František Novotný - Prusko-francouzská válka (Pátečníci 25.1.2019)

Záznam další pátečnické přednášky, tentokrát na téma Prusko-francouzská válka 1870 - 71 v toku historie.
V krátké době mezi lety 1864 - 1871 vedlo Prusko tří vítězné války a ještě v průběhu té poslední s Francií se pruský král prohlásil německým císařem. Kde byly kořeny tohoto fenoménu, jak prusko-francouzská válka probíhala a co dala do vínku budoucímu 20. století, se ve své přednášce pokusil objasnit spisovatel, překladatel a publicista František Novotný.
Podpora projektu Pátečníci:
www.startovac....
Další informace:
www.patecnici.net/
/ patecnici.cyklus

[@rudolfvaavra8859]

super, miluju pojetí historie "v souvislostech" ! jinak bych rád uvedl na pravou míru, že francouzská puška Chassepot mle 1866 nebyla klasické perkusní konstrukce, ale byla to též jehlovka jako pruská puška Dreyse, ovšem modernější konstrukce.

[@antoninurbanek8060]

Neskutečně dobrá přednáška, s mnoha souvislostmi, které ač jsem fakta znal, jsem nevnímal v kontextu. Ve své podstatě zde můžeme najít počátky 2. sv války. Myslím, že historikové dejme tomu, tak za 500 let se to s odstupem času vlejí do jedné jediné války od této války francousko německé až do roku 1945.

[@vilembesta1699]

perfektní, díky!

[@vaclavstanek5150]

Po létech brebentivých "business" resp."dej mi lajk" badatelů styl Paděvet a spol.opravdu skvěle připravená přednáška . Veliké poděkování panu Františku Novotnému 🥇

[@pardubiceswordplayassociat2120]

26:50 Chassepot modèle 1866 není perkusní zbraň, nýbrž rovněž jehlovka.

[@JosefJebavy]

Pekne souvislosti a vytecna diskuze v zaveru. A jak pekne umel popsat v uplnem zaveru polske lodstvo a vypichnout kvality.

[@MrJANZ28]

No to loďstvo popsal s velkými chybami.

[@fredtracnik1840]

Prusové na sobě nemají polní šeď. Pod šedými kabáty mají modré blůzy.

[@huricane9329]

1:19:00

[@MartSindler]

Na jednu přednášku až moc nepřesností.

[@martinkukumberg1908]

Odkud čerpáte sve poznatky prosím ?

[@MrJANZ28]

@@martinkukumberg1908 Podívejte, já to tady poslouchám v práci (respektive jsem zaslechl jen závěr) a každý trochu problematiky znalý ví, že Scharnhorst byla bitevní loď (nepřesně klasifikovaná někdy jako bitevní křižník), a rozhodně ne těžký křižník, to je diametrální rozdíl. Navíc ho potopil svaz nepoměrně silnější (bitevní loď HMS Duke of York spolu s doprovodnými křižníky a torpédoborci) a to až v roce 1943 (pán uvádí 1942). Další nesmysly se týkají námořní války mezi Polskem a Německem, odpustím ty neznalosti typu, že Polsko mělo 4 torpédoborce a 5 ponorek místo pánem uváděných 3, granát 120 mm děla (dva torpédoborce měly 130mm děla) měl přes 20kg, nikoliv 7 kg, takže pán by s ním asi v jedné ruce nepohazoval. Na druhou stranu 280mm granát z lodi Schleswig-Holstein měl přes 200kg, tam se pán tolik nesekl, ale s tou ráží 351mm (o takové snad ani nevím) se sekl určitě. Navíc slyším poprvé označení pro minonosku stavěč min. To je jen pár věcí z konce přednášky, které jsem zaslechl a ověřit si je můžete, kde chcete, literatury je hodně, ale na takové nejobyčejnější nejzákladnější údaje vám stačí i wikipedie. Já to píšu z hlavy.

[@MrJANZ28]

@Dáda Podívejte Dádo, knihy, které toto uvádějí, jsem vesměs četl ještě před pubertou (na většinu údajů stačí ve své době dostatečně populární Hubáček), takže jsem dle vašich představ opravdu nebyl ochuzen o chození s děvčaty. To je první drobný detail k vaší přihlouplé a nesmyslně podsouvající poznámce. Druhá věc, asi ta podstatnější, spočívá v tom, že pán o celé problematice hovoří s předstíranou dokonalou znalostí a sám používá konkrétní údaje, bohužel zcela nepřesné, nesmyslné a lživé. Sakra, když neznám něco přesně, tak to nebudu používat, mám širokou škálou možností odpovědět na otázky a vyhnout se tomu, co přesně nevím, obecným výrazem (příklad: Polsko mělo pár torpédoborců a ponorek, což jsou lodě několikanásobně slabší než křižníky či dokonce ještě silnější bitevní lodě, které měli Němci). Stačí vám to k pochopení, že se nejedná o hnidopišství, ale opravu lživých tvrzení?

[@huricane9329]

1:29:00