FV ohřev bojleru (Siton)

[@josefverner9653]

O něčem podobném delší dobu uvažuji, trochu mě zklamal Amperak s jeho kamarády kteří sice nastínili verzi regulace i pouze v DC režimu, ale dotáhnout návod do finále se jim nechce a vymlouvaj se na bezpečnost . Co říkáš na Bel verzi? Mě tam tedy přijde výhodná jen cena, ale nevýhoda že tam chybí display a člověk pořádně neví co se tam děje. Asi počkám na tvoji verzi a koupím od tebe třeba jen v rozsypu stavebnici když budeš dělat 👍

[@sakulraider]

O Belu vím, právě ten kamarád si pořídil stavebnici, ale z mého pohledu je to uzavřená konstrukce (nevím zda jsou k tomu zdrojáky a dokumentace), takže to není pro mě. Navíc veškeré nastavení se tam musí poslepu naklikat, takže nic moc. Proto mne zaujala tato konstrukce a to pak hlavně ten Siton210, který je precizně zpracovaný a zdokumentovaný a lze ho libovolně vylepšovat a tak dále rozšiřovat jeho komunitu. Webová vizualizace také zásadně zvedá funkčnost, takže asi nemá cenu hledat cokoli jiného, jen doplnit požadované funkce. Jinak Ampéráka chápu, že se mu nechce zveřejňovat nějaké super jednoduché zapojení a to právě kvůli té bezpečnosti. Bohužel je strašně moc lidí, kteří by si to pak dokázali spáchat bez ohledu na to, že o tom vůbec nic nevědí a tím pádem nechápou rizika, které to sebou nese. A přesně tito lidé by pak brojili, že je to na netu a že to teda mělo fungovat a mělo být bezpečné. Bohužel lidská blbost je nekonečná a tak není dobré ji pokoušet.

[@josefverner9653]

@@sakulraider U tebe je vše do detailů dané, i 3d tiskárna může zapálit barák a když Amperák na začátku a na konci zdůrazní že nepřebírá zodpovědnost za nikoho kdo si to zapojí špatně tak i ve světě hloupostí je krytý ne? Navíc srovnej jeho "drátařinu" a to co děláš ty 😁 Myslím že Amperák porušuje vše co se dá sám a možná proto se bojí že když to zapojí amatér tak jistě vyhoří😁 Nic proti Amperakovi nemám jen konstatuji co vidím jak asi né úplný zelenáč, ale jsem papírově jen obráběč kovů, SOMI-frézař a rekvalivikovan na automechanika 😁 Nic s elektřinou, i přesto mám vlastní CNC-frezku a z velké části i díky tobě 3d tiskárnu sic jsem si na ni dělal odlišné koncáky (optické) a vlastní mechaniku.

[@ludaklocak]

@@sakulraider Dobrý den, čekám na stavebnici střídače už hodně dlouho, měl bych zájem pokud je to ještě možné o Vámi nabízenou stavebnici. Můžeme se nějak v sz dohodnout?

[@sakulraider]

@@ludaklocak Zdravím, napište na mail jak je uvedeno v popisku videa a můžeme se dohodnout.

[@eldacz]

Někde mezi posledníma videama Ampérák zmiňuje nějakej čínskej měřící modul s displejem vhodnej třeba pro BEL a podobné střídače včetně konektivity na mobil s appkou.

[@pavelbohm7479]

Zdravím Lukáši. Včera jsem dokončil desku na Siton 210. Taky doporučuji. Autor vše dobře popsal na svém webu. Naprogramování Arduina bez problémů, s displayem funguje OK. Tvůj postup se zátěží použiji k celkovému odzkoušení. Koukal jsem i po jiných měničích, BEL, Oplocký, vyhrál Siton 210, protože je hodně dobře udělaný a má super podporu. Jeden měnič mě vyšel na 3600 Kč. Teď vyhlížím nějaké levnější panely, stačily by mi nějaké starší, občas se nějaké objeví v inzerátech. Mám tě v odběrech a pravidelně tě sleduji. Díky za příspěvek. Ať se daří.

[@JaneKLX]

Řeším také fve, kde jsem v sočasné fázi na 9600 Wp, regulátory a invertory epever, lifepo4 aku 2P16S 135 Ah a bojler napájím z invertoru... uvažuji o dalším okruhu samostatné fve pro bojler a další odporovou zátěž hlavně z důvodu lepšího vytěžení potenciálu panelů při špatném počasí a také proto, že tyto typy regulátorů vychází finančně výrazně lépe než cokoliv jiného. Siton má ale limit vstupního proudu 10A. Panely, které mám, mají Imp 12.6A. takže z těchto regulátiorů pro ohřev vody mohu použít jen Bel, který má vstup 16A. Přijde mi 10A u Sitonu jako zbytečně limitující nedostatek, protože v současnosti nejvíce dostupné panely tuto hodnotu převyšují. Píšu jako naprostý laik, tak to porsím tak berte.

[@jozefmitosinka7611]

vidim ze mate bohate skusenosti z fotovoltaikov, fotovoltaicku elektraren chcem vybudovat cca 120 metrov od baraku, panely + menic, baterie a ostatnu elektroniku ako je to z funkcnostou systemu ked budem posielat silovu energiu 230V alebo 400V. dakujem pekne za odpoved

[@Maxik_Bartos]

Pane Kořínek vážím si prace co děláte a toho jak dokážete poradit. Kdyz jsem v minulosti od vas kupoval tiskárnu Rebel tak jste mi vse vysvětlil čehož si vážím a děkuji. A ted bych se chtěl zeptat na váš odborný názor. Je nejaky jiny MPPT regulátor jako adekvátní nebo i lepší náhrada za Siton 210 ?? Uz se v různých diskuzích a videiich ztrácím. Na to abych postavil ostrovní systém pro dum nemám místo ani peníze,ale uvital bych system na ohřívání vody v bojleru. Prošel jsem hodně videii a precetl dost diskusí,ale vzdy se zvrátí debaty na Siton 210. Je nejaky MPPT regulátor na 160 litrů bojler Dražice? Chtel bych zacit regulatorem a od nej pak koupit potřebné počty panelu atd. Mel by jste nejakou variantu jako navrh ?? Děkuji Honza

[@sakulraider]

Zdravím, já mohu doporučit ECO Solar Boost MPPT 3000, na který jsem dělal krátké video. Osobně ho neprovozuji, ale s majitelem jsem v kontaktu a jak se zdá vše funguje perfektně. Chystám i nějaké video přímo z místa instalace. Je sice pravda, že jeho cena je poměrně vysoká a určitě se dají pořídit i levnější varianty, ale mě přišel jako nejlepší z komerčně prodávaných zařízení. Jinak co se týká Sitonu, tak jsem dostal nějaké typy na jeho úpravu, která by měla vést k lepší stabilitě, takže i to se chystám otestovat a pak případně dám nějaký report.

[@Maxik_Bartos]

@@sakulraider děkuji za odpověď. To bych uvítal a myslím si ,že nejen já video z místa instalace Solar Boost 3000. Děkuji za váš názor. Mrknu na to a hodily by se i reference majitele pokud vás sleduje.

[@tiborchren]

Zdravím, super videa máte, 3D tiskárny, frézky a solární systém. Pozoruji, že téměř všichni, co si staví solární elektrárny sami, tak nakonec dřív nebo později skončí u toho, že nejméně jedno Victron zařízení si pořídí a většinou začínají s tímto monitorem baterie. Pak velká většina z nich buď částečně, nebo i úplně přejdou na Victron, až zjistí výhody i navzdory vyšším prvotním nákladům, ale to už je na každém… Ale hlavně jsem chtěl připomenout, že provoz solární LiFePO4 baterie bez BMS je chyba. Každý prodejce LiFePO4 článků to uvádí u každého článku, co má v prodeji. BMS a LiFePO4 články jsou jedno zařízení. BMS se stará o baterku a chrání ji s mnoha ochrannými funkcemi. Ochrany BMS mají nastoupit, když selže MPPT nebo jiné zařízení. BMS musí být nastaveno tak, aby korespondovalo s nastavěním MPPT a DC/AC invertorem. BMS udržuje všechny články s minimálním rozdílem. Bez toho nedostanete plnou možnou kapacitu z celkové baterky a nejste ji schopen nabit do plné možné kapacity. Nabíjení baterky Vám vypne, když jeden z článků dostanete na cca 3,5V a vybíjení baterky Vám vypne, když jeden z článků dosáhne cca 2,5V, v závislosti na Vašem konkrétním nastavění. Když máte články rozházené mezi sebou, tak z baterky neždímete plnou možnou kapacitu ani při nabíjení ani při vybíjení. Aktivní balancér má být jenom doplněk, na top-balancování baterky tak cca 2 až 3 krát za rok na cca 10-15 hodin, jednu noc, a to při plně nabité baterce kolem 3,6V na jeden LiFePO4 článek, kde pak už jsou vidět rozdíly. Používání aktivního balanceru dlouhodobě Vám spíše rozdíly mezi články nakonec rozhodí a mezi články budou zbytečně velké rozdíly. Když si nastudujete nabíjecí a vybíjecí křivky LiFePO4 článků zjistíte, že mezi cca 3V a 3,5V v podstatě nezjistíte jak máte který článek nabitý. Proto se dělá top-balancing u nabitých článků u 3,6V, protože jen tam je vidět rozdíl. Po prvotním top-balancingu, když jste si baterku stavěl, pak právě BMS hlídá, aby se rozdíl mezi články moc nezvyšoval. Ale po nějakém čase to i tak nezvládne už a pak třeba aktivně do toho zasáhnout balancérem u plně nabité baterky u těch 3,6V, ale jen na nějaký omezený čas a pak si to zas převezme BMS. Zas na druhé straně křivky u 2,5V není dobré tyto články nechávat, proto se to dělá u cca 3,6V na každý článek LiFePO4. Proto provoz LiFePO4 článků se pohybuje na té ploché bezpečné části křivky, kde z velikosti V nezjistíte aktuální stav W vaší baterie a ty strmé počáteční a koncové části křivky přinesou jen malé množství W při vysokém stresování LiFePO4 článků. Používání aktívního balancéru v ploché části křivky nedává žádný smysl a spíše Vám rozhazuje rozdíly mezi články. Ano, nějak Vám to funguje, ale vůbec netušíte, co se Vám děje uvnitř baterky, a to je chyba. S BMS můžete jednotlivé články kdykoliv přes Bluetooth zkontrolovat. Doporučoval bych Vám baterku rozebrat a znovu zapojit už kompletně s BMS: nabit každý článek na 3,6V, udělat společný top-balanc všech LiFePO4 článků a zapojit BMS a aktívní balancér používat, jak se má, jen raz za čas na do-vybalancování LiFePO4 článků. Když už máte BMS koupené, tak proč ho nepoužívat? Seplos BMSky mají nějaké své muchy, závisí který typ a kus právě máte. Ale vždy lepší, než nemít baterku pod kontrolou bez BMS … Toto je také krátké shrnutí, je mnoho pokusů i na KZbin o tomto, kde velký zahraniční stavitelé Diy domácích solárních elektráren, kde mají 44-60kW baterky = 3 až 4 x baterky jak máte vy paralelně a každý s jiným BMS ... (jeden si jich stavěl 16x14kW a právě se Seplos BMSkami) si toto všechno ve velkém staví a testují a pak na základě toho svoje elektrárny vylepšují a kde se toto všechno dá ověřit, ale jsou to stovky videí, kým se dospěje k tomu, že jak to celé funguje a jak to má být celé postaveno. Já zatím nemám svoji solární elektrárnu, šetřím na ni, ale hlavně nejprve sbírám informace a učím se o nich kde se jen dá. Toto je jen moje rada pro Vás, moc lidí v ČR není, co sdílejí svoje zkušenosti ze solárními elektrárnami a za to Vám moc děkuji. Když byste tyto věci upravovali do podoby, jak mají být, tak by bylo s toho moc dobré video nebo i více videí, pro náš všechny. Děkuji. Ospravedlňuji se za délku komentáře.

[@sakulraider]

Rozhodně děkuji za komentář. Seplos BMS se chystám namontovat, jen je potřeba to trochu připravit. Udělat nějaký panel a tak. Nejsem moc příznivec na drátech visících desek PCB, které se mohou kdekoli dotknout. Takže jak to trochu poladím bude i další video. Momentálně se připravuje video jak jsem dnes montoval SmartShunt.

[@tiborchren]

@@sakulraider Rádo se stalo, nejlepší kanál na DIY soláry je Andy z Off-Grid Garage. Dělá mnoho testů, vysvětluje, doporučuje a co je zlé nebo nefunkční to taky poví a ukáže. Najdete u něho Seplos BMS, Victron nastavení i Shunta, mnoho balancerů testoval a např. u Neey Smart Active Battery Balancer 4th Genertion na stejné baterce jak máte vy, to testoval od 3,4V víš jenom, jenom kde to dává smysl. Dále bych doporučil jeho playlist Battery Tests, kde toho se dá mnoho pochopit, jak LiFePo4 funguje a co vyžaduje a všechny jeho výsledky jsou volně stažitelné s programem na jeho stránce na naši analýzu. Kanály, kde se toho dá mnoho naučit a pochopit, hlavně Victron: hlavně EXPLORIST life - DIY Campers, pak Ross Lukeman, Schatten PV, Shadow PV Další dobré DIY soláry a testy: DIY Solar Power with Will Prowse, DavidPoz, LithiumSolar, Off Grid Basement, Brad Cagle, AveRage Joe, Ray Builds Cool Stuff - Seplos BMS a mnoho dalších kanálů… Brad Cagle a thetargetmaster: mají super jednoduchý Solar Tracker, mají to tam krásně vysvětleno, chytá sám slunce jako slunečnice, žádné baterie, žádné programování, žádné arduino, self-solar-powered, jednoosý tracker +20-30%, douosý +30-40% solární energie dá v závislosti na místních podmínkách a výkonu panelů. Je hodně mnoho zajímavých věcí kolem stavby DIY solárních systémů.

[@tiborchren]

Zdravím, podařilo se mi najít pro Vás testy aktivních balancérů, přesně o čem jsem psal v prvním příspěvku. První video hezky ukazuje, jak dva týdny vkuse zapojené aktivní balancery místo vybalancování LiFePO4 článků rozbalancují články mezi sebou z porovnání se střední baterii s JK BMS (černé pozadí aplikace BMS), kde LiFePO4 články jsou hezky vybalancované bez aktivního balanceru. Nutno poznamenat, že dvě krajní BMS mají zabudované v sobě jenom pasivní balancery a střední (černé pozadí aplikace BMS) má v sobě zabudovaný malý aktivní balancér. Ale tyto integrované balancéry jsou nastaveny tak, že začnou balancovat až když se dostanou články na 3,455V nebo 3,5V. Rychlé změny se místy nedají stíhat sledovat, ale pán Andy to stíha všechno komentovat 😊. Druhé video ukazuje stejný test, ale bez připojených aktivních balancerů na všech třech baterkách po top-balancingu po rozhození baterek aktivními balancéry po prvním testu z prvního videa. Je hezky vidět, že všechny tři baterky jsou krásně vybalancovány a nejsou rozhozeny. Na konci videa ukazuje správné použití aktivního balanceru na krátký čas jako pomoc-údržbu při vybalancovaní všech LiFePO4 článků u 100% nabité baterky. Taky v druhém videu ukazuje, že Heltec aktivní balancer, co vypadá, jak ten Váš má zapínací a vypínací tlačítko, ale je skované a na jeho odkrytí je potřeba odpájet opatrně jeho zátku. Pak se dá použit relé na spínání, aby se zapínání/vypínání aktivního balanceru bylo automatické a dělalo svoji práci samo. Škoda že nemáte o něco dražší Victron BVM-712 Smart Shunt s monitorem a v monitoru je spínací programovatelné relé, které by se dalo využit: když baterka dosáhne 100% zapni na nějakou dobu aktivní balancer - nevím jaké jsou tam možnosti programování, ale to by se vybádalo… Možno Seplos BMS bude mít v sobě taky nějaké zabudované spínací programovatelné relé, netuším… Jinak, když neni možnost automatického spínání, tak ostavá jen ručné zapínání/vypínání aktivného balanceru, jenom v případě když je potřeba. Třetí video taky na toto téma: BMS se dají napojit na Victron Venus OS, možná taky na Solar Asistant, do Kinga netuším, spíše ne, ale má to nějaký přínos okrem monitoringu? Ochrany BMS mají být něco jako ruční emergenci brzda a ta má začat fungovat, když selžou bezpečnostní ochrany v Kingovi, v ideálním případě BMS ochrany nikdy nenastanou v reálném provozu, ale je dobré je znát, otestovat a mít je správně nastaveny. 1. video: kzbin.info/www/bejne/gZ2pmpmqnM2anqs 2. video kzbin.info/www/bejne/jaSToZlsmNOjeLM 3. video kzbin.info/www/bejne/pWGufHt7pJKKa68

[@sakulraider]

@@tiborchren Díky mrknu na to. Jinak ten můj balancér má možnost zapnutí nebo vypnutí a stejně tak pro mne není žádný problém na základě dat ze SmartShuntu spínat libovolný počet výstupů. Nemá sice přímo relé jako ty o něco dražší varianty, ale má výstup dat, která já dokážu přijmout v mé aplikaci zpracovat a dále s nimi naložit. Takže tato myšlenka zapínat balancér, když bude baterie nabitá není špatný nápad a přes dlouhé zimní večery se na to můžu podívat a přidat tuto funkci do mého vytěžovače, který bude data ze Shuntu používat. To je mimochodem další důvod jeho pořízení. Jinak za celou dobu provozu baterie s aktivním balancérem (zhruba 3 měsíce) se žádný článek nerozhodil a zatím jsou všechny OK (totožné). Naposledy kontrolováno včera.

[@tiborchren]

@@sakulraider Tak to je skvělé, že to máte vybalancované. Byla tato kontrola dělaná v ploché části LiFePO4 křivky, kde se to v podstatě měřením nedá zjistit, nebo u 100% nabité baterce, v horní části LiFePO4 křivky, kde každý článek je nad 3,5V až ke 3,6V?

[@djhp7663]

Zdravim, prosim vas, aky velky chladic k tomu treba ? Dalo by sa napisat rozmery chladica, aj rozmery tej skrinky :) dakujem

[@sakulraider]

Krabice je: Instalační krabička B240, 240x190x90mm. Chladič se volí dle použitých tranzistorů a podrobnější informace lze dohledat na webu autora, viz popisek videa.

[@Maxik_Bartos]

Délka videa nevadí. Jsou to zajímavé informace. Jen mě překvapilo,že Siton musí mít na svoji funkci trafo aby se zařízení rozběhlo. Leda ,že to má jen tato starší verze Sitonu a ten Siton 210 už externí napájení nemá???

[@sakulraider]

Ne externi napajeni maji vsechny sitony. Nicmene nekteri konstrukteri si tam davaji zdroj, aby mohl byt napajen ze solaru.

[@Maxik_Bartos]

@@sakulraider děkuji za upřesnění.

[@janjakubik188]

Zdravím mám fotovoltajiku a mám problém .Potřeboval bych poradit .POřád to padá do chyby a rosvíti se červená kontrolka na střídač i.Pořád k nám jezdí a něco vymění .A pořád to ráno musím nahazovat.. Ale záhada je tá že to padne v noci .Nikdy přes den .Přes den to běží normálně a v noci padne do chyby .Už je tam nastavené i herce je tam 50,3 hrz a pořád padá a pořád to padá ..Nevíte co by tam mohlo bít ????poradit .Děkuji.

[@sakulraider]

Bohužel na základě uvedených informací nelze vůbec nic vyvozovat neb je tam strašně málo informací. Napište více info o Vaší FVE do diskuse (odkaz pod videem) a tam se můžeme pokusit tomu přijít na kloub.

[@cijomlcijomlovic4974]

Ahoj ja bych tu desku s tema soucastkama rad od tebe koupil jestli jeste je

[@sakulraider]

Mohu nabídnout celej ten střídač co je ve videu. Napiš mi na mail [e-mail] a dohodneme se.

[@deniswolf1213]

O tu tvoju verziu so sietou by som mal potom tiez zaujem 👍

[@pepo543]

ten plosak by nebol vo formate ZIP???

[@sakulraider]

Zip je archivační program a soubor s touto příponou je jen archiv jiných souborů jako například BRD který je dostupný na uvedené adrese.

[@pepo543]

@@sakulraider keď sa nemýlim tak JLCpcb asi používa formát ZIP,mal by som záujem dať si pyrobiť ten plošak tak preto sa pytam.

[@sakulraider]

@@pepo543 Pro zadání výroby PCB potřebuješ soubory gerber, které musíš vyexportovat z původního projektu, který je navržen v Eagle. Pokud chceš napiš mi na mail a já ti ty soubory pošlu. Případně tu mám celou stavebnici včetně PCB viz video.

[@pepo543]

@@sakulraider to video som pozeral viac krát,velmi ma to inšpirovalo dobrá práca 👍🏻👍🏻👍🏻tie súbory by mi velmi pomohli,Ďakujem

[@pepo543]

@@sakulraider viem že sa da kupiť aj celý poskladaný siton,ale to už by ma nebavilo keby to bolo v kope 🙂

[@jozefmitosinka7611]

zdravim, aka je maximalna dlzka el.vedenia medzi Sitonom a bojlerom z hladiska bezpecnej prevadzky striedaca, dakujem

[@sakulraider]

Původní zdroj říká co nejkratší. Měnič by měl být ideálně poblíž bojleru.

[@eldacz]

Určitě bych o tu tvou konstrukci měl zájem až to spácháš, už dlouho bádám jak řešit automatický přepínání na ČEZ když nesvítí slunce.

[@sakulraider]

OK. Tak přes ty dlouhé zimní večery se na to kouknu a něco snad vypotím.