➡️➡️➡️ Máme velký cíl dosáhnout *do konce roku 100.000 odběratelů -- pomůžete nám* ? :-) Pokud se vám líbilo tohle nebo jiné naše video, *klikněte na tlačítko Odebírat* ! :-) Děkujeme ohromně! :-)
@DonnyDonnowitz233 жыл бұрын
Teda to čumim. Nečekal bych že bude umět Federer takhle plynně česky. 👍
@martinstranak11973 жыл бұрын
A jak mu to sluší, klukovi usměvavému ;-)
@SDPpaja3 жыл бұрын
😀😀😀
@zelenaostruzina7413 жыл бұрын
Čeština dobrá, až na ten alkohol. "pijeme alkoholu", "užíváme alkoholem"...
@josefbrzon3 жыл бұрын
Velice přínosná a příjemně podaná přednáška, děkuji :-) Spousta nových souvislostí, další dílky do nekonečné skládanky!
@Neurazitelny3 жыл бұрын
Moc rádo se stalo, milý Josefe! :-) My ohromně děkujeme za sledování a za skládání skládanky i přesto, že ji nelze dokončit! ;-) - Jarda :-)
@josefbrzon3 жыл бұрын
@@Neurazitelny Proč střípky zrcadla skládáme, když odrazu nedbáme? ;-)
@Tomny9773 жыл бұрын
@@josefbrzon Myslím si, že v tom hraje roli confirmation bias. Je kognitivně náročné příjímat a vyhodnocovat argumenty, které nejdou přímo po srsti našemu přesvědčení. Máme tendenci a oblibu rozdělovat svět binárně na dobře/špatně. Palec nahoru za váš poetický rým :) Ale co já vím, jsem pouze primát náchylný k závislostem jako každý savec.
@Chemysterium3 жыл бұрын
Perfektní a věcná přednáška! Virtuálně smekám před profesorem Miovským.
@martinxaver99773 жыл бұрын
Velmi objektivní a nezaujatý.
@martinajoerg3883 Жыл бұрын
Výborná přednáška.Děkuji pane Miovský😊
@iannew5263 жыл бұрын
At zije lidska inteligence ! Diky za prednasku !
@umlaut007 Жыл бұрын
Děkuji za přednášku
@marekparal Жыл бұрын
Silné! Díky!
@CharlieCanadianEagle3 жыл бұрын
Skvělá přednáška, úžasně podané souvisloti a "dosti čerstvý vítr"! Děkuji velmi
@jirimlejnek7183 жыл бұрын
Pěkné, moc pěkné - díky. Oceňuji i opravdu pěkný přednes a tempo a strukturu.
@fafafe9 Жыл бұрын
Moc dobrá prednáška do môjho puzzle o drogách. Vyrastala som na informácií, že ponuka vytvára dopyt. Asi 6 rokov dozadu som narazila na výborné dokumenty o mozgu a nalomilo to moje presvedčenie. Menila som názor a už som na druhom konci. Už verím, že dopyt je prvotný a hybná sila ku ponuke. PS: Som fajčiarka. Nevyliečiteľná 🙃
@radkapetrickova48813 жыл бұрын
Velmi zajimava prednaska,spousta veci k zamysleni..🙏🙏🙏
@lenkapatkova55263 жыл бұрын
Fakt vynikající
@vitezslavstemberafemCalc3 жыл бұрын
Vynikající, jak formou tak obsahem. Nové informace, nové podněty k přemýšlení
@magdalenam.47883 жыл бұрын
Život je prostě moc těžký a nesmyslný, aby ho lidi prožili bez nějaké berličky: dřív kokain, dnes prášky, kofein a hlavně jídlo - cukr a podobně, to vše jsou návykové látky. Řešení by bylo jen v tom, aby lidé byli spokojeni se společností a sami se sebou, což je opravdu utopické... takže nezbývá, než se sjet.
@jesuschrist46603 жыл бұрын
Zbyva. Staci zacit pouzivat mozek. Zdravy a strizlivy zivot je to nejlepsi co muze byt. Pokud nejtste stastna, kdyz jste strizliva, tak to je duvod se zamyslet a zmenit svuj zivot. Pracovat na sobe.
@MichalLSK3 жыл бұрын
skvělá přednáška! děkuji
@nesnasimcenzuru3853 жыл бұрын
Parádní přednáška! Děkuji za ni.
@dj_hammi3 жыл бұрын
Ďekuji za vaši skutečnou osvětu. Vaše adiktologické kompendium o konopí je neskutečně přínosná práce.
@jitkaslaba2283 жыл бұрын
děkuji za zajímavou přednášku
@ayanasedlac20163 жыл бұрын
👍🤍 díky! 🌻
@poljakovaandrea22233 жыл бұрын
Děkujeme, pěkná přednáška.
@Ellegun2 жыл бұрын
Frajer!
@JanaS663 жыл бұрын
Fascinujuce stretnutie, skvela prednaska! Btw, kym pisem tento komentar, hned po prednaske tu naskocila reklama na absint a gin🤣😎
@pavlavovsova65703 жыл бұрын
Skvělá přednáška! Obávám se, že svým způsobem jsme nějak závislí skoro všichni a ty poslední měsíce tomu docela pomohly :-(
@michalslavkovsky2693 жыл бұрын
Šikovnej chlapík 👍
@MrTufoz3 жыл бұрын
Good
@Neurazitelny3 жыл бұрын
Líbí se vám přednáška? Šiřte radost dál, dejte palec nahoru a napište komentář, ať o tom víme! ;-) ❤︎ Pomozte nám rozsvěcet světlo v temnotě a staňte se Neurazitelným VIPatronem zde: patreon.com/neurazitelny 🔔 Chcete o našich akcích a videích vědět jako první? Přihlaste se k odběru novinek zde: bit.ly/Neurazitelny 🎧 Poslechněte si přednášku jako podcast nebo MP3 zde: neurazitelny.cz/michal-miovsky-zavislosti-dnesni-doby/
@bohumilkonecny91243 жыл бұрын
Rr
@alanhodak3 жыл бұрын
Hodně dobrý zrovna nedávno jsem koukal jak tohle v Německu Funguje,čistý heroin i s jehlou přímo kontrolované jednou týdně úplně tak já by to mělo být,teď jsem napsal Jessice Kenne chci se zucastnit kurzu UTC.dekuji
@smrtkscm3 жыл бұрын
Dobrá přednáška 👍 Jen bych poprosil neopakovat stokrát vyvrácený nesmysl o teinu v čaji. V čaji i v kávě je kofein.
@karolinavaclavikova90063 жыл бұрын
Prý se teinem nazývá kofein v čaji. Nicméně v čaji není jen kofein, který patří do skupiny podobných xantinů - purinových bází - látek, co mají podobné vlastnosti. Například v čaji je i xantin theofyllin.
@dalamanek67233 жыл бұрын
Otázky naprosto topové
@zdistav2 жыл бұрын
Jinak mě pán překvapil těmi 22 pokusy s odvyknutím kouření. Přihřeju si polívčičku, přestal jsem po 15 letech, prakticky ze dne na den. Odjel jsem na týden na pension v pohraničí, už s tím že tam přestanu, do města kde by nebyl problém si cigarety koupit, ale zkrátka jsem si při každé myšlence na cigaretu řekl že jsem silnější. Po té co jsem se vrátil domů už jsem žádné nutkání nepocitoval. S trávou to bylo jednodušší, prostě jsem si řekl že už nechci a všechno jsem vyhodil, žádné kontakty na lidi co to mají nevedu. Kouřil jsem krabičku cigaret a 1g trávy denně, poctivě.
@martinzabavik3843 Жыл бұрын
Viem ze je to staré video ale aj tak. Každopádne sa mi to veľmi páčilo a ostro som počúval celý čas. Ja fajčím trávu uz 27 rokov ajked koli práci sú tam isté prestávky. Ale nikdy za ten čas sa mi nestalo že som s tým mal problém. Najväčší problém je tá spoločnosť ze to nedokážu pochopiť a komplikujú tak život. A tak povediac som radšej uzavretý v tomto smere a nejak tú spoločnosť nevyhľadávam. Mám okruch malá ľudí s ktorými sa stýkam a tam to hasne. Dokonca som rozviazal vzťahy s mojou rodinou. Nemyslím tým manželku a syna ale mamu otca brata sestru. Ja mam proste taký postoj že nerobím rozdiely. Je mi jedno kto to je ale ak ma neberie niekto takého aký som. A som spokojneší nemusím riešiť zbytočné a hlavne umelo vytvorené problémy. Áno niekedy to preháňam a je toho veľa inokedy Zase málo ale je to už moja kultúra a ani napriek nezmyselným zákonom a postoju spoločnosti ako takej nemám potrebu sa toho vzdať. Nevidím na Tom nič zlé. Môj väčší problém sú cigarety....
@elmadman81173 жыл бұрын
Jak to ostatně bylo řečeno v Trainspottingu: "[...] záskal jsme je od své matky, která je svým domáckým a společenky přijatelným způsobem závislá na drogách."
@Pipervojta3 жыл бұрын
Jo, ale to je jen klasická berlička závisláků, kteří si větou "celá společnost je závislá" omlouvají svoje poklesky. Mimochodem není náhodou, že autor Trainspottingu Welsh už dávno žádné drogy nebere, běhá a chodí do posilovny. Kdyby dělal to, co jeho hrdinové, už tu dávno není.
@Argimlas933 жыл бұрын
@@Pipervojta Na druhou stranu pan Miovsky všude říká, že dívat se na závislosti jako na morální poklesek a berličku je již dávno překonáný pohled na věc. Tak na to pozor.
@Pipervojta3 жыл бұрын
@@Argimlas93 všichni jsme jen lidé a já zcela chápu, že do zavilosti někdo spadne. Těžko se ale mohu zbavit pocitu, že si vážím víc těch, kteří v těžké závislosti nejsou. Nevím, jestliže je někdo na perníku a vykrádá byty, tak to trochu morální poklesek je, ne? :-)
@karelpipa2 жыл бұрын
1:34:10 tak to je naprosto zoufalé
@jaroslavminarik8063 жыл бұрын
Dá se odnaučit kouření podobně jako drogová závislost? Myslím tím klinický pobyt, tišící léky apod.
@jesuschrist46603 жыл бұрын
Vsechno se da odnaucit tak, ze to prestanete uzivat. Takze proste bezkompromisne prestat. Zdravy a strizlivy zivot je to nejlepsi co muze byt.
@fafafe9 Жыл бұрын
@jaroslavminarik806 škoda, že ti nikto znalý neodpovedal, tiež by som na to bola zvedavá. A tuto odpoveď Ježiša krista je... hm, zbytočná 😏
@alesoutlaw96773 жыл бұрын
Velice hodnotná přednáška, špička na téma závislostí. Přečetl jsem si i diskuzi, a mám jednu výtku na diskuzní příspěvky. Ono totiž kofein a tein není úplně to tak stejné, jak tu několik lidí. Totiž, je v tom paraela s jinou závisláckou látkou, totiž LSD. LSD je vlastně to stejné, jako LSA, ale je to stejný rozdíl jako kofein a tein. LSA můžete získat z přírody, ale LSD musíte vyrobit. Přitom to má podobné účinky a chemický vzorec. Tein, v přírodě najdete, ale kofein musíte průmyslově udělat, nejen fermentací, ale hlavně pražením chlazením zase šíleným zahříváním. Kofein se dělá při teplotách 900, tein opravdu ne, protože ten čaj by shořel. Prostě za mě nadprůměrně skvělá přednáška.
@martinturek35523 жыл бұрын
píšete hlouposti. Chemicky je tein a kofein to stejné. Rozdíl je v tom, že v zrncích kávovníku je kofein volně a není vázán na další látky jako u čaje. A pražení kávy nemá na obsah kofeinu téměř žádný vliv. Káva se praží hlavně kvůli chuti.
@alesoutlaw96773 жыл бұрын
@@martinturek3552 souhlas
@alanhodak3 жыл бұрын
Měl jste tam jednu nepřesnost,rád odpovím 😉
@josefprochazka10953 жыл бұрын
Oldřich Kaiser mě vždycky děsně pobaví, ale tohle představení jsem nějak nepochopil...
@martinciljak48403 жыл бұрын
mohli by ste prosim poslat odkazy na grafy v 50min. Niesu dobre vidiet. Dakujem
@666EuthanasiA6663 жыл бұрын
1. Graf Quantifying the RR of harm to self and others from substance misuse: results from a survey of clinical experts across Scotland, 2012, Taylor 2. graf at-konference.cz/wp-content/uploads/2018/08/mravcik-v.-verejnozdravotni-vyznam-navykovych-latek-jaky-je-vlastne-spolecensky-vyznam-adiktologie.pdf strana 19
@jonasvohrna3 жыл бұрын
To násilí bylo ne DÍKY alkoholu, ale KVŮLI alkoholu. Lidi to bohužel často používají špatně.
@kobylakovalena3 жыл бұрын
Taky ráda uvádím na pravou míru :)
@jarmilazavadilova832 Жыл бұрын
Co říkáte na reklamy na léky. Třeba na brufeny?😢
@JASAbstinenti3 жыл бұрын
Točíme videa o závislosti: kzbin.info/door/wLdnzeeSaLEifwgFDxioUg
3 жыл бұрын
Já mám například hroznou závislost na kyselých věcech.
@Tomny9773 жыл бұрын
Co byla nejkyselejší věc, kterou jste ochutnal? Souvisí vaše uspokojování závislosti na extrémech? Tzn. čím kyselejší, tím lepší? :)))
3 жыл бұрын
@@Tomny977 Zkoušel jsem takové ty různé americké extrémně kyselé bonbóny, akorát ze začátku je ta kyselost vysoká, ale pak opadne. Taky když jich sním hodně, tak se mi popálí jazyk a pak 2 dny nemám chuť, tak si na to dávám pozor a spíš si jich kvůli tomu dám každý den trošku. Nezdá se mi, že bych potřeboval zvyšovat dávky, protože když to s kyselostí přeženu, tak pak už nic kyselého necítím. Často si rád dám utopence a čím dál víc jsem se blížil k tomu, že jsem míň ředil ocet, až jsem měl skoro čistý ocet, ale pak jsem zjistil, že mám daleko radši, když si to naředím a je toho víc. Pak třeba několik měsíců vůbec nic kyselého nejím, ale jednou za čas na to dostanu hroznou chuť. Ale nic, co bych nevydržel. Když si dám samotný čistý ocet, tak mi to nechutná, takže tam musí být ješťě nějaká další chuť. V Anglii prodávali v polských obchodech 10% ocet a to už bez ředění bylo fakt moc.
@magdalenam.47883 жыл бұрын
@ To je touha po něčem "živém", konkrétně čerstvé zelenině. Lidi, co hodně jednou v octu a nakládaných věcech vlastně baží po čerstvosti, ne kyselosti.
@vc62643 жыл бұрын
zkus znojemské okurky
@drahomiralunackova4793 жыл бұрын
@@magdalenam.4788 Taky narušena játra, potřebují kyselost pro odbourávání ,přetížená játra bývají i po alkoholu, ráno chuť na kysele, pozor tedy na játra!!!
@jiris36513 жыл бұрын
Pěkná přednáška. Akorát bych pana profesora opravil v tom, že kofein a tein je jedna a ta sama látka.
@nikcas.88503 жыл бұрын
Tak to si tedy nemyslím, že je stejná
@ondrejhronsky13043 жыл бұрын
sú to chemickým zložením rovnaké látky, avšak chemickú štruktúru majú rozdielnu. Všetky atómy majú identicky rovnaké, akurát trošku inak usporiadané. Myslim, že sa volajú izomery.
@jiris36513 жыл бұрын
@@ondrejhronsky1304 vim, ze wiki neni uplne idealni zdroj, ale i tak to tady dam viz cs.wikipedia.org/wiki/Kofein
@LiborTinka3 жыл бұрын
@@nikcas.8850 tein a kofein jsou synonyma pro 1,3,7-trimethylxanthin en.wikipedia.org/w/index.php?title=Theine
@danieljurco44273 жыл бұрын
Sranda je že ten prednášajúci vyzerá ako hlavná postava z filmu requiem for drim 😅
@tristejeunefille3 жыл бұрын
uzasna prednaska... ty komentare k rouskam ale. lidi. budte civilizovani. ma to smysl pro vas i pro nas vsechny. zvladneme to. je to jen obdobi.
@RedSparrow Жыл бұрын
Myslel jsem že to bude zajímavé poslouchání k práci, ale hned v prvních větách říká že tein a kofein jsou dvě látky. Bohužel nejsou, je to jeden a ten samý kofein. Vypínám, jestli tohle neví odborník na závislosti, tak to není odborník a měl by přednášet třeba prezentační dovednosti nebo podobné "odborné" kraviny.
@fafafe9 Жыл бұрын
predpokladám, že ťa tento hnev za 2 mesiace prešiel, tak si to pusti znova. Výborná prednáška 👍
@RedSparrow Жыл бұрын
@@fafafe9 Když si to poslechnu teď po dvou měsících, tak už tam ty nesmysly nebudou? Tak to je super, jdu na to!
@desetmegaohm46023 жыл бұрын
Dobra prednaska, ale v nekterych detailech keca. Wiki co je droga - cs.wikipedia.org/wiki/Droga_(l%C3%A9%C4%8Divo)
@ondrejhronsky13043 жыл бұрын
wiki si strč 😀
@mariekovacova63662 жыл бұрын
Myslím, že pan profesor o onom významu: droga= sušený samozřejmě ví. Použil ho až v onom přeneseném a laickou veřejností nejvíce frekventovaném smyslu. (Takže nekecá 😀)
@Kamzik33 жыл бұрын
Kaliňák se konečně přiznává xD
@jakubmikula29003 жыл бұрын
Odpadol som :D
@MacGyver5AF3 жыл бұрын
Musím říct, že jsem smutný, že pan doktor Miovský "shodil" ten culík. Ten culík totiž nechával lidi na pochybách, jestli je to adiktolog, který si sám prošel závislostí a ten culík je z těch dob a nebo jestli je to adiktolog, který má šlechtické předky z Francie a ten culík je v podstatě jen dokreslení toho, že jeho rodina má mušketýrskou historii ... Ale k tématu - v dnešní době jsou závislosti na všeličems, ale jednu závislost bych doporučil - na pravidlech českého pravopisu... 99% dnešních "mluvčích veřejného prostoru" nedokáže sestavit správně větu, v níž je množné číslo středního rodu... Ta prasata chrochtala ...
@fafafe9 Жыл бұрын
ja stále neviem ako to máte s "miluji te" a "miluju te", čo je správne? Samozrejme veľa iných pravidiel ČJ mi nie je jasných 😊 U nás nevedia "verejní rozprávači", učitelia, politici a herci vykať. Pani prezidentka, počuli ste? Pán majster, počuli ste? Dávajú tam rodové prípony -l a -la 🤬
@MacGyver5AF Жыл бұрын
@@fafafe9 Oba tvary jsou přípustné. Miluji je starší, formálnější. Miluju je "mladší", méně formální :)
@fafafe9 Жыл бұрын
@@MacGyver5AF Ďakujem ti dobrý človek český. Keď už nie som mladá a ešte nie som stará, tak budem používať miluje te 😁
@kareljanyska71973 жыл бұрын
CO JE TO LIDSKÁ MYSL ? JEN TAKOVÉ MYSLÍTKO ? NE ! Pro platnou odpověď na tuhle kardinální, ale také možná nejsložitější, otázku lidstva vůbec, musíme do kompozitivní teorie. Tedy ke vždy nejvyššímu, vědou, a jen vědou, permanentně aktualizovanému a stále prokazovanému, vědění o lidském světě, a to jen a jen bez pověr a mýtů. Je to tedy suma vědeckých, a jen přísně vědeckých, informací, vzájemně provázaných a neodporujících si, získaná kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná Kontrarevoluce vědy od A.F.Hayeka. Co tedy přináší toto přísně vědecké pojednání z hlediska nalézání odpovědi na předmětné téma ? Samozřejmě, že vše podstatné, co s lidskou myslí souvisí, tedy jejím vznikem, funkcí a důsledky z její existence. Popisuje, jak vznikla a vyvíjela se a co pro život člověka znamená dnes a bude znamenat navždy. Vždyť její existence je neodělitelná od existence biologického lidského těla a je jedinou možností pro jeho adaptaci na svět, tedy na situaci, prostředí a budoucí neznámé tak, aby přežil. Náš prapředek, mějme na mysli toho, který žil v tlupách a genetickou stavbou byl už podoben nám, byl řízen instinkty stejně, jako jiné druhy zvířat. Ostatně v jejich říši tak tomu je dodnes. Jen člověku se podařilo z důvodů, které nejsou předmětem této úvahy, dostat se ve vývoji dál a souběžně s ním se také zvyšovala jeho schopnost se přizpůsobovat všemu, co ho obklopovalo. A nezůstalo to bez následků. Jako odezva na tento neosobní spontánní vývoj se mu v mozku, tedy organizačním zařízení těla, vyvinutém genetickou evolucí, vyvíjela evolucí kulturní i schopnost reagovat více a více na události v jeho okolí a přenosem minulých zkušeností v čase a jejich nápodobou i schopnost je používat. Vyvinula se nejsložitější entita vesmíru, lidská mysl. Pozvolna a v dloudé době tak narůstala schopnost našeho prapředka myslet. Co to však myšlení je ? Je to schopnost lidské mysli, která sídlí v mozku, produkovat závěry, které jsou platné a na základě kterých se člověk dokáže efektivně adaptovat na spontánní řád světa a na spontánní řád lidského světa, které jsou zdrojem úplně všeho vzniklého na Zemi, tedy i samotné lidské mysli. Takže i ona vznikla jako reakce na ně, přesněji řečeno, jako vnitřní adaptační uzel spontánního řádu lidského světa. Jak to však dělá, že myslí ? Prostřednictvím abstrakce, coby spontánně vyvinutým nástrojem lidské mysli k uchopení nekonečného množství konkrétního, tedy její nejsložitější a nejdůležitější součástí, ze které vybíráme informace pro další adaptační potřeby, aniž bychom to samozřejmě věděli. Je to výběr iniciovaný vnějšími impulsy přiváděnými smysly nebo také vnitřním uvažovacím mechanismem. Kdykoliv myslíme, abstrakce, tedy tato obří a složitá databanka, ale také vnitřní supersložitý spontánní řád informací, je přítomna. Rozum je pak pouhou kázní, se kterou k tomuto stroji ve stroji přistupujeme a jakobychom ho žádali o řešení pro naše uvažovací potřeby. Lidská mysl není tedy primárně sídlem emocí a nálad a lásky a nenávisti atd, ale má úkol primárně "přežívací", který ji zadává vnější prostředí a ona ho umí zpracovat a vygenerovat řešení k přežití člověka. Je vnitřní součástí a uzlem spontánního řádu lidského světa, ba co víc, jeho základem. Souběžný vývoj člověka a jeho světa s lidskou myslí všechno spojil vjedno. Z toho vyplývá zásadní poznání. Nedá ses tím hnout. Nahradit tzv. pravidla správného chování, která jsou obsahem lidských myslí je nemožné. Jen evolučním vývojem a jen v vnitřními impulsy, které reagují na sebezáchovné, seberegulační a sebepořádací účinky spontánního řádů lidského světa, který je lidské mysli ředitelem... Dzp.
@vr_proc41253 жыл бұрын
Dejme tomu. A pointa?
@kareljanyska71973 жыл бұрын
@@vr_proc4125 Pokud jste ji tam nenašel, pak na to prostě nemáte. Nás, kteří pochopili teorii spontánního řádu jsou jen jednotky "kusů"... Dzp.
@fafafe9 Жыл бұрын
@@kareljanyska7197Čo znamená Dzp?
@kareljanyska7197 Жыл бұрын
Můj přes 30 let starý podpis na netu. Děkuji za pozornost... Dzp.
@kareljanyska71973 жыл бұрын
CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními. Z hlediska oborových znalostí, rozšiřovaných technických informací a poznatků přírodních věd není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich. Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí, tedy poznatků z věd společenských, je situce právě obrácená, než by měla být. Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje. Věc se má úplně opačně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli. Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.
@lucietanovalot52373 жыл бұрын
Atmosféru ve společnosti stimulují mocní.Společnost už dávno není,už je jen ovládané stádo :(
@kareljanyska71973 жыл бұрын
V DOBĚ COVIDOVÉ ZNÁME JEN COVID ! JASNÝ ? ŽÁDNÉ NACHLAZENÍ ! VŠECHNY VIRÓZY MAJÍ STEJNÝ ZAČÁTEK V POCITU "NĚCO NA MĚ LEZE". NEBUDEME ZKOUMAT CO JE TO A ZACHOVÁME SE VŽDY STEJNĚ. NA NIC NEČEKÁME, NIKOMU NEVOLÁME A UZDRAVÍME SE SAMI. ZA HODINU AŽ TŘI. OKAMŽITĚ ZAHŘEJEME TĚLO KLIDNÝMI ZPŮSOBY, STAČÍ OBLEČENÍM. TÍM AKTIVUJEME SVŮJ IMUNITNÍ SYSTÉM. TEN, TAKTO VČAS "PROBUZEN", SI S JEŠTĚ MÁLO NAMNOŽENÝMI VIRY LEHCE PORADÍ. VŠECHNO VŠAK ZÁLEŽÍ NA VAŠÍ ZODPOVĚDNOSTI. JE TO BEZPEČNÉ, ÚSPĚŠNÉ, RYCHLÉ A ZADARMO...Dzp.
@Neurazitelny3 жыл бұрын
Byli bychom rádi za komentáře, které aspoň trochu souvisí s tématem přednášky, Karle. ;-) Děkujeme! :-) - Jarda :-)