Vojenská história je v podaní pána Žiarovskeho skvelá.
@nb1769jb2 күн бұрын
velmi dobré,děkuji
@atreid2 күн бұрын
Super pán Žiarovský, veľmi dobré video. Na samostatné video je určite bitka medzi ruským krížnikom Varjag a delovým člnom Korejec, proti japonskej eskadre krížnikov...
@Oldiesman632 күн бұрын
Doporučuji sovětský film Varjag z r.1946. Velmi dobře zpracované téma.
@PM-ib9zpКүн бұрын
@@Oldiesman63 Pozrel som si to, ale je to typická sovietska (a imperiálna agitka) agitka. Pravda je len, že Varjag tam naozaj bol, útočil prvý a potopili si ho sami, ale ten zvyšok by podliehal úprave podľa rádia Jerevan - netrafili nič, nie to potopiť krížnik a dva či tri torpédoborce (Rusi síce tvrdia, že potopili jeden torpédoborec, o čom však Japonci nič nevedia), potopili si Varjag v prístave, nie na mori a tak, že ho Japonci bez problémov vyzdvihli a opravili, tvrdili, že mali zničené ovládanie, ale dokázali sa vrátiť a pochybnosti sú aj o výzve ku kapitulácii, pretože vtedy ešte nebola oficiálne vyhlásená vojna a išlo pravdepodobne len o výzvu opustiť prístav v Kórei. Fakt hrdinský epos... Ako vojnový dobrodružný film možno, ako historický opis udalosti nie.
@Skenderax2 күн бұрын
Ďakujem 🙂.
@pitpit6211Күн бұрын
Díky, bylo to velmi zajímavé 👍 Uz se těšíme na pokračování.
@TukaMouka1999..2 күн бұрын
Veľmi dobre video 👍👍👍👍
@kamilknap18672 күн бұрын
Chlapi, ste neskutoční.
@patricisko992 күн бұрын
Kvikot ruských dezolé si vychutnám veľmi rád.
@timmydonutson2 күн бұрын
Skvele! Jsem z toho uplne nacatej...
@karoljakub30772 күн бұрын
Zaujímavé akurát Gregoriánsky kalendár je "nový" (podľa reformy Gregora XIII), Juliánsky je podľa Júlia, preto mesiac júl (ktorý bol po cisárovi) nesmel mať menej ako 31 dní. Koho zaujímajú také pikošky, odporúčam dobrú knihu môjho detstva "Kalendář aneb kniha o věčnosti a času", možno je ešte niekde v knižniciach a po antikvariátoch.
@radekkohoutek2 күн бұрын
Tak jsem si přinesl jídlo a říkám si : Copak já si k tomu obědu pustím ? Zapnu počítač a je to tu ! Tohle na mě vyskočilo. Paráda. Díky.
@Oldiesman632 күн бұрын
Chráněný křižník Varjag byl Japonci vyzvižen, zařazen jako druholiniový křižník jako IJN Soja. R.1916 byl Rusku prodán zpátky.
@PM-ib9zp2 күн бұрын
Tak ten Cezarevič sa vzdal Nemcom alebo bol potopený (ak som to dobre rozumel, Cezarevič mal uniknúť a vzdal sa, ku koncu je zas tvrdenie, že potopený Retvizan bol po potopení Cezareviča najmodernejšou loďou v ruskej flotile...
@hal9000svk6 сағат бұрын
Zaujímalo by ma rozprávanie pána Žiarovského o incidente s USS Liberty.
@MiRo-oz6bz2 күн бұрын
Nový kalendár je gregoriansky a starý kalendár nie je "georgiansky" ale Juliansky. Tu zlyhal aj moderátor, ktorý dokáže opraviť veľa chýb hosťa...
@milanhappy1522 күн бұрын
Také jsem si toho všiml, to se stává často i mně...
@lirpakerof321Күн бұрын
Objektívne ale treba dodať, že Rusi sa z tejto vojny predsa len v niečom dokázali poučiť a v roku 1914 mobilizovali výrazne rýchlejšie než predpokladal Schlieffenov plán, čím narušili prísun nemeckých posíl na západný front.
@jirisobotka9245Күн бұрын
dovolil bych si pár zpřesnění : Varjag (a Korejec) byly v boji u Čempulcha poškozeny, vrátily se do přístavu a zde byly potopeny vlastní posádkou ...když byla řeč o minách - potopily se na nich dvě japonské bitevní lodě - Hacuse a Jašima ....Cesarevič byl nejen dle francouzských plánů, ale i stavěn ve Francii - třída Borodino byla podobná, žel rusky upravená (hůře rozložené pancéřování, větší ponor atd.), a ty 28cm obléhací kanony byly houfnice ...
@FrantisekDvorsky2 күн бұрын
Výborne toto ma zaujima
@frantavomacka28822 күн бұрын
A Rožestvenkij chodil za Makarovovou manželkou ;-) Makarov se s tím smířil (měl loďstvo...)
@samuelcintavy58802 сағат бұрын
Parada ako vzdy keby sa dalo videjko aj na viac casti o obcianskej vojne juhoslavii
@dominikbaco7092Күн бұрын
V polovici videa na minonoske Amur bolo dobre vidiet rusku námornú vlajku so svätoondrejskym krížom..
@dusanvalo12 күн бұрын
Rusko bolo a je najviac imperiálne!
@milangasparik83242 күн бұрын
A čo Franúzsko, Veľká Británia, USA....?
@ptygr2 күн бұрын
@@milangasparik8324Ty bývaly před víc jak 100 lety.
@RENEBACON2 күн бұрын
@@ptygr Presně, dnes prakticky všechny země, od nějaké slabé Ghany až po Čínu, schopnou zbožím vlastní produkce zasypat celý svět, mají stabilizační fondy, které se geograficky nalézají v USA a jsou nominovány v dolarech a státních cenných papírech USA. Děje se to proto, že tu máme světový úvěrový systém, který funguje na bázi dolaru, konkrétní měny, která se stala měnovou jednotkou nejen státu USA, ale i celého světa. Jinými slovy, všechny státy světa, které více či méně využívají dolar pro svá vypořádání, tím na svůj úkor vydržují USA. Tím se ovšem globální řízení dostává do pasti: • na jednu stranu se v zájmu stabilizace světové ekonomiky a podpory dominantního postavení USA ve světě nemůže stabilizačních fondů vzdát; • na druhou stranu, pokud se vláda jakékoliv země rozhodne své stabilizační fondy zpeněžit na trhu a tuto operaci provede náhle a naráz, potom globální řízení nestihne této operaci předejít a státnost USA se zhroutí se všemi důsledky pro svět, které z toho vyplývají. Za těchto podmínek nemá globální řízení, zastoupené USA, jinou možnost než takovým věcem předcházet v samém zárodku. Proto jakmile loutka USA - nejvyšší představitel Iráku Saddám Husajn požadoval, aby se část irácké ropy prodávané v rámci programu Ropa za potraviny prodávala za eura, v ten samý moment do Iráku vtrhla vojska mezinárodní koalice, Irák byl obsazen a Saddám Hussain popraven. Stačilo, aby libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, do té doby vůči Západu naprosto loajální, vyzval arabské a africké země, aby ve vzájemném vypořádání přešly na zlaté dináry, a pronesl, že Libye má dost zlata na to, aby zajistila obsah zlata v dináru, v tom okamžiku v Libyi povstal lid a za rozsáhlé pomoci mezinárodního společenství v zemi triumfovala demokracie se všemi z toho plynoucími důsledky: Kaddáfí byl rozsápán vítězi a v zemi vypukla občanská válka... Takových příkladů bychom nalezli spoustu. V současné době jsou největšími věřiteli USA, kterých je podle názoru amerických analytiků radno se obávat, Čína, Japonsko a Rusko (v pořadí podle objemu prostředků, vložených do ekonomiky USA). Každá z těchto zemí má více než pádné důvody k přezkoumání svých vztahů s USA. Všechny tyto země jsou pod faktickou okupací USA. Japonsko se při vší zdánlivé nezávislosti a blahobytu stalo po druhé světové válce nepotopitelnou letadlovou lodi USA, což dělá z Japonska trvalé rukojmí USA. Čína je fakticky nádeníkem USA. Posílá do Ameriky zboží, za které nic nedostává. Rusko, majíc obrovský hospodářský a vojenský potenciál, jej nemůže využít ve vlastním zájmu, protože budování demokratického Ruska probíhalo nejen podle receptu, ale za strukturální účasti USA. Je všeobecně známo, že na Čubajsově úřadu pro privatizaci pracovalo na 200 úředníků z Ministerstva zahraničí USA, kteří rozhodovali o tom, kdo bude vlastníkem toho kterého majetku v Rusku, kdo se stane ruským oligarchou, kdo novou elitou Ruska. Takže Zbigniew Brzezinski86 měl naprostou pravdu, když ruskému vedení vzkázal: „Udělejte sijasno v tom, čí elita to je, zdali vaše nebo už naše". Bez ohledu na to, že investice Číny a Japonska dohromady nebo i zvlášť jsou mnohem větší než investice Ruska, USA z nich strach mít nemusí. Japonsko sice disponuje vyspělými technologiemi, je však naprosto bez surovin, které získává ze zemí ovládaných USA. Z toho důvodu by prudké zhroucení světového finančního systému založeného na americkém dolaru znamenalo pro Japonsko smrt v pravém slova smyslu. Čína nějaké suroviny má a může je dostávat i ze třetích zemí, jenže nedisponuje moderními technologiemi, a proto by pro ni byly následky prudkého zhroucení světového finančního systému v mnohém podobné těm v Japonsku. Čína a Japonsko se těžko dohodnou, mají příliš mnoho nevyřízených účtů. O to se světovláda postarala, když organizovala okupaci Číny Japonskem v první polovině XX. století. Nicméně jak Čína, tak Japonsko mohou kdykoliv podpořit kroky třetí země, schopné poskytnout jednomu technologie a druhému surovinyoDvvPj
@TK-bk5trКүн бұрын
@@milangasparik8324 a v USA bijou černochy jste zapomněl napsat...
@janekzrican3898Күн бұрын
@@ptygrA nejsou už jen proto že na to nemají.
@ivbojivana902523 сағат бұрын
💤💤💤💤💤💣✊✊✊
@LubomirMakelКүн бұрын
žiarovskému znovu ušla pointa.pozri mapu
@PM-ib9zp2 күн бұрын
Len taká drobnosť - správne meno pre japonského generála je Tódžó, nie Togo, Afrika s tým nemala nič spoločné :)
@tom1991o2 күн бұрын
Nie, vyslovujú to správne.
@vladis911Күн бұрын
Tódžó bol v druhej svetovej vojne ... toto bol úplne iný človek
@Ivusaa22 күн бұрын
Daj tú Ukrajinu v rokoch 1917- 1922 Andrejko, nech sa poučíme z histórie, samozrejme aj Ty.
@PM-ib9zp2 күн бұрын
Tvoj problém sa dá vyriešiť jednou vetou: "Len sa ty netráp!" :)))
@4981t2 күн бұрын
Daj tu že prečo Ficopes provokoval pàna Cintulu!!😂😂