Рет қаралды 1,881
Respekt k potřebě batolat spolupracovat u vaření vychází z našeho porozumění, JAK dětem můžeme umožnit stavbu sebe sama. Skrze práci dítě roste a rozvíjí svůj potenciál. Skrze komunikaci přes činy, ne slova, dosáhneme většího pochopení na jejich straně. Protože činy, ne slova, jsou hlavním komunikačním nástrojem s dětmi do 3 let, se staršími dětmi, s dětmi do 6 let věku, stále ještě funguje neverbální komunikace. Navíc jsem přesvědčená, že i ve věku starším a v dospělosti je vhodnější život a práci UKÁZAT, než VYSVĚTLOVAT a UPOZORŇOVAT.
Dítě roste a vyvíjí se ve vhodném prostředí - v montessori tomu říkáme "připravené prostředí" - dále potřebuje vhodný model soustředěného dospělého, pomalé práce a dobře volených slov, které podpoří daný okamžik rozvoje.
Dítě pořebuje k seberozvoji práci. Ne hru. Ne lásku. Ne všechny dary světa. Ne varování. Potřebuje prostor k sebeutváření prostřednictvím použití těla, zdokonalení propojení mysli a těla. S cílem tělo ovládnout. Prostřednictvím zkušeností. Prostřednictvím pohybu buduje dítě svou inteligenci a staví sebe sama. Práce dítěte je nevědomá činnost. Práce je cesta k růstu.
Aby jednou dokázalo vařit polévku pro druhé lidi, musí projít procesem umývání zeleniny, rozlévání vody, krájení zeleniny, jedení zeleniny... až pak můžem být samostatné, pečovat o sebe a má volbu pečovat i o druhé. Pokud dítě nepracuje, nemá zkušenost s vařením, nemá svobodu a volbu pomáhat druhým.
Pozor na abstraktní slova při vaření. Nedávají mu smysl, ledaže samo zažije, co to je "pálí", "ostré". Bez prožitku a vlastní zušenosti, dítě abstraktním slovům nerozumí...
Dítě začne pracovat, když se (ve věku cca 16 - 20 m) v přítomném okamžiku soustředím na svou práci. Propojím se s dítětem skrze práci. Pak má prostor na to se napojit na činnost skrze mě, moji práci a komunikaci s ním. Pak se může napojit na sebe samo a na svůj hluboký záměr ovládnout své tělo, sladit tělo a mysl.
Dejte dětem prostor k selhání. Chyba je součást učení. Nenechám u vaření roztěkané a unavené dítě - to nemá kapacitu se učit. Ale pokud udělá chybu, podpořte ho v projevu emocí, řešení následků a také návratu k činnosti.
Rodič má jinou roli, než jen dítě milovat a zajistit jeho výživu a bezpečí. To je málo. To k vývoji nestačí. Byť je to základ velmi potřebný.
Četla jsem z knihy M. Montessori: Tajuplné dětství, Triton 2012, str. 153 - 159
Více info: www.montessori...