Fermež a lněný olej - vlastnosti a využití

V dnešním videu si povíme něco o lněném oleji a fermeži.
_________________________________________________________________
► WEB: wekon.cz/
► Facebook: / wekonslab
► Twitter: / lordwekon
_________________________________________________________________
Fermež (též lněná fermež) vzniká tepelnou úpravou lněného oleje a používá se jako pojivo v barvách nebo i samotná pro povrchovou úpravu dřeva. Lněný olej zahříváním polymerizuje a oxiduje, čímž houstne a zkracuje se jeho doba zasychání. Dnes bývají výrobky označené jako „lněná fermež“ kombinací lněného oleje, kovových sušidel a případně i ropných rozpouštědel, např. lakového benzinu, pro snížení viskozity (tzv. „napouštěcí fermež“). Použití kovových sušidel činí fermež nepoživatelnou. Existují výrobky, které obsahují lněný olej upravený jen zahřátím, bez vystavení kyslíku. Takto upravený olej je hustší (viskóznější) a zasychá velmi pomalu, i když rychleji než surový lněný olej. Tato třída olejů se obvykle označuje jako „polymerovaný olej“ či „stand oil“.
Tradiční způsob je však napouštění fermeží bez rozpouštědel (fermež lněná), která se zahřeje ve vodní lázni a nanáší se horká, dokud dřevo pije, v několika vrstvách s delším rozestupem. Po několika hodinách se loužičky přebytečné fermeže setřou s povrchu hadříkem. Schne i několik dnů až týdnů. Pro závěrečnou povrchovou úpravu je možno použít včelí vosk zatepla rozpuštěný v terpentýnu. Výhodou je, že fermež neuzavírá dřevo a to dále přirozeně dýchá.
Lněný olej je čirý žlutý olej získávaný ze sušených zralých semen lnu setého. Olej se získává lisováním za studena, někdy s následnou extrakcí rozpouštědlem.
Lněný olej lze polymerizovat a tato reakce je exotermická, hadr namočený v tomto oleji se může sám vznítit. Díky těmto polymerizačním vlastnostem se lněný olej používá samotný nebo ve směsi s jinými oleji, pryskyřicemi a rozpouštědly jako impregnační látka a lak při úpravě dřeva, jako pojivo pigmentů v olejových barvách, jako plastifikátor a tvrdidlo ve tmelech a také při výrobě linolea.
Jedná se o jedlý olej, nicméně kvůli výrazné chuti a pachu má jen malý podíl na lidské výživě, přestože se prodává jako potravní doplněk.
Chemické vlastnosti
Lněný olej patří mezi tzv. zasychající oleje (vysoký obsah nenasycených esterů), což znamená, že při expozici vzduchu tvrdne. Jde o směs různých triglyceridů, které se liší svými mastnými kyselinami (palmitová, stearová, linolová, α-linolenová (až 55%)).
Použití
Většina použití lněného oleje vychází z jeho zasychacích vlastností, tzn. výchozím materiálem je kapalina nebo přinejmenším tvárná hmota, vyzrálý materiál je tuhý, ale nikoli křehký. Výhodou je hydrofobní povaha tohoto uhlovodíkového materiálu.
Pojivo v nátěrových hmotách
Lněný olej je hlavním nosičem používaným v olejových barvách. Lze ho použít i jako přísadu, která činí barvy tekutější, průhledné a lesklé.
Tmely
Sklenářský tmel, složený z křídového prášku a lněného oleje, se používá na zasklívání oken. Tvrdne několik týdnů po aplikaci a potom ho lze natírat.
Povrchová úprava dřeva
Použije-li se lněný olej při povrchové úpravě dřeva, zvolna zasychá a při tvrdnutí se mírně smršťuje. Nepokrývá povrch jako laky, nýbrž se vsákne do (viditelných i mikroskopických) pórů a zanechá jasný, nikoli však lesklý povrch, který ukazuje texturu dřeva. Dřevo ošetřené lněným olejem je odolné proti promačkávání a poškrábání, lze ho také snadno opravit, ale povrch není tak tvrdý jako u moderních laků a dřevo zvolna pohlcuje vlhkost, je-li ponecháno mokré.
Linoleum
Lněný olej se používá pro spojování dřevěného prachu, korkových částic a jiných materiálů při výrobě linolea pro podlahové krytiny. Linoleum, či zkráceně "lino", bylo běžnou podlahovou krytinou od 70. let 19. století do doby, než ho nahradily krytiny z PVC.
Potravinový doplněk
Potravinářský olej ze lněných semen se lisuje za studena, bez použití extrakce rozpouštědlem, a prodává se jako jedlý lněný olej. Čerstvý, chlazený a nezpracovaný lněný olej se používá jako potravní doplněk. Obsahuje velká množství omega-3 mastných kyselin, zvláště kyseliny α-linolenové, která může být přínosná pro omezení zánětů vedoucích k ateroskleróze, prevenci srdečních nemocí a arytmie a je třeba pro správný vývoj dětí
Ve skutečnosti lze lněný olej snadno oxidovat, rychle proto žlukne a získává nepříjemný zápach, není-li uchováván chlazený. I v chladu má však trvanlivost jen několik týdnů. Žluklé oleje přispívají ke tvorbě volných radikálů a mohou být karcinogenní. Oxidace lněného oleje je hlavním komerčním problémem, proto lze na ochranu proti žluknutí přidávat antioxidanty.
_________________________________________________________________
Hudba použitá ve videu:
Intro:
Skladba: News Theme 2
Interpret: Audionautix
Podléhá licenci: Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0) (Download link: creativecommon...)
Zdroj: / audiolibra

[@radeksluka81]

Skvělé informace, pěkný a výstižný výklad včetně příkladů v praxi, velice chválím tento edukativní výklad.👍

[@lacomichalik2872]

Celkom ma vaše videá zaujali. Ďakujem.

[@TheOgi22]

Dobry den. Prosim, poradili by ste mi, cim osetrit gymnasticke kruhy? Aby boli chranene hlavne pred vlhkostou a pripadne aj pred mechanickym poskodenim? Nieco, ale aby nestratili uplne grip, aby sa nezacali extremne smikat. Za kazdu radu predom dakujem.

[@venaanek]

Luxusní topůrko! Pamatuju, že ještě v devadesátých jsme používali fermež na koudel, pro těsnění vodoinstalací.

[@martinszpuk5665]

Dodnes když sem tam dělám instalateřinu, tak fermeží a koudelí nepohrdnu. Nechápu jak málo stačí a skvěle těsní. To ten teflonový pásek jistota vůbec není. Koudel s fermeží mi netekla nikdy. A krásně voní.

[@LiborTinka]

Tip na video co mě zajímá, tak jsou aromatické látky v koření, například hřebíčkový olej (eugenol), který má využití v zubařství jako anestetikum a lze získat v čisté formě zajímavým způsobem (extrakcí přes eugenolát rozpustný v zásadité vodě). Obecně by mě pak zajímaly jakékoli další rostlinné fenolické sloučeniny a jejich rozdělení (tannin / kys. tannová, polyfenoly, gallotaniny - např. epigallokatechin gallát v zeleném čaji, kyselina gallová a pyrogallol v duběnkách a extraktu z vlašského ořechu - využití např. na inkoust). Vím že jsou to rozsáhlá témata, tak prostě jen kdyby tě něco z toho zaujalo, díky!

[@simongoron2437]

Môj dedko (maliar) pridáva fermež do farieb. Ja sa do maľovania a farieb nevyznám ale podľa neho sa s farbou lepšie pracuje a po vyschnutí je farba odolnejšia. Inak super video.

[@albertglej770]

Ahoj Wekone. Super videa! Mohl bych se zeptat, jestli bude i něco s výhní?

[@venaanek]

Super téma. Mám rád lněný olej i fermež. I mastné ruce od kytu :). Co se stravy a oxidace týká, dám si občas lžičku čerstvých semínek a rozmělním je přímo v ústech (v mixeru s vodou semínka hrozně slizovatí). Ale netřeba to s pojídáním přehánět - příčinou vyššího obsahu estrogenů prý semínka snižují hladinu TST.

[@DeflectorBushcraft]

Paráda a zajímavé..díky za videjko :-)

[@martinszpuk5665]

Děkuji moc za vysvětlení, proč ten hadr může chytnou. Natíral jsem dnes dřevo Fermbalem O1000 což je fermežový základní nátěr, a popisku je jen "že se hadry nasáklé fermeží mohou samovznítit" To mi ale připadá jako málo informací. Vůbec tam nepíšou, jak moc ten hadr má být "napuštěn" fermeží a a hlavně už vůbec ne, informace, že má být rozprostřen a hlavně ne zmuchlán. Tak ještě jednou děkuji.

[@martintupa2009]

Dobrý den, čím nejlépe natřít trámy staré stodoly?

[@ptygr]

Používá se fermež pouze jako finální povrchová úprava nebo i jako ochranný nátěr pod emailové barvy (předpokládám, že rozpouštědlové)? Nejsem si tím jistý, ale mám pocit, že třeba na okna nebo dveře se to tak používalo...

[@Wekon]

Otec mi tvrdil teď nedávno, abych použil napouštěcí fermež a pak až jako finální úpravu fermež - ale jednalo se o povrch nového ponku ve sklepě :-) Nicméně ve videích zapálenců do dřeva, jsem viděl topora vždy natírat nejprve fermeží a pak až jako finální úpravu dávat třeba vosk v terpentýnu. Fermež zůstává i několik týdnů taková lepkavá, tak možná proto to není finální úprava u topůrek a násad.

[@davidbusek3989]

@@Wekon Mohu se zeptat kde sezenu ten vosk? Nebo rozpustim klasickou svicku? Starou flasku s terpentynem bych jeste doma nasel..

[@johnysmrz]

Lneny olej uspesne pouzivam na ochranu kuze. Treba pouzdra nozu jim uplne napoustim a po zaschnuti vydrzi hodne dlouho venkovniho pouzivani.

[@jirilukas1162]

Super video akorát bych se chtěl zeptat jaký stříhací program používáš?

[@Wekon]

Díky, Wondershare Filmora.

[@venaanek]

Kdysi jsem olejem trochu maloval - repliky starých obrazů do frcu :) Vůně lněného oleje mi přijde neutrální a vůbec nevadila. Proč jsem s malováním přestal byl překvapivě terpentýn, jehož vůni jsem zprvu miloval, ale postupně ji začal nesnášet. Myslím že jsem kdysi četl, že právě terpentýn tehdejším malířům podlamoval zdraví.

[@ehmmhe318]

Jestli jsem to spravne pochopil, tak stetec po natreni dreva muzu vzit a vyhodit protoze neexistuje rozpoustedlo?

[@stefanfirment4521]

terpentín, pomarančový olej , technický benzín

[@game-chem905]

Ahoj wekone super video a naročíš prosím video na kyselinu boritou nebo na dusičnan barnatý oboje dvoje to jsou zajímavé látky a také je mám nově koupené.

[@vladimirwaas3988]

Našel jsem na půdě oranžovočervený prášek. Myslím si že se jedná o suřík. Vzhledem k tomu, že je toxický prosím o doporučení jak laickou cestou zjistit zda to je opravdu suřík. Píšu to sem z důvodu, že se používal v kombinaci s fermeží a žádného jiného popularizátora chemie neznám. Předem děkuji za odpověď.

[@martinm3348]

Ja som Fermež zahrieval vo vodnej lázni a potom som natieral /napúšťal / drevo. Moc do chémie nešprtám ale vie niekto aký je rozdiel Technický a Lakový benzín? Myslím ak ho dáme do fermeže.

[@14jan141]

super!!!👍👍👍

[@martinpaulovic1110]

dost sa pouzivala vo vodoinstalaciach, pri spajani kovovych trubiek sa namotala kudel, natrelo fermezou. vyhoda ze aj po rokoch stacilo nahriat a spoj povolil. ekologicke, lacne

[@JirkaNavratil]

Pozor ! Mastné hadry od lněného oleje se mohou samovznítit (díky rychlé oxidaci).

[@josefpaulov6972]

Spíše bych myslel konopné hadry, nebo provazy. Syntetické a umělé materiály se nejspíše nesamovznítí. (ale nespoléhal bych na to - ani na opak) .Mělo by to být profilem konopných vláken, který je od přírody členitý a má tedy veliký povrch a při schnutí tam tedy je mnohem více tepla.

[@josefpaulov6972]

Možná to v těch skleničkách rozpustíte v acetonu, neb nitroředidlem.

[@kutilovadielna9871]

Fermež se použivala na koudel na vodu malo to nevyhodu a vyhodu vyhoda koudel napučnala spoj netekl nevyhoda po letach se spoj tak zapekl ze sel horko tezko povolit na kov dobry ale na mosaz ne

[@venaanek]

Můžu potvrdit :). Vyšší coule bez hořáku leckdy povolit nešly. Proč ne na mosaz? Zdravím a díky.

[@kutilovadielna9871]

@@venaanek koudel se napije a roztahne a muzes praskou fytinka

[@josefpaulov6972]

Tmel bych viděl jako sklenářský, bo výrobci skla- sklenáři asi moc netzmelej.. :x reju.. :)

[@venaanek]

To se povedlo - komentář :). Kouzlo nechtěného :)).

[@josefpaulov6972]

@@venaanek jinak to mám taky špatně - sklo vyráběj skláři a né sklenáři - v hlavě to je a huba si plácá co chce (nebo ruce píšou). Opravdu obdivuju každého kdo má kuráž stoupnout si před kameru či lidi a něco předvést (sám to nesvedu) a ještě sdělit něco užitečného, nebo poučného! Držím palce a ať se daří!

[@venaanek]

@@josefpaulov6972 Díky 🙂. Vám taktéž.

[@pavelsejvl1072]

Na ty dvě zaschlé olejové barvy bych zkusil použít tempertýnový olej a pak ty lahvičky důkladně vymýt.

[@Wekon]

Pokud si ho budu někdy v budoucnu pořizovat, tak to můžu zkusit, ale obávám se, že už ani ten nepomůže.

[@macmatej]

Ľanový olej je aj laxatívum.