Vladimír Wagner: Gama záblesky - nejmohutnější exploze ve vesmíru (Pátečníci 23.8.2019)

(Záznam byl zpracován z nedávno převzatého materiálu, s ponechanou zjednodušenou editací. Omluva za opožděné publikování a špatnou technickou kvalitu zvukové stopy v diskuzní části.)
Záblesky záření gama vznikají při těch nejenergetičtějších procesech ve vesmíru. Objeveny byly na začátku sedmdesátých let družicemi Vela. Existují dvojího druhu. O dlouhých se už delší dobu ví, že vznikají při výbuších supernov. Trvají více než pět sekund a může to být nakonec až stovky sekund. U krátkých, které mohou trvat jednotky až zlomky sekundy, se předpokládalo, že k nim dochází při splynutí dvou neutronových hvězd. Nedávné pozorování gravitačních vln z tohoto jevu umožnilo prokázat, že je opravdu zodpovědný za nejméně část krátkých záblesků gama. Při obou těchto jevech vzniká další vysokoenergetické záření a také dominantní část těžkých prvků, včetně stříbra, zlata, platiny, olova a uranu. V přednášce si rozebereme tyto zajímavé vesmírné děje a zajímavou fyziku, která je s nimi spojena.
Přednáší:
Vladimír Wagner, po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Další informace:
ojs.ujf.cas.cz/~wagner/
www.patecnici.net
patecnici.cyklus
Podpora projektu Pátečníci:
www.startovac.cz/patron/vasi-...

[@rowexy2]

mě fascinuje jak ho to baví, to je prostě to nejlepší ! :-D

[@frantisekdobrota9371]

Velice by ma zaujímalo, kde končia všetky neutrina. Slnko ich každú sekundu od svojho vzniku produkuje nesmierne množstvo. Mojou nastavenou dlaňou ich vraj za sekundu preletia stamilióny, bez toho, aby nejako reagovali s hmotou, trebárs aj ZEME. Mrak neutrín má teda rádius 4,5 miliardy rokov od Slnka.

[@vladimirwagner8905]

Vladimír Wagner Vyzářená neutrina nekončí, pořád se rychlostí světla (téměř, díky nenulové klidové hmotnosti o chlup nižší) vzdaluji od Slunce. Jejich hustota klesá s kvadrátem vzdálenosti. K nám naopak přilétají neutrina z jiných hvězd. Vytváří se tak vyplnění prostoru neutriny vyzářenými hvězdami. Jejich hustota je však o mnoho řádů nižší, než je hustota neutrin reliktních, které jsou pozůstatkem po Velkém třesku.

[@reidaxel2870]

i know im asking randomly but does anyone know a trick to log back into an Instagram account? I was dumb forgot my account password. I love any help you can offer me.

[@leonidasheath438]

@Reid Axel Instablaster :)

[@reidaxel2870]

@Leonidas Heath thanks for your reply. I found the site thru google and Im waiting for the hacking stuff atm. Takes a while so I will reply here later when my account password hopefully is recovered.

[@RichterPavel]

Děkuji za skvělou přednášku :)

[@Hugoslavian]

Gravitační vlny se šíří stejně rychle jako světlo - rozdíl mezi záchytem gravitačních vln a světelného příznaku je poměrně jednoduše vysvětlitelný: zatímco světlo je zakřivováno časoprostorem, gravitační vlny nejsou gravitačními zahuštěními a pokřiveními časoprostoru tolik ovlivněny. Zde docházíme k závěru, že není pravděpodobné, že by gravitační vlny se šířily nadsvětelnou rychlostí, jen světelný (a ostatní elektromagnetický) příznak letěl k Zemi poměrně delšími drahami a časoprostorově zahuštěnějšími prostředími, které světlo ovlivňují více, než gravitační vlny. Z toho titulu vnímám experimenty rovněž jako úspěšný test OTR.

[@Hugoslavian]

Napadá mě rovněž v souvislosti s různým chováním gravitačních a elektromagnetických vln, že s tím, jak se nám postupně bude dařit lépe a citlivěji detekovat gravitační vlny, kombinace jejich detekce s přímým elektromagnetickým pozorováním v různých frekvenčních spektrech, popř. se záchyty neutrin, tak se bude zpřesňovat obraz reálné geometrie Vesmíru.

[@bohuslavboucek5238]

nejodolnější je husté Iridium a Platina

[@frantisekdobrota9371]

Ak každá hviezda - včetne Slnka - produkuje toľko neutrín, koľko sa obvykle uvádza, tak Vesmír je plný neutrín.. Čo to môže znamenať a kde všetky neutrina končia.???

[@vladimirwagner8905]

Neutrina jsou sice nejčastější částicí standardního modelu ve vesmíru, jsou to ale reliktní neutrina, která vznikla při velkém třesku (zatím je však nedokážeme pozorovat). Neutrin, která jsou vyzařována hvězdami či supernovami je sice hodně, ale je jich mnohem méně. Je to něco, jako srovnání počtu reliktních fotonů a fotonů vyzářených hvězdami. O neutrinech více v přednášce: slideslive.com/38920515/jak-se-zkouma-nejlehci-znama-castice-neutrino