Škody způsobené divokými prasaty | Farma Tvarůžka

Proč je nutné novelizovat myslivecký zákon
aneb škody na naši farmě od divokých prasat
Historie výskytu divokých prasat
Za vlády císaře Josefa II, došlo k vyhubení volně žijících divokých prasat na území dnešní České republiky. Od té doby se černá zvěř mohla vyskytovat jen v uzavřených oborách. Toto pravidlo platilo i v době 1. republiky až do roku 1945, kdy vlivem válečných události, došlo k narušení oborních oplocení a následnému vypuštění divočáku do volné přírody. V padesátých letech se na území tehdejšího Československa lovilo 2080 ks ročně stav setrvale narůstal až k nynějším 249000 ks jen v české republice
Současnost
Počty volně žijících zvířat reguluje myslivecký zákon tzv. normovaným stavem. Naše záběry jsou z revíru Městské Lesy Opava a jejího okolí. Tento revír má normovaný stav černé zvěře ve výši
9 - 23 ks, při tom za poslední léta průměrný úlovek přesahuje počet 200 ks za každý rok. Při tak velkém každoročním odlovu je otázka, kolik divočáku se v této honitbě ve skutečnosti chová. Lov divokého prasete patří k nejatraktivnějším mysliveckým zážitkům, proto se myslivecká veřejnost jakémukoli snížení populace velmi zarputile brání.
Za překročení normovaného stavu v našem případě 23 ks, může být honitba velmi citelně pokutována . Z mysliveckého zákona vyplývá, že normovaný stav představuje maximální únosný počet zvěře pro dané území honitby, kdy při jeho překročení dochází k závažnému poškozování krajiny a přírody. Divoké prase totiž jako všežravec, likviduje na zemi hnízdící ptáky a mláďata jiné lesní zvěře. A s vysokými stavy prasat škody na krajině a biodiverzitě exponenciálně rostou.
I z toho důvodu je zákonem o myslivosti každoročně ve všech revírech nařízeno povinné sčítaní zvěře. Revír Městské Lesy Opava však vykazuje jarní počet žijících kusů divokých prasat v roce 2022 - 9 ks,v roce 2021 - 9 ks, v roce 2020 - 9 ks, v roce 2019 - 9 ks.
Na námitku, že sčítání zvěře v Městských Lesích Opava probíhá značně ledabyle, reaguje vedení města Opavy (politici za ANO), značně podrážděně. Při letošním sčítaní -probíhalo dne 25. 2. 2023 jsme nabídli městu Opava zdarma výpomoc o počtu 20 osob včetně moderních prostředků ve formě dronů vybavených termovizí . Naše pomoc však byla odmítnuta, město z obavy že jsme provedli vlastní monitoring souběžně s nimi alespoň zvedlo počet žijící zvěře z tradiční devítky na 21 ks.
Na hospodaření se zvěří dohlíží ve všech honitbách v působnosti magistrátu odbor životního prostředí města Opavy. Jeho úředníci však tvrdí, že údaje o počtu sečtené zvěře dodány myslivci nelze nijak prověřovat či ověřit pravdivost předkládaných dat sčítání. Převedeno na názorný příklad - je to jako by finanční úřad měl pochybnosti o vedeném účetnictví firmy, nařídil tedy firmě ať si vše sama zkontroluje a přitom nikdo ani finanční úřad by do učetnictví dané firmy nemohl ani nahlédnout. Pokud by firma našla pochybení a Fú to oznámila pak by teprve byla pokutována. Takhle to ovšem kromě myslivosti nikde nefunguje.
Spolu s dalšími kolegy zemědělci se snažíme na magistrátu města Opavy prosadit snížení stavu divočáku již více jak 10 let ve spisu máme více jak 2 tisíce stran . O našich žádostech na magistrátu rozhodují úředníci, kteří zároveň jsou myslivci a možná to je příčina nepochopení našich žádostí. Totiž kromě výše uvedených škod na biodiverzitě rozmanitosti krajiny a drobné zvěři způsobuje divočák významné škody v zemědělské krajině a přenáší velmi nebezpečný mor prasat který při vysoké koncentraci zvěře ohrožuje i domácí a farmářské chovy. Odborníci v dané problematice biologické bezpečnosti se shodují , že u opětovného rozšíření moru prasat nestojí otázka jestli, ale kdy se tak stane. Snad si odpovědní úředníci uvědomují, že pak to náš stát potažmo občany, daňové poplatníky bude stát desítky miliónu korun se spojenými sanačními náklady i spoustou omezení pohybu osob v krajině pro veřejnost.
Jediná státní instituce která dohlíží a má pravomoc regulovat stav volně žijící zvěře je právě odbor životního prostředí na magistrátu města. Jak svou povinnost plní o tom vypovídá tento dokument.
Za farmu Martin Tvarůžka