Iracionální rovnice od A do Z
48:05
Пікірлер
@vready2550
@vready2550 2 сағат бұрын
Chcel by som sa sa opýtať či máte kurzy aj na Abstraktnú algebru ?
@Marek-bw7xk
@Marek-bw7xk 11 сағат бұрын
určitě super trik, ale já raději syna v 5. třídě učím rovnice. Minimálně je to o dost rychlejší a ty rovnice, které potřebuje jsou triviální
@janrokycan988
@janrokycan988 15 сағат бұрын
20:40 strana čtverce = odmocnina z jedné poloviny (2r) na druhou. Dva r lze nahradit průměrem kružnice - d
@Dr.Z.Moravcik-inventor-of-AGI
@Dr.Z.Moravcik-inventor-of-AGI 19 сағат бұрын
Ovšem podstatné je, že není žádná umělá inteligence. O umělé inteligenci mluví jenom idiot.
@Hugo-zb6dk
@Hugo-zb6dk 20 сағат бұрын
miluju Vás, Marku
@TheJan7770
@TheJan7770 Күн бұрын
Pánové, krásně podané video i pro laika v této oblasti :) Děkuji za něj :) Marku, gratuluji ke 100K odběratelů :)
@jiritomasek5094
@jiritomasek5094 Күн бұрын
👏🏼
@sgmvideos5175
@sgmvideos5175 2 күн бұрын
Nikdo to tu zatím nezkusil, tak velice zjednodušeně: Sensory: Dotyk, vnímání teploty, zápach/chuť, bolest, zvuk, zrak (+ pár dalších, ne tolik podstatných) Aktuátory: Svaly -> nohy, ruce, plíce, hlasivky atd. atd... Předpis vaší funkce (použiji syntaxy z desmos, ale nejspíš není validní): f (p, t) = {p < 0.9 : 0 , p / t} V případě, že by z nějakého důvodu bylo t = 0, by byl výsledek nekonečno/nedefinovaný Strana čtverce, jednoduchá pythagorova věta: sqrt(2*r^2) Algoritmus pro výpočet vzdálenosti od úsečky se mi nechce, zjednodušeně se udělá normála, tak aby počáteční bod byl na přímce mezi body určujícími úsečku, a utvářel polopřímku s bodem, u kterého hledáme vzdálenost. Pokud je mimo úsečky, spočítá se jednoduše vzdálenost od bližšího bodu kraje úsečky, pokud je uvnítř, spočítá se vzdálenost mezi počátečním bodem normály. Co se týká propojení bodů, vybraná varianta má výhodu, že stačí projít všemi body a je uklizeno, diagonální bych řekl, že výhodu nemá, jelikož se jedná v podstatě o to samé, ale spoustu místa robot bude muset projet vícekrát, takže to zabere více času. Varianta umožňující oba druhy pohybů by mohla být výhodná při pohybu do nějakého bodu bez uklízení, trasa by se zkrátila. Zjišťování jestli je úhel takový kladný nebo záporný mi přijde zbytečné. Pakliže znám úhel robota a úhel, kterým se má natočit, jen vezmu jeden a odečtu od něj druhý a to pošlu robotovi, aby se o tolik otočil. Pokud nechceme, aby se otáčel o více než úhel PI, tak si teď nevzpomenu jak to vyřešit jednoduchou rovnicí (jde to, jen se mi nechce tak moc nad tím přemýšlet), ale jednoduché programátorské řešení, přičíst 2PI, modulo 2PI, pokud menší než PI, je hotovo, pokud ne, tak odečíst 2PI a dostaneme negativní úhel.
@adelasramkova6079
@adelasramkova6079 2 күн бұрын
jses frajer ale ja to nechapu
@tomashublik5586
@tomashublik5586 2 күн бұрын
WOW! super kontent :). Zrovna studuji základy AI, takže se video bude hodit.
@Arishalix
@Arishalix 3 күн бұрын
Teď mi tohleto zachraňuje matiku🙏 krásné vysvětlené! 🎀
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
27:02 Nedovedu si to moc představit, ale už ze sítě jde vidět, že diagonální cesty mezi body mají nejméně možností, kudy se může robot pohybovat. Pokud mají takto omezené možnosti (a pokryjí stejnou plochu), tak je to určitě výhodnější. Čili diagonální mřížka bude určitě rychlejší. Ta bude mít ovšem problémy s vysátím kolmých ploch, protože bude vytvářet zuby a tím pádem dojde k "hluchým trojúhelníkům", které vysavač nepokryje a tím se zvýší procento nevysáté plochy. U čtvercové sítě je to naopak - rovné plochy pokryje lépe, ale bude vytvářet zuby u těch šikmých (jde to vidět opět na tom prostředním objektu u jeho přepony). Síť, kde může robot jet osmi směry, tak pokryje určitě větší plochu, protože právě díky možnostem se může přizpůsobit libovolnému předmětu a vysát jej co nejefektivněji. Ovšem díky většímu množství možností to znamená častější otáčení a větší časovou náročnost, takže sice vysaje nejlépe, ale hádám, že to může být klidně i o polovinu delší čas než v předchozích dvou případech. A proč se využívá častěji ta čtvercová plocha je nejspíš z toho zřejmé - lidi jsou zvyklí si nábytek a pokoj formovat do pravých úhlů a málo předmětů má nepravidelný nebo šikmý tvar.
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 3 күн бұрын
@@bezcisla skvělá analýza.
@VítMikstein
@VítMikstein 3 күн бұрын
zachrana na střední, moje učitelka to vysvětluje total na hovno
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
25:06 Napadá mě jedině přepočítání všech objektů. V podstatě stejný postup (nebo spíš úprava předešlého postupu) s tím, že každou zeď bych v rámci výpočtu posunul o velikost d do středu místnosti. A takto zmenšenou místnost bych zbavil těch krajních bodů. U předmětů bych udělal opak. Jejich stěny bych od jejich středů oddálil vektorem o velikosti d a pak bych na ně aplikoval to pravidlo. Prostě před tím, než bych provedl ty vylučovací body, tak bych si udělal modifikovanou úpravu místnosti. Stěny pokoje bych přiblížil ke středu místnosti, stěny objektů bych rozšířil od středu objektů. Vždy o velikost vektoru d.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
8:56 1) napadá mě jen jediný případ (nejspíš nereálný, ale jedna z možností to může být), že by to zvládl za nula sekund. Nulou dělit nelze, takže v takovém případě by to craschlo. Když se nad tím zamýšlím z pozice člověka, tak je pro nás nemožné uklidit za nula sekund, protože nějaký čas nad tím musím vždy strávit (tak to vnímáme my lidé). Ale robot je tupý stroj (i když se bavíme o umělé inteligenci, stejně je to směsice velmi dobrých algoritmů, ale je to stále tupec, kterému se musí přesně zadat jasný scénář, jak má něčeho docílit). Robot nerozumí tomu, co je to úklid. Nerozumí tomu, co je to směr. Nerozumí tomu, co je to čas. On má prostě nějaký vzorec/předpis a do něj očekává nějaké vstupní hodnoty. Proto z pohledu robota není nic na tom, že by mohl dostat čas nula sekund. V takovém případě by ne že nevěděl, jak to vyhodnotit, ale dojde díky našim matematickým zákonům k chybě, protože dostáváme 1/0. 2) V rámci programování jsem to kdysi řešil a napadá mě použití funkce signum: f(p,t) = (1 / t) * sign(p - 0,89) případně f(p,t) = (1 / t) * sign(p - 89), když by p bylo uváděno přímo v procentech. 89, protože kdyby to bylo ještě 90, tak by to vrátilo nulu a sign(0) je nula, takže by to nodpovídalo tomu, čemu chceme.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
2:48 Senzory člověka mě napadly tyhle: Samozřejmě základní 4/5 smyslů člověka (zrak, sluch, hmat, čich). Ale současně mě napadlo i něco, co neumím pojmenovat, nevím, jak to přesně vnímáme, ale nezapadá to ani do jedné z těch 4 kategorií. Je to vnímání teploty (horko, chlad), vnímání tlaku, vnímání zemětřesení (jakýchkoliv vibrací), vnímání deště, případně vody. + moji přítelkyni napadl ještě jeden vjem, který absolutně netuším, jak popsat, ale také je to vnímání okolního prostředí. Je to intuice. Například pocit toho, že někdo stojí za vámi. Pokud to není arci smraďoch nebo navoňaný hošan, tak jej necítíte. Je za vámi, takž jej nevidíte. Je trošku dál, tak na něj ani nedosáhnete a pokud se nehýbe a je ticho, tak jej neslyšíte, ale přesto vám něco říká, že někdo za vámi je. Pocit, který mají zvířata a lidé a pochybuji, že to někdy budou mít stroje (ale co já vím, dřív jsem si nemyslel, že bych si mohl pokecat se strojem nebo že za mě něco vysaje byt :D ) Aktuátory pro změnu světa je nekonečně podle mě nekonečně mnoho. A nejen fyzické, ale digitální, myšlenkové, komunikační. Když budu chtít změnit fyzicky své okolí, tak třeba budu chtít udělat díru na zahradě. Možností je spousta. Několik druh lopatek/lopat, můžu použít bagr, můžu kopat nohou, hrabat rukama, můžu použít prakticky nepřeberné množství pevného materiálu (konec koncům, klidně i kapalného, když by to byla kyselina nebo pořádně natlakovaná voda). Můžu dokonce dát povel psovi, naverbovat partu ukrajinců, prostě možností je spousta. Pokud budu chtít ovlivnit své okolí třeba i pocitově, tak třeba přijdu za přítelkyní a řeknu ji, že vypadá jako otylý vepřík a bude veselo. Když ji řeknu, že vypadá, jako tlustý prase, tak..... no tak také bude veselo :D Proto když to vezmu ze širokého pojetí světa, tak jej mohu ovlivňovat naprosto jakkoliv. Co můžu stěží ovlivnit je po jakou dobu mé činy budou trvat. Pokud výrazně neovlivním větší skupinu lidí nebo na mém nápadu nebude někdo stavět další vědomosti případně nevytvořím nic, co by přetrvalo delší dobu, tak se na mé ovlivňování velmi rychle zapomene. Například všichni víme, kdo to byl Sokrates, ale nikdo neví nic o někom, kdo jej jednou v životě uviděl, slyšel a nijak nic neovlivnil na delší dobu. Přitom to mohl být třeba muž, který pro svou ženu udělal první poslední a ona byla díky němu šťastná.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
23:18 Já bych typl, že výčet vektorů, které vytváří oba problémy je dán počtem vrcholů toho polygonu. Prostě pokud od toho bodu povedu směrový vektor k libovolnému vrcholu polygonu, dostanu jeden z těch dvou problémů.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
20:42 nebude to náhodou: d= 2r / sqrt(2)? (případně, abychom neměli odmocninu ve jmenovateli, tak elegantnější zápis: d = sqrt(2) * r) ?
@sirkubador
@sirkubador Күн бұрын
to mi nevychází. Je to pythagorovka, kde d na 2 + d na 2 = (2r) na 2. Takze d = sqrt(2*(r na 2))
@bezcisla
@bezcisla Күн бұрын
@@sirkubador :D Ehm.... a když si to upravíš? :D Nevyjde ti úplně to samé, co mně? sqrt(2*(r na 2) ) sqrt (r na 2) je r, takže ti zbyde jen r * sqrt(2) (a podívej se na můj výsledek). Takže jsi počítal úplně stejně, akorát jsi neodmocnil částečně odmocninu a nechal jsi pod odmocninou i to r na druhou :D
@sirkubador
@sirkubador Күн бұрын
@@bezcisla No vida, to je pravda.
@michaelstepanek7926
@michaelstepanek7926 4 күн бұрын
naprosto famózní video 👏👏👏
@vready2550
@vready2550 4 күн бұрын
Gratulujem ku 100K odoberateľov pane , pomohli ste mi na strednéj aj na výške.
@deerdear4686
@deerdear4686 4 күн бұрын
Gratuluji k 100k subs
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 3 күн бұрын
@@deerdear4686 děkuju :-)
@clorky420
@clorky420 5 күн бұрын
Je to hezké, že to tady řešíte v podstatě analyticky, video jsem jen proklikal, ale na ten problém kde máte graf a vzdálenost mezi vrcholy jde použít prostě Djikstra a máte optimální řešení, ne?
@vojtechproschl
@vojtechproschl 4 күн бұрын
Jde, v praxi by se na tohle ale použil spíše A*. Pro vysvětlení Djikstry by bylo třeba zavést priority queue. Kdybychom tohle chtěli udělat pořádně, tak musíme rozebrat třeba binary heap DS, což by pro takové video bylo až moc "advanced".
@clorky420
@clorky420 4 күн бұрын
@@vojtechproschl Tam potom asi záleží na tom, jak je ten problém zadefinovaný, ale pokud je cost daná, pak stačí Dijkstra... je mi jasné, že se tyhle věci do takového videa, v podstatě "pro laiky" nedají zavádět, jen mě zajímal alternativní, jednodušší přístup řešení tohohle problému, než to celé analyticky vyjadřovat. Ono to má totiž asi dost dobrou hodnotu pro aplikované matematiky, ale trochu menší pro programátory, kteří by na to plácli nějakou heuristiku (jak zmiňuješ, A*), nebo principy DP.
@pitomec1000
@pitomec1000 5 күн бұрын
Tak Marku gratuluji je 100 tisícům odběratelů a bude nějaké speciální videjko? Třeba s panem Rokytou nebo něco jiného třeba streamek?
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 5 күн бұрын
Díky moc. Bude stream. Hned jak se dám do kupy. Jsem teď nemocnej. Chtěl jsem začít streamovat už včera, ale nevyšlo to.
@pitomec1000
@pitomec1000 5 күн бұрын
@@marekvalasek7251 Tak to nás moc mrzí,že jsi nemocný no,tak přejeme brzké uzdravení. A doufáme,že si pro nás něco připravíš z matiky nebo jen i pokec
@JanSkrobanek
@JanSkrobanek 5 күн бұрын
Velmi jednoduché řešení: robot bude jezdit okolo stěn a vždy, když dokončí okruh, se odsune o svou šířku od stěny. Pokud narazí na překážku, tak pojede podél ní, až najede na plánovanou trasu. Tak uklidí až 100 procent (kromě koutů). Nezaručuje ideální trasu.
@clorky420
@clorky420 4 күн бұрын
To slovo "ideální" nahraďte "optimální", protože o to tady jde.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
To by rozhodně optimální nebylo. Představ si případ, že máš místnost. Klidně jednoduchý obdélník. Kousek od nějaké zdi, budeš mít překážku ve tvaru dalšího obdélníka, která bude přes půl místnosti. V tom případě když ti vysavač pojede jak ty říkáš po obvodu, tak několikrát dojdeš do stavu, kdy budeš tu překážku muset stejnou trasou neustále objíždět (aby dokončil ten posunutý obvod). Vždy i v tom posunutí budeš mít stejnou překážku a může se stát, že třeba 20x pojedeš jednu a tu samou trasu (čili naprosto zbytečně, protože tu už uklidíš poprvé). Tvé řešení rozhodně optimální není, docházelo by k zbytečným duplikátním cestám.
@JanSkrobanek
@JanSkrobanek 3 күн бұрын
@@bezcisla Vždyť to taky píšu výše.
@bezcisla
@bezcisla 3 күн бұрын
@@JanSkrobanek Jenže o tu optimálnost jde především. To bys klidně takhle mohl nechat tu random metodu a jednoho dne se můžeš těšit na 100% uklizený pokoj.
@LacoH
@LacoH 6 күн бұрын
mozno by mohla byt schodna cesta hladania suvislosti z roznych oborov matematiky pouzit pre to AI. Ze by sme umelu inteligenciu nakrmili "vsetkou" matematikou a ona by sa pokusila identifikovat pripady kde by mohli byt suvislosti ako boli tie elipticke krivky a modularne formy
@lubomazan319
@lubomazan319 6 күн бұрын
8:50 - nejaka takato : f(x) = [1/t + 1/t*(p-90)/abs(p-90)] / 2
@FranKTaNE
@FranKTaNE 7 күн бұрын
Marku, stáváš se (jak už tu někdo zmínil) českým Numberphilem. A mně se to líbí. Numberphile, 3B1B nebo BluePenRedPen jsou skvělé kanály. Bohužel se o nich v naší malé zemičce ví velice málo.
@JosefNovak-ge9sn
@JosefNovak-ge9sn 7 күн бұрын
Už se těším, až ta AI začne brát práci těm totálně neschopným. Stačí, podívat se, kolik to má lajků. Stovky pouze. Pokud tu dáte primitivního zpěváka, tak to přitahne ty primitivy,dle počku lajků. Já osobně jsem rád, že v hospodách trošku přidražily, nevidíte tam ty sociály.
@makak_zeleny
@makak_zeleny 3 күн бұрын
Akurát že potom sa budeš musieť skladať na tých "totálne neschopných" ty pretože nebudú mať kde pracovať...
@hyneksiler6797
@hyneksiler6797 7 күн бұрын
dont like
@jojohabr8306
@jojohabr8306 8 күн бұрын
tady by šlo navázat na věty o shodnosti. Trojúhelník je zadán, ale ne podle Ssu, protože úhel leží proti kratší straně. Tedy může mít i dvě řešení. záleží tedy na zadání konkrétního příkladu...
@ivanabarancova9910
@ivanabarancova9910 9 күн бұрын
Taktiež ďakujem za relaxačné videá...
@miroslavcizmar9989
@miroslavcizmar9989 9 күн бұрын
Robot, prines pivo z chladničky!
@vladanmajerech4705
@vladanmajerech4705 9 күн бұрын
Chování robota hodně záviselo na reprezentaci uvedeného grafu, hrany do sousedů byly vždy ve stejném pořadí světových stran a v tom pořadí také vybíral souseda k pokračování. Pokud by hrany byly (vybírány) v náhodném pořadí, vypadal by úklid mnohem chaotičtěji a nejspíš by trval déle. Pokud by mělo být optimalizováno kompatibilně s úvodem, měl by být zvažován čas otáčení. V takovém případě by nejspíš bylo potřeba mít "čtyři verze" každého vrcholu, co se týče otočení, a počítat se vzdálenostmi mezi verzemi, nicméně pro úklid není potřeba navštívit všechny verze, ale stačí pro každý vrchol navštívit aspoň jednu jeho verzi. Robot by v takovém případě málo zatáčel v úvodních fázích úklidu, vykrajoval by z místnosti obdélníky, které by po spirále uklidil a pak by se přesunul k nejbližšímu neuklizenému bodu. Nejspíš by jeho chování bylo lepší než popsané chování robota (které náhodně volí pokračování nejbližšímu sousedovi bez zvažování cen otáčení), nejsem si jist, jestli by bylo lepší než implementované chování robota (kde se z nejbližších sousedů vždy vybírá ve stejném pořadí "světových stran").
@antonindusek3725
@antonindusek3725 10 күн бұрын
Jen tak pro detail - srovnávat chatGPT založeného na transformátorech a následné iterpolaci latentním prostorem ( + Stochastika ) a zpětnovazební učení není tak uplně dobré, zvlášť pokud to video má být pro začátečníky, vytváří to podle mě zmatek v tom, co tento obor vlastně obnáší. - Zvlášť když zrovna tohle nevyžaduje nějak extra velký pokrok v hardwaru, čímž video začínalo. Jinak samozřejně úžasné video a děkuji za něj!
@sgmvideos5175
@sgmvideos5175 2 күн бұрын
Už podle názvu mi to nepřijde jako video pro začátečníky a podle mě je to dobře, takých videí je plný internet.
@DivadloTV
@DivadloTV 10 күн бұрын
Není to zbytečně složité? Dá se to spočítat snadněji: 20x22 - 2x22 = 440 - 44 A je to za vteřinku.
@VitKnetl-dj6pp
@VitKnetl-dj6pp 10 күн бұрын
Udělej video s Tomášem Chabadou prosím
10 күн бұрын
Strašné bláboly. Natahování, okecávání, zacházení do zbytečných detailů. Jestli někdo chce pohádky před spaním, takové povrchní okecávání, toto je ideální video.
@xd_metrix
@xd_metrix 10 күн бұрын
Říct že matematický kanál zachází až moc do matematických detailů je opravdu odvážné
10 күн бұрын
@@xd_metrix svatá pravda, hlidej to pečlivě a hned jak to někde nekdo napíše, tak ho okřikni. Ale nevim proč to píšeš mě 😂
@VladoTrojak
@VladoTrojak 4 күн бұрын
Tak ešteže to nemusíte pozerať a zároveň máte absolútnu slobodu v tom, že si môžete pozrieť čokoľvek iné. Ale nie, vy máte predsa potrebu komentovať niečo, čo vás vlastné nezaujíma. Úžasné!
@d.freedom
@d.freedom 10 күн бұрын
Perfektní video, určitě se těším na nějaký další podobný obsah. Je vidět kolik práce muselo být vynaloženo na něco tak kvalitního ❤
@pbla4024
@pbla4024 10 күн бұрын
Terence Tao měl v době natáčení videa 41 let, nikoli něco mezi 20 a 30.
@EliskaSlana
@EliskaSlana 10 күн бұрын
Marku prosím, jsme studentky osmiletého gymnázia v Orlové a řešíme jeden matematický problém se kterým si nevíme rady. Kolik je (2n)!/n! ? Prosím Marku, my už na to nemáme. Jsi jediný kdo nám může pomoci. Pavla a Eliška
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 10 күн бұрын
Ahoj Pavlo a Eliško, to záleží na tom, kolik je n. Předpokládám, že potřebujete nějaký způsob jak ten výraz upravit. Obávám se, že to už moc nepůjde. Když se zamyslíte nad tím, co ten výraz znamená, tak tohle je podle mě nejúspornější způsob jak ho zapsat. Mohly byste to samozřejmě rozepsat a zkrátit. Dostaly byste toto: 2n*(2n-1)*(2n-2)*.....*(n+1) Ale nevim jestli je to lepší než ten původní tvar.
@xd_metrix
@xd_metrix 10 күн бұрын
Zamysli se nad tím co to znamená, např když by bylo n=10, tak by tvůj výraz vypadal jako (20!)/10!, když si to rozepíšeš tak to bude 20*19*18*17*16*15*14*13*12*11. Tvůj zápis (2n)!/n! je kompaktní forma práve těch 2n*(2n-1)*(2n-2)*.....*(n+1) co Marek psal, stejně jako (a+b)² je kompaktní forma a²+2ab+b².
@lubomazan319
@lubomazan319 7 күн бұрын
Existuje este Stirlingov vzorec, pomocou ktoreho sa da faktorial pre velke n nahradit inymi funkciami. Ale to uz je skor vysokoskolska matematika ako stredoskolska.
@EliskaSlana
@EliskaSlana 10 күн бұрын
Marku prosím, jsme studentky osmiletého gymnázia v Orlové a řešíme jeden matematický problém se kterým si nevíme rady. Kolik je (2n)!/n! ? Prosím Marku, my už na to nemáme. Jsi jediný kdo nám může pomoci. Pavla a Eliška
@MynecraftCZ
@MynecraftCZ 10 күн бұрын
Tohle moc nesouvisí s AI, doufal jsem, že tam bude alespoň reinforcement learning. Ale rozhodně je to krásná ukázka toho, jak se dá i středoškolská matematika využít, a že to není jen pro počítání nesmyslných slovních úloh.
@vojtechproschl
@vojtechproschl 10 күн бұрын
Ahoj, myšlenky, které jsme ve videu vysvětlovali, jsou základy oboru umělé inteligence jako takového. Umělá inteligence je obor, ve kterém se snažíme navrhovat algoritmy, které se v nějakém smyslu chovají optimálně (většinou na základě performance measure funkce). Tohle se formalizuje pomocí agentního modelu, který jsme popsali. Agentní program se dá navrhnout mnoha způsoby, které bychom mohli zjednodušeně klasifikovat do dvou kategorií. První jsou přístupy založené na strojovém učení (ML), kde používáš data k vygenerování programu. Tady spadá tebou zmiňovaný reinforcement learning. Druhá kategorie jsou „klasické metody“, kde používáme různé vyhledávací algoritmy, matematickou logiku, pravděpodobnostní uvažování atd. To, jestli pro navrhnutí svého programu použiješ ML, nebo nějakou klasickou metodu, je pro label „AI“ irelevantní. Jde tam čistě o to, aby plnil svůj úkol podle specifikovaných kritérií. Poslední dobou je ML hodně populární a mnoho lidí si myslí, že AI = ML. Ve skutečnosti je ale ML jen jedním z možných přístupů, jak řešit problémy pomocí AI. Našim cílem pro tohle video bylo lidem ukázat trošku širší pohled. Mimochodem, jedním z převratných momentů v AI bylo, když Deep Blue porazil Kasparova v šachách. Jejich algoritmus vycházel z klasických metod, a předpokládám, že nikdo nezpochybňuje, že to patří do oboru AI. :)
@MynecraftCZ
@MynecraftCZ 10 күн бұрын
@@vojtechproschl Já se zabývám výzkumem optimalizačních algoritmů, konkrétně řešení různých variant TSP a "AI" tomu rozhodně neříkáme. Podle toho co píšeš, neměla by i obyčejná kalkulačka používat AI, protože obsahuje nějakou chytrou metodu jak spočítat sinus? Ale ať je to jakkoliv, slovo AI bych třeba v názvu tohoto videa nepoužil, právě proto, že si pod tím většina lidí představí něco jiného.
@vojtechproschl
@vojtechproschl 10 күн бұрын
@@MynecraftCZ Tak abych byl konkrétnější, vycházíme z definice AI která používá přístup racionálního agenta (jak je třeba v knize Artificial Intelligence: A Modern Approach). Racionální agent, je agent, který optimalizuje očekávanou hodnotu performance measure funkce. Cílem umělé inteligence je pak navrhnout racionálního agenta, nebo se mu alespoň přiblížit. V modelu úmyslně nemáme žádný nedeterminismus, abychom nemuseli zacházet do detailů. Cílem videa nebylo ukázat na graph search a tvrdit, že je to “AI algoritmus", ale spíše ukázat ten postup, jak různá kombinace myšlenek může vést k agentovi, který se chová ve smyslu PM “docela” inteligentně.
@clorky420
@clorky420 4 күн бұрын
@@MynecraftCZ RL tady míchat do osvětového videa pro laiky nemá smysl, to je úplně jiný level, tady se to řeší analyticky a jde o jednoduché prohledávání statického stavového prostoru. RL je tady jak kanón na vrabce.
@FrankWildOfficial
@FrankWildOfficial 11 күн бұрын
Skvělý ⭐️
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 10 күн бұрын
Děkujeme :-)
@ondrazposukie
@ondrazposukie 9 күн бұрын
ahoj Franku tak co bude roboAinka? 😀
@Honnyd
@Honnyd 11 күн бұрын
Tento muž mi zachránil víc známek z matematiky než jsem schopnej napočítat. Děkuji moc za skvěle pochopitelné vysvětlení :D
@MrMicpos
@MrMicpos 11 күн бұрын
perfektní...
@bulharek
@bulharek 11 күн бұрын
To byla nádherná práce kluci! Jak píše Marek níže, kdyby se Vojtovi chtělo, bylo by třeba zajímavé udělat video o tom, jak si robot mapuje konkrétní místnost a jak si tam "vytvoří" mřížku, po které se bude pohybovat. Ještě jednou paráda, super video!
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 11 күн бұрын
Děkujeme :-)
@romanemul1
@romanemul1 11 күн бұрын
Konecne ze s tim nekdo zacal.
@kimi5213
@kimi5213 11 күн бұрын
Líbí se mi budoucnost, kde Marek se stane českým Numberphilem, či 3Blue1Brown. Skvělé video pánové! ❤
@SpringesS_CZ
@SpringesS_CZ 11 күн бұрын
Když vydal video, vzpomněl jsem si, jak mi pomohl s přijímačkama ❤
@jakubfrei3757
@jakubfrei3757 11 күн бұрын
:O velmi nečekané a vzrušující, bude vice podobných videí? Děkuji.
@marekvalasek7251
@marekvalasek7251 11 күн бұрын
To bude záležet na Vojtovi, kterej na tom nechal stovky hodin práce. Já bych byl rozhodně pro :-)