Jiří Podolský: Vesmír - dávná inspirace umění a vědy (Galerie Kvalitář 12.12.2019)

Záznam mimořádné přednášky uvedené k otevření výstavy SPACE / art, design, architecture and science v prostoru galerie Kvalitář na Senovážném náměstí v Praze 12. 12. 2019 na téma:
Vesmír - dávná inspirace umění a vědy.
Vesmír je konstantou, mírou, základem všeho i věčnou otázkou. Údělem lidstva je hledat, tázat se po podstatě a zkoumat vše, co je kolem nás. Jeden z přístupů k otázce a hledání odpovědí nabízí královská disciplína velikánů - věda.
(zdroj citace: kvalitar.cz)
Přednáší:
Prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (Ústav teoretické fyziky MFF UK v Praze).
Další info:
kvalitar.cz/20...
/ lliontv
Abstrakt:
Umění a věda představují dvě nedílné součásti lidské kreativity, snahy reprezentovat, zachytit, popsat a pochopit svět, který obýváme. Právě tímto specifickým aspektem naší emoční invence a racionální inteligence se vydělujeme z živočišné říše, s níž jsme jinak geneticky i environmentálně spjatí. Kulturní sepětí umění a vědy lze dosledovat až k samým počátkům lidstva, jak o tom svědčí nálezy v jeskyni Bruniquel anebo nejstarší umělecká galerie světa v Chauvetově jeskyni.
Velmi významný vliv na vznik umění a vědy mělo vnímání „nebeského divadla“ nad našimi hlavami, pozorování vnějšího kosmu. Již nejstarší megalitické stavby západní Evropy dokládají výtečnou znalost vesmírných cyklů, reprezentovaných pravidelnými východy a západy Slunce a Měsíce. Snoubí se v nich pozoruhodná astronomická konstrukce s architektonickou monumentalitou, uměleckou působivostí a kultovním významem. Jak známo, astronomické úkazy inspirovaly také vznik kultovních staveb a uměleckých artefaktů velkých starověkých civilizací doby bronzové a železné. I v tomto případě nacházíme jednotu uměleckou, vědeckou a duchovní, nebeské objekty byly ztotožňovány s personifikovanými božstvy.
V antické době se rodí vědecké myšlení jako racionálně budovaná logická struktura poznání světa, paralelně dochází k nebývalému rozkvětu všech uměleckých forem, zejména architektury a sochařství. Také v tomto případě stojí v centru pozornosti tehdejší řecké společnosti astronomie. Úvahy o pralátkách, vakuu, atomizmu, vzniku a uspořádání kosmu tvoří osnovu klasické přírodní filozofie. Aristotelova syntéza tehdejších vědeckých poznatků nachází pak své vyvrcholení v matematicky dokonalém systému Ptolemaiovy astronomie.
Aristotelovsko-ptolemaiovská kosmologie přetrvá celý středověk. Po umělecké stránce je prezentována především nádhernými astroláby, nejhezčí z nich se nachází se v Praze a je kinematický. Orloj na Staroměstské radnici je opravdovým klenotem astronomie, hodinářské mechaniky a gotické architektury. Jeho vznik v roce 1410 je úzce spjat se vznikem Karlovy univerzity, nejstaršího vysokého učení v této části Evropy.
Je opravdu pozoruhodnou shodou náhod, že pád geocentrického pojetí kosmu v Aristotelově duchu, jak ho znázorňuje Pražský orloj, je zásadně urychlen přesně o dvě staletí později rovněž v Praze na téže univerzitě. Johannes Kepler zde v roce 1609 vydává své zásadní dílo Astronomia nova, ve kterém přichází se svými revolučními zákony pohybu planet. Vydedukoval je z vysoce přesných pozorování Tychona Brahe, s nímž se v Praze potkal. Tedy i v rudolfínské renesanční době, tolik přející svobodnému rozvoji umělecké tvorby a vědeckého bádání, sehrála astronomie klíčovou inspirační roli. Rodí se matematicky formulovaná fyzika a paralelně s tím i zcela nové formy uměleckého ztvárnění světa.
(zdroj: prof. Jiří Podolský)

[@theK594]

Já si u pana profesora především vážím nakažlivé pozitivity a nadšení. To, že podobný pocit krásy zažíváme jak u vědy, tak umění, historie, je překvapivě odlehčující. A i když to nebylo nijak zdůrazněno, je vidět, že kultura, jejíž součástí je věda a umění, je dědictvím nás všech, bez ohledu na národnosti nebo přesvědčení. Skrze umění a vědu se nejsnáze přecházejí odlišnosti a lze dosáhnout sblížení spolupráce na velkých cílech. Děkuji za hluboký zážitek.

[@iriskakubascikova9543]

Vynikající přednáška!!!Děkuji za rozšíření znalostí.

[@jaroslavfriedrich5508]

Děkuji. Vynikající přenáška. Měla by být povinná pro všechny včetně humanitních studentů.

[@JohnDoe-dy1pg]

Úžasné! Ostatne jako vzdy v podani pana profesora Podolského. Neodpustim si citovat sveho otce: "Ten ogar ma dar.. dar slova!" Vrele doporucuji uzasne prednasky v jeho podani, ktere probehly (/probihaji?) v cyklu 'Fyzika aneb dobrodruzstvi poznani', ktery je zde na Jů-trubce taktez cely 'povesen'. Já osobně smekám!

[@Lobotvor]

Pro mě dar! Děkuji. Perfektní.

[@jlajsner]

Je to borec.

[@petrbenatzky5018]

Jsem rád, že s panem profesorem máme shodný názor na elektromobily a energii pro budoucnost. Japonci už k tomu došli taky a namísto lithiových baterií soustředí pozornost na vodíkový pohon. Jinak opět úžasná přednáška!

[@sellenen1]

Úchvatné!

[@tomaspodlipny950]

Dobrý den, tato přednáška se mi zatím na Vašem kanále líbila úplně nejvíc. Plánujete ještě nějakou přednášku s panem Podolským?

[@jaroslavfriedrich5508]

Nechápu ( v dobrém ), proč se pan Podolský omlouvá za své "soukromé názory". Myslím tím to s tím uchováním energie do vodíku. ( zřejmě je to skutečně pravda ).

[@vr_proc4125]

Striktni rozdeleni faktu v prednasce a soukromych nazoru je dobre. Pan profesor tim umoznuje prednasce zachovat nadcasovost a platnost i v pripade, kdyz by se jeho osobni nazory ukazaly jako mylne. Zrovna v pripade vodiku muze byt toto palivo teoreticky vyborne, ale prakticky je to dost problematicky previt, ktery utece kazdym porem, vybuchuje a "spaliny" jsou velmi agresivni. Proto je tato cesta momentalne mimo technologicke a ekonomicke moznosti.

[@rostislavtobolka9529]

1:05´ nějaký šmodrchanec - srážky - silikátový kámen - kyselina sírová ??? jakžecože? budu se muset někam mrknout jak to bylo doopravdy

[@johnypsycho6880]

Vodík, alternatívne palivá nie elektrika, presne môj názor, klobúk dole, ďakujem!😉

[@mireknovak8343]

krásná přednáška. zaujalo mě to, jak francouzi vybudovali ten umělý skanzen těch jeskyní i ten skanzen na jižní moravě, vše v krásné přírodě. a tady je ten problém, že lidé kvůli poznání jsou si schopni zničit kout přírody, a napadá mě, že homo sapiens chápe mnohé, ale podle mě by se moudrý člověk vůči zemi takto chovat neměl. staré indické kultury, které reflektují božskou povahu vesmíru, již v té době věděly, kdy je slunce vůči zemi nejblíže, a tyto svátky oslavovali jako Makar Sankranti nebo Maghi v lednu, jako božstvo dárce života, slunce.

[@johnypsycho6880]

Ľudia, nenechajte sa klamať ,rozmýšľajte...😉

[@nemyslici9099]

Doporučuji p. Podolskému kriticky přečíst knihu: Hans-Joachim Zillmer, Evoluce- Podvod století, Knižní klub 2006. Vyvaroval by se zbytečných nesmyslů, kterým nerozumí. V současnosti je Darwinova teorie evoluce považována za nevědeckou, v důsledku Popperova tvrzení o "falzifikovatelnosti vědecké teorie".

[@rostislavtobolka9529]

nemyslici - omen nomen

[@johnypsycho6880]

Zdravim, napadlo ma len jedno, nech je to ako to je, ako to bolo, ale! Komu a čomu prospieva prítomnosť ľudí, ľudstva na tejto planéte? Podľa mňa ničomu a nikomu, okrem ľudí a ľudstva, určite nie tejto planéte, jedine, že by malo prítomnosť ľudského rodu na tejto planete vyšší význam, ako napríklad jeho prítomnosť a jeho vývoj a jeho rozšírenie do vesmírneho priestoru.... Inak si vôbec neviem vysvetliť prítomnosť ľudí a ľudstva na tejto planéte...Ďakujem.

[@PavolFilek]

By ma zaujímalo, či je takýto prof. prospešnejší pre societu, ako napr. šamam, ktorý odliečil uspešne 100-ky ľudí, čo sa dnes nedarí ani prof. medicíny, ktorí už majú cez 70 r.

[@johnypsycho6880]

Dolmeny sú písmo, pre tých, čo vidia zhora...😉