Nádherné video, nostalgia, spomienky. Klobúk dole pred otcom. Ja by som sa teda na takú štreku nevydal ani teraz moderným autom a nie ešte vtedy. Toho dobrodruha treba mať skrátka v krvi. Vďaka za video, rád si pozriem tento štýl a zaspomínam na takéto časy, neskutočné retro.
@Giror-Xrist-775 ай бұрын
Mám rád Vaše videa, ale ta retro jsou nejlepší. Musel jste mít šťastné dětství.
@_batman_CZ5 ай бұрын
Děkuji vám. Tehdy jsem neměl pocit, že jsem neměl. S odstupem některé věci vidí člověk jinak (v jiném kontextu), ale stěžovat si na tu dobu nemohu...
@Giror-Xrist-775 ай бұрын
@@_batman_CZ Jsme zhruba stejného věku. Tehdy jako děti a výrostci jsme prostě žili přítomností a měli jsme radost z každé maličkosti a z každého nevšedního zážitku. A nepříjemné věci a povinnosti jsme brali jako nutnost, která se prostě musí udělat, aniž bychom se z toho psychicky hroutili.
@SabooCz5 ай бұрын
Děkuji. Tento typ videí mám moc rád. Jsme podobně staří, moc si toho nepamatuju a toto mě vrací.👍 A je teda otázka jak to tam vypadá dneska po posledních dvou letech.... - ale to je jinej příběh
@petrpetulik5 ай бұрын
Paráda 🥰 retro videjko 🥰 budu se těšit na další 🤩
@stachos65615 ай бұрын
Super video. Ty retra jsou boží. Díky Pavle 😊
@Cernozraky.5 ай бұрын
Hezké nostalgické video, opravdový stroj času a nechci si ani představit kolik hodin práce zatím je.😁👏
@_batman_CZ5 ай бұрын
Díky, člověk vážně jen mrzí, že to neudělal před lety s tátou.
@jedeme20075 ай бұрын
Díky za video, kdybyste měl další zážitky z dob minulých, klidně je zpracujte do dalšího videa
@RadaROnlyOne5 ай бұрын
Děkuji za velice příjemné video, které na mě dýchlo tou správnou retro atmosférou. Ta vzdálenost cesty na Jaltu je šílená. Já jsem s rodiči za socíku jezdil každoročně "jenom" k Balatonu (ale vzpomínky na to mám krásné) a pamatuju si, že mi jako děcku ta cesta připadala šíleně dlouhá. Přitom - z dnešního pohledu - je to k Balatonu jen nějakých 350 km :) Vyjížděli jsme někdy ve tři ráno, cestou byla povinná zastávky na tržišti v Gyoru (kde mi rodiče kupovali rifle) a někdy v pozdně odpoledních hodinách jsme přijeli do kempu u Balatonu.
@knizkyznameinezname9385 ай бұрын
ti voe Wartasem na Jaltu respekt muj zazitek 1984 akodou 105s cca 3 dny v peti lidech do Splitu uff ale zivotni zazitky melo to prichut dobrodruzstvi 👍👍
@_batman_CZ5 ай бұрын
Copak 105, měl jsem dvě, kopec vzpomínek. V zimně "půl hodiny zahřívat" a v letě stačil kopeček a vařil jsem pro změnu vodu. Ale jasný, byly to zážitky (pravda, tyhle mi nechybí ;)
@vosanajazyku13205 ай бұрын
Proč někdo, komu je evidentně kolem padesáti, píše stylem jako osmileté dítě?
@vosanajazyku13205 ай бұрын
Pane učiteli, Vy jste prostě dojímací typ. Ze všech Vašich " retro " videí je cítit, jak s láskou vzpomínáte na svoje dětství, přestože ta doba byla vlastně ve všech ohledech příšerná. Jen kolik překážek tehdy člověk musel překonat, aby se dostal do pitomého, zaostalého, Sovětského svazu. A Jalta přitom patřila k tomu modernějšímu v té době, protože se tam jezdili rekreovat pohlaváři z Moskvy a v tomto směru soudruzi nikdy rovnostářstvím netrpěli. Video je zajímavé i z toho důvodu, že většina míst se za uplynulých 40 let v podstatě nezměnila, nebo jen minimálně, což ukazuje jak vyspělá a moderní společnost Rusko je.
@00cerberus15 ай бұрын
Ja som bol s bratmi a rodicmi v chorvatsku na ostrove Hvar tiez na wartburgu 353 sedan kaki farby, taakze sme sli piati vo wartburgu v budapesti sme trochu zabludili este vtedy nebol obchvat. Pamatam si ze cestou domov ma uz tak zadok bolel od sedenia v aute
@petrida34255 ай бұрын
Zajímavé, jak se dovedou zájmy lidí křížit. Sem k Vám jako už trochu starší chodím primárně se něco přiučit co se počítačů týká. A nakonec se jdu podívat i na video, na které bych se jinak podívat nešel, nebýt náhledovky. Ano, příčinou je právě to auto, ten "warťas". Potěšilo mne, že ten tu cestu zvládl se ctí a projevil se prostě tak, jak já to auto znám - jako naprosto spolehlivé, pohodlné. Zkoušel jsem hledat nějaké detaily, abych mohl určit rok výroby, protože by mne zajímalo, s jak starým (v té době) autem jste to absolvovali, ale nejsem schopný to určit, je tam moc věcí, které spolu dohromady na určitý rok výroby nehrají. Což ale bylo, vzhledem k vzájemné zaměnitelnosti většiny dílů jednotlivých verzí (dnes by se řeklo faceliftů) od počátku výroby do konce výroby dvoutaktů normální, u Wartburgů tak jako u všech vozidel vyráběných v NDR, byla unifikace dílů téměř dokonalá. V současnosti se tedy pohybuji mezi roky cca 1971 po 1980, nehraje mi tam hlavně (na první pohled) postavení zadních zástěrek (jsou šikmo - starší provedení - místo kolmo - novější provedení - k podélné ose auta), což byla věc která se kutilsky neměnila, pokud se nedělala zásadní výměna karosářských dílů např. po velké nehodě a plexi zadních lamp, protože to na foto je taky to nejstarší provedení. Pokud byste měl nějaké další detailnější fotky či údaje o daním autě, nezlobil bych se. Čistě z důvodů, že to vaše auto bylo naložené jen tak hodně lehce, tak se nedivím, že tu trasu s přehledem zvládlo. My, co už jsme byli v době vaší dovolené několik let dospělí, pamatujeme, když s těmito auty naloženými tak, že je doslova tahali po zemi (4 - 5 lidí + výbava) a se zapřaženými karavany občané NDR brázdili východní Evropu a naše škodovky se na ně stejně kromě velkých kopců rychlostně nechytaly. Pak mne také zaujalo, kudy jste cestovali, protože to byl spíš poznávací zájezd než zájezd na jedno místo. Já cestovatel nejsem, ale rodiče byli v SSSR 2x, v roce 1985 dostal táta k 50. narozeninám od podniku, kde pracoval jako řadový dělník na stavbách, kompletní zájezd letecky do Baku pro něj a pro mamku a podruhé byli v Tbilisi (1986), ale tam podrobnosti nevím. Z prvního výletu toho vím dost, přivezli mraky fotek a historek. Např. když mi sháněli po Moskvě nabíječku pro auto (ze SSSR se sem hodně individuálně vozila různá elektronika a nářadí, které tam bylo za hubičku a hlavně byly typy, které u nás neexistovaly), tak sjezdili taxíkem polovinu Moskvy ( nabíječka nejlevnější u nás stála 710 kčs, z SSSR lépe vybavená a bytelnější vyšla na našich 250 kčs. A fotky z Baku, kde se seznámili s nějakým řidičem cisterny na víno, takže tam ji dělal společnost on a jeho rodina, takže se dostali i k nim domů atd. Díky za tak trochu návrat do minulosti zase trochu jinak.
@_batman_CZ5 ай бұрын
Dobrý den, musel ho kupovat někdy 1979/80, protože on ta auta tehdy střídal po 4-5 letech (a v 84 kupoval škodovku). Určitě žádné plechy neměnil, on byl spíše bastlíř, takže přidělat si světla dopředu, dozadu, do kufru atd. To embéčko co zmiňuji, tak bylo kupované v 68 v Rakousku (ten rok to šlo), tak nevím, jestli to nebyla nějaká speciální verze. Do 105 si tehdy dával i nějaký průtokový měřič spotřeby. Samozřejmě vždy nějaké ty samolepky a ochranné gumové pruhy atd. Užíval si časté umývaní, kupoval všechnu tu kosmetiku - no chápete ho. Pamatuji si, jak jsme jednou v noci jeli warťasem (tedy u nás na Moravě) a kamínek od nějakého auta rozbil sklo. Tehdy komplet popraskalo v sekundě jako kouzlem, tuším tehdy říkal, že je ty auta nemají lepená. Byl kliďas, rukou v bundě udělal díru před sebou, kterou pak tedy koukal za jízdy ven. A častá vzpomínka jak vždycky zadělával ten kufr, nějaké tři díly sololitu nebo čeho. A na to samozřejmě vystřižený kobereček z jekoru. Pak ho prodal známému za 27 tisíc, to si pamatuji jak mu to u nás doma dával na stůl : )
@petrida34255 ай бұрын
@@_batman_CZ Dobrý den, děkuji za odpověď. Už v tom začínám mít více jasno, takže odhaduji rok výroby někde kolem roku 1970 - 75. Tomu by odpovídala i Vám uváděná prodejní cena, protože já jsem kupoval svého prvního sedana v roce 1984 na podzim, rok výroby 1969 a stál mně 15.000Kčs. A kombíky byly nejen v ceně, ale hlavně se obtížně sháněly bez ohledu na rok výroby, protože to byl český chalupářský sen - stěhovák. To samé platilo i pro LADA 2102 (žigulík kombík). Ta přídavná světla vpředu - originál NDR (existovaly i úplně stejné mlhovky do přídavných spoilerů vpředu). Pokud jste měli radio, tak pro Wartburgy typu 353 existovaly i speciální antény do A sloupku u řidiče, protože jak auto mělo kapotu a víko kufru přes blatníky, tak jiná anténa byla docela problém. Krytí kufru - lepší verze neměly kufr otevřený, ale měly takovou polici ze 2 ks - s dřevěným rámem a na tom tvarovaný lisovaný "koberec", v kterém byly vylisované police a prohlubně, celé se to ukládalo na takové hrazdičky po stranách v pod úrovní zadního skla. Nevím, jestli skla byla nebo nebyla lepená (nepamatuju si to) ale tak jako váš otec jsem dojížděl v 2004 cca 30km v dešti (takže sem si tu díru musel ještě zakrývat rukou, abych neseděl ve vodě) na výměnu, protože sem byl přes 100km od domova. Další by bylo na román, celkem jsem W 353 měl celkem 6, z toho 4 sedany a 2 kombíky. Z toho 2 sedany a 2 kombíky zůstaly doma, přesněji kombíky teď před měsícem šly do světa, protože je potřeba to vyvařit a kromě jiného na to nemám prostory. S těmi auty jsem odtahal neskutečné množství stavebního materiálu, různá stěhování ... Prostě náklaďák no. Potřebuju odvést 100 cihel? Narovnat do auta a jedem. Atd. Nikdy leštěnka, ale sjezdil sem s nima celou republiku křížem krážem mnohokrát. Díky za vaše vzpomínky - opět se mi potvrdilo to, co o těch autech tvrdím - jednoduchý nezničitelný auto, protože vyrazit na takovou cestu (celkem jste najeli víc než 5.000km) s tak starým autem a bez problémů se vrátit, to v té době vůbec nebylo běžné. P.S. jen pro zajímavost - po složení zadních sedadel vznikla zcela rovná plocha přes 2 dlouhá, 2 lidi se tam pohodlně vyspali). Díky. Budu Vás dál sledovat hry sice nehraju a cestovatel taky nejsem, ale ohledě pc nechci umřít úplně blbý, i když už skoro důchodce 😀
@erba63445 ай бұрын
Tak tam mimo papalášů přece nikoho nepustili. A když, tak museli být hodně dobře zapsaní-politicky a tak. Není liž pravda?! 🚶