Benfordův zákon - pokračování - Jak nás klame intuice 4 - S Mirko Rokytou

[@2nightwehunt]

Další s panem Rokytou - to jsou Vánoce!

[@jaromirmoravec1711]

Tohle je ta mezera v konentu na CZ/SK YT scéně. Díky za videa.

[@martelthesia4094]

Díky za další povedené video s panem Rokytou! 😊

[@alesmaca61]

Děkuji za video. Určitě nejlepší video na youtube, které jsem zatím letos viděl. (y)

[@vitalamos8510]

Jees konečně 😀😀😀

[@matyjacha2336]

Zdravím. Chci se zeptat. Když odmaturuji s čtyřkami, nebo trojkami, ale maturitu zvládnu, hledí VŠ na známky, které jsem dostal?? Nebo jim jde pouze o to, že jsem to zvládl, a poté o přijímačky?? DÍKY. Mějte se pěkně.

[@Jenda1099]

Docela by mě zajímal výpočet té limity :D

[@pitomec1000]

Ahoj Marku,uděláš prosím letošní řešení maturit podzim 2020 Dík moc budeme moc rádi a těšíme se.

[@jakubvyskocil8869]

Aby byl soubor dat benfordovský, musí po seřazení od nejmenších k největším "připomínat" něco jako geometrickou posloupnost. Čím kratší řeky, čím menší města jsou, tím víc jich je. Tzn. že rozdíl mezi sousedními členy se postupně zvyšuje. Je zřejmé, že sídel mezi 1000 a 1999 obyvateli bude víc než sídel mezi 9000 a 9999 obyvateli. A může to platit pro spoustu různých souborů dat. Zajímavé by bylo, jestli jsou mezi nimi k postřehnutí i nějaké benfordovské rozdíly. Například, že počty obyvatel v sídlech v Mongolsku mají jiné rozložení prvních cifer než v ČR. Nebo měsíční příjem jednotlivých obyvatel ČR to má jinak než délky evropských řek.

[@jaykei8531]

Dobrý den, mohl byste vysvětlit ve videu výsledek výrazu 8/2(2+2) , který je tedy správný? a proč...? Za mě je to 16, ale hodně lidí tvrdí, že je to 1 kzbin.info/www/bejne/rJLMpaZ4it6chLM děkuji

[@marekvalasek7251]

Ahoj. Je to 16. Je to kvuli poradi operaci. Aby to bylo 1, muselo by vse za tim lomitkem byt jeste v jedne zavorce. Neni na tom nic k diskuzi. Je to asi jako se dohadovat, jestli 1+1 je 2 :-)

[@petrvytiska4405]

kanál Zvědátoři mě tak trochu navedli na Vás s dotazem. Energie = hmotnost · (rychlost světla ve vakuu)² Hmotnost zakřivuje prostor a ovlivňuje čas. (Wikipedie - Za předpokladu, že platí princip ekvivalence,[54] gravitace ovlivňuje plynutí času.) Je vzorec pro výpočet potřebné energie pro změnu času? Když to vezmu obraceně, kam se chci dostat. Lze vypočítat energii uloženou v čase? (zakřivení hmotností [E=MC2] a z ní plynoucí dilatace) Bohužel nemohu nikde najít sebemenší zamyšlení či práci na toto téma (diplomku, bakalářku [ezohlopost] atd.), nu a již mě to pár desítek let vrtá hlavou.

[@marekvalasek7251]

Dobry den, Petre, nejsem teoreticky fyzik, ale co si pamatuju z relativity je, ze ano, vysoke rychlost zpomaluji cas, ano pritomnost hmoty zakrivuje casoprostor, ale nerozumim jak byste chtel ukladat energii v case.

[@petrvytiska4405]

@@marekvalasek7251 Děkuji za odpověd. Nejde o to ukládat energii, ale jen o hypotetický výpočet energie. Třeba nejmenší černá díra. Krom hmotnosti, o kolik je na horizontu zpomalení času i když se to dá odvodit na vlnové délce světla, chybí ten výpočet. Ta energie jen pro sjednocení hmotnosti, aby někdo nemluvil o hruškách (hmotné temné těleso se zakřivením prostoru) a druhý o jablkách (klasická černá díra). Z toho plyne právě dotazovaný jev, kolik energie(hmotnosti) je třeba na změnu času (poměr hmotností a rozdíl času) vůči třeba zemi. Jen jsem to nikde nedohledal, tak mne zajímalo, zda se tomu vůbec někdy někdo věnoval a odvodil nějakou funkci/vzorec

[@marekvalasek7251]

@@petrvytiska4405 omlouvam se, ale to nevim.

[@petrvytiska4405]

@@marekvalasek7251 I tak děkuji.

[@Nic0rasu]

ještě by bylo dobrý říct že byl obecně platil vzoreček: Logn(1+1/x) kde n je v jaké soustavě jsme.

[@pitomec1000]

Ahoj Marku,pěkný moc,ale nejde moc zvuk

[@marekvalasek7251]

Omlouvám se za ten horší zvuk... zkoušel jsem trochu jinej setup mikráku... asi se vrátim ke klopákům.

[@pitomec1000]

@@marekvalasek7251 Jasný v pohodě Marku dal jsem si zvuk více nahlas no.Ale lepší zvuk videa by byl lepší.Jinak super a pan Rokyta je také bezva matikář.Máš nějaké další plány na videa?Třeba tvoje video s DPH to bylo super či řešení maturit a příjímaček na SŠ.Zkus něco vymyslet pro své fanoušky.I v době prázdnin

[@pitomec1000]

Ale samozřejmě díky za videjko

[@Georgy-11811]

Zajímalo by mě, jak vypadá Benfordovský soubor dat převedený do jiné číselné soustavy. Intuice mi sice říká, že na formálním vyjádření nezáleží, ale taky vidím, že by intuice u maturity z matematiky nejspíš propadla.

[@ales3099]

Tzn. nejpravdepodobnejsi cislo v benfordovske rade je 10, 100, 1000, 10000 ...?

[@nickeeer]

No neviem pánové, ale podľa mňa to zbytočne komplikovane vysvetlujete :D Celkom som nepochopil, prečo pán Rokyta nakreslil ten graf, nakoľko každé číslo môže začínať iba jednou číslicou a teda bolo by tam dobré mať iba body - navyše desinkou predsa nemôže číslo začínať -_- A k Benfordovi - no podľa mňa je to celkom jednoduché a je to tak len preto, lebo sú to všetko rastúce údaje (dĺžky riek, počty obevateľov a pod.) A jasné, že bude najväčšia pravdepodobnosť pri číslach, ktoré máme ako prvé. Pretože sa u nich začína. Až k deviatke sa to jednoducho nestihne často dostať.

[@miroslavcizmar9989]

Pointa je v exponencialite rastu, preto tam hrajú rolu logaritmy. Keď do exponenciálneho rastu umelo vnesieme lineárny pohyb, Benfordov zákon prestáva platiť.

[@miroslavcizmar9989]

Inými slovami, Benfordov zákon pôsobí ako gravitácia. Keď do nej umelo vnesieme lineárny (odstredivý) pohyb, pôsobíme proti gravitácii.

[@miroslavcizmar9989]

Na druhej strane, keď obmedzíme lineárny pohyb, a necháme veci exponenciálne rásť, zvyšuje sa entropia.

[@pitomec1000]

Marku,neváhej a toč

[@mirekdonino8071]

první :)