Proč si vzít vodováhu do letadla? - Vědecké kladivo

patreon na podporu vědeckého kladiva - / vedeckekladivo
Tričko Vědecké Kladivo na - www.realgeek.cz/tricka/2491-ve...

[@lukasmilcik5825]

Neni som Zvedátor ani naprosto redardovany ale viem že toto nebola naprostá stráta času ale vždy lepší než pracovat.

[@TheKrovis]

Zapomněl jsi na Martina Rotu, asi jsi Z formy ;)

[@maxdracek4864]

@@TheKrovis Tento komentář mi příjde jako Zbytečná recenze. ;D

[@Valkoinen_Kuolema]

To budou nějaké trolls news...

[@maxdracek4864]

@@robertdonath9264 Ten text je psaný slovensky a podle slovenské gramatiky je správně "stráta". ;)

[@robertdonath9264]

@@maxdracek4864 jaj sorry :D

[@koshny]

Nemáš zač za nové fixy :D Btw, hezky vysvětleno!!

[@stanikmartinak9926]

Parádní video, dobře to vysvětluješ.

[@kexcz8276]

Lol,to dává úplný smysl,ačkoliv mě to nikdy nenapadlo 😄.Skvělé video!

[@pacheasecake]

Martine, opět jsi se dopustil velice hrubé chyby. Země není kulatá! A ty to moc dobře víš. Má totiž tvar raptora.

[@ludovitstoff6867]

to sa mylis ... ma tvar zidojastera .... :D :D :D

[@matejprokop7923]

Záleží na tom, jak zrovna ilumináti chtějí

[@SaltyMemelord]

*Ah, yes* 😐

[@aldisssheckley1631]

Díky 👍

[@jakubklazar7202]

Ne, bylo to totálně super! Krásné video.

[@GodmyX]

Zajímavé!

[@krystofhamouz3781]

Úžasné video Jen mám jednu výtku. Mluvíš ve videu o gravitačním zrychlení, ale to zrychlení se jmenuje tíhové zrychlení, neboť gravitační zrychlení je ke každému tělesu ve vesmíru. Pokud ale chceš mluvit o gravitačním zrychlení (což je vhodnější, protože vysvětluješ pohyb v geocentrické soustavě) tak je dobré mluvit spíše o gravitačním zrychlení vůči zemi.

[@vaclavhrdina7969]

Super video, se vším naprosto souhlasím, mám jen drobnou připomínku (která na vyznění nic nemění, ale pokud chceme být exaktní, je dobré to zmínit): V Ietadlech se přístroje na základě vodováhy používají. Přístroj se v češtině jmenuje relativní příčný sklonoměr (aneb kulička). Používá se k tomu, aby pilot při provádění zatáčky věděl, jestli mu součet gravitační a dostředivé síly vychází kolmo do podlahy letadla a podle toho upravil koordinaci výchylky směrovky a náklonu letadla. Je to proto, že nesprávná zatáčka může vést až k pádu letadla do vývrtky. A taky se cestujícím dělá víc blbě. Bývá spojený se zatáčkoměrem, více na Wikipedii: cs.m.wikipedia.org/wiki/Zat%C3%A1%C4%8Dkom%C4%9Br

Ahoj, super video :) skvela prace! napada me pekny tema na vedecky kladivo, by mohlo byt: gyroskop, ci jak pracuje gyroskop (jak si nakousnul tady gyroskop v letadle, ten co maji piloti jakozto umely horizont)

[@davidcunderlik8533]

Návrh na sériu: kto čo kedy ako vymyslel

[@rudolfkratky36]

@@tafdiz Nene, to jsem byl já!

[@jindraf2471]

To je zajimavý video

[@bumithedreamer5204]

Bylo mi ctí 😉🎥 For the Science!🧪

[@radimluzek]

Zdravím, mám tyto zlepšovací návrhy: PIŠTE VĚTŠÍ PÍSMENKA. Obrovská skoro prázdná plocha papíru, ale když se video sleduje v telefonu, tak to skoro nejde přečíst. Předchozí uvedené je problém všech Vašich videí. Škoda, že jste pro oživení a podporu výkladu neměl v ruce model letadýlka, zde by se to skvěle hodilo. Jak mluvíte o té rovné hladině ve sklenici, i když letadlo zatáčí, tak si téma vyloženě říká o zakreslení řezu trupem letadla, vyznačení působících sil a výslednice. Bylo by to krásně vidět, jenže vy poměrně krkolomně „pouze ústně“ vysvětlujete. Když během výkladu gestikulujete, tak pokud možno kolmo na směr snímání kamery. Protože když naznačujete něco rukou pohybující se ve směru snímání kamery, tak pohyb (ve 2D zobrazení na telefonu) nevynikne.

[@matyashavrda248]

Souhlasím, daleko snadněji by se to chápalo kdyby k tomu nakreslil obrázek. To vysvětlení bylo poměrně krkolomné, no.

[@RAPAprojekty]

No něco podobného jsem zažil ve vlaku Českých drah, kdy naše okno v kupé bylo z nějakého důvodu do půlky plné dešťové vody, taky to pěkně reagovalo na zrychlování a zpomalování vlaku :D :D

[@lukaswesely6819]

Trošku bych si rýpnul, protože gravitační zrychlení a tíhové zrychlení nejsou ta samá věc, ale vzhledem k tomu, že tohle je populárně naučný pořad a ne odborný, tak pomlčím. Jinak skvělá práce 😉

[@VedeckeKladivo]

vždycky rýpej :) a díky za to, dělám hodně chyb a je dobré, když na ně někdo poukáže :)

[@antoninmaly3814]

Nejsem nejak chytrej v tomhle oboru ,ale pro pochopeni zakladu tohle video staci. :) Ale jak uz bylo v komentech zmineno, tak bych take rad ocenil vetsi pripravu na video co se tyce prakticke ukazky. Napr model letadla nebo tak neco, zrovna v tomhle videi by to pomohlo rychlejsimu a snazsimu pochopeni daneho tematu. Takova vlezdoprdelska poznamka: pokud se nepletu, tak ma Martin 3D tiskarnu ne? Kdyby si pro nejake priste pripravil malej model letadla, bylo by to super. (Verim, ze na netu se najde dost modelu. :) a to, ze by tisk nebyl postelovanej by ani nevadilo, stacilo by ,kdyby bylo poznat, ze to ma byt jake si letadlo, nemelo to centimetrove zuby/ mezery mezi vrstvamy. 😅 )

[@paveltamas2617]

No možná proto mají letadla v kokpitu "umělí horizont" a ne vodováhu... Protože na umělém horizontu jsou vidět náklony stroje do všech směrů.

[@jaromirandel543]

V zatáčce - tedy v letu po kružnici vzniká odstředivá síla, díky které zůstává hladina ve skleničce "rovnovážná". Letadlo se totiž nakloní (ono se musí naklonit, jinak by nezatočilo), a tím síla opět působí do podlahy. Tedy v zatáčce se spíš zdá, že letadlo stoupá. Aby to takto bylo pokaždé, je ještě nutné, aby daná zatáčka v letadle nebyla ani nedotáčivá, ani přetáčivá. Toho se docílí řízením směrovky podle indikátoru, který funguje právě na principu vodováhy. Tato metoda se používá ve všech letadlech (i ve vojenských), protože touto metodou dochází zároveň k minimalizaci odporu vzduchu v zatáčce. Pokud je zatáčka nedotáčivá nebo přetáčivá, dochází pak k ofukování letadla nikoliv přímo proti nosu letadla, ale z boku, což intenzivně brzdí celé letadlo. Této vlastnosti se naopak využívá u akrobatických letadel k aerodynamickému brzdění, kdy se letadlo záměrně směrovkou vychýlí tak, aby nos letadla nebyl proti směru větru a vznikne takto velký odpor vzduchu vůči draku stroje. V letadlech bývá zatáčkoměr. Je to vlastně jednoosý mechanický gyroskop.

[@petrsedlak4761]

No, v letadle se něco jako vodováha používá. Jmenuje se to relativní příčný sklonoměr a místo bublinky je tam kulička. A je to velmi užitečný přístroj, protože pilotovi říká, jestli neletí blbě. Stejně tak se v letadlech používají velice přesné akcelerometry, to se zase jmenuje inerciální navigace. Ale když už zmiňuješ debatu na téma "důkaz kulatosti/placatosti země", tak mnohem zajímavější je podívat se na gyroskopické přístroje. Třeba umělý horizont. Jinak popis mechaniky letu je lepší nechat někomu, kdo tomu rozumí a umí to vysvětlit tak, aby v tom neměl posluchač větší zmatek, než na začátku. Myslím, že většina pilotů, by to byla schopna vysvětlit líp, jak ty.

[@fisherman5555]

5:24 '' že se to musí vyrovnat'' je hodně špatně vysvětleno. To že výsledné zrychlení míří šikmo je jen součet vektoru gravitačniho zrychlení a zrychlení letadla ve výsledné celkové zrychlení.

[@FrenkeeS]

Moon terminator illusion - docela zajímavý jev a zatím o něm není moc videí a už vůbec ne v cz jazyce ;) Nápad na video. Btw příště vem na palubu gyroskop ;)

[@dito1177]

Je to hezky vysvětlené ale čekal jsem porovnání budíků letadel a právě té vodováhy, v tom proč tohle funguje a proč tohle ne. :)

[@erikszkandera8743]

Země není kulatá!😂 Někde je to zvednutý a někde jsou nížiny😂

[@tomasjedno7237]

Interesting

[@dzeremi1625]

tohle je příklad jak z nějakého úplně nezáživného tématu, který by prostě nikoho nenapadl řešit udělat celkem zajímavé video :D

[@tomasloreth340]

Stejně potřebuji vysvětlit video toho pilota, jak nalévá vodu do sklenice v letadle :D

[@petrhonc8824]

zdravim, zajimava relace. Ta obdoba vodovahy v letadle samozrejme je, ve forme sklonomeru. misto bublinky tam beha kulicka a jeji poloha uprostred rika pilotovi, zda prave leti tak, ze vektor sily pusobi k podlaze letadla t.j. leti v ose stroje, nebo zda leti traversem .

[@DroneQuadcopter]

Ahoj, nevím zda jsi to dělal, ale pokud ne, budu rád: Přetížení (G) v letounech (stíhačky, bombardéry...) a taky rozdíly mezi G+ G- a malým g

[@tomrous]

Zrychlení je relativně velké, ale není to vojenské letadlo, takže je relativně malé

[@6Pope9]

Všechno je relativní

[@lukas.prochazka]

Zrychlení je relativně velké vůči nezrychlujícímu objektu, ale není to vojenské letadlo vůči němuž je zase realtivně malé, tohle jsem z toho pochopil

[@jaromirandel543]

@@lukas.prochazka U vojenských nebo akrobatických letadel dosáhnete v zatáčce zrychlení i 9G. Běžné dopravní letadlo možná tak 3G. A pokud by toho náhodou nějak dosáhlo, tak konstrukce letadla na to není dělaná a pravděpodobně se ohne nebo rozpadne. Ovšem zde je asi myšleno zrychlení způsobené tahem motorů. Zde vede raketoplán.

[@lukas.prochazka]

@@jaromirandel543 Irelevantní reakce, vůbec nereaguje na můj komentář, proč jsem označený?

[@jaromirandel543]

@@lukas.prochazka Proč irelevantní? V aeronautice se zrychlení měří převážně v jednotkách G, což je násobek tíhového zrychlení. Pokud je tedy zrychlení 3G, tak se jedná o zrychlení 29,34 m*s^-2 Já jsem jen dodal, že je to pravda. Že zrychlení akrobatických letadel, raketoplánu nebo vojenských stíhacích letadel (některé bombardéry mají horší zrychlení, než dopravní letadla), je podstatně větší, než u běžných GA letadel nebo aerolinek. Vůči nezrychlujícímu objektu je objekt zrychlující rychlostí 0.0001 m*s^-2 nekonečněkrát rychleji zrychlující, než objekt, který nezrychluje.

[@fly_pie6778]

Vysvětlíš prosím Eliášův oheň? Přijde mi to jako dost zajímavé téma

[@s4jm00n]

dělal jsi už video o umělém horizontu?

[@jbmgaragebrothers2336]

Ľudia čo nemajú žiaden tréning alebo odolnosť čo sa napríklad prejavuje pri jazde v aute zákrutami napríklad jazda športového auta kde je preťaženie na posádku poznať pri brzdení zrýchlení prejazdom zákrut atď... Jednoducho zotrvacna sila 🙂

[@drowex]

Návrh na další video: Existuje barva ? Ocenil bych kdybych zjistil co je to barva a jestli existuje

[@janlasovsky1022]

jeden z takových rádoby oříšků, protože to je pouze pojmenování vjemu člověkem. Pokud se nechceš dostat do problému s filosofií ohledně universálií (nominaliamus vs. realismus), tak jde barvu definovat jako prezentaci zrakového vjemu skrz rozlyšení konkrétní vlnové délky frekvence a jejich kombinace (ugh tohle jsem si vyšťoural z nosu. nekde bude ta definice lépe napsaná) čili stručně nebereme- li v potaz filosofii pak ano existuje

[@olivervillant6132]

Tak ako píše pan Lasovský, farba je iba interpretácia ľudského mozgu, ilúzia vytvorená v mozgu. Predmety, alebo hmota nemajú farbu, majú iba fyzikálne vlastnosti a jednou z nich je schopnosť odrážať elektromagnetické žiarenie v danej vlnovej dĺžke. Táto vlastnosť ale platí pre celé frekvenčné spektrum žiarenia, nie iba pre viditeľné svetlo. Ak by čiste hypoteticky existoval mimozemšťan ktorý by mal zrak citlivý nie na naše viditeľné svetlo, ale napríklad na mikrovlny, toto mikrovlnné spektrum by on mohol vnímať ako farby, naše viditeľné svetlo by detekoval iba cez prístroje a boli by to pre neho iba čísla, tak isto ako my teraz detekujeme mikrovlnné žiarenie iba cez prístroje a informáciou sú pre nás frekvencia a intenzita. Obraz ktorí vidíme a celková realita ktorú vnímame okolo seba je vytvorená ľudským mozgom na základe malého zlomku informácií ktoré sme schopný svojimi zmyslami prijímať. Ostatné kvantum informácií ktoré sú okolo nás nevnímame, keďže ich k nášmu prežitiu nepotrebujeme. Ešte k tomu vnímaniu farieb je dobré si uvedomiť aj fakt že informácia ktorú nerv prenáša zo svetlocitlivej bunky oka do mozgu je v princípe taká istá ako napríklad informácia vedená nervom z ucha, teda z bunky citlivej na zvukové vibrácie, alebo informácia vedená z hmatového nervového zakončenia na prste. Všetky tie informácie ktoré nervami vstupujú do mozgu sú rovnaké a je to práve mozog ktorý to všetko vyhodnocuje a vytvára obraz o "realite" z daných informácií. To je aj dôvod prečo existuje fantómová bolesť, keď nás bolí niečo čo fyzicky neexistuje.

[@idolidiot]

Ve vodováhách se vyznáte. Respekt!

[@michalzboril5145]

Jenom bych tě s dovolením opravil, napětí bude na horní i dolní pružině stejné (pokud zanedbáme vzdálenost od středu země) jediný rozdíl bude, že nahoře bude na pružinu působit tlak (změněný v krut) a dole bude působit tah (změněný v krut(je to zkrutná pružina)).

[@cassobiker]

vseobecna teoria relativity je zalozena na postulate, ze nie je mozne ziadnym lokalnym pokusom rozoznat ci sme v homogennom gravitacnom poli alebo v rovnomerne zrychlujucej vztaznej sustave bez gravitacie. toto video je presne o tom, len povedane ludskou recou :)

[@flame3744]

10000iq

[@Hilfinger81]

4:38 presne kvôli takémuto pôsobeniu týchto síl majú ľudia pri vzlete pocit, že padajú.

[@borecnakonec7734]

Som čakal že dáš príklad ako pracujú prístroje na určenie náklonu lietadla ale inak si pekne vysvetlil základy fyziky v praxi (ono stačí nebyť blbý a trochu si pamätať učivo základnej a strednej školy a mať trochu kritické myslenie)

[@sirgalahad3992]

No technicky zemne není kulatá je to spíš geoid . Tohle je jenom taková zajimavost.

[@adammikesaliasfreshprince4124]

Tíhové zrychlení 🗽

[@pavlitu1]

Když znám fyziku VŠ tak je to krásně srozumitelný.

[@andio1864]

Ja mam fyziku ZS a tiez je to krasne rozumet. Ono staci nebit retardovany a ide to :)

[@antoninmaly3814]

@@andio1864 doporucim si to po sobe precist.

[@Dewaxel]

Já jsem přečetl Letecké kladivo XD

[@jirkapripekl2579]

takze pri tom zataceni vyrovnavaji gravitacni silu a odstredivou tak aby vektor sily byl kolmej s rovinou letadla? nebo to funguje jinak? nejak jsem to ve videu nevyslysel :D

[@jaromirandel543]

Letadlo v zatáčce letí tak, aby byly síly vyrovnané, tedy jak píšete, budete cítit pouze tlak do sedačky, nikoliv do boku. A nedělá se to ani tak kvůli pohodlí, ale kvůli aerodynamice letu, protože v ostatních případech letadlo neletí nosem kolmo proti větru, což zapříčiní velký odpor vzduchu a nehospodárný let. To se týče i stíhacích letadel, kde se piloti nebo počítač snaží o aerodynamicky nejčistější možný manévr, aby stroj zbytečně neztrácel energii. Naopak třeba u akrobatických letadel se toto vybočení používá záměrně jako aerodynamická brzda. Dříve v dobách velmi dávných byla tato praktika běžná i u malých civilních strojů.

[@obriryba9858]

Mohl bys natočit vědecké kladivo jak funguje vodováha .

[@jaromirkapitan2789]

Sorry za offtopic ale co to mas za gimbal ?

[@SlimCZ]

Myslím, že to nepochopili jenom plackozemci 🙂

[@petrvachulka3019]

Myslím, že chování bublinky je víc ovlivněno jiným jevem. Než to složité vysvětlovat podívejte raději na tohle vysvětlující video: kzbin.info/www/bejne/r2nQq3espbCtnLs

[@MrQvik]

Co potom vodováha v telefonu?

[@diepek3474]

Nemělo by to závažíčko být obráceně když na něj působí gravitační sila? Dolní menší zátěž horní větší zátěž?

[@IcMichal]

Vodováhu si do letadla neberte, jak jsme se dozvěděli, je to nuda. Co je ale mnohem zábavnější je koupit si v obchodě běžný 7 days croissant, ideálně ten nejvíce nafouklý z těch co tam mají. V letadle se vám nafoukne jako balonek a někdy i samovolně vybouchne. No a pokud nevybouche, tak počkáte na vhodný okamžik a výbuch inicializujete stlačením sami. Klidný šum letadla přerušený načekanou ránou vždy všechny cestující i personál rozveselí a vytrhne z jinak zbytečně klidného letu.

[@xxxrobocop]

Návrh na video: proč se nedělají auta s motorem vzadu a pohonem předních kol. (vím proč, ale mohlo by to být zajímavé video, minimálně ho nikde nikdo ještě neudělal :-))

[@antoninmaly3814]

Nikdy jsem nad tim nepremyslel, ale muzes mi dat odpoved? Predpokladam kvuli rozlozeni vahy? Ppkud by predni kola.nemely vahu pri zataceni, tak by mohla teoreticky snadno ustrelit? A celkove horsi jizdni vlastnosti ridici napravy? (Ci jak to nejak srozumitelne napsat..)

[@xxxrobocop]

@Antonín Malý Je to přesně tak jak píšeš, to auto by mělo všechny špatný jízdní vlastnosti, jaké by jen mohlo mít, nejen při zatáčení, ale i při akceleraci. Krom toho při takové koncepci prakticky nejde udělat pořádně velký kufr. Prostě mělo by to jen nevýhody.

[@antoninmaly3814]

@@xxxrobocop super, jeste nejsem tak blbej! 😅 Diky za odpoved. 🙂

[@tomasblazy3435]

Návrh na video: Ako funguje plazmová gula (plasma ball)

[@SaltyMemelord]

Lidi co si myslí že země je placatá : Jejda asi jsem na 7 minut a třicet vteřin ohluchl 🤭. O čem jsme se bavili? Ah, už vím *země je placatá*

[@lukastonar4273]

Martine rad bych se dozvěděl proč je země kulatá a proč jsou plynné planety tak obří když jejich celková hmotnost je větší než hmotnost země a tudíž i gravitace je větší a tedy moc dobře nerozumím tomu proč nemají pevná jádra

[@pavolantalik2441]

Mozno pevne jadra maju: www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/ukryvaji-se-v-nitru-plynnych-planet-obri-diamanty.html

[@RomanKyncl2000]

Změřit Géčka?

[@dzeremi1625]

Nevím jestli to náhodou už nebylo ale : jak funguje umělá gravitace ve vesmíru

[@MartyStLuis]

umělá gravitace ve vesmíru je nahrazována odstředivou silou

[@lubomirkaiser6364]

Jako, nejsem inženýr, ale za mě se tomu říkalo odstředivá síla...

[@leonardsvoren5774]

6:40 a preto existuju kompasy

[@JardaCDS]

Nikde jsem neslyšel o rotaci Země, která tu "rovinu" taky dost nabourává.

[@fermion9044]

Bylo by zajímavé, kdys vysvětlil co je to násobení, ale pořádně a podrobně, když jsem se ptal učitelů na SŠ, tak to nebyl nikdo schopný popsat.

[@antoninmaly3814]

Rekl bych, ze nasobeni je jednodussi zapis scitani.. To same by platilo pro umocneni cisel.. Stale se jedna jen o jednodussi zapis.. Realita je takova, ze pocitac(kalkulacka, etc) to nepocita treba jako 5x5, ale prevadi to na 5+5+5+5+5.. Pokud se nepleti. A treba 5 (na treti) by prevedl jako 5+5+5+5+5+5+5+5+5+5+5+5+5+5+5.. Doufam, ze jsem nenapsal blbost a zaroven ti podal aspon trochu pouzitelnou odpoved.

[@KUBA64official]

Ahoj Martine, chtěl bych Tě poprosit o video, jak tedy fungují přístroje v letadle pro zobrazování horizontu. Nebo jak fungovaly v minulosti. Dnes už to bude asi všechno prostřednictvím GPS a odpovídajícího softwaru.

[@OudeicratAnnachrista]

kzbin.info/www/bejne/sGK0eIWGi6eNrNk

[@Alyxif]

GPS? Software? GPS určuje pouze polohu na planetě, ne tvůj náklon vůči jejímu povrchu. Takový systém by byl zbytečně komplikovaný a myslím, že i nespolehlivý. Gyroskop funguje, fungoval a podle všeho vždy bude fungovat mechanicky. Představ si to jako Káču zavěšenou na třech osách. Čili (elektricky poháněný) setrvačník zavěšený na třech osách. Setrvačník jako takový bude vždy kolmý k ose působení gravitace. Tohle je jeho celkem primitivní základ, na kterém jsou přidělaná další pozlátka jako optické senzory, bezkartáčové el. motorky, různé materiály apod. které jen zvýšují jeho přesnost. Pro přesné navádění musí brát v potaz spoustů faktorů, od rychlé změny směru např. u stíhacích letadel, torpéd, raket apod. přes teplotní roztažnost až po třetí (všechno to na sebe navazuje a je na to brán zřetel).

[@Alyxif]

@@OudeicratAnnachrista Nice, Někdo tady zná Wolfieho. :-)

[@KUBA64official]

@@Alyxif Má myšlenka byla, že právě podle polohy, zjištěné systémem GPS, by šlo zjistit, že letadlo zatáčí a podle poloměru tohoto oblouku pak přesně dopočítat jeho náklon. Jinak ohledně gyroskopů jsem slyšel, že dnes se již používají nějaké krystaly a moderní gyroskopy už nejsou mechanické.

[@Alyxif]

Dost pochybuji o použití GPS pro umělý horizont. Nebude nic přesnějšího než jedno zařízení přímo na palubě, a hlavně spolehlivějšího, už tak je tam dost elektroniky. :D Jestli se nemýlím, tak značná část spolehlivosti na letadle stojí na nezávislosti jednotlivých systémů, a jejich zálohách. Viz. video od Woflieho co posílal kolega předemnou, je to pilot a jeho konkrétní stoj má tři separátní navigační počítače, a do všech tří zavádá před odletem data apod. Stejně to je i tuším s gyroskopy (přesně by ti to popsal mechanik co se stará o avioiku a hlavně ví jak tohle všechno funguje, než pár lidí co čtou články na internetu. Případně pilot který to musí taky znát. :-) ), ale ano, taky jsem četl o různých principech (nebo pokusech? asi si doplním znalosti), optické, laserové, micro-elektrické, a další. Tohle už je vyloženě věc, kterou ti potvrdí člověk co s nimi pracuje, ale ve výsledku se to podle mě stejně točí kolem mechanického, dost možná i kvůli původu letadel apod. nákladech na modernizaci... Nechci křivdit Martinovi, ale tyhle otázky jsou pro lidi co o tom něco opravdu ví, používají je nebo opravují, znají nedostatky z praxe atd.

[@lukybuchta1831]

já tomu nerozumím, du se učit a za 5 let se vrátim. ^_-

[@stanleo8894]

:D

[@Krasnoye_Plamya]

Martine, pleteš si gravitační a tíhové zrychlení, navíc neuvažuješ rotaci Země.

[@lukascernoch7751]

tak tíhové zr. je gravitační zr. uvažujeme-li rotaci země, ale stejně bych řekl že na určení okamžitého zrychlení to nehraje roli protože rotace dává konstatní zrychlení, což by se dalo nakalibrovat podle zeměpisné šířky, ale beztak je to šumafuk pro vyfocení rovné fotky :D

[@mravecsk1]

No, toto stale leti a veselo tym stale argumentuju, staci pozriet FTFE kanal.... masaker :D

[@busmultiverse53]

Keď vzlietnem helikoptérou a budem sa snažiť ostať na jednom mieste, pohne sa podo mnou zem?

[@flodurkeng]

Bublinku ve vodovaze nastavuje hmotnost kapaliny nikoli povrchové napětí tak opatrně s tím kladivem 😄

[@user-vr6gi7ko2r]

Russelův paradox

[@oculusrift4022]

To je jasný ne? :D já čekal že to bude něco přísnýho, ale tohl je taková.. věc na kterou je člověk zvyklej, že o tom ani nepřemýšlí v tom letadle

[@SramekOndrej]

To jako někdo opravdu vymyslel a někdo jiný tomu i uvěřil, takto nesmyslný "vědecký důkaz" aby dokázal placatost Země? Naprosto nepřestávám žasnout nad lidskou hloupostí.

[@zufex2029]

Otázka k akcelerometru - proč nestačí jen 2 závažíčka?

[@michalkodera2951]

Myslím že kvôli presnosti.

[@adamurbasek4926]

Při nahnutí na stranu nejspíš zařízení musí ,,vědět´´ na kterou stranu je nakloněné, tzn. ve chvíli kdy bys měl pouze dvě závažíčka a nahnul akcelerometr z tvého pohledu po směru hod. ručiček tak z hodnot nezjistíš jestli je natočené po směru nebo proti směru hodinových ručiček. Takže to asi záleží na tom, jestli potřebuješ vědět i na jakou stranu zařízení nahýbáš. Řekl bych, že akcelerometr ve VR brýlích má těchto závažíček 6 - zaznamenává nahýbání do všech směrů. Zkrátka se to tedy odvýjí od počtu směrů, které potřebuješ znát

[@zufex2029]

@@adamurbasek4926 já to právě chápu tak, že když to nakloním na jednu stranu, tak se to závaží trošku přitáhne ke středu a když to nakloním na druhou, tak se odtáhne od středu. Tzn. do každé osy 1 závažíčko. => na 3D by mohly být 3, ne?

[@zufex2029]

@@michalkodera2951 Ta přesnost mi dává smysl, ale tím pádem by číňani mohli vyrábět 2 závažíčkové šmejdy. :D (vlastně nevím jestli se to vyrábí, třeba jo)

[@antoninmaly3814]

jednoduse na jeden smer potrebujes dve zavazi. Proc? Protoze si predstav primku se 3 body dam priklad od -180 do +180 |=======|=======| -180~~~0~~~+180 Dve zavazi potrebujes proto, protoze jedno meri od -180 do 0 a druhe od 0 do +180.. A takto ve vsech trech smerech, uz se rozumime? Aspon doufam, ze nepisu blbost a me chapani a nasledne predneseni je dobre. Dodatek.. Pokud to chapu dobre ,tak jedno zavazi ma vychozi pozici na -180 a priblizuje se k nule a druhe zase na +180 a priblizuje se k nule.. Oddalovat se nemohou, protoze jsou na dorazu. Chapu-li to dobre.

[@vladimirhodan7360]

škoda v kontextu rovnou nezmínit právě gyro ;-)

[@metty3873]

A co posadit plochozemce do letadla s gyroskopem, co by mi poté asi řekl?

[@jaromirandel543]

Nemusí ani sedat do letadla. Tím, že se Země otáčí, se bude "otáčet" i gyroskop, protože rotace Země má samozřejmě na něj také vliv. Samozřejmě ta napodobenina gyroskopu v mobilu na to nemá. Chce to nějaký lepší, co se používá v letadlech pro navigaci.

[@metty3873]

@@jaromirandel543 to vím, vím že i napodobenina v mobilu není moc dobrá. A do letadla, aby byl účinek rychlejší

[@martinhalaj9604]

Prvy

[@otter2]

Tak si to někam strč ...

[@mareknovotny9296]

Však to je prakticky stejné jako kdyby jste si ji vzali do auta nebo vlaku.

[@tomasbarta8044]

Počkat to si jako fakt někdo myslí, že země je placatá a myslí to fakt vážně? :D

[@tomasvavrinec702]

jenom hnidopišská poznámka. napětí v těch pružinách bude stejné akorát bude v jednom případě je směrem ke středu a v druhém od středu. Lepe by se to popisovalo kdyby si to měl na gumičkách místo pružin protože tam by byl prostě tlak a tah, vzhledem k tomu že tam máš pružiny tak tam není ani tah ani tlak ale krut a ohyb a to v obou dvou případech akorát (a to jen v případě že máš pružiny se stejným smyslem vynutí)v jednom případě bude krut po směru a ve druhém protisměru hodinových ručiček.

[@TheHarihaka]

Tvl to fakt chtel nekdo takhle dokázat plochozemstvi? 😅😅😅

[@elk0_490]

Proč tečou slzy když krajime cibuli

[@antoninmaly3814]

Pokud si dobre pamatuji, tak je to kvuli tomi, ze cibuli na svou obranu vypousti ze sebe jakousi takousi latku na kterou nase oci reaguji slzenim - snazi se tu latku vyplavit.. Naprosto zjednodusene.. Nevim to jiste, ale jsem si celkem jistej, ze to takhle nejak je. ;)

[@mladej_hustler4411]

Já to nepochopil 🤣

[@jbmgaragebrothers2336]

Ide o to aby sa ľudia nedogrckali 😛 nie každý dokáže v pohede rozchodiť preťaženie to si mohol spomenúť ale inak v pohode video žiaden hate len si to mohol ešte malinko technicky rozviesť 🙂

[@stanislavpres]

Vzít si vodováhu do letadla je samozřejmě absolutní blbost. Když si stačí stáhnout aplikaci do mobilu.

[@vladimirkozak7982]

Chápu trendy a zvyšování prokliku, ale prosím nedávej tam Ricka a Mortyho na ty thumbnaily 😒

[@antoninmaly3814]

Rekl bych, ze zde je to kvuli nejake momentce ze serialu.. Nevim, videl.jsem par dilu ,takze kam se ten seros ubira nevim..

[@vladimirkozak7982]

@@antoninmaly3814 Seriál je o geniálním vědci a jeho blbým vnukem. Nic konkrétního k tomuto tématu videa se v seriálu neobjevuje.

[@antoninmaly3814]

Ja na nahledaku vidim ,jak Rick drzsi neco co pripomina vodovahu. :))

[@bosvideo6582]

nemusíte dělat šaška ze sebe každý dnes ví že zem není koule

[@radovanjakubhorak7879]

som tu jediný degeš s vodováhou v lietadle? 😂 použil som "vodováhu" v mobile na určenie uhlu klesania pri pristávaní

[@ViktorVano]

To tak nie je v celku zle Mobily maju tzv. IMU (Inertia Measurement Unit) jednotku, ktore vie odfiltrovat aj ciste gravitacke zrychlenie, a odlisit to od linearneho zrychlenia, ktore pozna iba "klasicka bublinkova odovaha". Mobil vie rozlisit samotny smer gravitacie, uhlu otacania za sekundu a linearnu akceleraciu. Takze ak bol vyvojar tej appky rozumny, tak pouzil "GRAVITY sensor", namiesto "LINEAR ACCELERATION sensor". :) Viem co hovorim, mam zopar appiek nakodenych na Android.

[@gudneighbour]

Když jsem se koukal na začátek tak sem si říkal jaký idiot to vymyslel.

[@ge0rge994]

A pustí tě vůbec do letadla s vodováhou když je tam voda? Jsem myslel že je to zakázaný skrz terorismus...... 🤔

[@burritocz1344]

Myslím si že ano, má to limit nějakých 150ml, ale nejsem si jistý

[@sabot64]

Clovek, kterej nechape fyziku by takova videa tocit nemel. Je pak za blbce. Obzvlaste vtipna jsou mista, kde se autor pokousi neco vysvetlit ze sve hlavy. Ale kazdeho vec. Zaclo 4 smerovym akcelerometrem (smery samozrejme pouze dva, pak napetim na pruzina az do velkeho finale, kde autor absolutne nechape vyslednou silu letadla a zrejme ani netusi z jakych sil je ta vyslednice slozena)

[@jaromirandel543]

Dá se měřit ve třech osách, ale většinou postačí jenom dvě. Nicméně pokud akcelerometr není gyrostabilizovaný, tak potom stejně měří hovadiny, protože není schopen rozeznat zrychlení od náklonu.