Рет қаралды 7,865
भक्तगणहो,
ll श्रीस्वामी समर्थ ll
श्रीस्वामी महाराजांचे अक्कलकोटी आगमन झाले खरे पण ते खंडोबा मंदिरात एका कोपऱ्यात बसून राहिले. कित्येक लोकांनी त्यांना आपल्या घरी येण्यास प्रार्थना केली पण काही केल्या त्यांनी कोणाचे ही ऐकले नाही. कोणी बोलाविले की, " नको बाबा नको. तू जा..आमचे घर निराळे आहे असे म्हणत आणि त्यास हकलावून देत.
असेच चालले असता तेथे एक सद्गृहस्थ आले आणि गर्दीतून वाट करीत श्रीस्वामी महाराजांपशी आले आणि म्हणाले,.. "असे काय हो करता स्वामी ! किती वेळ इथे एकटेच उपाशी बसणार ? आता मात्र मी काही तुमचे ऐकणार नाही. चला पाहू मुकाट्याने ! दोन घास खावून घ्या आणि मग जा जेथे जायचे असेल तेथे." हे ऐकून श्रीस्वामी महाराजांना खूप आनंद झाला. "असे म्हणतोस.... चल मग ",.. असे म्हणून त्यांनी बंडोपंतांच्या खांद्यावर हात ठेवला आणि लगबगीने त्यांच्या बरोबर निघुन गेले. इतक्या वेळ गावकरी त्यांना गावात येण्यास विनंती करत होते पण कोणाच्याच बरोबर ते गेले नाहीत. बंडोपंतानी हक्काने श्रींना बोलवावे काय आणि मोठ्या प्रेमाने श्रीमहाराजांनी त्यांच्या बरोबर जावे,.. हे पहाता सर्व गावकरी मंडळी आवाक झाली.
विषयांतर करून एक गोष्ट इथे उलेख करण्या जोगी आहे. हा योगायोग म्हणावा की काय ते मात्र अद्याप कोणाला कळले नाही. शिर्डीच्या श्रीसाईबाबांनी जसे तेथील खंडोबा मंदिरात "साई" हि उपाधी मिळाली अगदी तसेच श्रीस्वामी माउलींना अक्कलकोट येथील खंडोबा मंदिरात सर्व प्रथम..... " स्वामी " असे संबोधले गेले. त्यानंतर श्रीस्वामी महाराज असेच त्यांना लोक ओळखू लागले. असो हा वेगळा विषय आहे,..कधीतरी स्वतंत्रपणे त्यावर बोलू.
जे कोणाला जमले नाही ते बंडोपांतानी केले. श्रीस्वामी महाराजांना ते आपल्या घरी घेवुन गेले. हे बंडोपंत म्हणजे वेद शास्त्र संपन्न बंडोपंत पुराणिक होय. अक्कलकोट दरबारी ते पुराण सांगत. ते आयुर्वेदाचार्य पण होते. महत्वाचे म्हणजे ते अगदी साधे आणि सरळ स्वभावाचे होते. अगदी भोळे होते म्हंटले तरी चालेल. वाचेनी थोडे बोबडे होते पण बोलण्यात खूप हुशार होते. एखादी गोष्ट समोरच्याला पटवून देण्यात त्यांच्या सारखे प्रावीण्य दरबारात कोणाकडेही नव्हते असे म्हंटले तरी चालेल. त्यांचे शुद्ध अंतकरण पाहून श्रीमहाराज त्यांचा बरोबर गेले असावेत यात शंका नाही.
श्रीमहाराजांना बंडोपंत घरी घेवुन गेले आणि श्रीस्वामी महाराजांना नैवेद्य अर्पण केला. अक्कलकोट येथील श्रीमहाराजांचा हा पहिला नैवेद्य होता.
तेव्हा तिथे एक अद्भूत प्रसंग घडला. अगदी गंमत घडली म्हंटले तरी चालेल. त्याचाच हा वृत्तांत.....
हा एपिसोड कसा वाटला हे आम्हाला नक्की कळवावे. आवडला तर चॅनल सबस्क्राईब करावा हि विनंती....
आपला,
मिलींद नंदकुमार पिळगांवकर
(श्रीस्वामीराज माऊली परिवारासह)
व्हॉट्सॲप : ९३७२ ०६० १९६
आश्विन कृ. ४, संकष्ट चतुर्थी
रविवार, दि. २४ ऑक्टोबर २०२१
थंबनेल वरील श्रीस्वामी महाराजांचे चित्र,... चित्रकार विनय गावडे यांनी साकारले आहे