě - jedinou cestou je skutečná věda - ne politické řešení - takže realizace jaderné fúze. Samozřejmě též vodík.
@PavelPodesva3 жыл бұрын
Vodík je zajímavá metoda skladování, ale možná je ještě lepší (z hlediska logistiky i přechodu) methanol.
@jirkazima11263 жыл бұрын
Ironií Vašeho sdělení je, že vodík byl minimálně po několik posledních dekád na světě tím nejvíce politicky protlačovaným způsobem alternativních pohonů pro auta. Nebýt všech těch tučných dotací a peněz od ropných gigantů typu Shell, Chevron a Texaco, nejspíš by se mu už žádná automobilka posledních 30 let nevěnovala.
@PavelPodesva3 жыл бұрын
@@jirkazima1126 To je pravda, nevýhody u vodíku převažují. Naopak methanol by mohl být používán do spalovacích motorů a vyráběn uhlíkově neutrálněji
@PavelPodesva3 жыл бұрын
neutrálněji vůči ropě, myslím. Asi by to vyšlo s vodíkem na remízu, ale odpadá problém skladování
@32bits-of-a-bus593 жыл бұрын
Prednaska skvela, jako vzdy, ale ten povrchni zaver vubec neodpovida Vasemu jindy preciznimu a daty podlozenemu projevu. Sice s Vami souhlasim s nazorem na vetrne elektrarny a tim, ze resenim je jaderna energetika (s uzavrenym palivovym cyklem pomoci rychlych reaktoru nebo pozdeji fuze), ale fotovoltaticke panely na budovach bych nezatracoval, protoze by mohly zvysovat odolnost civilizace proti katastrofam. Pokud by byla sit navrzena rozumneji (zatim neni), tak by tyto panely bylo mozne v pripade vypadku velkych zdroju nebo poskozeni dalkovych vedeni vysokeho napeti pouzit pro napajeni mistni kriticke infrastruktury jako jsou vodarny, cisticky opadnich vod, BTS stanice pro mobilni telefony apod. a take k omezenemu sviceni v domacnostech a chodu lednicek. Ohledne elektroaut uz byla vase reakce vylozene emocionalni. Pominu nespravny udaj o napeti clanku (maji 3.8V az 4.2V podle pouzite chemie, nikoliv 1.5V) a prejdu rovnou Vasemu nekritickemu nazoru na vodik. Vubec jste nevzal v uvahu celkovou ucinnost (oproti bateriim) a fakt, ze mnoho nabijejicich se vozu by mohlo vyrovnavat vykyvy zatizeni site (pokud by se to zaridilo tak, aby se nekolikrat za sekundu dozvedeli, jakym vykonem maji nabijet). To by stabilizovalo prenosovou sit a umoznilo elektrarnam setrvavat pobliz pracovniho bodu, kdy maji nejvetsi ucinnost. Podle meho nazoru v osobni automobilove doprave uz H2 oproti bateriim prohral, coz ukaze nastupujici generace elektromobilu, napr. Ioniq 5. A to navzdory stedrym dotacim na vyzkum od ropnych spolecnosti, ktere v tom patrne vidi prilezitost jak vypadat ekologicky a zaroven dovytezit co jeste vytezit lze, protoze tusi, ze H2 vyrobeny parni reformaci methanu bude jeste dlouho levnejsi nez H2 vyrobeny elektrolyzou vody (a spravne predpokladaji, ze ekologicka hnuti se postaraji o to aby nevznikly vysokoteplotni jaderne zdroje, ktere by mohly H2 vyrabet tepelnym rozkladem vody). Hezky a nezaujate a s odkazy na zdroje je to popsano napriklad zde: notebookblog.cz/ostatni/auta/nestastna-historie-bateriovych-elektroaut/ Vcetne historie, jak tyto spolecnosti uz dvakrat zastavily nastup bateriovych elektroaut a jak se to napotreti nepovedlo. Nebyt tohoto zasahu, tak jsme bateriovymi auty mohli jezdit uz nejmene 30 let.
@LKLKLK3 жыл бұрын
Maxwell svoju teóriu elektromagnetizmu napísal v 1000stranovom Traktáte, ktorý bol zbytočne komplikovaný, neprehladný a pre študentov bol takmer nepoužitelný . Preto Poincaré preložil a upravil Maxwellov Traktát do zrozumitelnejšej formy, vhodnej aj pre študentov . Poincaré bol velký propagátor Maxwellovej teórie a opravil chybu Hertza, čím výrazne prispel ku akceptácii tejto teórie medzi fyzikmi . Hertz nesprávne vyrátal rýchlosť šírenia elektromagnetického vlnenia, chyba bola až 40 % rýchlosti svetla