Pavel Krtouš - Kvantová skutečnost (MFF FDP 23.3.2017)

V rámci semináře Filosofické problémy fyziky v letním semestru 2017 opět běží přednáškový cyklus Fyzika jako dobrodružství poznání a zde je záznam páté přednášky z 23. 3. 2017 na téma:
Kvantová skutečnost
Úvod do světa kvantových jevů. Pozorovatelné, stavy a měření. Kvantová nerozlišitelnost a superpozice.
Přednášející:
doc. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D.
(ÚTF MFF UK v Praze)
Program přednášek:
utf.mff.cuni.cz...

[@Ursus63]

Ďakujem LLionTV za tieto videá! Prvú populárnovedeckú knihu o molekulách som prečítal ako 5-ročný (v r.1968) a odvtedy ma láska k fyzike neopustila. Žiaľ, pre osobné problémy som na štúdium mohol zabudnúť. Dnes sa vďaka týmto videám "udržujem v obraze" a keď si pripomeniem, akými zmenami prešlo naše poznanie sveta počas môjho života, napĺňa ma to úžasom. Vrelá vďaka!

[@doraddek2058]

Nechápu jak můžou fyzici s chladnou hlavou přijímat to, že se vlnová funkce zhroutí díky pozorovateli...To zhroucení probíhá díky zásahu měřících přístrojů do procesu, nebo díky vědomí pozorovatele? Udělal někdy někdo pokus s tím, že tam nechal detektory, ale na výsledek se nepodíval? Zůstalo to potom v podobě vlny, nebo částice?

[@marekkuchar1382]

Pak by to nikdy nikdo nevěděl a pokud by věděl, tak by to nebylo nedotčené

[@jirik8483]

Presne, taky me to dost sere.

[@siloton]

kzbin.info/www/bejne/a3mrlKtnadF-ZpI

[@alfredfielding7013]

Kvantový kolaps fyzici s chladnou hlavou rozhodně nepřijímají. To je také důvod, proč se o něm vede ve vědeckém (často i nevědeckém) světě tolik diskuzí. V kvantové mechanice je proto důležité rozlišovat, co předpovídá ta matematická část, která stojí na několika pevných axiomech a prozatím dává velmi dobré předpovědi pro řadu experimentů, a jaká je interpretace daných rovnic. Každý dobrý fyzik (jako např zde pan přednášející) ví, kde ta hranice je. Někteří o ní pojem ztratili, jako např Jan Rak. Ke kolapsu vlnové funkce matematicky dochází, když pozorovatel (tedy člověk) potřebuje zjistit výsledek měření. Nemůžeme přeci pozorovat superpozici stavů. Ke kolapsu ale mohlo dojít již dříve v důsledku interakce s nějakým přístrojem. I samotný pozorovatel (případně měřící přístroj) se může dostat do superpozice, pokud se na něj díváte z pohledu dalšího pozorovatele (viz myšlenkový experiment "Wignerův přítel"). Kolaps ale může nastávat sám od sebe, pokud máte dostatečně velký systém (viz dekoherence) a zde žádný "vědomý" pozorovatel třeba není. Rád bych podotkl, že je zde využíváno nejednoznačného pojmu "vědomí". Není tím nutně myšleno lidské vědomí (opět nejednoznačně definováno), jak si někteří ezoterici špatně vykládají. Zde může úlohu vědomí hrát i např. měřící zařízení.

[@jirik8483]

@@alfredfielding7013 Napsal jste dlouhou odpoved, a zda se ze uplne zbytecne, protoze na konci ocividne priznavate: "je zde využíváno nejednoznačného pojmu "vědomí"." Coz je to na co si stezujeme. Nemusel jste se proto namahat.

[@tomasslintak2028]

27:24 konečně to zaznělo i od Vás, tzn že máte nadhled. Díky :)

[@RostislavVesely]

Vědci tvrdí "Kvantová fyzika nás staví před nejdůležitější otázku, CO JE TO VĚDOMÍ? V experimentech jasně vidíme, že vědomí pozorovatele je zapojeno do tvorby reality, tak otázka je, co to vlastně to vědomí je? A to z nás vědců nikdo neví, nebo nedokáže říct. Absolutní pravda je iluze" - Možná změnit úhel pohledu na to, co si pod pojmem pravda představíme. Podle mne je Pravda to, jak pozorovatel a události funguji na elementární úrovni. Všechno je tvořené základnímí stavebními dílky věčnosti. Mají svoje, evidentně fyziky zatím nekompletně poznané, vlastnosti a ty jsou prvotníma přičina všeho následujícího. Nedá se slovy sdělit, ale dá se vidět a pochopit. Odpověď by mohli možná najít ve zkoumání toho, co reálně exsituje a to není čas, ale gravitační síla, která je vnitřním, nekonečným, rozměrem každé částice, jejím čtvrtým stupňem volnosti pohybu, je podstatou živé hmoty, ze které vzniká mysl pozorovatele, který ovlivňuje realitu silou gravitační (dostředivou, duchovní) ....

[@siloton]

V experimentech jasně vidíme... Cože? Odkaz na jeden experiment? A co vlastně děláš tady, nezabloudils od populárně naučných videí pana RAKa? Jestli vědomí ovlivňuje experimenty, proč proboha neovlivňuje výpočet v kvantových počítačích nebo v interferometrech na detekci gravitačních vln? To jsou ty nejcitlivější přístroje reagující na každou nestabilitu hmoty... a přesto se nechovají podle toho jak se obsluha vyspí. Ale spíš by ses měl vyspat ty. Nebo aspoň tohle psát někam jinam páč sis splet obor. kzbin.info/www/bejne/a3mrlKtnadF-ZpI

[@kotyzaano3082]

To je ale chybné si myslet ,že díky gravitaci a hmotě vzniká mysl,vědomì.

[@mireknovak8343]

Člověk si události, děje, toho co je, definoval jako nějaký základ, neboli časoprostor, pohyb, vesmír. Tento pohyb prostoročasu si rozdělil na minulost a budoucnost. To je odvislé od nějakého pozorovatele, nebo uvědomovatele, který pomocí smyslů si tento jevový svět uvědomuje. Pokud si uvědomí, že minulost jsou děje které byly a děje které budou ještě nenastaly, pak je otázka, kdo, nebo co je ten uvědomovatel. Pokud tedy chápeme, že naše nahoře, dole, vepředu, vzadu, vlevo, vpravo, je minulost, pak se můžeme ptát, kde je tedy střed, neboli místo, odkud si děje vesmíru uvědomujeme. Když toto zkoumáme, zjistíme, že toto místo se nachází v hlavě. Vše, co je od uvědomovatele vzdálené, je tedy neskutečné, protože pravda je přítomnost. Přítomnost je tedy bezčasá a bezprostorová veličina, čili nepohyb. Je tedy možné, aby časoprostor, neboli pohyb mohl být ve stavu nepohybu? Když si tedy uvědomíme, že tělo a mysl člověka je pohyb, který můžeme pozorovat - uvědomovat jako objekt, pak naše myšlenka, že naším já(ego) je tělo a mysl je neudržitelná, protože objekt není subjektem. Lze tedy definovat subjekt, který je klidem časoprostoru? Pokud by byl časoprostor v klidu jen jiným stavem téhož časoprostoru jako pohybu, pak by byla přítomnost, pravda, stavem klidu časoprostoru a nepravda-iluze, by byla stavem pohybu(změny). Lze tedy naši myšlenku, že jsme tělem a myslí považovat za iluzi-nestálost a dostat se z této iluze- polopravdy? Člověk si myslí, že je pohybem. Jenže je tady ještě druhý stav, a to je nepohyb. Je možné si ale uvědomit i nepohyb aniž bychom zrušili stav pohybu? Je to možné. Pokud uklidníme svoji mysl, pak nesprávná myšlenka zmizí. Myšlenka, že Jsme tělem i myslí je nepravdivá a neudržitelná, stejně jako myšlenka že nejsme tělem a myslí. Kým tedy ve skutečnosti opravdu Jsme, když se toto naše domnělé já (buňky i mysl) neustále mění a nelze to zadefinovat, objektivizovat, ohraničit ? Naše mysl pokud se hýbe, dovede být pouze dvourozměrná. Na základě minulosti, tvoří budoucnost. Má i třetí stav, a tím stavem je klid mysli - přítomnost. Z tohoto stavu si ale můžeme uvědomit i stav čtvrtý. Což už není vlastnost mysli, ta může být pouze třírozměrná. Čtvrtý stav je stavem našeho vědomi, nikoli stavem mysli. Poznejme tedy nepoznané, stav mimo čas a prostor, který může existovat zároveň i v pohybu. Pak poznáme, kým skutečně (ne)Jsme ve skutečnosti. Tím se zbavíme iluze.

[@AriagilTheLadiesMan]

blaze it

[@joser2805]

Co to hulíš Mirku

[@honzak5516]

Máš to trochu pomotaný a příčinou je tvůj pohled skrze vědu. Nemáme časoprostor, ale prostor, ve kterém plyne čas. Ten prostor ke svému udržení využívá pohyb, aby planety nepadaly do hvězd a hvězdy do černých děr. To všechno je nezávislé na pozorovateli. Ty jsi jen nečinný divák této podívané. Minulost je vše co vnímáš svými smysly, protože existuje omezená rychlost přenosu informací a tím nikdy nemůžeš spatřit současnost. Žiješ v minulosti a to co pozoruješ jsou pravdivé informace o současnosti již uplynulé. Jak je pak interpretuješ, je jen na tobě. Můžeš spojit nesouvisející, jako to dělá věda, tedy prostor a čas a svázat ho definicí, která nemá s realitou nic společného protože hodnoty do rovnic jsou pak hyperbolické a deformují nejen prostor a čas, ale hlavně tvou mysl a tvůj racionální úsudek. Je jen detail, že pokřivený čas a prostor, deformuje i konstantu, na které je vše postaveno, respektive nekonstantní chování této konstanty, nám ten prostor a čas deformuje. Vše má svůj řád a ten je platný bez ohledu, zda ho chápeš nebo ne.

[@jankriz9199]

Z cyklu: Náhodný ezošálek kávy tam, kde by ho jeden nečekal.

[@dominikwalder6136]

je mi 15 a chodim na zakladni skolu umim fyziku lip než cela škola... :DD díky

[@janakaraskova5606]

Zajímalo by mne, zda se dělaly i pokusy, kdy stěna za štěrbinami měla jiný sklon a tvar - například do kruhu okolo. Přijde mi pochopitelné, že když měření foton/elektron zachytí, tak ta "vlnová funkce" zkolabuje. Někteří to myslím vysvětlují pomocí éteru, ve kterém se šíří ty vlny jako ve vodě.

[@joser2805]

Myslím že od myšlenky éteru vetšina fyziků upustila zhruba před 100 lety.

[@siloton]

kzbin.info/www/bejne/a3mrlKtnadF-ZpI

[@josefkratochvil7848]

1: 18:00 -- velice dobře popslouchat - eins-pod - experiment ..

[@pavelkingsmanlord65]

šílené 4-5 projít tě nechám,chaos nemá řád.Red Baron

[@SalajJan]

Multidimenze

[@vyskovepraceandel250]

super :)

[@davidvlcek5944]

Přednáška je super, ale to ameuricky ur ji hrozně otravný :)

[@felixhejtman4773]

LIKOS

[@jankristan8570]

Kromě specifickýho výkladu nevidím nic plusovýho.

[@realDys.]

r

[@pavelkingsmanlord65]

red baron

[@pavelkingsmanlord65]

šílené 4-5 projít tě nechám,chaos ndemá řad.