Teplotní roztažnost | 5/6 Termika | Fyzika | Onlineschool.cz

V tomto videu se podíváme ne mechanismy změn mezi pevným, kapalným a plynným skupenstvím a na potřebě tepla pro tyto změny.
Vlastnosti jednotlivých skupenství
Pevné skupenství
Pevné látky můžeme rozdělit na krystalické a amorfní. Krystalické látky mají molekuly v jasně dané struktuře, která je zachována v celém objemu. Jedná se například o kovy, nebo nerosty. Tyto látky mají molekuly blízko u sebe, silně vázané přitažlivými silami a nemohou se volně v objemu látky pohybovat.
Amorfní (beztvaré) látky opakující se strukturu na molekulární nemají. Jako příklad takové látky může sloužit sklo nebo vosk.
Kapalné skupenství
Kapaliny již své molekuly mají vázány volněji, což kapalině umožňuje téct a přizpůsobit se tvaru nádoby, do které ji nalijeme.
Plynné skupenství
Molekuly plynu nevážou téměř žádné přitažlivé síly. Mají vysokou kinetickou energii, zaplní celý objem prostoru, kde se nacházejí a difuze je v nich extrémně rychlá.
Tání a tuhnutí
Přechod z pevného skupenství (fáze) do kapalného nazýváme tání, z kapalné do pevné tuhnutí. U krystalických látek je tato změna spjata s určitým množstvím tepla - při tání musíme tající látce teplo dodat, při tuhnutí z látky naopak stejné množství tepla odebrat. Tomuto teplu říkáme měrné skupenské teplo tání (tuhnutí) a označujeme jej lt.
lt nám říká, kolik tepla je potřeba ke změně skupenství 1 kg dané látky, jedná se tedy o konstantu vlastní konkrétní látce. Pokud chceme znát teplo Q nutné ke změně skupenství celého tělesa, vynásobíme lt hmotností m.
Zde musím zdůraznit, že změna skupenství se u krystalických látek děje při stálé teplotě (teplota tuhnutí, resp. teplota tání). Pokud začnu dodávat teplo intenzivněji, pouze urychlím fázovou změnu a dokud není fázová změna dokončena, teplota neroste.
Amorfní látky nemají přesnou teplotu tuhnutí, resp. tání, protože jejich fázová změna funguje jinak. V určitém teplotním intervalu postupně měknou a není přesná teplotní hranice mezi pevným a kapalným skupenstvím.
Kondenzace a vypařování
Přechod z kapalné fáze do plynné se nazývá vypařování, z plynné do kapalné kondenzace nebo též zkapalnění. Podobně jako u tání a tuhnutí i tyto přeměny probíhají za konstantní teploty a vyžadují přesunout určité množství tepla.
Množství tepla potřebné ke vypaření (kondenzaci) 1 kg látky označujeme jako měrné teplo vypařování lv (kondenzace lk).
Sublimace a desublimace
Ne příliš častou skupenskou přeměnou je přímý přechod z pevného skupenství do plynného, např. jód. Přechod z pevné látky na plynnou nazýváme sublimací, opačný desublimací.
Toto video najdeš také na webu Onlineschool.cz na onlineschool.c...
Registruj se k odběru, aby ti neuteklo žádné nové video! www.youtube.co...
Můžeš sledovat mou tvorbu na Facebooku: / onlineschoolcz

[@syno023]

Super děkuju moc, karanténa mi fyziku neulehčuje, ale tady to bylo úplně perfektně vysvětleno

[@onlineschoolcz]

Díky :)

[@galaxis2216]

Děkuji, video mi dost pomohlo, jen mám dotaz. Nemusí se při počítání převést stupně Celsia na Kelviny?

[@onlineschoolcz]

Jak kdy. Tady v termice kde se počítá teplo a hodně se tam objevuje rozdíl teplot, tak tam přepočet není třeba, protože ohřev o 20 stupňů Celsia je stejný jako o 20 kelvinů. V termomechanice kde se počítá se stavovou rovnicí, tam už počítáme pouze s kelviny.

[@galaxis2216]

To už chápu všechno. Děkuji