katana vs longsword HEMA Q&A - Boření mýtů o středověku

[@digladior-cz]

Pokud se vám naše videa líbí dejte nám lajk, odběr, sdílejte, komentujte. I tyto drobné činnosti nám znatelně pomohou a podpoří naší tvorbu. Nebo nás můžete podpořit na Patreonu ➡ www.patreon.com/digladior. Pokud vás něco zajímá nebojte se zeptat. Rádi vám odpovíme. Díky.

[@carolusqvartus9718]

Po 8 měsících : Rozsekl jsem to. Kvalita evropského meče a japonské katany : :D. Prej nějaká česká královna, ( žena Karla IV ) , v 15 tém století lámala meče ( množné číslo ) . Holýma rukama .Tak tohle snad už přesvědčí všechny, jaká byla kvalita mečú ( a břitú u mečích ) v čechách , v 15tém století , na královském dvoře ! :D..Jen ať si zkusí ženská zlomit japonskou katanu , z císařských katan z 15 století holýma rukama ! :D A klidné i Lolek a Bolek.

[@Messius]

Jsem rád, že to konečně někdo vysvětlil i u nás. Děkuji za video.

[@digladior-cz]

Rádo se stalo.

[@vojtechvalenta7598]

Jsem fakt rád, že jsem na tenhle váš kanál narazil.

[@digladior-cz]

Děkujeme jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí.

[@Ladislav_Angelovic]

Já taky!

[@svatoplukdolezel868]

Super 👍👍👍👍👍

[@radeknovak7061]

Projíždím tu jedno video o boření mýtů za druhým a ohromně se mi líbí ten zápal, jaký Zdenál má, aby vylovil a vyjevil posluchačům jakýkoliv detail, co může

[@digladior-cz]

Jsme rádi, že se vám naše videa líbí. Díky

[@LeonardodaVinciXIV]

Mohli byte, pokud jste už neudělali, udělat video o replikách mečů, ve kterém vysvětlíte jaký je rozdíl mezi originálem a replikou. A hlavně mě zajímá jak poznat kvalitní meč. Zabíváte se kromě šermu, taky střelbou z historických zbraní, jako na příklad kuší a luků, trebouchetů atd.?

[@mardy5760]

Taky děkuji za objasnění. Měl bych tu jeden bod pro katanu. Tedy podle mě. Vypadá elegantněji.

[@digladior-cz]

Děkujeme jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí. Hodnocení vzhledu zbraní je hodně subjektivní záležitost, navíc je dost ovlivněna tím, že většina lidí je konfrontována s precizně provedenými katanami a velmi nepovedenými evropskými meči. Pokud chcete kvalitní a krásné evropské meče tak doporučuji např. Mateusz Sulowski Swords, sulowskiswords.com/ netvrdím, že se vám pak začnou líbit více než katany, ale asi ten rozdíl v eleganci už nebude tak velký.

[@skritkovetesari7362]

další parádní video díky moc za edukaci, jen tak dál.

[@digladior-cz]

Děkujeme.

[@jakubkonecny7369]

Super video, jen bych doplnil, že problém japonska je, že je to země neskutečně chudá na přírodní zdroje a ten železitý písek je v podstatě jediný způsob jak byli schopni vyrobit kvalitní železo. Čili jim nezbývalo než ho třeba mnohosetkrát překovávat, aby z něj dostali všechny nečistoty, kterých tam bylo násobně více než v evropské rudě.

[@digladior-cz]

Děkujeme za doplnění.

[@mattphease6829]

Ďakujem vám za to, že ste uviedli veci na pravú mieru. Tiež som bol jedným z tých,ktorí verili v mýtický status katany. Môžu za to filmy. katanu používal Blade , Sean Connery v Highlanderovi ,v G. I. Joe , Kill Bill :-) Ale predsa len jedna poznámka : Aký je rozdiel medzi katanou z roku 1940 a stredovekou katanou ? Katana z roku 1940 je vyrobená z kvalitných legovaných ocelí a Japonci boli už vtedy machri na metalurgiu. Japonci v tých propagandistických videách zrejme mali na mysli modernú katanu.

[@digladior-cz]

Obávám se, že katana z roku 1940 byla kvalitativně horší než středověká neboť se jednalo o sériovou produkci z průměrných materiálů, kde jedním z hlavních parametrů byla nízká cena a tím pádem možnost výroby velkého množství zbraní. Ale myslím, že dnešní kvalitní katana z moderních materiálů kvalitativně předčí středověkou katanu. Zdenál

[@jindrichpech2924]

No ve středověku se i tavilo ale byla to výhradně severská metoda a to tkzv. kelímková ocel, ale to jen pro doplnění... :-) Super video, děkuji.

[@digladior-cz]

Máte pravdu, je to řečeno dost zjednodušeně.

[@jindrichpech2924]

@@digladior-cz To nevadí, to hlavní je přeci řečeno a to je důležité. :-)

[@digladior-cz]

@@jindrichpech2924 Díky

[@hotelsierra7441]

Tavená ocel ve středověku na severu evropy? Ono se našlo něco, co to dokládá? Prosím o zdroj - zajímám se o to...Kelímková ocel (wootz, bulat, Damašková ocel - jmen to má spoustu), nebyla severská metoda - používala se od starověku od Indie, až po blízký východ a jižní části dnešního Ruska...Pokud se dostala i na sever Evropy zajímalo by mě kdy a jak? (vikingové/Ulfberht? )

[@Alexein455]

Katanu mám a vůbec mě to nenaštvalo.... Naopak realita souboje katana vs rapír je asi 1:9 pro rapír. Spíš mě zaráží, že se u nás málo mluví o starších japonských mečích, které byli rovné a měli samostatné šermířské umění... Taky se vůbec nemluví o dost dlouhé periodě, kdy samurajové používali v boji spíše jen luk. No a takové to... co by samuraj dělal s katanou proti borci v plném plátu s dlouhým mečem? No vzal by si na něj naginatu nebo ten jejich palcát co jsem zapoměl jak se jmenuje. Každopádně skvělé video.

[@digladior-cz]

Myslím si, že to je právě otázka filmů, kde je smauraj hlavně prezentován s katanou. A reálná znalost či reálné zobrazení japonských bojových umění je již něco jiného.

[@jansvoboda4293]

Já mám za to, že meč je japonsky ken (viz např. bokken, kenjutsu). Katana (uchigatana) je pak specificky pozdější verze japosnkého meče (nihontō) nošená ostřím nahoru oproti staršímu tachi, nošeným ostřím dolů.

[@digladior-cz]

Děkujeme za vysvětlení, zas až takoví experti na japonský šerm nejsme.

[@DrZaius-vr7to]

Zajímavé informativní video. Jen mám zmatek ve dvou věcech: 1, ,,Katana znamená meč", ale často slyším, že je spíš označována za japonskou šavli. Jednobřitostí a zakřivením mi opravdu připomíná spíš šavli. 2, Pokud jsou bodné zbraně (např. rapír) nějak ve výhodě oproti sečným (např. katana, šavle, atd.) proč se nakonec spíš prosadily šavle? Ještě v 19. století je šavle naprosto převažující zbraní (téměř výhradní - alespoň je to tak obvykle zobrazováno a prezentováno) jak u kavalerie, tak u důstojníků všech možných druhů vojsk. Pokud jde o ústup ochranné zbroje, tak kyrysníci jsou ve výzbrojích vojsk ještě v polovině 19. století (potom už spíš názvem jednotky, než skutečným používáním kyrysu) a i u nich je spíš zobrazována sečná zbraň, než bodná (nebo při nejmenším bodnosečná, jako palaš). Alespoň tak to vidím všude prezentováno a to málo, co jsem o tom četl (a jde skutečně jen o pár knih, max. 20 a spíš popularizačních, než odborných) to tak vykresluje. Vypadá to, že bodná zbraň byla v době tří mušketýrů a brzy potom téměř zcela mizí (snad až na duelové a sportovní zbraně). Za případnou odpověď předem děkuji.

[@digladior-cz]

1) je to složité :-D Je to jen otázka terminologie, sami v Evropě v tom máme zmatek u našich zbraní jako: obouruční tesák, švícarská šavle, a i obecně tesák vs šavle. Je dost často dáno spíše tvarem jílce a záštity než čepelí. A pokud půjdeme k původní terminologii je to ještě těžší, kde v nějakém soudním zápise pro jednu a tu samou zbraň požili slova: meč, tesák, šavle, kord, korduláč tedy za mne je terminologie jen pro ujasnění si debaty aby různí lidé věděli zda se baví o tom samém. :-D 2) je to složité :-D každá zbraň má své výhody a nevýhody a ty se mění s ohledem na to zda je protivník ve zbroji či nikoliv, a zda je útočník jezdec či pěšák, zda se zbraň používá k duelu rovnocenných zbraní nebo v bitvě, či zda je určena ke každodennímu nošení a případné sebeobraně. Rozebrat toto by bylo na samostatný asi i dlouhý díl :-D

[@DrZaius-vr7to]

@@digladior-cz Myslel jsem si to. Díky 🙂 ... Tak hold budu dál sledovat Váš kanál a počkám, až ten díl vyjde 😉

[@michaelbona8067]

@@digladior-cz A delší díl by také nevadil :D

[@digladior-cz]

@@michaelbona8067 Nebudeme nic na pevno slibovat, ale zamyslíme se nad tím.

[@danielbrstak5730]

To by som chcel vidieť, aké meče by starí majstri ukuli,keby poznali dnešné legované ocele.

[@karelurban6887]

Před lety jsem si vyzkoušel cvičný souboj s mistrem v Iaido a několikrát jsem od něj dostal. Je to prostě hrozně rychlé. Ale věřím, že v tom byl hlavně rozdíl v našich schopnostech a ne ve stylu. Nezkoušeli jste něco podobného?

[@digladior-cz]

Borek kdysi zkoušel cvičný boj s mistrem v kendu, ale to je už velmi dávno před tréninkem původních dobových technik, a někteří naši žáci se zúčastnili "geiken" tedy něco jako sparingu v japonském šermu. A náš pohled na věc je, že to není o tom co šermuješ, ale jak dobře a kvalitně šermuješ. Tedy vítězství je spíše otázkou individuálních kvalit než stylu boje. Tedy podotýkám, vždy se bojovalo stejnými zbraněmi.

[@karelurban6887]

@@digladior-cz Díky, tak to jste mi potvrdil mojí teorii. :)

[@Smortn]

Když Zdenál popisoval, jak hamerníci se svými hamry zpracovávali železo, tak mi v hlavě vznikla vtipní představa hamerníků jezdící ve svých autech Hamrech přejíždějících po železné rudě... :D

[@digladior-cz]

:-D

[@carolusqvartus9718]

Spíš podstata je směšná. Přirovnávat evropské hamerníky , kováře s japonskými mistry čepele, tsuby, leštění a broušení...tak to je směšné. V pár větách tvrdit , že evropský meč byl , je rovnocenný japonskému..to je směšné...jen nejlepší evropští kováři mají dnes možnost , spoznat , pochopit japonský meč a učit se u japonských mistrú. Naopak neznám jediného japonce,který by se chtěl učit v evropě výrobě středověkých mečú...nebylo by co se učit...Tlouct do kusu železa a pak ho nabrousit na kotouči,otáčet klikou..to svede i opice

[@jaroslavhoral6837]

​@@carolusqvartus9718 mluvíte nesmysly viděl jsem dokument který srovnával katanu s evropským dvousečným mečem a ten meč si nevedl vůbec špatně a v mnoha věcí katanu překonával.

[@carolusqvartus9718]

@@jaroslavhoral6837 Viděl jsem fotky evropského meče ze 14 ,15 století...jsou pod sklem a protože je jich asi 5 dokopy na planetě, co ještě drží pohromadě, absolutně se k nim nedostanete..je to šrot.. . Kdežto katany z 14,15 století jsou zbraně nejvyšší kvality..tvrdím jen, že žádný zrezivělý nedokonalý šrot evropský z 14,15,16 století (originál) se dnes nemúže postavit originál JAPONSKÉ KATANĚ ,protože by nepřežil ani letmý dotek katany , né nějaký sek ! :D..to co vidíte na videích , jsou repliky dnes vyráběných evropských mečú z dnešní uhlíkové oceli !!!..úplně mimo originálú!!!..ale prosím , pošlete mi video co i jen jediného evropského meče z 15 století , jak se chová,jak seká a já vám pošlu videa originál katan z 15 století :D

[@carolusqvartus9718]

@@jaroslavhoral6837 Evropský dvousečný meč ? Kdo ho zkoumal , když prakticky žádný originál neexistuje ? :D...A nebo vy znáte kolik originálních evropských dvousečných mečú ??..dejte mi prosím tudíž adresu na ta muzea , kde jsou evropské dvousečné meče ze 14 , 15 století ve 100% stavu tak , jak po světě jsou stovky katan s 14,15 století ve 100% stavu a schopné se rtovnat jakémukoliv meči ze 14 , 15 století...:D

[@dvoracekjosef1]

Tak je ta.m pár nepřesností ale budiž 😉😉😉🙇‍♀️🙏

[@digladior-cz]

Děkujeme za komentář a sledování našeho kanálu.

[@alesstaniczek52]

Ahoj, chci se zeptat nemáte v kodexu i techniku boje s pikou? Dekuji

[@digladior-cz]

Ano máme, P:H:Mair popsal několik technik boje s dlouhou píkou proti sobě. Také několik technik boje s píkou proti jezdci a naopak. A pak máme vícero technik boje s kopím. A také pozdější manuskripty ze 17. stol popisující cvičení s píkou.

[@carolusqvartus9718]

Ahoj. Mám knížku v češtině: VVýcvik se zbraněmi,( voj.cvič.příručka ze 17.stol ).Jacob de Gheyn.Tigris.Praha 2015 ).Oddíl 3 . výcvik v zacházení s píkou.str.155 až 217. Jde ale o pořadová cvičení . Pikenýr byl totiž vždy součástí větší jednotky,. Pikanýři sloužili primárně pro ochranu např.mušketýrú , jako ochrana proti jízdě,nebo pěším jednotkám .Píka byla účinná ve formaci ,jakmile útočník překročil dotykovou vzdálenost na pikanýra , spíše překážela, v chumlu těl nablízko . Nebyla určena ke kontaktnímu boji pro jednotlivce . Pro případ kontaktu měl pykenír ještě kord...patrno s vyobrazení.

[@petrveprovsky5988]

Nadherna videa,moc me bavi. Jenom si myslim,ze evropani neprivezli katanu,protoze katana byla jen pro samuraje a to je vlastne japonska slechta,ze obycejny clovek nemel moznost ji vlastnit a cizincum by ji nesverili? Jenom muj nazor,to nemeni nic na tom,ze jste borci.👍

[@digladior-cz]

Děkujeme. Jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí. Ohledně prodeje cizincům to asi v minulosti bylo jiné, než dnes. Neb na mnoha českých hradech a zámcích jsou sbírky zbraní včetně japonských katan, které si daní šlechtici přivezli z Japonska.

[@rumorum]

Není hlavní rozdíl v tom že u evropského meče šlo spíše o svařovaní oceli při překládání narozdíl od japonského kdy šlo o techniku skládání ve smyslu výroby damaškové oceli? Nebylo by možné více popsat techniku kování? Mimochodem i Japonci nejdřív vyrobí spékáním železa houbu kterou musí rozkovat.

[@digladior-cz]

není, damašková ocel se dělá skládáním tvrdé oceli a měkkého železa, to překládání je tradiční způsob zušlechtění, který byl stejný jak v Japonsku tak v Evropě, na techniky kování doporučuji Patrika Bártu

[@korewuash7838]

Katanu můžu vložit rytíři pod brnění... A něco tam zlomit. :D Né, rovnou tam něco useknu. 😀

[@digladior-cz]

Taky názor 😀

[@luchardy24]

Ja bych rekl, ze v Evrope by spis neuspel ten specificky trenink s katanou, nez ze samotna katana... bavime li se o dobe objevovani Japonska Evropou... treba Ramirez si ji privezl a ucil Conora McLeoda(((o:

[@digladior-cz]

😁😁😁

[@mist7893]

Super video. Díky za rozšíření obzoru. S "katanou" je to zda se jako s "útočnou puškou". Nemci na konci 2 sv války prohrávají a na trh davaji "utocnou pusku" ale v této fázi války stale ustupují a blíží se jejich konec. Tedy zase propaganda. V podstatě dle funkce se jedná o automatickou pusku protoze je schopna střílet dávkou. Mýtus nacistu tak jako japoncu pretrval dodnes. Dnes se automatickým puška říká útočné. Ač slouzi k obrane nebo k útoku což vychází ze situace nikoliv funkce. Jo marketing Toť náboženství nové doby pozn. AR.. automatic rifle. AK... automat kalasnikova...atd.

[@pinka6661]

To som nevedel, ze toto bol dovod pomenovat novu zbran "Sturmgewehr". Mohlo to tak kludne byt. Len by som poznamenal, 2 veci: 1 - AR15 znamena Armalite Rifle (je to produkt firmy ArmaLite) 2 - Utocna puska je nova - stredna - kategoria rucnych palnych zbrani (ktore maju desiatky podkategorii) Mam na mysli vykon municie. Do druhej svetovej sa pouzivali len Pusky a pistole. dostrel pusiek cca 700m, pistole 50m. Lenze bojisko a styl boja sa vyrazne zmenil a puska (napr.: mosin nagant / M1 garand) ma zbytocne velku palebnu silu (velka vaha, spatny raz, vaha a objem municie...) navyse, automaticke pusky sa pouzivali uz dlhe roky (BAR - Browning Automatic Rifle) ktorym sa dnes hovori Gulomet. Takze vsetko co dnes striela zmensenu puskovu municiu (7,62x54r zmenseny na 7,62x39 alebo 30.06 zmenseny na .308Win / .223Rem) je Utocna Puska (Stg44, AK47/AK74/AK103, M16/M4) takze sa to zaviedlo ako TERMIN pre tuto kategoriu zbrani. Posledna vec len pre zaujimavost: Samopal vzor 58 ma chybny nazov :) V skutocnosti Samopal je slabsia kategoria zbrani: Obojrucna (automaticka) zbran, ktora striela pistolovu municiu. Samopal je "len velka automaticka pistol" :) Thomson striela to iste co Colt 1911, Samopal vzor 61 Škorpion striela 7,65 Browning, MP5 striela 9mm Ucinny dostrel : Samopal vzor 58 - 800m = utocna puska Samopal vzor 61 skorpion - 150m = samopal

[@carolusqvartus9718]

Taky zmatek. Tak SAMOPAL : Je střelná zbraň,střílející dávkou ( múže i jednotlivě ),na PISTOLOVÉ střelivo : napr: Německý MP 38,( 9mm Luger ) ,Nebo sovětský PPŠ 41,( 7,62 Tokarev)USA THompson.,(45 ACP).. Útočná, AUTOMATICKÁ PUŠKA : Zbraň střílející jak dávkami,tak jednotlivýma ranami , ale ..na PUŠKOVÉ střelivo,nebo na střelivo skonstruované speciálně pro tuto zbraň Např CS 58 ( ráže 7,62 x 39 ,puškový náboj) . V skratce...Jsou to jen zmatky u neznalích lidí..Např wiki, zadáte: Samopal 58 a objeví se : ,,Samopal vz.58 je CS útočná puška ,,:D:D:D..Ve filmu chlap drží v ruce pistoli a říká,že drží revolver :D..Prostě kdo zná , zná...Kdo nezná, je mu to jedno...

[@carolusqvartus9718]

@@pinka6661 Mýlíš se. Do II.sv.války ,jak píšeš,že se používali jen pušky a pistole..Je nepravda. Už za I.světové války existovali samopaly, uvedu jen : Italský samopal , Villar Perosa M 1915 , ráže 9mm Glisenti... . Tak a druhá nepřesnost od tebe : Nikdy se samopal a útočná puška, pistole ,nerozdělovali jak píšeš,podle dostřelu, ale vždy podle konstrukce a použitého střeliva..To by se podle tebe z pistole na Měsíci rázem stala houfnice (dostřelem :D ) :D

[@pinka6661]

@@carolusqvartus9718 Citaj pozornejsie. Hned druha veta bodu "2" : "Mam na mysli vykon municie" . Dostrelom som si to len trochu ulahcil, lebo tie cisla (priblizne) poznam z hlavy. Nechcelo sa mi dohladavat hodnoty ustovej energie v Jouleoch. A ten tvoj argument s mesiacom tiez nema logiku, lebo pistol na mesiaci bude mat VZDY mensi dostrel ako puska na mesiaci a houfnice bude mat tiez vacsi dostrel ;) A ten villar Perosa si spravne pomenoval: "Samopal" (lebo žere pistolovu municiu) a ten sa s utocnou puskou neda porovnavat. Samozrejme su vynimky snad v kazdej kategorii ( Napr. Desert Eagle .50AE moze mat ustovu energiu vyssiu ako nejaka ut. puska s kratkou hlavnou)

[@carolusqvartus9718]

@@pinka6661 Mýliš sa. Húfnica na mesiaci nebude mať Vačší dostrel než pištol , Ona nebude mať žiadny dostrel,pretože dostrel ,je vzdialenosť od ústia hlavne po bod dopadu..Napríklad slovenská 155mm húfnica Zuzana by udala na Mesiaci strele takú energiu,že by strela nikdy nedopadla na povrch Mesiaca, ale..správne...opustila by Mesiac smer šíry kozmos!! :D Bola by na Mesiaci ako zbraň nepoužitelná..žiadny dostrel,žiadne škody:D:D..Mysli !!..pištol na Mesiaci ovela účinejšia,než tvoja húfnica !!..Neospravedlňuj sa..nik nie je dokonalý

[@marekkolomaznik5174]

Videa Katana vs Longsword jsou na yt velmi populární, ale zasvěcení jsou si asi dobře vědomi, že prostě porovnávají jabka s hruškami. Prostě obě zbraně byly navrženy proti jinému typu soupeře, v jiných podmínkách. A jak asi víte, japonci nebojovali jenom v „košilích“ a dodnes existují staré školy, které jsou primárně zaměřené na boj proti protivníkovi v japonské zbroji. Tzn. proti člověku co má na sobě 20 - 40kg železa. (pro představu) Je škoda, že se v podobných videech nezmiňuje jeden velký rozdíl, který právě porovnat jde a to je grip. (Tsuka/jílec) Ten je na japonském meči výrazně jiný, vyhotovený tak, že i málo zkušený šermíř dokáže dobře tnout cíl úspěšně a to díky tvarování gripu. Velmi dobře je cítit v ruce natočení ostří, což je kritické pro provedení funkčního seku/řezu. Doporučuju vyzkoušet. Jinak díky za pěknou sérii o šermu, ať je podobně kvalitních videí víc.

[@digladior-cz]

Děkujeme za obsáhlý komentář. My si kupodivu myslíme, že právě ten rozdíl mezi evropskými meči a japonskými meči není zas tak velký. A ano víme, že Japonci bojovali ve zbrojích a že měli specifické techniky šermu ve zbroji či proti zbroji. V podstatě zase podobné těm evropským. Ohledně jílce to asi také nebude zas takový rozdíl. Ano spousta moderních replik evropských mečů má jílec kulatý, ale zkoumání originálů ukazuje, že i evropské meče měli oválné jílce. A tedy vědomou informaci o poloze ostří v prostoru.

[@ondrejcoufal2397]

Dobrý den, váš komentář mne zaujal. Katana vážně dokázala prorazit japonskou zbroj? Já jsem byl totiž do dnes přesvědčen, že japonská zbroj je proti seku velmi odolná minimálně stejně jako ta evropská.

[@marekkolomaznik5174]

@@ondrejcoufal2397 Spíš takhle. Proti člověku oděném ve zbroji se obecně bojuje tak, že útočíte na slabá místa případně otvory. Např. obličej/oči, krk, podpaží, zápěstí. V případě jap. zbroje si k tomu můžete přidat spodní část břicha, vnitřní stranu stehen, lýtek a nárty. Takže za použití meče nejde o to vyloženě prorazit/proseknout dobře chráněná místa, ale naopak najít si cestu k těm méně chráněným. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že řada technik je vedena bodem nikoli řezem, právě proto, že bod bývá proti obrněnému soupeři velmi účinný. Takže ano, katanou se i velmi často bodá.

[@milandus7249]

"Zaměřený na boj proti", neznamená nutně potřebu proseknout. Taky opět záleží kdy a jakou zbroj, ale železo by samozřejmě prosekávala velmi obtížně a pokud šlo o válečný střet ve zbrojích, pak stejně byly primární kopí, nebo luky imho (ale jsem naprosto laik).

[@digladior-cz]

@@ondrejcoufal2397 Je to přesně tak jak píše ​ @Marek Kolomazník. Těmi technikami boje proti protivníkovi ve zbroji je myšlen specificky halbschwert, tedy držení druhou rukou na čepeli a boj ve zkrácené vzdálenosti převážně s cílem bodnou do mezer ve zbroji či do míst, kde zbroj není.

[@MrScott8]

Docela zásadní připomínka. Japonsko neobjevili Španělé, ale Portugalci (Tam byste pořádně narazili :D )

[@digladior-cz]

Díky za postřeh a sledování našeho kanálu. Borek si toho je vědom, ale až o tom bude zase někdy mluvit tak znovu řekne Španělé. 😊

[@MrScott8]

@@digladior-cz tak bach ať to neřekne před nějakým Portugalcem, mohlo by to bolet :D Ale vážně: Z mojí zkušenosti jestli jsou tyhle dva národy na něco hodně háklivý, tak je to zaměňování mezi sebou. Portugalci velice nelibě třeba nesou jenom španělský poděkování (A to i když se potom člověk hned opraví). Takže připsání jejich zásluh Španělsku by asi fakt nesli hodně nelibě.

[@digladior-cz]

@@MrScott8 Rozumíme, a díky za upozornění.

[@carolusqvartus9718]

A neobjevili Japonsko Japonci?..Jako , nebyli tam už před Španělé a Portugalcé ??...

[@carolusqvartus9718]

HMMM. Číňani psali o Japonsku v 5tém století..a Japonci tam už žili. Myslím,že Japonsko bylo objeveno daleko dŕív a někým jiným , než byli Portugalci , nebo Španělé..Apropo..Kdo objevil Portugalsko a Španělsko???...

[@Obitus89]

Na toto by bylo dobré pozvat mistra Jakuba Zemana "českého samuraje"

[@digladior-cz]

Díky za váš postřeh a sledování našeho kanálu. Doufáme, že se vám naše tvorba líbí.

[@radomirprimak8239]

mě to bylo vždycky divný proč nejlepší meče na světě , tedy katany se nepoužívaly v evropě , když byly nejlepší , no ted už se nedivím

[@digladior-cz]

👍👍👍

[@alenahustakova1389]

Paráda!!!!

[@digladior-cz]

Děkujeme. Jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí.

[@sirkillbert]

Jestli chce někdo podrobnou pravdu o kataně. Doporučuji Shadiversity. Má to sice 5 dílů, ale stojí to za to. kzbin.info/www/bejne/Y6OXomOomq10eZo

[@Pidalin]

katana je určitě lepší na sekání hlav poddanejm, což je asi to hlavní na co katanu samuraj používal 😀

[@digladior-cz]

😁😁😁

[@WilliamKeloren]

Pár bodů bych tam poupravil. Nevím od kdy máte středověk ale vysoké pece se v některých místech Evropy lehce sporně datují do 12. století (Švédsko). A zcela jistě je máme doložené už od 13. století (Švýcarsko, Německo, Anglie, Švédsko). Kvalita ale nebyla nic moc. Přesto se používaly spolu s jinými metodami. V době kdy se bavíte o Portugalcích v Japonsku už byly lepší a modernější vysoké pece časté ve Francii a Anglii a to hlavně kvůli výrobě kanónů. Takže ano Evropa má silnou variabilitu v rudě, v metodách výroby i v konstrukci čepelí. (používala se i metoda co popisujete samozřejmě) Portugalci a Španělé nejsou dnes moc kulturně zadobře a plést si kdo se dostal do Japonska první a obchodoval tam není asi super. O nahodilém ztroskotání Portugalské lodi v Japonsku roku 1543 (první kontakt) máme docela hezký dobový historický záznam. A i z něj je zřejmé, že se Japonci téměř okamžitě naučili palné zbraně od Portugalců vyrábět. Stávají se pak velmocí v použití palných zbraní v armádě a většina z nich byla vyrobena tam. Stejně tak jako úprava zbrojí byla inspirována Portugalci, ale velká část byla vyrobena tam. Ano import obojího existoval, stejně jako kořist. Ale Portugalci obchodovali i s věcmi z Číny či jiných zemí. Dělali překupníky různého zboží a nedá se říct, že by tento dovoz (zbraní a zbrojí) byl nějak zásadní podílem. Ano nevozili si domů katany, ale otroky a velmi si je pochvalovali, zlato, stříbro a dřevěné výrobky. (později holanďani i porcelán) Máme i pár Japonských chladných zbraní vyrobených z Portugalských ocelí. (ale stejně tak i z indických apod.) Japonská výroba je díky vstupnímu materiálu prostě hrozně časově náročná.

[@digladior-cz]

Dovolím si nesouhlasit ohledně těch vysokých pecí. Přiznám se, že asi nepoužívám správnou terminologii, ale pece schopné tavit, železo a nevytvářet houbu byly až tzv. pudlovací pece vytápěné černým uhlím, použité poprvé Henrym Cortem v roce 1784. Do té doby se železo vyrábělo z tzv. houby, způsobem popsaným ve videu. A ano bylo to i ve velkých pecích schopných vytvořit houbu (železo se struskou) o hmotnosti až 300 kg. A ano s Portugalci vs Španěly máte pravdu. To se omlouváme.

[@WilliamKeloren]

@@digladior-cz Není se za co omlouvat. Pudlovací pece slouží k úpravě surového železa. To vzniká ve vysoké peci a není kujné (má moc vysoký obsah uhlíku). Ale před vznikem pudlovacích pecí existoval jiný méně efektivní způsob zkujňování. Teď nevím jestli v češtině je to "dejlování" ale aj jde o tzv. "finery forge". Na rozdíl od toho co popisujete dojde ve vysoké peci k roztavení materiálu do tekutého stavu.Výrobek obsahuje také hodně strusky a je potřeba ho vyčistit. Nejde však o houbu jakou popisujete, ta je železná a musí se naopak nauhličit správným procesem a vzniká v tuhém stavu. První vysoká pec v Čechách je v 16. století a na Moravě v 17. Na počátku (14 a 15 st) ale nebyly dané pece moc efektivní co se spotřeby paliva týče. Z pudlovací pece vám také vyjde materiál s velkým obsahem strusky co se čistil pod bucharem a vznikala svářková ocel. (ta zmizela až s příchodem Bessmerova konvertoru a Siemensovi-Martinské pece)

[@oldo.sumava6786]

Sice po roce,ale přece.Tu technologii výroby čepelí si buď nastudujte,nebo mlčte.

[@digladior-cz]

Děkujeme za komentář a sledování našeho kanálu. A jen drobný dotaz, co podle vás říkáme špatně?

[@oldo.sumava6786]

@@digladior-cz Jde o ten pojem překládání.Ano,v Evropě a v Orientu se mnohačetné překládání a svařování používalo,ale už to byly třeba dva materiály daných vlastností,jeden tvrdý a křehký,druhý houževnatý.Vznikl,tzv damašek,jehož vzhled a kresba se objeví leptáním a spojoval obě žádané vlastnosti a na břitu se střídaly. V Japonsku se používá technologie skládání,možná ty pojmy matou,kdy v nejjednodušším případě na pás tvrdého materiálu přiloží oboustranně pásy houževnatého.Po svaření v ohni,vykování tvaru a nabroušení,je tvrdé ostří a houževnaté boky.Často se používá i více,třeba i pěti pásů,například na hřbet čtvrtý a pod.Je to složitější,metalurg nejsem .Na závěr vám děkuji za vaše videa,dověděl jsem se mnoho nového,mýty opravdu zakrývají skutečnost.Mnoho úspěchů.

[@digladior-cz]

@@oldo.sumava6786 Děkujeme za rozsáhlý rozbor. Ono je to trošku složitější. To o čem hovořím ve videu je řekněme výroba železa či oceli, z níž se teprve vyrábí čepele. A tento materiál se v Evropě stejně jako v Japonsku vyráběl překládáním a prokováváním materiálu. Tímto způsobem se z železa dostávaly zbytky strusky. A pak je tady samotná výroba čepelí, kdy se v raném středověku v Evropě vyráběli čepele podobně jako v Japonsku z různých sendvičů. Jeden z nich je ten damašek o kterém hovoříte. Tedy plátů různých vlastností, tvrdý, houževnatý a pod. A ty se různým způsobem na sebe vrstvili či se vkládali jedn do druhého, např jen ocelový břit do železného jádra. Což se v Evropě v různých časech měnilo. Až se od toho nakonec upustilo a začali se vyrábět čepele z homogenního materiálu. Ovšem i ten materiál na homogenní čepele byl také vyráběn překládáním. Zde hovořím o překládání stejného materiálu nikoliv o výrobě tzv. damašku.

[@jaxirraywhisper741]

Člověk by neměl hledat ten "nejlepší meč", protože nic takového není. Kvalita zbraně se odvíjí od kvality materiálu a schopností kováře, kvalita šermu pak od schopností a zkušeností šermíře. S tím že japonská katana má dobrý "marketing" souhlasím. Ostatně mimo anime a béčkové akčnáky z devadesátek tomu pomáhá i korea se svým hwandem (k nerozeznání od katany, ostatně stejně jako katana, hwando znamená zkrátka "meč") a rozšířená bojová umění jako kendo nebo aikido dávají základ pro boj katanou po celém světě, hlavně samozřejmě v japonsku. Je škoda že u nás v evropě, je historický šerm spíše niche koníčkem, i když poslední roky se scéna trochu rozrůstá. Osobně vždy radši uvidím, když si kluci venku s klackama budou hrát na d'Artagnana než na Kenshina a je dobře, že školy šermu jako je třeba Digladior (ale i jiní, například manus regis a podobně) jsou tu, aby tohle krásné tradiční umění, které je opravdu naše (myšleno evropské) předávaly dál.

[@karelstanek164]

Srovnávat katanu a longsword mi nepřijde úplně správné. Pokuď bych měl vybrat evropského soupeře japonské katany určitě bych šáhl po římském meči z vrcholné antiky 3 až 5 století našho letopočtu. Výroba římského meče: 1) Výroba železa přímou redukcí uhlíkem (dřevěným uhlím), vzniká houbovitý materiál obsahujcí železo strusku a nespálené uhlí. 2) Kovářské zpracování materiál se rozdělí do malých bločků, kovářké svaření bločků, rozmlácení opětovné rozdělní do bločků a tak pořád dokola dokuď nezískáme poměrně čisté železo. 3) Kovář rozková bločky do podélných prutů a ty svaří. 4) Kovář vyková římský meč. Meč má na čepeli železo s vyším obsahem uhlíku, čepel je tvrdá a jádro je houževnaté. Stejně jako na kataně se na těchto mečích vznikají ozdobné ornamety svařením a prokováním různě uhlíkatých ocelích. Výroba longsordu: 1) Tavení probíhá stejně jako u římské meče. Výroba surového železa se až do 19 století zásadně nezměnila. 2) Vztupní materiál z pece je o malinko lepší, máme tudíž méně odpadu. Svaly bušící kladivem nahradí vodní kolo bušící kladivem. Vzniká nám lepší materiál, který má homogenější struktůru (homogení = lepší). 3) Kovář vyková z toho materiálu meč. 4) Ve středověku je známé kalení, popouštění a cementování. Kalením vzniká martenzit jemná struktůra většinou velmi tvrdých jehlic, ostří takové meče pak bude velmi trvdé a křehké. Popouštění tepelné spracování vhodné po kalení uvolňuje vnitřní napětí, třeba napětí vzniklé martenzitickou reakcí při kalení, ostří nám zůstavá stále velmi tvrdé a je více houževnaté (méně křehké). Cementování napouštění povrchu uhlíkem, samo o sobě zvišuje tvrdost čepele, po cementování je možné kalit. Pokuď vyrobíme meč z nízkouhlíkové oceli (ve středověku železa, ve středověku se rozlišovala ocel a železo tím jestli šlo nebo nešlo kalit, pokuď šlo kalit byla to ocel pokuď ne říkáme železo.) poté ho cementujeme zakalíme a poputíme, vzniká nám meč s velmi houževnatým jáderm ("pružným") velmi tvrdou a odolnou čepelí a špičkou. Zbavily jsme se velmi pracné a tudíž drahé svařování a kování materiálu svařeného z různě uhlíkatých ocelí. A díky tenčí vrstvě vytvrzeného ostří jsme mohli zeštíhlit celou čepel a snížit hmotnost meče. Pokuď dobře porovnáme longsword a katanu zjistíme, že longsword je z hlediska materiálu a výroby cca 300 až 500 let modernější než katana. S výrazně menší zručností kováře získáváme zbreň z lepšími vlasnostmi co se materiálu týče. Asi největší rozdíl mezi katanou a longswordem tvoří jejich účel, katana je dlouhá čepel uspůsobená k co nejefektivnějšímu odeskávná/odřezávání masa. Longsword je v porovnání s katanou stále slušný nůž a zároveň skvělý otvírák na konzervy, s nadsázkou metaforycky vyjádřeno.

[@digladior-cz]

Děkujeme za váš obsáhlý komentář ohledně výroby mečů. Bohužel srovnání katany a dlouhého meče se nevyhneme neboť byli používány ve stejném období a pokud chce někdo srovnávat "vrchol" šermu s mečem v Evropě a v Japonsku tak srovnává šerm s dlouhým mečem se šermem s katanou a tím pádem pak začíná srovnávat i tyto zbraně.

[@Ladislav_Angelovic]

Ale jistě uznáte, že je katana elegantní 🙂.

[@digladior-cz]

Ano je a originály dlouhých mečů či kvalitní repliky jsou také velmi elegantní. 🙂

[@Ladislav_Angelovic]

@@digladior-cz Ae je to taková plnoštíhlá elegance.🙂

[@digladior-cz]

@@Ladislav_Angelovic Zkuste se podívat na kvalitní meče např sem sulowskiswords.com/swords/ a možná změníte názor a zjistíte, že evropské meče nejsou to co je prezentováno scénickými skupinami šermu a jsou také krásné elegantní

[@eugenkuba1814]

dobre srovnani je zde kzbin.info/www/bejne/m6eXnYpmrMehjpo

[@digladior-cz]

👍👍👍

[@carolusqvartus9718]

Dovolím si nesouhlasit. Středověká katana byla excelentí, technologicky náročná, (,výroba ocelí,vrstvy,jádro,hamon,kalení ,atd ) individuální zbraň kus od kusu dílo mistra , na zakázku . Výroba jednoho kusu mohla trvat měsíc , i déle . Její cena byla desítky ,sto krát vyšší , než evropského meče .Nikdy by nebyli schopni japonští mistři vyrobit desetitisíce excelentních katan pro evropské armády .Evropští kováři zase neznali technologii výroby katan , bylo to předse tajemství japonského mistra,které se předávalo výlučné na syna , vybraného žáka. Jinak , když byl evropský meč ( meče ) lacinejší a rovnocenný , tak naopak , asi by se ujali v Japonsku. Japonským mistrúm by nedělalo problém klesnout v technologii..ale klesnout v mistrovství , kvalitě , reputaci ,zahodit desítky let učení , dělat zbraně bez duše , to by jim zabrat dalo. Pravdu máte v tom,že japonské meče ,strojně vyráběné za II.sv.války byli srovnatelné s evropskými meči.

[@digladior-cz]

To co tvrdíte je všeobecný mýtus. Nejen ve středověku, ale ani později nebyla každá katana dílo mistra. Byli katany kvality průměrné, podprůměrné, a samozřejmě nadprůměrné. Technologie výroby tedy překládání byla stejná jak v Japonsku tak v Evropě. Hlavní rozdíl spočíval ve způsobu kalení. No a samozřejmě ve tvaru čepele.

[@carolusqvartus9718]

@@digladior-cz Tak aby sme to rozsekli..Vemte originál evropský meč s 13tého století, japonskou originál katanu s 13ttého století.( jistě najdete 10 000 , krát víc evrovských mečú s 13tého století ,, když Evropa v 13století měla 1000 krát víc obyvatel,mečířú , než Japonsko a evropský mečíř vyrobili 10 krát víc , dle vás mečú díky bucharúm,pokroku ).A vemte evropský originál meč z 13tého století,japonskou katanu s 13tého století..a udělejte test seku,řezu....plnou silou...

[@digladior-cz]

@@carolusqvartus9718 🤣🤣🤣🤣

[@carolusqvartus9718]

@@digladior-cz :D..Taky se bavím a zdravím...

[@carolusqvartus9718]

@@digladior-cz :D..Vím o víc kovářích z Evropy , kteří se učili u japonských mistrú meče...aby vytvořili kvalitu ( je tu i čech ) . Nevím o žádném japonském kováři , který by se chtěl učit u evropského kováře , aby ukul evropský meč..:D Tlouct do hroudy železa a pak ji nabrousit na brousku s klikou dovedou i opice . .Když jsou japonský meč a evropský rovnocenné , proč se chtějí evropští mistři zdokonalit v japonsku??..A ne aspoň jeden japonec v Evropě ??..Takový překladatelský oříšek....