Zaujimavé!👍 Robim si na chalupe mini-ostrov takže otázky určite aj budu! Konečné normalny človek ktorý sa poučil z vlastých chýb a chce pomôcť aj druhym ľudom!😲👍😀🥇
@michaelstanovsky58092 жыл бұрын
Díky vstricnosti ČEZu jedu už mesic ostrov. Bohuzel elektrarna pres den skoro stojí, protože ČEZ už druhý mesic řeší vymenu elektroměru. Az ho vymění, tak to bude stát stejně za prd, protože za pretoky nedaj ani vindru, ale dovolí mi odebrat v danem měsíci stejné množství elektriny se 40% slevou. No, nebýt sauny, ostrouhal bych mrkvičku úplně.
@michaelstanovsky58092 жыл бұрын
Tak ono se za poslední rok lecos zmenilo. Panely jsou snad lepsi a zivotaschopnejší, jestli vydrží slibovanych 20 let mi bude v devadesáti letech ukradený, snad pro děti. ČEZ zase zdrsnil podmínky výkupu, takže kromě očí pro pláč mi na střeše zbyla drahá a hezká hračka. Snad se se státní dotací dočkám doby, kdy budu na nule. Jestli se do trech let elektrina zdraží trojnásobně, tak určitě. Teď ještě vyřešit plyn a vytápění. Třeba se to diky oteplování vyřeší samo. Musim si na to jit pripravit excelovou tabulku.
@pfk793 жыл бұрын
Seriál rozhodně ano!
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@lukas17963 жыл бұрын
seriál 👍
@vladanmarcalik21133 жыл бұрын
Ano seriál "Takhle to nikdy nedělejte!"
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už jede
@funtech71593 жыл бұрын
dobrej týpek, chtěl bych určitě dlší videa
@funtech71593 жыл бұрын
doufám že pán těží bitcoiny :D
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@baciluskus3 жыл бұрын
seriál rozhodně.... :)
3 жыл бұрын
Ondra žije můj sen! Přesně tohle, co má doma on, si jednou přeju mít u sebe :) Hltal jsem to jedním dechem a chci víc! Díky za to! :)
@michaelstanovsky58093 жыл бұрын
Musíš si na to vydělat. Jak říká klasik - nechci slevu zadarmo. V podstatě jsi trestán za to, že si vyrobíš elektřinu sám, a nedáš vydělat ČEZu a jeho bratrům. Pravda, nějakou dotaci dostaneš, ale každá dotace je zlodějina. Pár lidí dostane to, co se sebere ostatním, kteří se nemohou bránit.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál je dostupny
@romanvomela39003 жыл бұрын
Super, určitě pokračování
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@TomikPrerov3 жыл бұрын
Evidentně hodně šikovnej člověk. Klobouk dolů. Mi nešikovní si za těch 800tiíc musíme koupit akcie ČEZu a platit elektriku z těch dividend co ČEZ pošle.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Taky možnost :)
@mirom52863 жыл бұрын
Asi udelam oboji :))
@jaroslavv.22333 жыл бұрын
Ondra se dobře posluchá protože naprosto přesně ví o čem mluví, všechno si osahal a dokáže říct co je co je fajn a co prostě nahovno. Žádné zaslepené eko-pindy, čistě technika a zkušenosti.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Přesně :)
@janjakubik1363 жыл бұрын
Taky budu rád za seriál.
@obajer3 жыл бұрын
Díky, toto video už je starší, seriál najdete na kanále Tesláčka v playlistu "Fotovoltaika".
@filipzamec96713 жыл бұрын
super rozhovor, díky
@threben3 жыл бұрын
urcite ano :-)
@frantiseknovotny95333 жыл бұрын
Naprosto parádní video. Všechno řečeno na férovku - toho si cením.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Díky! Koukněte na seriál
@lubomirkrlis63403 жыл бұрын
Moc zajímavý video. Ondra dobře vysvětlil jak se třeba já na tak pro me složitou věc mám dívat. Díky za video. 🤗
@vgarazi28753 жыл бұрын
Super pokec jak takový ostrovní solární systém funguje. Určitě další díly :-)
@obajer3 жыл бұрын
Pokud se chcete podívat, tak všechny dosavadní díly seriálu najdete na Tesláčkově kanále v playlistu "fotovoltaika".
@Jamharad3 жыл бұрын
Krásné a inspirující. Nejvíce se mi líbí, že pán není žádný sobec a rád se o přebytky podělí. Díky
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
No je to "šilenec" v dobrém smyslu. Včera jsme natáčeli pokračování a přiznal se, že aby mu tam lidi neblokovali wifi a průjezd do garáže tak nechá udělat vedle parkovací místo pro EV s nabíjením :)
@obajer3 жыл бұрын
Abych to uvedl trochu na pravou míru: Výkon wallboxu před domem je řízen pomocí wifi (byl jsem líný pokládat do země UTP kabel). Už tu bez problémů nabíjela všechna možná auta, včetně velkého Range Rover, ale Tesláček je jedinej, kterej si wifi vždy spolehlivě zastíní a pak mu to nabíjí pomalu, dokud si autem necukne :D Každopádně, pokud vše klapne, tak wallbox skutečně přemístím o pár metrů vedle, kde bude veřejné parkovací stání pro EV z ulice. A při tom přesunu už tam přivedu i to UTP, protože kabel je prostě kabel ;)
@psustek2 жыл бұрын
@@obajer dobrý deň, chcel by som sa spýtať či fotovoltaiku aj priamo predávate alebo ako a odkiaľ ste zháňali jednotlivé diely. S pozdravom Šustek Pavol
@obajer2 жыл бұрын
@@psustek Kdepak, já jsem jen amatér. Navíc v době kdy jsem FVE stavěl, tak bylo dílů na trhu dostatek a ceny o 30% nižší, než jsou dnes. Nakupoval jsem to z mnoha zdrojů, panely a baterie byly tenkrát za dobrou cenu zde: www.eshopelektronika.cz a www.fve-mp.cz Dnes už je situace mnohem horší :(
@psustek2 жыл бұрын
@@obajer Amatér?😂No dobre, ale chcel by som sa aj tak opýtať, či fungujú hybridné meniče victron aj bez batérie, že by som si ju dokupil neskôr, ale menič by som mal už kúpený, skrátka postupne dokupovať časti podľa financií. Za odpoveď vopred ďakujem S pozdravom Šustek Pavol
@jsevcik3 жыл бұрын
Ano, prosím chceme seriál. Díky.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@quadproficz3 жыл бұрын
chlapi, pecka. taky jsem se poslednich 9 mesicu prokousaval necim podobnym. nakonec to taky nabralo smer ostrov. ale nezasahoval jsem do elektriky baraku, tj. 3 okruhy - 3 faze jsem ponechal. mam 15kw v panelech, biju to do 18kw (2x 9kw) baterek Lifepo, a to jde do 3x 6kw + 1x 3kw menicu na AC230. vyhodnocovaci elektronika je fajn, ale neni potreba. dulezite je, abys dnes a zitra vysel s elektrikou. a je fuk, kolik barevnych sloupecku to ukaze. ted si programuju arduino, ktere mi hlida zakladni stavy a posila do bytu (abych nemusel behat do sklepa)... tj vidim Aktualní napeti, Waty vyrobene, Waty spotrebovane, klouzavou kapacitu baterie, neco jako SOC a dosazene max/min napeti na baterii pro kontrolu. Vic vedet nepotrebuji. Nejdulezitejsi sloupecek je ten nulovy od CEZu. zakladni heslo je ... "neni dulezite, kolik elektrarna dava maximalne, je dulezite, kolik dava, kdyz je zadeklovano"... tj. kdyz je fakt hnusne, melo by to dat na StandBy Domu + bojler. V materialu vsechno se vsim jsem tam za 250k CZK, bez prace.
@obajer3 жыл бұрын
Držím palce, ať ostrov šlape a dělá radost! PS: "neni dulezite, kolik elektrarna dava maximalne, je dulezite, kolik dava, kdyz je zadeklovano" - přesně tak, do kamene tesat :) Já mám v létě přebytků na dva elektromobily, ale v zimě se koupu ve vlažné vodě. Asi budu muset upgradovat na 100kWp, ať to stojí co to stojí :-D
@matthew44472 жыл бұрын
@@obajer reknu vtip v zime ondra musi dat teleso 500W a a do vecera ma nahrato pokud bude zadeklovano :)
@lojzac44903 жыл бұрын
Zajímavé, rozhodně další díly, vstřebávám informace.
@obajer3 жыл бұрын
Díky, vše co jsme k tématu dosud natočili najdete v playlistu zde: kzbin.info/aero/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu
@mato-jd8jy Жыл бұрын
Super video, chcem sa opytat na ATS prepinac. Je to dobre riesenie ako zasobovat elektrinou spotrebice aj v pripade ak sa ostrovny system vypne z dovodu vybitia baterie. Neexistuje tam ale riziko nechceneho pripojenia distribucnej siete k vystup menica? Je toto riesenie pouzitelne aj po legislativnej stranke? Dakujem
@obajer Жыл бұрын
Použití ATS přepínačů je běžná věc, v průmyslu se toto zařízení často nazývá "záskokový automat". Je-li ATS správně zapojeno a jedná se o schválený model, tak není problém ani po legislativní stránce. Bohužel, opravdu kvalitní ATS s EU/CZ certifikacemi není vůbec levná záležitost. Jedna možnost je používat čínu, jakou mám já a spousta dalších lidí, druhá možnost je sestavit ATS pomocí dvou mechanicky blokovaných stykačů. Detailní info lze najít třeba v diskusích na mypower.cz
@jaroslavszabo38993 жыл бұрын
Diky.
@VYTAKER2 жыл бұрын
Kluci super!! Ondřej Bajer výbornéj týpek.
@vitvor3 жыл бұрын
Určitě seriál :)
@Gwantegar12 жыл бұрын
Konečně kvalitní video o solarním systému. Takové tvorby více na český Ytube
@beny68eos3 жыл бұрын
Vlastním FVE ze systému SolarEdge. Elektrárna byla původně 1f, s přetoky do vody. Vývojem jsem se dostal na 2f s baterii, 7,2 kWp. Ale dnes bych asi šel jinou cestou. Vezmu to popořadě. Nejprve je třeba si uvědomit pár zásadních věcí. 1. Orientace a sklon střechy, její členitost. V našich podmínkách se udává, optimum 31 stupňů sklonu. Mám vyzkoušeno, že rozdíl mezi 31 stupni na JV a 50 stupni JZ byl 100W výkonu při 1,8 kWp. V normálním provozu bych to tedy až tak nehrotil, ale pokud někdo dává string například kvůli zimnímu období a má výhled na obzor bude se snažit dát panel skoro kolmo, aby měl nějaký výkon. Orientace - sám mám panely od SV až na JZ. Rozdíl výkonu 360 kWp panelu na SV oproti JZ je za celý den byl v létě cca 0,5 kWh (1 kWh oproti 1,5 kWh), tedy i SV směr se dá využít. Jen ale na to musíte mít doma spotřebu. To je druhý bod v zásadních otázkách. 2. Denní průběh spotřeby domu Pokud máte střechy na správné světové strany (jak jsem ale řekl využít se dá vše) je třeba zjistiti, jak se spotřeba pohybuje za celý den. Já začínal dením opisování elektroměru, ale to nedávalo žádný smysl. Postavil jsem si z dostupných komponent (PLC, elměr s Modbusem, SQL databáze, Grafana) jednoduchý vyhodnocovač spotřeby. Dnes se dá koupit hotové All in řešení i s cloudem viz. třeba eshop.peveko.cz/mew-01-prime-mereni-spotreby-elektriny-s-wi-fi-a-pristupem-pres-internet--3-faze--100-a/. Z výsledků bude jasné, zda máte nějakou spotřebu celý den, či převážně jen odpoledne, kdy přijdete domů. Pak bude velké počítání. Je třeba si uvědomit, pokud máte převážně spotřebu od cca 16.00 cca 1 kWh a do té doby sotva 50Wh přes týden nebude mít FVE bez baterie žádný smysl. Ale stále je třeba brát v potaz, že cena 1 kWh z baterie je cca 1,60 Kč. Pokud je spotřeba i během dne (máte doma akční babičku, která celý den něco kutí) a nebo pár NASů, serverů, velká akva se světly, nenažranou lednici atp. pak není problém a ani nemusíte uvažovat, jděte do toho. 3. 1f nebo 3f řešení Možná tohle je nejvíce složité rozhodnutí. Popíšu vlastní zkušennost. V našem státě se spotřeba počítá po fázích a ne součtově, jako skoro v celém světě. Co to pro nás znamená. Pokud budete mít 3f měnič, který bude synchronní (ano jsou na trhu asynchronní měniče, ale ...), jeho výroba bude rozdělena do všech třech fází stejně - řekněme bude vyrábět 9 kW, do každé fáze dá 3 kW. Vy budete mít na první fázi spotřebu 4 kW a na ostatních třeba 0. Stane se to, že na první fázi pokryjete 3 kW z měniče, 1 kW nakoupíte, ale ostatní dvě fáze pošlete ven skoro zadarmo (tedy tady nastaly od dubna u ČEZu změny). Všude jinde ve světě se to rovnou odečte v elektroměru a nemusíte nic dokupovat. Tedy u 3f řešení, pokud jej nutně chcete a potřebujete (myslím, že i rodinný dům jde nafázovat tak, že vám stačí i s roční spotřebou 6 MWh 1 fáze - vlastní zkušennost) vzít nějaký dostupný 3f asynchronní měnič. Nemám s nimi žádnou zkušennost, ale jsem v různých forech a občas slyším, jaké jsou s tím problémy. 3f řešení jde složit ale i s 3ks 1f měničů, které to umožňují namátkou Victron, ale je to řešení drahé. 1f řešení - tady vše předešlé odpadá. Jen musíte tu největší spotřebu doma (pračky, routery, lednici, akva) nafázovat s měničem na jednu fázi. Omezení je tam ale jediné a tím je výkon systému. Donedávna byla 1f FVE omezena tak, že jste mohli dát na střechu pouze 3,7 kWp a mohli jste mít přetok do sítě o maximu (jmenuje se to rozdíl mezi fázemi) 3,7 kW. V nové PPDS je ale toto omezení změněno tak, že je možné u 1F FVE použít pouze měnič o výkonu 3,7 kW a na střechu si dát co unese vstup DC (u měniče SolarEge 3680 je max. na DC 5700 kWp). Tohle řešení je lepší pro horší světelné podmínky či pro rozdělení stringů na více světových stran. Jenže ikdyž je PPDS zdá se již v platnosti, tak ČEZ kolem toho chodí, jako kolem horké kaše. Slyšel jsem, že záleží od technika připojení, jak se k tomu postaví. Někdo mohl dát 5kW menič a po někom chtěli striktně 3,7 kW, ale nepovolili mu více na střechu než opět 3,7 kWp. Myslím, že se celá věc brzy vyjasní. 4. Co s přetoky FVE je možné u ČEZu (a asi i jinde) připojit dvěma způsoby. Buď v tzv. zrychleném řízení (nemáte možnost přetoků do sítě distribuce) nebo normálním řízení (s možností přetoků). Měl by být mezi nimi ještě jeden rozdíl a to v rychlosti vyřízení, já jsem ale měl do 14 dnů žádost podepsánu u normálního řízení. Pokud jste se rozhodli pro přetoky, pak je třeba vymyslet co s tím. Nejlepší je vše spotřebovat doma, jenže pokud máte vše plné (300L bojler, 10 kWh baterka) je škoda omezovat výkon měniče, jen proto, že nemáte přetoky povoleny. Od dubna změnil ČEZ podmínky v produktu Elektřina pro soláry. Musím upozornit, nejsem žádný prodejce ČEZu, jen mě tato změna docela nadchla, páč jsem uživatelem tohoto produktu za starších podmínek. Tento produkt vám dá za cenu 200,- Kč měsíčně slevu 100% na odebranou silovou elektřinu, distribuci ale platíte stále. Při dnešních cenách se to rentuje od 1,2 MWh přetoku. Nehledě na to, že cena silovky je u tohoto produktu nižší než u ostatních produktů ČEZu. Pokušel jsme se to porovnávat i s jiným dodavatelem a stále mě to přijde výhodné nebo rovno. Tohle bych chtěl ale sám probrat pokud je tu někdo odborník na tohle téma. Tak to zatím vše. Sry za tapetu, ale chtěl jsem jen nastínit pár důležitých info do začátku. Určitě najdete další důlěžité podmínky pro rozhodování (Dotace, velikost jističe ...).
@obajer3 жыл бұрын
Zdravím do Kladna :) Já bych se přimlouval za to, aby Tesláček natočil těch rozhovorů více, aby si lidé mohli poslechnout reálné zkušenosti z různých instalací a z různých úhlů pohledu. Bylo by škoda, kdyby tady ta dlouhá tapeta zapadla.
@dusankasparek55623 жыл бұрын
seriál by byl super! díky i za tento díl :-)
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už dávno jede! :)
@pangrac13 жыл бұрын
Okamžitě natočte seriál, protože Ondra B. tomu rozumí, má to srovnaný, super to vysvětluje, má zajímavej FVE systém, neflikuje to a udělal to pořádně. Pokud ho Tesláček nebude moc brzdit a nebude mít podělanej zvuk tak to bude to super. Lidi se rádi inspirujou. Aha tak koukám že jsem 3 měsíce pozadu. :D
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Ano seriál už dávno jede :)
@obajer3 жыл бұрын
:D
@tjoamrkasa4435 Жыл бұрын
No vidíte a o 2 roky dýl co nyní vypadá dle ceny a elektriky co dokážeme z panelů spotřebovat máme návratnost cca 6let a to se bavíme o elektrárně za 500k. (roční vyúčtování přes 100k)
@milenapetraskova94023 жыл бұрын
ano, seriál, ted jsem vás objevila, okamžitě odebírám a čekám na ten seriál. Super info na úvod, tak to rozeberte chlapi, .... :-) je super, že je doba kdy rozvedený chlap se pozná tak že má dost peněz na to aby si mohl hrát :-D :-D ..... to bylo fakt dobrý. Takže informace ve videu i pobavení dobrou poznámkou :-D Těším se na pokračování a jdu juknout co všechno máte na svém kanálu :-)
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Díky moc! No upřímně jak který rozvedený :) já jsem dopadl výrazně hůř, ale zase mám teď úžasnou novou ženu :) každý máme něco.
@janpavlik56043 жыл бұрын
Dobrý den , chtěl bych se zeptat , jakou máte tepelnou ztrátu domu , druh oken a jakou izolaci domu v mm . Děkuji
@obajer3 жыл бұрын
Zdravím Vás, TZ je cca 6kW, okna trojsklo, izolace vůbec žádná. Pozor, pomocí FVE se v ČR nedá topit, maximálně občas přitápět. U mne je to úplně stejné, ani těch 20kWp panelů absolutně nemá šanci v zimě vyrobit dost energie. Budeme na to mít s Tesláčkem video, kde to ukazujeme. Do pár týdnů by mohlo vyjít, tak pak mrkněte! Díky :)
@janpavlik56043 жыл бұрын
@@obajer děkuji za odpověď :-) mám spočítaných 7kW a jdu do elektro kotle a vodní podlahovky , tak jsem zvědav jaké bude vyúčtování , za rok se uvidí , máte typ :-)
@obajer3 жыл бұрын
@@janpavlik5604 Bych tipnul že to bude aspoň 20MWh ročně jen pro ten kotel, tedy při dnešních cenách skoro 100 tisíc Kč. FVE Vám s tím moc nepomůže, ale jestli máte třeba klimatizaci, tak tou se pomocí FVE dá přitápět na jaře i na podzim (vezme si třeba jen 800W příkonu a díky SCOP z toho vyrobí 2500W tepla). Vodní podlahovku Vám závidím - na tu se dá připojit úplně cokoliv, třeba i kotel na dřevěné špalky ;)
@janpavlik56043 жыл бұрын
@@obajer mám tam funkční klimy , 3x2,5kw multisplit LG podkroví a 5KW Sinclair i NP , do toho budou asi přes den zasahovat , když nebudu doma . Každopádně děkuji za odhad .
@paveldrlik42673 жыл бұрын
Viděl jsem celý šot.Profesně i profesionálně jsem byl elektro.Dělal jsem MVE,potom BPS.Ostrovní provoz byl v česku vždy problem.Po shlednutí tohoto videa jsem si obnovíl svůj blok.(ne blog).Dělá mi problem,kam nevedou dráty,tam končí svět.Asi jsem nezachytil pokrok,ale i krystalka s bramborem a třemi komponenty z oblasti elektroniky představovaly určitý pokrok-pro nás tehdy obrovský.
@josefdufek14472 жыл бұрын
Prodava nekdo vzorove projekty? Tedy aktualizovane sety komponent ktere se daji momentalne koupit, jsou osvedcene, dobry pomer cena/vykon a funguji spolu? Plus k tomu ovladani a monitoring? Elektrika a manualni prace mi nejsou cizi ale prave bych se chtel vyhnout vyrobe zlata foukanim cigaretoveho dymu do vody, jak bylo zmineno.
@obajer2 жыл бұрын
Tohle jsem aktivně nikdy nehledal, ale co jsem narazil na různé nabídky, tak asi nejlepší mi přišly sety Victronu od EcoProduktu. Kromě samotného hardwaru je u nich totiž také manuál, jak doma vše zapojit a nakonfigurovat, včetně schémat. Monitoring je tam pomocí Cerbo GX, ke kterému lze dokoupit externí touchscreen displej, nebo použít připojení přes laptop. Dobré je, že Victron je modulární systém, takže později lze přidat další MPPT regulátory, panely, baterky. Přidat lze i měniče, ale tam už tomu člověk musí trochu rozumět. Co bude u těchto i jiných setů problém, bude vyřízení formalit pro připojení k distribuční síti. Takže na ongridy a hybridy bych si dal pozor. Ale pokud by to někdo chtěl jako off-grid, tak se k síti stejně připojovat nebude a tam je to v pohodě.
@iivoss38313 жыл бұрын
Super, určitě pokračovat!!
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už má 7 dílů můžeš začit sledovat :)
@petrzmapetrzma98262 жыл бұрын
Dobrý den, můžete vytvořit nějaký zjednodušený návod, jak rozchodit Grafanu ? Jak ze střídače vytáhnout požadované informace, jak je aplikovat do My SQL databáze, nebo kam? Děkuji.
@obajer2 жыл бұрын
Rád bych, ale tohle opravdu není jednoduché. Jedná se totiž o návaznost mnoha komponent do delšího řetězce. Největší problém je přitom hned na začátku - jak dostat data ze střídače do InfluxDB, kdy každý typ střídače používá jiné fyzické komunikační rozhraní a hlavně zcela jiný logický protokol datového přenosu. Jakmile máte jednou data v InfluxDB, tak vizualizace pomocí Grafana už je brnkačka. Co můžu doporučit: zkuste pohledat (či se poptat) na diskusních fórech jako jsou www.mypower.cz nebo www.solarforum.cz Někdo má určitě stejný střídač jako Vy, takže Vás nasměruje, jak data ze střídače do DB dostat. Pro některé typy střídačů již také existují amatérsky napsané knihovny a příklady, které lze najít třeba na githubu. No a pro nejčastější střídače GoodWe a SolaX je integrace jednoduchá - je totiž obsažena přímo v automatizačním softwaru Home Assistant, takže můžete stříadače nejen sledovat, ale i pohodlně ovládat na dálku. Ale ten nejlepší výchozí bod v ČR je asi www.mypower.cz
@petrzmapetrzma98262 жыл бұрын
@@obajer Moc děkuji za info, zkusím prohledat. Dík za Vaši práci 👍
@demeterdantis2127 Жыл бұрын
Pokud vím, při blesku probíhají sice ohromné proudy, ale milisekundy, a to nejsou schopné normální pojistky ochránit. Spálí to televizi, počítač - a pojistky nic. Takže pokud to nejsou speciální drahé bleskojistky, je to na nic.
@obajer Жыл бұрын
Proti napeti indukovanemu od blizkeho uderu blesku jsou tam nikoliv pojistky, ale prepetove ochrany. Ja pouzivam Citel, ale podobne vyrabi i Dehn nebo Saltek. S pojistkami mate pravdu, ty pri blesku elektroniku nestihnou ochranit. Proti primemu zasahu nepomuzou moc ani ty prepetovky, ale furt lepsi nez nic.
@jiriniewald53292 жыл бұрын
Dobrý den, zaujal mne přepínač zdrojů v čase 15:38. Pravdepodobně to má v sobě měřící cívky když to má take automatický režim. Zabrání tento přepínač přetokům z FVE do DS, nebo na to je jine zařízení? Jaké?
@obajer2 жыл бұрын
Nikoliv, ATS přepínač proudové měřící cívky neobsahuj Detekuje pouze, zda-li je na obou vstupech přítomno napětí. FVE funguje v ostrovním režimu, když několik dnů nesvítí a baterky se vybijí pod stanovenou mez, tak se FVE automticky vypne. V tu chvíli na prioritním vstupu ATS není napětí, takže přepínač přepne celou spotřebu na DS. V takovém systému se přetoky neřeší, protože střídače nepracují paralelně s DS (proto ale také musí být silnější a mít větší baterii, protože si nedokážou pomáhat tím, že by část špiček pokryla DS).
@obajer2 жыл бұрын
U FVE, které pracují paralelně s DS, tak aby mohly mixovat výkon panelů, baterie a DS dohromady, ve skutečnosti přetokům zabránit nelze. Lze je eliminovat na minimum, ale nikdy to nebude čistá nula. Záleží tedy jen na tom, jak rychlý (kvalitní) je elektroměr vs jak kvalitní je střídač a jak rychlá je jeho regulace výkonu. Alternativně lze použít systém s dvojitou konverzí, což je taková šedá zóna. Technicky má pár výhod, ale i nevýhod. Můj osobní názor je, že pokud chce někdo pracovat paralelně s DS, nebo používat DS k plynulému vykrývání špiček, tak by měl jít do klasické hybridní FVE, se všemi formálními náležitostmi. V opačném případě je jediným skutečně bezpřetokovým systémem oddělený ostrovní provoz. Každopádně, toto téma je lepší probrat na www.mypower.cz pod heslem "přetoky".
@JirkaNie2 жыл бұрын
@@obajer zda se mi teda reseni 5P jistic, kdyz Cez vypne elektrarnu, tak manualne vypnout hlavni domovni jistic 3f+PEN+HDO=5P a muzu zit odpojen. Plus musim mit vlastni zemneni, aby to nekoho nezabilo... A co kdyby Čez pres HDO odpojoval sam sebe pres stykač ... s UPS samozrejme? Kouknu na ten web co jste rikal. Moc diky
@saladayt72 жыл бұрын
@@JirkaNie Zemění je vždy jen jedno.
@proton86943 жыл бұрын
@Ondřej Bajer Prosím Vás, chtěl bych se zeptat. Máte 4 série (stringy) po18 panelech a tři zelené měniče (Infinisolar). Jestli to chápu správně, tak každý jeden string je připojen samostatně do jednoho měniče. Otázka zní kde je zapojen ten čtvrtý string? Nebo jeden z těch tří měničů je napájen dvěma stringy? Děkuji Tesláčkovi Aiťáčkovi a Ondřeji Bajerovi za poučné video. 👍
@obajer3 жыл бұрын
Tusite spravne. Tyhle menice maji kazdy dva MPPT vstupy. Na jednom menici mam tedy dva stringy, na dalsich dvou po jednom stringu.
@proton86943 жыл бұрын
@@obajer Díky za rychlou odpověď. Budu se těšit na další díl.
@jirijezek84806 ай бұрын
4:22 když přijedeš ty s autem tak potřebuji třeba 12kw... jakým EV když má Ondra 1 fázi FVE? Třeba já mám palubní nabíječku 22kw ale nabíječka mezi EV a zásuvku má výměnný kabel buď 32A pro 3f a nebo pro 1 fázi ale jen 16A a tedy max. 3,6kw. Jak to je tedy ve vašem případě když Ondra říká 12kw? Díky
@jirijezek84806 ай бұрын
Myslím, FVE ostrov 1f OK až právě na to auto. Když už mám tak velkou FVE a EV k tomu, tak chci aby se rychle nabil a taky abych zužitkoval energii.
@obajer2 ай бұрын
1f lze nabijet i 32A, pokud je wallbox pripojen dostatecne tlustym kabelem, nikoliv do klasicke zasuvky. I tak je to ale dost pomale - necelych 8kW.
@muhsinalkannany48622 жыл бұрын
Dobrý den , pěkný video , děkuji vám , čez kupuje od vás kw za kolik ? děkuji
@ondrej.bacina2 жыл бұрын
Ondra má Ostrov tam se nic neprodává. Sledujte další díly kde vše vysvetlujeme
@josefkantner29983 жыл бұрын
Rozhodně ano
@Honzik_S3 жыл бұрын
Mohu poprosit o tip na vyrobce invertoru. Tohle co mnate je Infini solar? Victron mi prijde predrazeny jak pes a o Axpertu uvazuji. Díky za tip.
@obajer3 жыл бұрын
Při výběru invertoru hrozně záleží na tom, co přesně od něj potřebujete a jestli se bude jednat o systém 1/3f, ongrid, hybrid nebo polo-ostrov. Axpert (a jeho klony) je ověřená klasika pro polo-ostrov, nic s lepším poměrem cena/výkon asi neexistuje. Každopádně doporučuji založit vlákno na diskusním foru www.solarforum.cz , rozepsat co máte v úmyslu a určitě dostanete spoustu rad od starých solárních harcovníků. PS: InfiniSolar nedoporučuji, žere jako kyselina. Jednou prodám i ty moje, až je pořádně ohrkám.
@truhlicheck3 жыл бұрын
zdravim, ja mam postavene nejake fotovolticke ostrovne riesenie na Victronoch, ten Infinisolar som doteraz nepoznal, aky vykon to dava ked ide len na bateriu? docital som sa ze do baterie vie pri nabijani dostat len 2880W, to znamena, ze pri vasich troch zapojeniach tohoto menica a teoretickom pripade ze sa ziadna energia aktualne neodobera, tak do baterii neviete dostat plny vykon nainstolavanych panelov, alebo sa mylim?
@obajer3 жыл бұрын
Ty tři zelené měniče jsou typ InfiniSolar 5K Plus. Každý umí do baterie poslat až 100A nabíjecího proudu, tedy cca 5kW. Teoreticky tedy, když by ze střechy mohlo jít plných 20kW ale přitom by nebyl žádný odběr na AC straně, tak se baterie bude nabíjet výkonem maximálně 15kW, zatímco 5kW potenciálního výkonu zůstane "na střeše". Jelikož mám ale panely orientované na východ+západ, tak jsem v reálu ještě nikdy výkon 20kW neviděl. A určitě ani neuvidím. Když je opravdu dobře, tak jde ze střechy maximálně cca 12-13kW. Jestli máte Victron, tak je to určitě mnohem lepší volba. Moje měniče mají příliš velkou vlastní spotřebu při běhu na prázdno (každý cca 125W). Navíc, Victron je kompletní ekosystém, takže si člověk může do FVE poskládat měniče a regulátory přesně dle potřeby. A také se dá postupně rozšiřovat. Kdybych stavěl ostrovní FVE znovu, asi bych volil právě buď 3x Victron Multiplus, nebo 3x Studer XTH, plus příslušné regulátory Victron SmartSolar nebo Studer VarioString.
@Pitrysk3 жыл бұрын
Super moc se mi to líbí. Velký like.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Díky! Zrovna dneska jsme nahrávali pokračování :)
@tadeuszrzyman85532 жыл бұрын
Ahoj, dobrý den. Jako naprostý laik ve FV se asi blbě zeptám ale nikde jsem nedohledal informaci, co se děje s FV panely, když jsou nasvícené sluncem a neodebírá se z nich nic? Zničí se? Díky za odpověď a omlouvám se za možná hloupý dotaz.
@ondrej.bacina2 жыл бұрын
Prosím podívejte se na cely seriál to vám dá strašně moc. Pokud na ne svítí a není odběr tak v pohodě
@obajer2 жыл бұрын
Tohle bývá celkem častý dotaz (možná se na něj někde ptal osobně i Tesláček, ale ten náš serál už má snad 10 hodin, takže se to v tom najít nedá). Pokud už z panelů nepotřebujete odebírat elektřinu, tak MPPT obvod v měniči automaticky sníží proud, čímž klesne elektrický výkon (P=U x I). S panely, ze kterých neodebíráte elektrický výkon se nic neděje, jen budou mít cca o 20% vyšší teplotu, než pokud by vedle byl panel, ze kterého by se výkon odebíral. Odebíráním výkonu se totiž právě 20-25% dopadajícího slunečního záření promění na elektřinu. Bez odebírání se toto záření promění na teplo - stejně, jako když slunce svítí na beton. Ale ten rozdíl teplot uvidíte jen na termokameře, panelům nevadí.
@obajer2 жыл бұрын
Celý FVE seriál je v playlistu zde, pár dalších dílů bude ještě přibývat: kzbin.info/aero/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu
@milospajer50993 жыл бұрын
Mám fotovoltaiku 14ks panelov 12V 175W zapojené do serie potreboval som navýšiť napätie ,tak som dokúpil 3ks. panely amorfné 175W a 89,5V. nepokašlal som to? Mám hybridný menič 3,5KV.
@obajer3 жыл бұрын
Bohužel, moc dobrý nápad to nebyl. Všechny panely ve stringu (v sérii) by měly mít stejný proud (Imp). Tady to bude tak, že panely 17V 175Wp budou mít velký proud, zatímco panely 175W 89,5V budou mít proud malý. Při spojení do série tedy string nebude fungovat optimálně. Bude to chtít nějak sladit, jinak to nebude ono :(
@jangieraczka93262 жыл бұрын
Je Super jak sám přiznává kolik udělal chyb :-D To lidi co mají všechno úplně dokonalý a nikdy se nemýlili jsou tak nějak nedůvěryhodní.
@petrvytiska44053 жыл бұрын
No vida. Já si sám jako elektrikář postavil solární elektrárnu za 50 000kč s maximem 3kW. Baterky nic moc (24V 200A), ale panely severní sklon 5°... Má to důvod. Důležité je, že to vyrábí od 400 - 800W pod mrakem (dnes běžný stav, na slunci 12x285w) a to pro chod domácnosti stačí. Pro šťourata :) výstup max 13,5A 1F (230V) i z baterek 125A na max 1 hodinu. Takže pračka, myčka, konvice, vysávání atd. bez problémů. Jinými slovy, jde udělat i ostrovní režim 10x levněji pokud nepotřebujete 15kW (nabíjí elektromobil) jako kolega Ondřej.
@petrvytiska44053 жыл бұрын
Jo a zapoměl jsem návratnost 3 roky... (už je splaceno) .Důležité je, že jsem si dělal vše sám, teda když vynechám nakoupené komponenty.
@obajer3 жыл бұрын
Kdyby člověk skutečně potřeboval, tak se určitě auto zvládne nabíjet i s tím 3kW měničem a 12ti panely. Minimum ve standardu J1772 je nabíjení proudem 6A, takže při 230V je to výkon cca 1400W. Jasně, současné používání dalších žroutů (kávovar, indukční deska, atd.) by už byl problém, ale to je vše jen o tom, jak moc je člověk ochotný se uskromnit. Samozřejmě, další kapitola pak je, jaké je procento elektrické soběstačnosti v ročním období, když je týden zamračeno a sněží. Ale tam to ani u mne není nijak růžové - když nesvítí, tak to i u mne vyrábí jen 2kW a někdy taky úplnou nulu. Mimochodem - plánujete nějaká další rozšíření, nebo to už necháte tak, jak to je teď? Díky!
@petrvytiska44053 жыл бұрын
@@obajer Určitě je to o tom uskromění. Ale. Rozšíření neplánuji. Jde o návratnost investice. Rodina je naučená že nemá zapínat víc spotřebičů najednou, takže to takhle funguje (zatím). jediné rozšíření bude o dálkovou správu. Snažil jsem se držet cenu co nejníž, čímž nemám téměř nic co není vyloženě potřeba. Mám měnič Axpert, který komunikuje 232, takže arduino , převodník TTL a ethernet shield. To by umožnilo spouštět chytré spotřebiče (myčka, pračka, sušička - "trochu mimo ale přeci" bojler). Pokud jde o navýšení výkonu, tak vzhledem k volbě komponentů to za současného stavu nejde. Musel bych začít od podlahy a to se s návratností dostávám mimo. Navíc vyšší výkon bych nespotřeboval. Takhle v zimě nabiju baterky na levný proud (noc a 3h přes den) a cca 6h jedu z nich. Velké spotřebiče přes zimu zapínáme najednou přes levný proud s nabíječkou. Když tak o tom přemýšlím, tak vlastně baterky (nyní mám 4 roky staré běžné olověné "solární" kde nečekám delší životnost než 6 let). Líbí se mi technologie LTO (od dodavatele GWL), ale nemám zkušenost a hlavně teď kalkulaci.
@obajer3 жыл бұрын
@@petrvytiska4405 LTO baterky (lithium-titanate) jsou absolutní pecka. Cena za kWh ale bude vycházet ještě výše, než u LiFePO4. Proto se LTO montují hlavně tam, kde jsou potřeba jejich výhody: odolnost proti nízkým teplotám, možnost nabíjení proudem 6C (plné nabití za 10 minut), životnost 25 000 cyklů. Každopádně držím palce, ať se projekt s upgradem olova na LTO podaří!
@ladislavsazama883 жыл бұрын
@@obajer ANO, "Minimum ve standardu J1772 je nabíjení proudem 6A", ale Hyundai (IONIQ, KONA) umí nabíjet od 2A (má 3 možnosti v menu auta), tedy od 500W (ale ztráty jsou pak až 50%). Ondro , smekám jak podrobně všem odpovídáte. Přečetl jsme vše ;)
@jirikratochvila55192 жыл бұрын
Já moc nerozumím tomu, že tento systém je off grid (ostrov), ale zároveň ČEZ nefunguje jako záloha na dobití baterií, ale jako přímý dodavatel energie, když se fotovoltaika vypne. Ve druhém videu říkají, že off grid nesmí ČEZ využít na přifázování. Jak tedy při odstavení FVE zde funguje ČEZ? Dobíjí pouze baterie které pak drží spotřebu domu? Protože jinak by to přece nebylo chápáno jako ostrov...
@obajer2 жыл бұрын
Zásadní je, že "fve pracující v ostrovním režimu" a "ostrovní dům" jsou rozdílné pojmy. Empiricky je ověřeno, že v podmínkách ČR se skutečný ostrovní dům provozovat nedá. Respektive, osádka by se musela v některé zimní týdny opravdu hodně uskromnit. Nevařit, neprat, hlavně neohřívat elektřinou TUV atd. Maximálně by šlo svítit a koukat na TV. Případ z videa je tedy pouze "fve pracující v ostrovním režimu". No, a co se u "fve pracující v ostrovním režimu" stane ve chvíli, kdy nesvítí slunce a zároveň jsou vybité i baterie, to už pak záleží na konkrétním technickém řešení: A) Pokud v lokalitě vůbec není přípojka DS, ani záložní elektrocentrála nebo jiný zdroj, tak je prostě konec. B) Pokud v lokalitě přípojka DS je, tak lze s její pomocí buď dobíjet baterie (jak bylo vysvětleno v tom jiném videu), nebo lze tu mrtvou FVE s vybitou baterií nechat tak jak je a všechny spotřebiče přepojit napřímo na DS. Přepojení přímo na DS má tu výhodu, že DS a FVE jsou v takovém případě elektricky zcela oddělené a nemůže se tedy stát, že by nějaký "solární elektron" přetekl do DS. Nebo, že by se v baterii či spotřebičích mixovaly "špinavé elektrony z DS" se "zelenými solárnímy elektrony". Technicky nejčistší je, řešit takové přepojení pomocí manuálního nebo automatického čtyřpólového přepínače I-0-II (Třeba Hager SFT 440). "Přifázování k DS" je zcela samostatný případ, který se týká jen hybridních a ongrid elektráren. Princip přifázování je vysvětlen ve dvou jiných videích z playlistu Fotovoltaika. Ve zkratce je to tak, že přifázovaný střídač je elektricky spojen s DS, a to takovým způsobem, že energie jím vyrobená může přetékat i do DS. A zároveň, že do spotřebičů dodává energii současně jak DS tak i střídač. Přifázovaná FVE tedy může ovlivňovat kvalitu DS v místě připojení, posílat do DS krátkodobé energetické špičky, zvyšovat napětí v ulici atd. A to určitě nechcete. Pokud uvažujete o pořízení "ostrovní FVE", tedy fve která by měla pracovat v ostrovním režimu, tak ideální výchozí bod je diskusní forum www.mypower.cz případne www.solarforum.cz.
@jirikratochvila55192 жыл бұрын
@@obajer Děkuji Ondřeji, vyčerpávající odpověď. Právě bod B) bylo to, co jsem potřeboval pochopit zejména z legislativní stránky, protože jsem si myslel, že ČEZ bere jako ostrovní off grid elektrárnu se svým zapojením pouze ten případ, kdy ČEZ dobíjí baterky od FVE, ale nikoli ten případ, kdy se lze přepojit přímo z FVE na ČEZ (a využít stejné rozvody v domě). Myslel jsem, že pro takový případ by musely být dvojí rozvody v domě, aby byla legislativně ostrovní elektrárna brána jako ostrovní. Jestliže se to dá řešit pouze manuálním (automatickým) přepínačem a legislativa stále vidí FVE jako ostrovní, je to velmi elegantní. Ještě jednou díky
@obajer2 жыл бұрын
@@jirikratochvila5519 V minulosti ze strany ČEZu skutečně byla snaha využívat gumovost našich předpisů. V současné době se ale zaměřují na jinou věc a to právě na přifázované hybridní a ongrid FVE, pracující bez schválení provozovatelem distribuční sítě (EgD, ČEZ Distribuce, PRE Distribuce). Tak jak se začínají instalovat stále chytřejší elektroměry už také začínají chodit první "vytýkací dopisy". Naopak, systémy které pracují zcela odděleně od DS, už distributory nezajímají. Maximálně, pokud byste skutečně chtěl i nabíjet baterie z DS, tak můžete využít možnosti nahlásit formulářem to, že doma provozujete "záložní zdroj".
@jirikratochvila55192 жыл бұрын
@@obajer Ondřeji, ještě mne napadá, Vy máte jednofázovou FVE s 15 kW měniči (tři v serii), zároveň ale můžete přepnout na DS a FVE nechat odpočívat. Rozvody v domě máte jedny, buď frčí na DS nebo na FVE. Předpokládám, že dům máte třífázový (bylo to vidět na videu, kde vypínáte hlavní jistič a zkoušíte, zda FVE sama utáhne celý dům včetně elektromobilu), pak máte určitě třífázově například indukčku, míchačku, atd. Jak je provedeno napojení na domovní rozvody? Prostě jste zvolil jednu fázi na kterou FVE napojíte a tím jste indukčku odsoudil k nefunkčnosti? To se mi nezdá. Zde se nabízí také otázka, pokud má FVE možnost dodat až 15kW, jaké rozvody (např. zásuvkové okruhy) v domě máte? Klasický CYKY 2,5 přece nevydrží takovou zátěž - ale zde předpokládám, že si to ochrání správně dimenzované jističe v rozvodné skříni domovních rozvodů...
@obajer2 жыл бұрын
@@jirikratochvila5519 Rozvody jsou klasické, ale v RD nejsou žádné třífázové zásuvky ani spotřebiče. Když je RD napájen z DS, tak se do různých okruhů posílají různé fáze. To aby bylo vše pokud možno rovnoměrně zatíženo. Když je RD napájen z FVE, tak se do všech okruhů posílá jedna a ta samá fáze z měničů. Tohle funguje i s indukční deskou, protože bežné indukce ve skutečnosti nejsou třífázové spotřebiče, ale jsou na 2 x 230V. Podobně to mají i další kuchyňské spotřebiče - opravdové tři fáze používají jen vyjímečně. Pozor je potřeba dát na "přetížení nulového vodiče", to kvůli chybějícímu fázovému posuvu. Opět, na www.mypower.cz se toto řešilo již mockrát, včetně doporučení na co si dát pozor.
@PetrLANDSFELD2 жыл бұрын
Směl bych se pana Ondřeje zeptat na to jak funguje přepínání z gridu na fve a opačně? Jak to má odděleno, aby mu distributor nebrblal? Mám fve 3f plánuji to předělat na 1f (mám victron a stačí to prekonfigurovat a prepojit pár kabelů.) s tím že nedodavam nic do sítě. Tím získám dost podobnou konfiguraci jako vy a podstatně zvýším výkon dodávaný domácnosti. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
@obajer2 жыл бұрын
Na takové přepínání se používá "záskokový automat". Dají se pořídit hotová řešení, ale jsou docela drahá. Případně to umí zručný elektrikář postavit ze dvou navzájem blokovaných stykačů. Ta věcička pak funguje tak, že ze dvou stran se do ní přivedou různé napájecí zdroje, primární a sekundární. Pokud primární zdroj vypadne (vypne se střídač FVE), tak záskok automaticky okamžitě přepne svůj výstup na sekundární zdroj. Absolutně nejlevnější řešení záskokového automatu je použít krabičku z Číny, která ale určitě nemá všechny potřebné evropské certifikce. Je ale levná a funguje krásně :) Popis zde: forum.mypower.cz/viewtopic.php?p=96167#p96167
@obajer2 жыл бұрын
Jak si záskokový automat (anglicky zvaný Automatic Tranfer Switch / ATS) postavit sám, je dobře vysvětleno například v této sérii videí: kzbin.info/aero/PLOW-knRjfDQfMLzgwZXXhY_oohmcSGIoE
@MrLolekmartin2 жыл бұрын
Určitě detailněji. Ideálně bych uvítal klidně nějaký optimální návrh, který se už chybám vyvaruje, jen se na ně upozorní "že to není cesta", včetně výpočtů (průměry vodičů, jištění,..) a kalkulace (návratonost, tarify, nabíjení baterek ze sítě mimo špičku, ...), na internetu je všechno rozfracené, nic ucelené byť jeden návrh. 🙂
@jaroslav-jaroslavsson3 жыл бұрын
Chapu to dobre ze kazdy menic funguje jako solarni tracker pro cast pole - ttdy jeden dela vychod a druhy zapad? A jeden nema PA vstupy zapojene?
@obajer3 жыл бұрын
Ano, téměř tak to je. Každý tento měnič má dva MPPT vstupy. Stringy jsou zde celkem čtyři - 2x východ, 2x západ. Takže do vstupů prvního měniče jde východ a západ. Dvojka má na sobě jen východ a volný vstup. Trojka má jen západ a volný vstup.
@jaroslav-jaroslavsson3 жыл бұрын
@@obajer Ja si chci postavit system, pac az budu mit cas tak vytahnu baterku z auta a je skoda nechat to lezet ladem ale nevim jak do toho jit. Libil by se mi hybrid ale nelibi se mi omezeni 10kW. Kdyz nabijim auto tak je to jednofaze a chci 16A, coz 10kW 3F menice podobne co mate vy nedaji. 14.5A by znamenalo novy wallbox pac ten muj umi pak uz jen 10A. Nema dynamicke rizeni, jen predvolene urovne. A nebo bych musel chapat ze cast nabijeni auta jde proste dycky z cezu. Zatim jsem do toho nehloubal vic ale vypada to ze omzeni na priipojeni k siti je 10kW dane menicem a ne panely. Nekdo rika ze oboji nesmi byt pres 10kW. Stecha mi vychazi na 3 samostatne trackery . Chci jeste par panelu na jizni fasadu pro zimni obdobi, takze sem si rikal ze 3 menice po 5kW na kazdou fazi zvlast by me vyhovoali lepe. Jinak bych musel mit na jizni okruh samostatny tracker, ktery by to rval mimo menice do baterky sam. Ale 15kW mi CEZ asi nedovoli propojit. Pry pak potrebuji licenci na vyrobu EE ale to nevim jak slozite je ziskat. Nehci nic na dotace, pac dotace sezere montazni firma a nechci krmit firmy co by v normalnim trznim prostredni neexislovali. Takze si rikam ze ostrovni system by byl dobry ale zase nemam vyhled na zapad, slunce v lete zpada pred 5 hodinou, nemam strechu na jih. stezi tam dam na kazdou stranu 10kW a spotreba domu v prumeru lehce pres 20kWh za den (topime a varime na plyn) a baterka z auta ma vtipnych 12-13kWh, takze by mi prepinac siti kazdy den nekdy v noci cvakal tam a po vychodu slunce zpet. Je fakt ze v noci je zase spotreba mensi. Ale ne mala, mam doma aktualne 2 servery z PC, nejake switche, par wifin, 10 kamer. Tohle v prumeru zere 300W, tedy 7-8kWh denne. Takze vecer plna baterka bude rano napul prazdna. Mozna v lete by se podarilo jet s tak malou baterkou celou noc. Pocitace a celou sitovou infrastrukturu mam na ups, ale co veci jako lednice, mycka a dalsi blvosti. Prepinac ma az 50ms blackout. V zime nejspis bych jel tydny jen z cezu a mozna na par hodin ve dne by to kdyz je pekne cvalko na menic. Samozrejme do budoucna bych dokoupil dalsi varkovane baterky z auta (vychazi to zaricene nejlevneji i kdyz to nejsou LFP a zivotnost pri 100% cyklovani nebude nejdelsi) a rozsiril uloziste na treba 30-40kWh. Prijde mi ze idealni by bylo min 15kW hybrid (at uz monobox nebo 3x5kw) s minmalne 20-25kW panelu pripojeny hybridne do site s tim ze bych jim nic nedodaval (krome pretoku vznikajicich zpozdenim regulace), ale to jsem za exota a procesy u nas na to nejsou pripravene. Mate nejakou radu? P.S. 10kw menic hybrid podobny vasim umi steje jen nabijen 10kW i kdyz se na nej da 15kW pole (podle vyrobce maximum) takze tu jsou omezeni ze kdyz nemam odber tak to nedokaze rychleji nabijet a kdyz na to dam 10+10kW pole tak kdyby nahodu svitilo ze zapadu i vychodu najednou tak to muze ten menic znicit, cili to je pro me dalsi argument pro 3 samostatne propojene menice, kazdy pro jednu fazi.
@obajer3 жыл бұрын
@@jaroslav-jaroslavsson Chápu, co by se Vám líbilo. Bohužel, monopol ČEZu a jeho největšího akcionáře (státu) dělá vše pro to, aby toto legálně bez licence opravdu nešlo. Není zájem, aby občané byli energeticky, potravinově či jinak soběstační. 10kWp panelů je hard-limit daný energetickým zákonem. Můžete mít 10kWp a k tomu 15kW střídač, ale jen u systému, kde nemáte baterie. Jakmile jsou v systému baterie, tak ČEZ posuzuje i velikost střídače. To je zase dáno PPDS p4. Použití baterie z auta, nebo vlastního skládáného packu, je u all-in-one komerčních střídačů docela problém - kompatibilita BMS. Jak tak na ten Váš případ koukám, nejlepší bude FVE galvanicky oddělná od sítě, například 3x Axpert. K tomu baterie skládačka 48V a síť používat jen tak, že v případě nejvyšší nouze se z ní baterie dobije externí nabíječkou, (nebo za použití měniče s dvojitou konverzí). Zkuste ten Váš případ popsal na solarforum.cz nebo www.mypower.cz a určitě najdete někoho, kdo již tu cestu prošlapal.
@jaroslav-jaroslavsson3 жыл бұрын
@@obajer Diky za napad. Takhle mam postaveny obytnak aby indukcni varice nevyhazovali pojistky v kempu kde casto visi X lidi na 6A... proste tam jede trvale dobijecka a z baterek se krmi auto rozvod. Sit v aute neni propojena s vnejsim svetem. Podle me to je reseni i kdyz neefektivni. Asi bych sel do toho vybudovat prepinac siti, ktery kdyz vypadne invertor sice s pauzou prehodi na cez a pokud nebudu mit nejake extremni spotreby, treba nebudu v zime vyrabet na zahrade sneznym delem snih, tak tam mit nejaky 5kW dobijec. Nebo mozna jeste mensi a dobijet v dobe nizkeho terifu, pac bych si chtel taky udelat tarif na EV. Nikdo me nemuze zakazat ze za hodinama mam prepinac, ktery mi odpoji privod od site a pripoji mi tam vlastni energeticky zdroj. A dobijeni baterek v baraku to je jako dobijeni auta, ktere bych koneckoncu mohl pouzivat i jako baterii, kdyz doma stoji, protoz na chademo je tohle velmi jednoduche realizovat. Pokud bych mel invertor pracujici na 400V. Ja bycn nejradeji tu baterku nechal v boxu jak je v aute a pripojil primo. To co rika bms po canbusu je zdokumentovane, musel by se napsat bridge mezi baterkou a invertorem ale to reseni by melo jednu vadu, nebylo by samostartujici protoze v ty barece uvnitr jsou kontaktory, ktere potrebuji 12V a kdyz je baterka vypnta tak bych nedokazal system bez nejake externi 12V baterie nahodit. Takze otevrit baterku a odstranit kontaktory. Furt je tam bezpecnostni pojistka co dokaze mechancky rozpojit obvod. Ale to by se nelibilo bms protoze ono si meri i snad proud civkami kontaktoru aby vedelo ze jsou ok. A potom usporadani baterek v aute je nefektivni z hlediska prostoru. Misto utleho balicku clanku bych mel placku a prepojovani na nejake BMS 3. strany je samozrejme mozne ale fakt se nehcci srat v rukavicich s 400V. Takze mirim k neefektivnim 50V. Mozna ze bych dokazal prekousnout 100V baterii i kdyz to uz taky neni vhodne delat holejma rukama. Spousty kompromisu a nevim jak do toho strelit. Teda zatim se snazim predelat rozvadece v dome, ktere jsou drevo/keramika a absolutne neserivsovatelne protoze hlinikove draty za deskou a kazdej pohyb hrozi zlomeni nebo nalomeni a nasledne problemy s vyhrivanim daneho mista. Ale chci predem vedet jaky komponenty do hlavniho rozvadece budu msuet nasekat. Neni dobre potom vedle sekat do zdi dalsi diru.
@McMalibuB3 жыл бұрын
Jsem pro seriál, díky!
@milosjavornik3 жыл бұрын
Super, určite viac detailov
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@geblstr3m3 жыл бұрын
Skvele :) prosim o serial. Prave se chystame stavet a toto tema resime. To co se aktualne komercne nabizi me neoslovuje, tedy nemam pocit, ze je nekdo schopny mi nabidnout neco, co je opravdu smysluplne.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
V pátek jsme nahrávali další díly. V průběhu srpna budou postupně vycházet.
@TomH5192 жыл бұрын
13:52 Něco nám tady funguje na ČEZ :-) Dle blikání cca 10kw příkon. Co to je, když FV vyrábí?
@obajer2 жыл бұрын
To vysvětlujeme v samostatném videu s názvem: Jak funguje FVE v zimě :-)
@TomH5192 жыл бұрын
@@obajer Myslel jsem si to, že to bude topení. To ale asi budeš muset řešit, protože uživit tvojí spotřebu vytápění při dnešních cenách elektřiny, je pro většinu populace likvidační. Já zrušil plyn a objednal tepelné čerpadlo se SCOP 5,1 . Po odečtení výroby z mé malé(zatím) 3,6kpw FV, bych měl mít roční spotřebu ze sítě do 3MWh. Ale plánuji rozšířit na cca 13-20kwp, protože bude EV. Ale počkám, než se situace na trhu srovná, protože další FV bych už stavěl s dotací od firmy.A teď jsou ceny uměle navýšené pouhou poptávkou.
@obajer2 жыл бұрын
@@TomH519 Přesně tak, řešení už je v procesu, ale letos se to asi nepovede: v podstatě se musím na čas vystěhovat, protože se budou bourat dveře a předělávat podlahy ve všech místnostech. Teprve až bude všude vodní podlahovka místo elektrické, můžu se posunout dál. Jinak já TČ neplánuji, výhledově bych se od ČEZ rád zcela odstřihnul a to s TČ nejde. Takže u mne to bude asi topení nějakou formou biomasy a v ty nejhorší zimní dny pak razantní snížení spotřeby a vození elektřiny v baterce budoucího EVčka. Ikdyž zatím je to jen taková moje utopie :)
@TomH5192 жыл бұрын
@@obajer Nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebuješ. Takže já bych nejdříve omezil spotřebu objektu a následně dle toho volil způsob vytápění. Já mám přízemní řadový barák 100m2 z roku 2006, který jsem kupoval před 8lety. Už jsem vyměnil okna za skoro nejlepší 3skla, 44cm broušenou cihlu zateplil 16cm polystyrenem. Do stropu jsem dodal vatu na 40-60cm. Jen v podlaze mám bohužel pouze 10cm, ale to zase moc nevadí, protože tepelné ztráty podlahou jsou jen velmi málo závislé na venkovní teplotě, takže většina lze pokrýt FV. A výsledek je ten, že na vytápění potřebuji cca 5-6MWh energie, což přes tepelné čerpadlo bude něco kousek přes 1MWh. A to klidně nakoupím od EONu. Jinak o dovážení elektřiny pomocí EV jsem už přemýšlel před lety, kdy bylo okolo spousty free nabíječek. A nebo teď koupit starou Teslu free unlimited Supercharging 🙂 To bych i já v klidu vydržel úplně bez EONu.
@obajer2 жыл бұрын
@@TomH519 1MWh ročně na topení, to je pecka. Nebudete o tom dělat třeba také video? Určitě by to spoustu lidí inspirovalo!
@Ctyrkolky-Brandyscz2 жыл бұрын
Dobry den libi se mi to. Je naka firma bi mi to montovala. Vyhledavam firmu co by mi neco takoveho namontovala staci polovicni. Predem dekuju.
@obajer2 жыл бұрын
Tak jak to mám uděláno, já už bych to dnes nestavěl (nevhodné měniče, špatná orientace panelů na světové strany atd.) Pokud byste si chtěl ostrovní FVE postavit sám (není to zas tak složité), tak je ideální nechat si poradit na www.mypower.cz Pokud byste to chtěl na klíč od firmy, tak pár jich najdete na facebookové skupině zde: facebook.com/groups/361971551273024
@tomaszvisky37982 жыл бұрын
Super 👋
@janjakubik1363 жыл бұрын
Výborné video!
@prezidentcancik4383 жыл бұрын
Jako prodejce fotovoltaiky jsem počítal návratnosti od 12 do 18 let s dnešními cenami elektřiny. Což Konkurenční firmy při započítání inflace na danou částku + odhadovanej růst elektřiny dokázali spočítat na 7-9 let což už jsem jim ani já nevěřil.
@obajer3 жыл бұрын
Ony jsou ty výpočty ROI hrozně ošemetné. Spousta jich například uvažuje s tím, že domácnost spotřebuje veškerou energii, kterou panely vyrobí. Nebo, že cena kWh je 5 Kč.Obojí je samozřejmě nesmysl - elektřina se dnes dá koupit mnohem levněji a diagramy solární výroby vs celkové spotřeby domácnosti mají navzájem zcela rozdílné průběhy. A vždy je tam ještě druhá strana "rovnice": Nelze hodnotit jen samotné ROI, ale je potřeba vzít v potaz také to, kolik procent roční spotřeby elektřiny v domácnosti je daná FVE schopna pokrýt a tedy, jakou finanční úsporu člověk uvidí na ročních platbách ČEZu. Když si k tomu člověk spočítá pár modelů, tak rychle zjistí, že velmi krátké ROI, v řádu několika let, mají miniaturní 1-3kWp ongridy, tedy přifázované FVE bez baterek. Jenomže v kontextu celoroční spotřeby elektřiny toho taková FVE pokryje tak málo, že se to na účtu za elektřinu projeví jen kosmeticky. Celé je to prostě komplexní problém a univerzální řešení neexistuje.
@prezidentcancik4383 жыл бұрын
@@obajer Ano samozřejmě v tomto máte pravdu. Já jsem pracoval přímo u lidí tak že jsem vzal jejich účet za elektřinu a jednotlivé spotřebiče a navrhl jim systém tak aby s využitím virtuální baterie využili všechno. Samozřejmě to není takový systém jako u vás ale lidi musí elektřinu ještě dokupovat. Nepokryje to vše. Váš systém je vážně pecka ale cenově dobrý přepal. :) Fandím vám. Děláte dobrou práci.
@tatrapol10183 жыл бұрын
Super Lux... , a tesime sa na pokracovanie Serialu od "prof.Ondry" - realnej z praxe !
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál je už dostupný
@amperak3 жыл бұрын
Super, koukám... čtyři stringy po 5kW. hele hádám, že jsi časem zjistil, že tyhle měniče maj jen 5kW dobíječ a na tom jednom, na kterým máš ty dva 5kW stringy jsi dal jeden z jedné pulky střechy a druhý z druhé půlky ;-) Video je super, líbí se mi, Myšlenka autora je super, ale krásně nám vysvětlil, proč to u nás nejde. no pač nejsem v kalifornii (kde to jde). Já bych trochu začal uvažovat, když už má ty hybridní střídače, připojit tu FVE jako grit-tie, tj do sítě dodávat. Tu energii člověk nespotřebuje ani když bude krmit klimatizace v každé místnosti. Moc se mi ten projekt líbí, je "super" a ukazuje realitu. Dokonce obdivuji ty akumulátory a to, že ví, že to jde svépomocí levně, ale on si na to netroufá a proto to neudělá. komerční řešení nabízí 10kWp z duvodu, že takový vokon nepodléhá stavebnímu povolení. A taktéž 10kWp je už fakt hodně energie i na nabíjení EV, lidem to stačí. On je ten problém takový, že co vyrobíš, spotřebuj. Co nespotřebuješ, tak tam tratíš peníze a návratnost. Na tomto videu mne mrzí, že tam praží sluníčko na panely, elektrárna je odpojená od sítě a akumulátory ani nedobíjí, ani nevybíjí. tj nevytěžují měniče panely na 100%. Já nemám ten milion, takže snad ho v FVE neutopím...
@obajer3 жыл бұрын
Ahoj, zjišťovat nebylo třeba :) InfiniSolary mají celkem přehledné specsheety, kde je rovnou uvedeno, že MPPT trackery jsou sice dva, ale nabíječ AKU má u tohoto modelu maximálku 100A. Poměrně dlouho jsem měl jen dva měniče a jelikož střecha je východ-západ, tak sem to samozřejmě rozhodil tak, aby se výkon z panelů rozložil rovnoměrně. Tedy V1+Z1 do bedny1, V2+Z2 do bedny2. Třetí měnič jsem přidával až později, jen kvůli tomu, abych mohl řidičům elektromobilů nabídnout co nejrychlejší dobíjení a zároveň zbyla u fůra výkonu pro mne. Co v datasheetu nebylo, ale ověřil jsem prakticky je, že pokud je dost slunce, tak i jeden měnič dokáže nabíjet AKU proudem těch 100A (5kW) a zároveň generovat dalších až 5kW na AC výstupu. Samozřejmě, stringy se pak musí zapojit tak, aby na ně svítilo současně, baterka nesmí být plná a ještě je potřeba zapnout naráz půlku věcí v kuchyni, aby byl slušný AC odběr. Zcela soběstačný ostrov v naší zeměpisné poloze fakt nejde, je spousta dní v řadě, kdy to nevyrobí vůbec nic. Tomuto se s Ondrou Bačinou chceme věnovat ještě v nějakém dalším videu. Chtěl bych tam ukázat, jak se to chová u mne a představit, jaké řešení by pro normálního člověka dávalo mnohem větší smysl, než zbytečně replikovat ten můj orloj. Ideální řešení neexistuje, protože někomu jde o návratnost, někomu o co největší úsporu na platbě za EE (což jsou dvě zcela rozdílné věci) a jinému jde třeba jen o komfort a pocit aspoň částečné soběstačnosti. To už si ale musí každý rozmyslet sám. S vytěžováním techniky na 100% je to složitější téma. Popravdě, i kdybych to měl zapojené v 3f hybridu, tak bych do sítě posílat nechtěl, případně bych posílal jen regulační přetoky. Posíláním přebytků výroby do sítě totiž člověk ekonomicky podporuje distributory EE, kteří si tu díky měření po fázích a "PPDS příloha 4" nastavili prostředí, které diskriminuje domácí soláry, zatímco jim bezpracně přihrává do kapsy pěkné zisky z distribučních poplatků. Ode mne by tak 1kWh odešla za 90haléřů, ale soused za plotem by ji v tom samém okamžiku nakoupil za 3,50Kč. To mu raději tu prodlužku hodím rovnou a zadarmo, až bude zase bouřka a blackout. Long-story-short: na hybrid to předělám tehdy, až bude v ČR schválený NetMetering a součtové měření. Takže nikdy :-D PS: S legislativními limity je to takto: - Do 10kWp lze do sítě připojit FVE bez licence a dokonce i prodávat přebytky, aniž by je člověk musel zdaňovat. - Nad 10kWp je již potřeba licence a účetnictví. - Stavební povolení je potřeba až pro FVE nad 20kWp. - Připojení FVE do 100kWp je maximum, které zvládne formálně zprocesovat obyčejný smrtelník. Nad tento výkon už je to extrémní byrokratická zátěž, vyžadující mít k FVE i člověka zaměstnaného na fulltime. Proto také většina ongrid FVE na zemědelských farmách a usedlostech má výkon právě 99kWp.
@amperak3 жыл бұрын
@@obajer Díky za super info, furt se učím, informace, co mám jsou od člověka, který tomu rozuměl ale asi né dostatečně :) s legislativou jsem sekl v momentu, kdy mi řekli, že musím nahlásit a nechat si schválit i ostrovní FVE. jo, bez naúojení na sít i bez zálohy sítí, jen prej to mi nemaj jak dokázat. Já právě budu ten měnič uplně stejný kupovat a budu jej používat na nějakejch 5-6kWp právě pro tento důvod. Mám teď infini 3kW a ten má slabou nabíječku (1,2kW) a tak si vypomáhám ještě napíječkou další zapojenou na AC výstup měniče a na baterie. jenže, musím hlídat, pač když zajde slunko, tak musím nabíječku vypnout, jinak to udělá hezké topící kolečko nabíječka-měnič-ac -nabíječka :D Jo, chybama se člověk učí a když jsem po tom měniči na inzerci skočil, tak mne nenapadlo, že to bude mít slabou nabíječku. Těch pár dní co je zataženo se dá vyřešit z baterie, horší to je v zimě, to je výroba 15% léta. Jedna chytrá poučka na ostrovní FVE hovoří "akumulátor má mít kapacitu pro pokrytí spotřeby celý týden bez sluníčka" Koukám do grafů výroby a ono to tak sedí. asi by stačilo i jen pět dní. Těším se na seriál, to bude fajné, bo já taky teda něco tvořím, ale spíš pro ty, kteří si to chtějí vyrobit.
@amperak3 жыл бұрын
@@obajer jen k té centrále, jestli topíš plynem, tak existují centrály na LPG/CNG a CNG je zemní plyn ;-) a lze je provozovat z plynovodu. Ale to je už takové hodně kutění, a nejlépe vodou chlazenou centrálu a šupo s tím do akumulační nádoby :)
@obajer3 жыл бұрын
@@amperak S těma hnusnýma dnama a velikostí baterky to opravdu platí, empiricky jsme to zjistili na solárnickém diskusním fóru: opravdu hnusně je pouze v zimě. Typicky 5 dní za sebou, maximálně 7. Problém s velikostí baterky je ale ten, že pak tu 5-7x větší baterku potřebuješ nabít za 1-2 dny. A protože v zimě je slunce nízko nad obzorem, pouze na jihu, a navíc je den krátký, tak bys na to potřeboval osadit 2-4x více kWp, než kolik máš kWh v lithiu. Jenže pak zase musíš limitovat nabíjecí proud, aby se AKU neničila v létě a tak furt dokola.... Ostrov u nás bude prostě vždycky buď nesoběstačnej nebo extrémně předimenzovanej. O tom slabším nabíječi v InfiniSolar 3K se ví. V datasheetu to je, ale bohužel, člověka vůbec nenapadne, že by do měniče co umí 4500kWp mohli dát jen 25A nabíječ a tak to prostě přehlédne. Takže perpetuum mobile s dodatečným AC nabíječem je výborný workaround :D Jestli to chápu dobře, chceš si pořídit InfiniSolar 5K Plus jako řešení toho nabíjení. Prosím, raději si to ještě rozmysli. Ačkoliv sám tenhle typ používám, dnes už jej lidem nedoporučuju. Mašina robustní, ale rozežraná: bere si 125W v idle stavu. Takže přes noc si sosne 1,5 až 2kWh z baterky i bez zátěže A to v zimě docela zabolí. Na pokrytí těch 5ti hnusných zimních dní tedy musíš baterku navýšit o 10kWh lithia, jen kvůli udržení měniče v idle. Lepší službu dnes udělá ostrovní Axpert 5KW (bere 50W v idle) nebo standalone MPPT regl od Victronu, Studeru či fejkovej Fangpusun, který v idle neberou nic, protože jsou to jen regly, nikoliv all-in-one měniče. Nebylo by to lepší? PS: Tvoji videotvorbu občas zkouknu, na mne už je to příliš hardcore a občas i moc odborné :) Každopádně držím palce, ať se daří!
@amperak3 жыл бұрын
@@obajer já vím, on žere, ale tak... to 3kW infiny žere 70W. Nad axpertem jsem přemýšlel, ale nemá možnost dobírání rozdílu ze sítě a musel bych pořídit silnější. Na druhou stranu, kdy se to stane. teď se nad 3kW dostanu jen když nabíjím EV a zapne se vysavač třeba (kuchyn na FVE nepřipojuji) spotřeba domácnosti je cca 600W. místo EV bude v budoucnu boiler, protože EV plánuji nabíjet z baterie přímo. těch 125W ale docela zírám, to fakt jeden? 11kW 3f má 250W. Ale čekal jsem, že ten 5kW bude mít pod 100W. Sice mužu to infini mít za cenu axperta... ale ted si mne fakt dostal s těmi 125W... zase infini je vyčurane a tu spotřebu sei pěkně veme ze sítě aby to schoval přd uživatelem. dokonce origo soft vyčítá z měniče příkon ze sítě ale neukáže ho uživateli... :D
@AntonSimo2 жыл бұрын
Dobry den.Mam otazku ohladom zivotnosti baterii aka je realna dlzka jej zivotnosti a kolko vas vysla.Dakujem
@obajer2 жыл бұрын
Podle výrobce je životnost tohoto modelu baterie 10 let nebo 6000 cyklů, podle toho co nastane dříve. Po konci životnosti by baterie měla dál fungovat, ale bude mít výrazně horší parametry. Například reálná kapacita postupně klesne na cca 80% a baterie bude mít také vyšší vnitřní odpor. Co jsem zatím koukal, tak ročně natočím cca 260 cyklů, baterku mám tuším od roku 2018, občas přikoupím nový modul. Vnitřní odpor těch prvních modulů už vidím, že se opravdu postupně zhoršuje, ale na funkci to zatím nemá vliv. V době kdy píšu tuhle odpověď má baterka celkovou kapacitu 56kWh a stála mne cca 560 000 Kč včetně DPH.
@LukyVala2 жыл бұрын
Ahoj, Super až na ten zvuk :( Měl bych dotaz: Dům má ostrovní 1 fázové rozvody. Jak je možné, že Vás distributor mohl připojit do sítě o 3 fází a ještě s automatickou, která to řídí? :D
@ondrej.bacina2 жыл бұрын
Protože to vůbec připojené do sítě není. Proto je to Ostrov. Podívej se na seriál a pochopíš.
@LukyVala2 жыл бұрын
@Teslacek Aitacek podívej se prosím na 13.33 a vysvětlí mi to prosím... Jdete vypnout ČEZ, aby šlo otestovat, že FVE utáhne nabíjení auta. zdroj: kzbin.info/www/bejne/b5_OdHl7m7-Eh7s
@miroslavsaferna83333 жыл бұрын
Super, možná jsem nepochopil připojení: CEZ 3F a FVE 1 F , jak to je uděláno při přepínání . Dále Wattrouter - jak je zapojen a k čemu v OFF GRID režimu. Díky
@obajer3 жыл бұрын
Přepínání je uděláno pomocí ATS (automatic transfer switch): - Funguje-li FVE, jsou všechny okruhy napojeny na výstup z FVE a jedou tedy jednofázově. V tomto RD nejsou žádné skutečné 3F spotřebiče (točivé stroje) ani 3F zásuvky. - Nefunguje-li FVE, ATS okruhy odpojí od FVE, rozdělí je mezi tři fáze a napojí na ČEZ. Přímo Wattrouter jako produkt v této instalaci použit není, místo něj je pouze skript v domácí automatizaci. Ten sleduje stav nabití baterií, výrobu z panelů, odběr spotřebičů a podle těchto veličin pak plynule reguluje výkon topných spirál v bojlerech TUV. (pomocí SSR relé a kaskády komutačních stykačů). Alternativně by šel použít produkt "GreenBono", protože ten umí pracovat i v offgrid systémech. Naopak Wattrouter by v této instalaci ani použít nešel, ten pracuje pouze v přifázovaných (ongrid/hybrid) FVE, neboť ke svému rozhodování využívá sledování přetoků Z/DO ČEZu. Jelikož již však v RD byla domácí automatizace, nedávalo smysl pořizovat další systém.
@miroslavsaferna83333 жыл бұрын
@@obajer Díky Ondro, ten Wattrouter je moje chyba, jasně. Zaujal mne ale ATS 3F->1F. Přepíná to v O ? Jaké je zpoždění, případně co když mi FVE dává jen část spotřeby a zbytek bych dobral ČEZu? To asi nejde. Jinak oceňuji elegantní řešení. Díky
@obajer3 жыл бұрын
@@miroslavsaferna8333 Konkrétní model ATS je STQ3-100/3P. Cena tohoto bazmeku je pár stovek. Kromě nízké ceny je další výhodou i to, že přepíná neskutečně rychle. Jediný spotřebič, který přepnutí zaregistruje a zapípá, je UPS. Televize, počítače i další věci beží bez přerušení. Světla mrknou. Vnitřní konktakty ATS jsou od sebe asi 2cm, NENÍ tam nulová poloha a při přepnutí to dělá takovou ránu, že skříň rozvaděče má tendence vyskočit ze zdi. Je to ale hrozná Čína a podle mého názoru to snad ani nemůže splňovat evropské normy, ačkoliv jsem to viděl už v mnoha instalacích. Včetně těch, co dělali profesionální elektrikáři. Certifikované ATS, za které mohu dát ruku do ohně, je například Hager HIC416A či obdobný typ od ABB. Bohužel, cena je astronomická. Alternativně se dá ATS postavit pomocí dvou reverzačních stykačů vybavených mechanickým blokováním a několika pomocnými kontakty. Na internetu lze návod pro stavbu ATS ze stykačů najít pod heslem "záskokový automat". Bouhužel, v obou těchto případech trvá přepnutí násobně déle a spotřebiče vypadnou. To je ale cena za bezpečnost, certifikaci a nulovou polohu.
@obajer3 жыл бұрын
@@miroslavsaferna8333 V mém konkrétním případě to funguje tak, že se kombinuje energie z panelů dohromady s energií z baterií. I v úplné tmě FVE poskytuje AC výkon 15kW, což utáhne mnoho spotřebičů najednou, a ještě se přitom může nabíjet elektromobil. Pokud SOC baterií klesne pod 30%, celá FVE se vypne a ATS vše přepne na ČEZ. Funkce plynulého mixování energie z FVE dohromady s energií z ČEZu tedy v mém případě možná není. Rozchodit to mixování se ale dá, jenomže to už pak z hlediska legislativy není ostrovní FVE, ale FVE hybridní, jejíž uvedení do provozu musí povolit distributor.
@miroslavsaferna83333 жыл бұрын
@@obajer Díky, Ondro, v jednoduchosti je síla. Tvoje řešení unikátně obchází několik CZ problémů FVE ( mikrozdroje ), tedy 10kWh peak pro připojení mikrozdroje, asymetrii a měření po fázích a s tím související "nechtěné přetoky" ( 3F připojení hybridní FVE ), které navíc nemůžeš moc ovlivnit. V mém případě je v okolí hodně RD připojeno na 1 F a tím je i dost rozkolísané napětí. Má hybridní FVE se snaží stabilizovat sít a já to navíc platím, i když slunce plně svítí. To že to máš OFF GRID a dostatečný výkon 3 měničů je super nápad. No a když potřebuji raz za čas pustiti cirkulárku na 3F, tak se hold přepneš manuálně na ČEZ... Ještě k technické části, baterky jsou společné pro všechny 3 měniče? a mají jeden řídicí modul? Nějak jsem to nepostřehl. Kdyby jsi nenabíjel elektromobil ( pro to jsi to zřejmě pořizoval a v zimě je slunka fakt málo), tak můžeš snížit i hlavní jistič a tím pádem máš i menší paušál.
@richardbaudisch99103 жыл бұрын
Taky rád rozumím věcem co mám doma a trochu se bojím, že když to někdo udělá na klíč tak nebudu ani vědět co mám doma.
@obajer3 жыл бұрын
Kvalita firem se různí. Pokud člověk natrefí na dobrou firmu, která montuje spolehlivé řešení, tak vlastně ani nemusí vědět, jak to funguje. Bohužel, existuje poměrně hodně případů, kdy firma namontuje polotovar :( Druhou alternativou je, najít si firmu, která montuje systém, který se dá kdykoliv rozšířit, upravit a existuje k němu kvalitní dokumentace, komunita uživatelů a odborníků. Do této kategorie spadají například výrobky firem Victron (Holandsko) nebo SMA (Německo). Obě firmy mají velmi dlouhou historii v oboru. Bohužel, jejich hardware je výrazně dražší, než výrobky z Asie.
@dorlock423 жыл бұрын
Určitě seriál. Jak se říká dobrá rada nad zlato. Jinak mě zajímá co konkrétně a proč je napojené jen na ČEZ a jak často se během roku stane, že i zbytek systému musí brát energii ze sítě. Jinak co si myslíte a jaký máte postoj k jiným způsobům uchovávání energie. Dost mě poslední dobou zaujalo uchování energie v gravitačních, nebo setrvačníkových baterkách a neuvažoval si i o jiných zdrojích energie (Stirlingův motor/generator a nebo vertikální větrné elektrárny).
@obajer3 жыл бұрын
Všechno tohle bysme chtěli ukázat v nějakém dalším videu, snad se zadaří. Každopádně, bude to šokující odhalení a věříme, že by to spoustě lidí mohlo otevřít oči :) Z alternativních úložišť se mi zamlouvají betonové setrvačníky. Ze všech těch možností co jsou, to má asi nejlepší poměr cena/kapacita/složitost. Osobně, pokud bych stavěl nový dům na jiném místě, tak bych spoustu věcí udělal jinak (nejen ve FVE). A asi bych zkusil ten strirling na pelety, jako nouzový zimní zdroj. Ikdyž, totální pecka by byl potok s malou 3kW vodní turbínkou. Co se týče HAWT a VAWT, na to jsou odborníci jiní. Na větrné hůrce to určitě fungovat bude (problém je nutnost dosažení dostatečné výšky nad terénem) ale tady u mne by větrná turbína po většinu roku nevyrobila vůbec nic.
@dorlock423 жыл бұрын
@@obajer právě VAWT nemusí být tak vysoko a funguje i při minimálním větru. Sice není tak efektivní, ale pořád je to zdroj energie co se počítá.
@ZdenekPhilipp3 жыл бұрын
Ja nevim, zda to padlo, ale neslysel jsem. Jak to je s legislativou u ostrovni el? Musite neco splnovat, zadat o nejake povoleni, nebo neco podobneho. Nebo kdyz to nedodava dosite, tak to neni potreba?
@obajer3 жыл бұрын
Nad 20kWp potřebujete stavební povolení, jinak nic. S distributorem se nemusíte bavit vůbec. Při vyšších výkonech jsou tam další limity, ale tak vysoko už se dostane málokdo.
@DjTondaChronc2 жыл бұрын
❤️
@HonzaKrivohlavy3 жыл бұрын
Hrozně by mne zajímalo, jakou průměrnou vlastní spotřebu má zmíněný dům s ostrovní instalací FVE a UPS a dalšími spotřebiči. Tedy spotřebu domu v době, když uživatel není několik dní za sebou doma. Taky by mne zajímalo, proč je nutné provozovat UPS, když je dům v ostrovu? Ostrov je dle mého názoru takový systém, který si energii ze sítě bere skrz měnič, tj. bezvýpadkově. Výpadek může hrozit tak akorát v době odstavování elektrárny, nebo když je blackout a dojde šťáva v baterkách. Na tak krátkou službu se mi UPS zdá jako zbytečný a docela energeticky hladový spotřebič.
@obajer3 жыл бұрын
Ambientní spotřeba je cca 400W. Z toho 90W jsou trvale běžící PC a 50W je UPS v režimu line-interactive. Po přepnutí do režimu online, s dvojitou konverzí, si UPS bere 90W. K těmto 400W je však třeba připočíst ještě 125W na každý měnič FVE, který by byl zapnutý (minumum 1ks, max 3ks). Ve zkratce - žere to jako kyselina! Co se týče UPS, je tam opravdu tak trochu zbytečná, zabere jen párkrát v roce při přepnutí z FVE na DS či zpět, nebo při plánované odstávce. Ve všech případech ale zálohuje jen pár sekund. Bohužel, protože je FVE provozována v ostrovním režimu, musí být galvanicky oddělena od sítě. Proto není možné udělat přepínání z FVE na DS a zpět zcela online a bezvýpadku (tak jak by to šlo udělat v případě některých typů hybridních FVE).
@elpihendi67933 жыл бұрын
zaujímalo by ma či výstup z meniča ide ešte do rozvádzača kde sa osobitne istia zásuvky + svetla alebo menič ma v sebe ochranu, vďaka
@obajer3 жыл бұрын
A) je správně. Výstup z měniče jde do klasického domovního rozvaděče, kde jsou před každým okruhem jističe, někde navíc doplněné i o proudový chránič. Měnič v sobě má elektronickou ochranu proti zkratu i přetížení, přesto však není správné připojit zásuvky a světla "natvrdo", přímo na jeho výstup.
@elpihendi67933 жыл бұрын
@@obajer super takže klasika ak sa nič nezmenilo cyky-j 1,5/2,5 a do kupelky prúdový chránič, tak to tuším bolo keď som to študoval 😬
@obajer3 жыл бұрын
@@elpihendi6793 Ano, dřív šlo hlavně o koupelny. Co vím od kolegy, tak dnes už by proudový chránič měl být i na dalších okruzích, ale zároveň je tam možná i spousta vyjímek. Chrániče se tak nedávají na okruhy, které jsou určené k napájení většího množství počítačů, nebo třeba na okruh pro ledničku, protože při vybavení chrániče hrozí, že se obsah lednice zkazí. Každopádně za měničem FVE by určitě měly být ještě jističe jednotlivých okruhů a případně i ty proudové chrániče, podle toho, jak je to v místních podmínkách potřeba :)
@elpihendi67933 жыл бұрын
@@obajer super dik za odpoveď a ešte jedna otazka ma napada ... čo s vodičom PE :) ... umiestnim panely na strechu, ktora nema bleskozvod čiže ten PE vodič treba na ten Victron pripojiť nejakym sposobm ak by nahodou niekde fazička prerazila ... čo v takom pripade, odkial si PE vyhrabem :))
@obajer3 жыл бұрын
@@elpihendi6793 PE vodič určitě připojit. Každý měnič, Victron nevyjímaje, na to má rezervovanou svorku (šroubek). Konstrukce na které jsou panely, se uzemňuje také. Ideálně všecko na ekvipotenciální svorkovnici někde v hlavním domovním rozvaděči, tam co je přivedeno uzemnění až ze základů stavby. Na stejné místo se uzemňují třeba plynové trubky nebo bojlery.
@mikylukas3 жыл бұрын
Dobrý den, velice mě zaujal tento díl. Bydlím téměř na dohled od pana Bajera a velice rád bych jej požádal o případnou konzultaci s mým záměrem stavby solární elektrárny ostrovního typu. Můžete mi prosím zprostředkovat navázat kontakt? děkuji P
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Dobrý den, Ondra si nepřeje být kontaktován je zahlcen požadavky proto děláme tuto sérii. Pokud by tyto informace nestačili dělám konzultace za 2000,- h
@obajer3 жыл бұрын
Zkuste, prosím, svoje záměry probrat s mými kolegy na solarforum.cz Někteří tam, jsou mnohem zkušenější než já. Pokud byste se řítil do slepé uličky, určitě Vás upozorní a doporučí alternativu. Já tam jednou za čas kouknu také, ale neslibuji. Díky za pochopení, hezký den. O.B.
@vlproch3 жыл бұрын
Úžasná reportáž! Seriál by byl skvělý!
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Serial už jede :) podívejte se na další díky
@jirizyka3 жыл бұрын
nad FVE silně uvažuji, ale nechci mít z bezpečnostních důvodů na střeše 600V. Na střeše nemůžu mít ani fyzicky nějaké rozsáhlé stringy, protože střechu mám dost členitou, panely mohou být často zastíněné. Četl jsem cosi o optimizérech, které by teoreticky mohly oba dva mé "problémy" vyřešit. Jenže s tím má málokdo zkušenosti. Je schopen se někdo o tom rozpovídat? Díky
@obajer3 жыл бұрын
Optimizéry jsou volitelná komponenta, oba zmíněné problémy by skutečně pomohly vyřešit, respektive spíše "obejít". V ČR mají smysl asi jen dva systémy optimizérů: Tigo a SolarEdge. Osobně bych volil právě Tigo, ale základní princip je u obou výrobců stejný: Optimizér je krabička, která se instaluje přímo na střechu, většinou za každý panel. Panely se pak nespojují přímo, ale jeden (či dva) se připojí do optimizéru a teprve optimizéry se spojí sériově do velkého stringu. Cena jednoho kusu je cca 1200 Kč, navíc je potřeba ještě řídící jednotka, access pointy a pár kabelů. (U systému SolarEdge jsou tyhle komponenty integrovány přímo v měniči, Tigo je má externí.) Základní funkcí optimizérů je, že pokud je některý panel mírně zastíněný, tak příslušný optimizér z něj vytáhne maximum výkonu a tento se přičte k výkonům ostatních panelů v sériovém stringu. Bez optimizérů by byl problém v tom, že zastíněný panel by extrémně degradoval výkon všech panelů v sériovém stringu. Je-li panel zastíněný totálně, optimizér jej dokáže "překročit" a tím zcela eliminovat jeho negativní vliv. Technicky to skutečně funguje, otázkou však je, zdali na extrémně komplikovanou střechu vůbec FVE instalovat. Ne každá lokalita a střecha je pro FVE vhodná. Někde vadí vikýře, jinde okolní budovy či stromy, někde má střecha úplně špatnou orientaci a sklon.
@obajer3 жыл бұрын
Ohledně druhého problému (600V na střeše) je to komplikovanější: Všechny moderní 3f all-in-one měniče pracují právě s napětími cca 350-1500V DC. To proto, že z DC napětí okolo 400V se velmi jednoduše (s nízkými ztrátami) vyrábí 230V AC. Naopak systémy určené primárně pro ostrovní provoz, jachty a karavany, mívají často možnost pracovat s nižším napětím, cca 150V DC. U nich se totiž primárně nabíjí (většinou 48V) baterie a teprve z té se dle potřeby vyrábí 230V AC. Tam pak stačí spojit na střeše vždy jen 3 panely do série a více takových sérií pak spojit paralelně až dole pod střechou (v combiner boxu). Bohužel, pokud jde o nasazení optimizérů v kombinaci s moderním all-in-one měničem, tak za normálního stavu bude na střeše opět poměrně velké DC napětí, oněch 350-1500V DC. Toho se člověk prostě nezbaví. Optimizéry ale dokážou zařídit to, že pokud je potřeba FVE vypnout (porucha, požár, servis), tak dojde k automatickému rozpojení jednotlivých panelů ve stringu a napětí celého stringu klesne na cca 1V. Napětí každého jednotlivého panelu zůstane viset na jeho Voc hodnotě, což bývá cca 40V. V tu chvíli je možné provádět bez obav servis, demontáž, hašení. Optimizéry tedy určitě dokážou výrazně zvýšit bezpečnost. Povinné však nejsou a pokud by se měly instalovat za každý panel, tak je to dodatečný náklad v řádu menších desítek tisíc Kč.
@beny68eos3 жыл бұрын
@@obajer mám FVE postavenou ze systému SolarEdge. Právě kvůli stínohře jsem se tenkrát rozhodoval. O Tigu jsem tenkrát neslyšel, ale myslím že to ničemu nevadí. Systém funguje bezchyb. To co má dělat, dělá. Stejně jako o bezpečnost. Jakmile je odpojena elektřina do domu či je vyplý měnič (popřípadě jen ovaldač DC Save) jde z panelů jen 1V. Můžeme to dodatečně rozebrat. Já asi ještě něco napíšu celkově, protože sám jsem prošel nějakým vývojem a vývojem prošel i trh. To nejen v komponentech, ale i v nabídkách ČEZu a jiných operátorů. Jen na okraj, pokud nepotřebujete nutně ostrov (tady vysvětleno ve videu dobře - všeobecně pokud máte barák na okraji vesnice u lesa za 10 Mil. a vypadává často trafo ČEZu není co řešit - minimálně na zabezpečovačku si ostrov dáte) nejděte do toho. Druhé na okraj, baterky. Cena kWh z ní je stále vysoká, přibližně 1,66 Kč/kWh. Výpočet je jednoduchý, 10 kWh cca 100.000,-, přibližně 6000 cyklů, to je 60000kWh za 100000,- . To vše by jsme tu mohli rozebrat. Byl by to dobrý počin.
@obajer3 жыл бұрын
@@beny68eos Pokud máte měnič SolarEdge, tak je rozhodně správně, že jste použil i optimizéry SolarEdge. Tigo se víc hodí na retrofity nebo nestandardní instalace. A nechcete se domluvit s Tesláčkem, že by udělal reportáž od Vás? Pohled z trošku jiného úhlu by byl pro spoustu lidí super, aby si dokázali udělat celkový obrázek, jaké jsou možnosti a co by v jejich případě dávalo/nedávalo smysl :)
@obajer3 жыл бұрын
@@beny68eos S baterkama máte úplnou pravdu - aktuálně jsou baterky nejdražší komponentou FVE. Naštěstí, dá se to navrhnout tak, že baterkama neprotéká veškerá spotřebovaná energie, ale jen cca 20% denní spotřeby. Mixovaná cena za spotřebovanou kWh se díky tomu dá dostat níže, než oněch 1,66 Kč/kWh. Tak jako tak, jediná správná metoda výpočtu ceny kWh z FVE je, vzít kompletní TCO FVE za dobu životnosti a vydělit jej množstvím energie, které systém za tuto dobu vyrobil a uživatel byl schopen rozumně spotřebovat. A ta výsledná čísla jsou pro ongridy a hybridy smutná, pro ostrovy pak přímo strašidelná :(
@JuStLeeRock3 жыл бұрын
Moc zajímavý videa, akorát by to chtělo zapracovat na tom zvuku.
@camper62853 жыл бұрын
23:48 :-D :-D :-D tohle pustím asi ženě, já si chci taky hrát :-D Ondro díky za radu.
@fbckostelec3 жыл бұрын
Kluci za mě výborný. Mastím taky už pátý rok vlastní ostrovní systém, pokusy, omyly, vím o čem Ondra mluví. Dík za přínosné info. Jsem zatím na PV array 24 V, ale mám již invertor na 110 V PV vstup. To bude znamenat při sériovém spojení 4 panelů nějakých 44 x 4 voltů a z toho mám trochu respekt. Samozřejmě kabely i MC4 konektory jsou na to stavěný ale jsem IT a slabobroudař. Neměl jsi jako IT strach z těch 500 V ze solárního pole?
@obajer3 жыл бұрын
Respekt jsem měl také, ale strach nikoliv. U mne je to ale dáno tím, že mám vzdělání v oboru Elektro / IT, jelikož za mých mladých časů se čisté IT ještě nikde nevyučovalo. Toho přechodu z 24V strigů na 110V bych se nebál. Jen bych doporučoval prověřit, jak vypadá referenční zapojení od výrobce invertoru. Většina těchto mašin je totiž navržená na 3ks 60-ti článkových panelů zapojených v sérii, s tím, že více sérií se spojuje paralelně. Při zapojení 4 panelů v sérii by tedy mohlo dojít k překročení maximálního povoleného napětí na PV vstupu a tedy k odpálení invertoru.
@fbckostelec3 жыл бұрын
@@obajer Je to Powland Inverter a má MPPT range 120~450VDC, což vyhovuje. Dík za odpověď. Power bank jsem si udělal sám z LieFePo4 150Ah, nejdříve 8 ks a po otestování dalších 8 za cca 900 USD. Takže jsem někde na 6,5 KWh za cca 40 tisíc. Jak jsi uvedl, dělat soběstačný ostrovní systém znamená jej brutálně předimenzovat a pak přemýšlet co s přebytkem energie. Můj názor je udělat ho jako podpůrný k standardnímu grid připojení, když svítí tak šetří.
@obajer3 жыл бұрын
@@fbckostelec Aha! Tak v tom případě to bude v pohodě :) Držím palce!
@kuchtax3 жыл бұрын
Super video. Přesně o tom uvazuji ale v menším 😂
@obajer3 жыл бұрын
Ještě prosím brzděte, máme už natočený videoupdate, ve kterém s Tesláčkem ukazujeme, jak FVE "skvěle" funguje v zimě. Tak abyste měl kompletní informace ;) Snad to za pár týdnů vyjde na YT.
@ludmilkodenevko2 жыл бұрын
Ahoj Ondro vsetko je super ako vzdy, ....len by som potreboval jednu ruchlu info alebo radu, aky dlhy je kabel k tomu Wallboxu na ulici a aky prierez ma. Lebo mne firma napocitala ze na 11kW vykonu a 70m dlzky kabla a potrebujem kabel s prierezom 4x10mm2 Dakujem❤️
@obajer2 жыл бұрын
Já tam mám 1f x 32A, délka je cca 25m a jelikož je to 1f , tak jsem použil kabel 3x 6mm2. Funguje to perfektně, zrovna včera tu zase nabíjel kamarád s TM3. Kdysi jsem tam měl jako nouzovku kabel 3x 4mm2, ale tam už byl při tom proudu 32A příliš velký úbytek napětí. Na začátku kabelu bylo 230V, na konci cca 216V (úbytek 14V, tedy ztráty na vedení 448W vyzářených ve formě tepla). Obávám se tedy, že na těch 70m už to opravdu bude chtít 10mm2. Ono sice 3f nabíjení bývá 3x 16A, tedy menším proudem a tím pádem by stačil i menší průřez vodičů, ale zase těch 70m už je opravdu hodně. Ten úbytek napětí se dá spočítat ve spoustě webových kalkulaček, aby si to člověk mohl ověřit sám, jak to po těch 70m vedení bude vypadat s různými průřezy vodičů.
@ludmilkodenevko2 жыл бұрын
@@obajer este raz dakujem Ondro ....aj za radu, vycerpavajucu odpoved dam vediet ako to dopadlo Tak nech to prúdi 😁 Dik❤️❤️❤️
@janstefan21873 жыл бұрын
kdyz pripojis dalsi modul baterie po x letech, nebude to delat problem, s temi opotrebovanymi moduly?
@obajer3 жыл бұрын
Ano, tento problém tam bude - rozdílný vnitřní odpor. V případě olověných baterií je ten problém tak velký, že již po prvním roce provozu se nedoporučuje párovat staré a nové akumulátory. U lithia je to mnohem lepší, ale cca po 5ti letech už rozhodně půjde poznat, které moduly jsou nové a které staré. Pokud by některý starý modul měl výrazně horší vnitřní odpor, nebo výrazně nižší kapacitu, pak by bylo lepší ho raději poslat dál, aby svými parametry neovlivňoval celé řešení.
@janblaha20713 жыл бұрын
@@obajer Dobrý den, myslím si, že je nutné zařadit řídící modul s logikou, jakou má TESLA ve svých battery pack, např.určitý TESLA EV má 8200 ks článků a každý, doslova každý má vlastní přívod a řízený zpětnovazebně online kontrolovaný nabíjecí proud, protože doslova každý jednotlivý článek je "jiný", má jiný vnitřní odpor, jinak "stárne" a pokud by tomu tak nebylo, byla by TESLA battery pack relativně velmi brzo degradovaná. To má TESLA mimochodem asi naprosto bezkonkurenční, je to VELMI náročné na hardware/super rychlé vlastní chipy/ a software. TESLA není typický car výrobce, ale je to vlastně dokonalé IT zařízení na "nějakém" podvozku, myslím je Vy určitě chápete, jak jsem to myslel...
@janblaha20713 жыл бұрын
@@obajer Pokud byste měl takový modul, šlo by připojovat bateriové moduly nové i "staré", myslím si
@obajer3 жыл бұрын
@@janblaha2071 Ano, vím jak to myslíte. Jen pokud si správně pamatuji, tak v Teslách je to tak, že pojistku (nabodovaný drátek) má skutečně každý článek, ale BMS vždy řídí celou sekci článků najednou. Všechny články v té sekci jsou totiž paralelně, jen tu tavnou pojistku má každý vlastní. I tak by ale pro skutečné vyrovnání vnitřního odporu bylo potřeba doplnit ke každé sekci článků DC-DC konvertor. Jen pomocí balancerů a BMS to úplně odřídit nejde (respektive, lze skrýt nějaké drobné nesrovnalosti). Schválně zkuste pohledat to konkrétní zapojení battery packu s těmi 8200 články. To co si pamatuji já, je z modelu S a tam je to skutečně takto.Tedy pack je tvořen z modulů a modul ze sekcí. Ony ty DC-DC kovertory by jednak něco stály a jednak mají dost velkou vlastní spotřebu. Takže z hlediska efektivity je lepší je tam nedávat a raději vybrat takové články, které budou mít co nejpodobnější charakteristiku. V případě těch baterií co používám já (Pylontech US3000) je v každém modulu 15 článků LiFePO4 v sérii. Každý článek má vlastní balancer a celý modul pak řídící BMS. Tím, že se moduly datově spojí přes RS485 sběrnici, se pak BMS všech modulů koordinují navzájem (první modul se automaticky nastaví jako master). Silové vodiče všech modulů jsou paralelně. Součástí BMS každého modulu je ještě sada FET tranzistorů na silovém výstupu, které dokáží omezit nebo i úplně vypnout nabíjecí/vybíjecí proud do daného modulu. I tak ale v diagnostice vidím, že některé moduly se nabíjejí maličko rychleji, než jiné. Je to dáno přechodovými odpory v konektorech a vnitřním odporem článků. Nicméně jsou to rozdíly +-2%, takže nic podstatného.
@FandaTrade3 жыл бұрын
Zdravím, proč 1.fáz soustavu, když na cenu jste až zas tak moc nekoukal? Mám pylontech H2, když jsem po roce doplňoval systém o další blok 3,55kw asi měsíc a půl jsem si s tím hrál než se baterie dostaly na 98% SOC. :-)
@obajer3 жыл бұрын
To proto, že v ostrovních a polo-ostrovních FVE je velká potíž, jak rozložit výkon spotřebičů mezi fáze tak, abyste žádnou fázi (měnič) nepřetížil. Vždycky to dopadne tak, že na některé fázi vám trochu výkonu chybí a jinde zase přebývá. Vy ale potřebujete nakrmit rychlovarnou konvici, která ten výkon chce najednou. Když máte FVE jednofázovou, třeba mých 15kW na AC, tak se příkon všech spotřebičů pěkně skládá do té jedné fáze a to až do celkového limitu výkonu střídačů. Další věc je, že u 1F můžu dva měniče ze tří vypnout, nechat běžet jen jeden a tím snížit vlastní spotřebu FVE. Vypnutí/zapnutí měničů je bezvýpadkové, mají vzájemnou komunikaci a umí se sfázovat. Ve 3F FVE, kdybych dva meniče vypnul, tak by jejich dvě fáze umřely. Buď by nefungovaly vůbec, nebo bych je musel pomocí nějakého ATS nechat proklemovat dohromady s fází první. To by už samozřejmě bylo s výpadkem. Empirická zkušenost prostě praví, že v ostrovních a polo-ostrovních FVE je vhodnější 1F, zatímco v ongrid a hybridních FVE už je nutnost použít 3F. Samozřejmě, vyjímkou by byla potřeba napájet 3F točivé stroje, ale ty já nemám. On celý třífázový systém je takové dědictví z minulosti, kdy bylo potřeba točivé magnetické pole, regulace a přenášení výkonu na velké vzdálenosti, ale neexistovaly výkonové polovodiče. Dnes už není problém jakýkoliv výkon přenést na 1F nebo i DC, viz například napájení lokomotiv.
@obajer3 жыл бұрын
Jo, sbalancovat články vždycky trochu trvá. H2 má všechny články v sérii a vysoké napětí, takže tam si balancery chvíli máknou, než to srovnají :) Moje baterky se při přidávání balancují jen několik hodin, ale to je tím, že jednotlivé cihly jsou paralelně a taky už to mám v oku.
@frantisekjurenik16263 жыл бұрын
Perfektni serial, odbornik, ktery dokaze priblizit i motivovat 👍 Mel bych dotaz prosim. Mam FVE jiz 3 roky, instalace s 12x FV modul PM060-300W, stridac Imeon 3,6 jedna faze. Realita je, ze max. Vykon je 2,8kW 2 -3 mesice v roce, ostatni cas je vykon polovicni i nizsi - logicke, zadne prekvapeni. Rad bych pridal dalsich 6-12 panelu, tim bych ziskal 80% roku min 1,5 kW trvale coz by pro spotrebu RD stacilo, prebytky resim akumulaci do vody TUV/bazen, do site dodavam minimum. Existuje zarizeni, ktere by omezilo max. Vystup z panelu do stridace? Orizlo va vstupu do stridace na max dovoleny proud a napeti napr. odepinanim panelu? Rad bych Imeon 3.6 zatizil vice, v automatickem rezimu a bezpecnym zpusobem samozrejme 😊, dekuji FJ
@obajer3 жыл бұрын
Možná takové zařízení existuje, ale jeho prodej jsem nikde neviděl. Ono se to totiž dělá tak, že většina střídačů umožnuje takzvané "přepanelování". Tedy, že se na MPPT vstup navěsí panelů více, s tím, že pokud je výkon vyšší, než co MPPT zvládne, tak automaticky ořízne vše co je navíc. Imeon 3.6 zvládne podle specsheetu až 18A na PV vstupu, takže by neměl být problém udělat dva stringy, kdy v každém bude například 10ks panelů, tyto dva stringy pak spojit paralelně a výsledek poslat do MPPT vstupu. Těch 18A tam bude jen párkrát do roka, spíše nikdy. Křivka výkonu bude hodně plochá, s ořízlým vrcholem. Jen pozor, v žádném případě nesmíte překročit maximální povolené napětí MPPT vstupu (jestli koukám správně, tak je to 560V DC, přičemž optimum MPPT je 120V-480V DC. Takže 2x 10ks panelů, byť je to více než dovoluje specsheet, by to mělo utáhnout. Další možností pak je, nechat stávající panely jak jsou, na Imeonu nic nepřepojovat, ale dokoupit samostatný MPPT regulátor na 48V AKU a stávající baterii dokrmovat ze samostaného stringu panelů, který by byl připojen jen k tomuto regulátoru. Hodně dobré jsou například regulátory Victron SmartSolar.
@salamantra61073 жыл бұрын
🇸🇰 👍👍👍 SUPER 👍👍👍
@lukaszadrapa14143 жыл бұрын
U překombinovaného systému vlastní výroby vidím jednu obrovskou nevýhodu. Když se autorovi něco stane, tak rodina nebo další majitel nemovitosti je pěkně v pytli. Když ne hned, tak při první malé závadě.
@obajer3 жыл бұрын
Ano je to tak. Proto jsem se osobně snažil, aby většina věcí v baráku nějak chodila, ikdyž se automatizace úplně podělá. I tak se mi to úplně nepovedlo a třeba zavlažování je na chodivost automatizace navázáno pevně. Elektromobil se bez automatizace nabije, ale pomalu. Něco málo o automatizaci máme ještě v dalším videu, v playlistu Fotovoltaika. Myslím, že tam někde na konci také říkám, že když přijede návštěva, tak chce aby zásuvky a světla fungovaly úplně stejně jako u nich doma atd :) Tuším, že do budoucna vznikne celý nový business založený právě na tom, že když si někdo koupí dům, tak bude potřebovat starou automatizaci vytrhat a vše předělat buď na manuál, nebo na nějaký v té době normální systém. PS: Ani u řešení na klíč to dnes není žádná výhra. Vidím to často v oboru FVE: firma namontuje FVE a shrábne dotační marži, ale když něco nefunguje podle představ uživatele, nebo se dokonce něco porouchá, tak už se u té samé firmy, ani u žádné jiné, často pomoci nedovoláte. Je to smutné, ale univerzální řešení těchto situací prostě neexistuje :(
@michalbarton15723 жыл бұрын
Super video. Serial s detaily by byl bozi!
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@standjel54693 жыл бұрын
hezky,jedeme na stejne vlně...Mam lifepo4 thundersky s vykonem 15kw a velka spokojenost)mate moc pekny)
@obajer3 жыл бұрын
Jo, Winston Thundersky jsou luxusní baterky! Bohužel, na mne pak vycházelo moc draho to rozšiřování, tak jsem je musel poslat dál.
@richardkovaricek41193 жыл бұрын
Seriál joo :)
@miladaaulehlova65403 жыл бұрын
Dekujiiiiii takze nejprve musim spocitat kolik el. budu potrebovat?! Pak koupit komponenti a nasledovne najit nekoho kdo mi to da dohromady. Prosim o radu dekujiiiiii 🙏
@obajer3 жыл бұрын
Ano, takový postup by mohl fungovat :) Nejlepší je, si nejprve ujasnit čeho přesně chci dosáhnout a v jaké se nacházím situaci. Jiné řešení je vhodné na chatu bez přípojky elektřiny, jiné do rodinného domu, jiné pro důchodce co je stále doma, jiné pro dělníka, který stráví každý den v továrně. Někdo chce mít co největší soběstačnost bez ohledu na náklady, jiný člověk zase chce co nejvíce ušetřit, ale chránit se proti blackoutům nepotřebuje. Teprve podle vstupních podmínek se dá rozhodnout, jestli zvolit elektrárnu ostrovní, ongrid nebo hybridní. Následně spočítat ty spotřeby a výkony a podle toho si něco vybrat. Někdy se dá stavět svépomocí, jindy je lepší zvolit nabídku komerční firmy, která umí zařídit formality. V ČR je to tak, že: - Největší úspory dokáže přinést hybridní FVE. Návratnost má ale dlouhou. - Ongrid FVE má návratnost nejrychlejší a také nízkou pořizovací cenu. Dokáže ale vykrýt jen velmi malou část denní spotřeby, takže na účtu za elektřinu se tolik neprojeví. Dobře ale funguje pro lidi v důchodu nebo na homeoffice, ideálně když doma parkují elektromobil. - Ostrovní FVE je úplně speciální případ, který se pro většinu normálních lidí moc nehodí. Pokud Vás téma zajímá, tak se zaregistrujte na diskusních serverech MyPower cézet a SolarForum cézet. Tam můžete vše probrat s nadšenci a určitě tam najdete i někoho, kdo se nechá ukecat, aby Vám to dal dohromady :)
@miladaaulehlova65403 жыл бұрын
@@obajer dekujiiiiii za radu, vse si promyslim🕊
@ivho80573 жыл бұрын
Jak velkou 1fázovou fotovoltaickou elektrárnu můžu připojit k síti v rámci dotace??
@obajer3 жыл бұрын
Je to max 3,7kW. Toto omezení ale není ve skutečnosti dáno podmínkami dotace, ale řídí se podmínkami distributora elektřiny, konkrétně dokumentem "PPDS příloha č.4".
@ivho80573 жыл бұрын
@@obajer Jestli se mohu zeptat. Je možnost si pořídit 5kw (ne-li větší) 1fázovou fotovoltaickou elektrárnu, s tím že by výstup by byl omezen na max. 3,7kw a využít nejvyšší dotaci.
@obajer3 жыл бұрын
@@ivho8057 Teoreticky by to šlo, protože určitá mezera v tom dokumentu "PPDS příloha 4" je, ale v reálu to dopadne tak, že připojení 1fázové FVE větší než 3,7kW Vám distributor neschválí. A to ani když tam budete mít nastavené to omezení. Nechtějí to schvalovat ani v případě, kdy máte slabý měnič, ale střechu plnou panelů. Takže bohužel, pokud chcete mít více než 3,7kWp a sáhnout si na maximální dotaci, tak prostě musíte jít do nevýhodné 3fázové FVE.
@andrejsenkar8953 жыл бұрын
Ahoj mám dotaz jaké máš topení?
@obajer3 жыл бұрын
V tomhle baráku je elektrická podlahovka s topnými kabely. Je to sice komfortní, ale ve spojení s FVE snad nejhorší možný způsob vytápění. Rozhodně tedy nemůžu nikomu doporučit. Už mám v plánu to vybourat a předělat na něco flexibilnějšího, abych mohl kombinovat více zdrojů tepla a navíc používat i akumulaci do většího množství vody. Viděl bych to na automatický kotel na pelety, plus záložní kotel na dřevo, plus možnost valit přebytky výkonu FVE do ponorných spirál. PS: Kromě podlahovky se tu dá topit ještě v krbu a překvapivě dobře funguje invertorová klimatizace v režimu topení vzduch-vzduch. To jsou ale jen takové doplňky.
@lightmens3 жыл бұрын
z toho by byla dobrá videosérie o volbě dobrých komponent a zapojení verzus nákladů ... taková otázka v zákoně se píše o tom že se musí platit daně z elektrárny nad 10 kw výkonu týká se to jenom solárního systému který odesílá přebytky třeba do sítě čezu nebo se to týká všech bez rozdílu ?
@obajer3 жыл бұрын
S daněmi a pravidelnými poplatky okolo výroby elektřiny to není vůbec jednoduché a ani já se v tom moc nevyznám :( Co jsem kdysi zjišťoval, tak v případě domácích FVE hrozí komplikací hned několik: - prodeje přebytků se týká daň z příjmu - vlastní spotřeby se týká daň z elektřiny a jednu dobu byla tuším i snaha vymáhat "poplatek pro operátora trhu" A) Naštěstí, u ostrovních FVE do 30kW se člověka nic z výše uvedeného netýká. U větších ostrovů bych již byl opatrný, hodně záleží na výkladu pojmu "výrobna". B) U přifázovaných FVE bez licence (tedy do 10kW) se platí daň z příjmu za prodej přebytků. Spadá ale pod "ostatní příjmy", takže do určité výše člověk neplatí ani zde vůbec nic. Problém mívá jen ten, kdo kromě přebytků elektřiny prodává ještě brambory či domácí vejce a tudíž má v průběhu roku "ostatní příjmy" docela vysoké. Daň z vlastní spotřeby se zde neplatí. C) U přifázovaných FVE s licencí (tedy nad 10kW) se platí klasická daň z příjmu za prodej přebytků. D) U přifázovaných FVE s licencí a výkonem nad 30kW se platí klasická daň z příjmu a navíc i daň z elektřiny, která byla použita pro vlastní spotřebu. Kromě výše uvedeného existuje ještě spousta speciálních případů, které se ale týkají jen velmi starých FVE s licencí nebo s takzvaným zeleným bonusem.
@lightmens3 жыл бұрын
@@obajer a když je to jenom nad 30 kw pro vlastní potřebu ? pak ještě jedna otázka .... na trhu existují ohřívací tělesa na 12v 600wattů patrona g 1a půl palce 38x 158mm v případě že by měl člověk systém jenom na 12v plus v kapacitě co dá zhruba pole plný fv panelů 20 x 12 metrů zhruba je to vůbec použitelný na kompletní běh domu včetně vytápění? tedy zse sítě ani kapku?
@obajer3 жыл бұрын
@@lightmens V případě ostrovů nad 30kW výkonu bych byl opatrný i u té elektřiny pro vlastní spotřebu. Tam už hrozí, že by se měla platit "daň z elektřiny". Ideální by asi bylo, položit dotaz na ERÚ, zda-li se na ostrovní systémy (o libovolné velikosti) vztahuje pojem "výrobna dle energetického zákona" či nikoliv. Podle textace v zákoně to totiž vypadá, že i ostrovy jsou výrobny. Ale na druhou stranu to by pak "výrobny" byly také všechny karavany, jachty, osobní auta, zahradní světýlka a dokonce i kalkulačky se solárním panýlkem....což je opravdu nesmysl. V praxi to v ČR zatím funguje tak, že kde není žalobce není soudce a žádný úřad zatím neobchází domácnosti, aby zjistil, jestli mají na střeše 29 nebo 30kWp panelů. Ovšem pozor, v jiných zemích EU se určité poplatky a daně platí i z ostrovních FVE. Je tedy jen otázkou času, kdy něco takového napadne i naše zákonodárce :(
@obajer3 жыл бұрын
@@lightmens Na pole 20 x 12 metrů lze instalovat cca 126 panelů, což je dnes cca 50kWp výkonu (400Wp panel SunPower o rozměru 1.7m x 1.1m). Takto veliké pole vyrobí za Leden 1842kW, tedy cca 50kWh elektřiny denně. V nulovém/pasivním domě by tím tedy TEORETICKY topit šlo. Jen by to asi chtělo nějakou tepelnou akumulaci k překlenutí každé noci a k překlenutí těch nejhorších 5-7 dní, kdy je extraškaredé počasí a nevyrobí to nic. Ve starším domě by se těch 50kW muselo prohnat nízkoteplotním tepelným čerpadlem vzduch-voda a samozřejmě i zde by to chtělo tepelnou akumulaci na noc a nejškaredší týden v roce. V praxi je ale topení pomocí FVE v ČR nesmysl. Ekonomický i technický. Sám vidíte, jak brutálně by se takové FVE musela předimenzovat a stejně by docházelo k situacím, kdy nebude energie dostatek. I tak by tedy člověk musel mít v domě další tepelný zdroj, ať už kotel na dřevo, pelety, uhlí, plyn nebo připojení na DS. Moje zkušenosti jsou takové, že pomocí FVE se v ČR dá PŘITÁPĚT, ale na spolehlivé topení to opravdu není. Snad se dostaneme k tomu, abychom to někdy probrali i ve videu, na grafech reálné výroby v konkrétních zimních dnech.
@lightmens3 жыл бұрын
@@obajer jak by v tomhle případě tedy obstálo skladování energie vyrobené v létě ve formě stlačeného vzduchu ? tedy místnost nebo patro pod zemí plné tlakových vzdušníků ? prostě kompresor a více nádob (když je to udělaný kvalitně tak vzdušník kapacitu nestrácí
@kulaksikulak3 жыл бұрын
Vzhledem k tomu, že právě stavíme a jdeme následně do důchodu tak nás s manželkou toto téma velmi zajímá. Prosíme proto o seriál!!!!
@obajer3 жыл бұрын
Hlavně si, prosím, nestavte FVE ostrovní, jako mám já. Mnohem užitečnější je FVE hybridní, s výkonem do 10kWp. Držím palce, ať Vám nový dům dělá radost!
@kulaksikulak3 жыл бұрын
@@obajer Také jsme chtěli ostrovní systém protože za čezácké vedení elektřiny přes cizí pozemek jsme museli zaplatit celkem tučné odškodnění ale nakonec jsme díky tomuto dokumentu a Vaší radě rádi, že jsme se tak rozhodli. Takže budeme mít raději hybridní variantu ... Díky!
@ZdenekPhilipp3 жыл бұрын
@@obajer proc ne ostrovni?
@obajer3 жыл бұрын
@@ZdenekPhilipp Je to tak, ostrovní elektrárna se do běžného rodinného domu v ČR moc nehodí: Pokud chce mít člověk stejný komfort jako když je připojen k ČEZu, tak je potřeba předimenzovat výkon měniče, počty panelů a hlavně kapacitu baterie - což vyjde na statisíce až milion korun. Vznikne tedy podobný orloj, jako mám já. A i tak nakonec nastane třeba 5 temných dní v zimě, kdy musí dobíjet z elektrocentrály, aby si mohl vůbec rozsvítit nebo uvařit. Oproti tomu hybridní elektrárnu lze postavit menší, tedy levnější. Hybrid pak dodá třeba 60-70% roční spotřeby elektřiny domu a jen ten zbytek se plynule dotáhne z ČEZu. Hybridní měniče totiž umí plynule, bez přepínání a bez výpadků, mixovat jak vlastní výrobu, tak energii z distribuční sítě.
@ZdenekPhilipp3 жыл бұрын
@@obajer ale stejne me neodradite :) Nevim cim to je, mozna nejakou filozofii, nebo tim, ze se nechci zabyvat licenci a dalsimi vecmi spojenymi s hybridni ekekrarnou. Ale spise to udelam tak, ze budu prebytky davat do baterek a do vody, nez bych to daval zpet cezu. Ale musim to poradne promyslet jak to udelat. Tech prepinacu siti asi budu potrebovat vice :)
@kulatylenin63442 жыл бұрын
Přijde mi to přesložitělé. Proč jednofázové střídače přepínaní složitý přechod na ČEZ atd
@obajer2 жыл бұрын
Ano, je to hrozný orloj. I já bych to dnes už udělal dost jinak. Na druhou stranu, zrovna jednofázovou FVE bych si nechal i nadále - proč se 1f FVE hodí do ostrovního provozu více než 3f FVE vysvětlujeme v některém z dalších dílů seriálu o fototovoltaice. Celý playlist zde: kzbin.info/www/bejne/bYjTmI2njq1qd9E
@petrsimral14613 жыл бұрын
Dobrý den. Určitě seriál. Mě by osobně zajímalo propojení FVE, managementu baterií s Fibarem. mám ho taky, řídí mi celý dům, ale v propojení Fibara, TČ a FVE mám ještě podstatné mezery.
@obajer3 жыл бұрын
Popravdě, Fibaro na tenhle způsob použití není moc ideální. Problémem jsou chybějící komunikační rozhraní RS485, RS232 a CAN. Snad to jednou Fibaro nebo některý z kompatibilních výrobců (qubino třeba) dodělá.
@VeronikaPagacova2 жыл бұрын
Díky chlapci, mám od ČEZu jejich hybridní systém, s baterkama 10ah, bohužel ne v reku, moc bych ji chtěla udělat efektivní, bydlím výš od Kolína u Ledče nad Sázavou, je to rok co jí mám. Moc bych ji chtěla rozšířit a zefektivnět. Smysluplně:)))))) bavíte mne velice ještě jednou díky .. můžete mne na někoho otočit? Znáte Český ostrovní dům Pavla Poddruha?
@bronislavhoudek273 жыл бұрын
Ten seriál určitě. Ale zajímal by mě váš názor na sestavu od firmy S-power midi+ výkon 5.4kw přebytky do baterek 11.1kw a další přebytky do bojleru. Asimetrický třífázový střídač goodwee gw5k-et s nabíjením elektromobilu wallbox 22kw 32A za cenu cca 250tkč. Je to dobrá myšlenka za ty peníze??? děkuji za odpověď.
@obajer3 жыл бұрын
Hodnotit od boku komerční nabídky si úplně netroufám, můžu Vám ale uvést pár pozitivních i negativních bodů k této sestavě: 1) S-power umí chodit v dotacích i formalitách, takže ČEZ nebude dělat žádné problémy s připojením FVE. 2) Ukládání přebytků do bojleru je velké plus. Právě horká voda "zdarma" výrazně vylepšuje návratnost i užitnou hodnotu. FVE bez ukládání přebytků do vody bych vůbec nebral. 3) Měnič GoodWe GW5k-ET je problém, protože je slabý. Na AC dokáže dodávat max 8.5A třífázově. Rychlovarná konvice, pračka, myčka, žehlička, atd. všechny tyto spotřebiče potřebují 10A či více. Co to znamená? To, že v případě blackoutu Vám tento měnič utáhne jen TV, PC a topinkovač. Spuštění čehokoliv žravějšího bude velké dobrodružství. Pokud za normálního stavu zapnete na první fázi dva silnější spotřebiče najednou (ikdyž jiná fáze bude zcela volná) tak 8.5A dodá FVE zdarma a zbylých 11.5A dodá DS....za peníze. Pokud na GW5k-ET připojíte třífázový 22kW wallbox, tak 3x 8.5A dodá FVE a zbylých 3x 23.5A dodá DS. Nabíjet elektromobil rychlostí 22kW z takové FVE nedává žádný ekonomický smysl. Při nabíjení 11kW dodá tato FVE 3x 8.5A, zatímco zbylých 3x 7.5A dodá DS. Ani nabíjení rychlostí 11kW tedy u této FVE není zrovna světoborná finanční úspora. Řešením je, buď výrazně omezit nabíjecí proud elektromobilu, nebo si prostě rovnou pořídit 10kW měnič. Třeba GW10K-ET nebo nějaký SolaX. Ani 10kW měnič není v třífázovém zapojení všespásný, ale nic silnějšího Vám ČEZ stejně nepovolí. A teď už asi chápete, proč jsem ve videu narážel na to, že vůbec nejlepší pro spotřebitele by bylo, kdyby ČEZ povolil instalaci silnějších, ale zároveň 1-fázových FVE.
@RaceKara3 жыл бұрын
Super! Prosím FVE seriál velikostí se blížící jedné řady Ulice.
@ondrej.bacina3 жыл бұрын
Seriál už je dostupný
@lavousee3 жыл бұрын
tohle video se mi líbilo
@obajer3 жыл бұрын
Děkujeme za feedback :) Další Tesláčkova videa k tématu najdete v tomto playlistu: kzbin.info/www/bejne/j4HGn2CwlJJ0epI Sice už nejsou tak poutavá, ale zato mají srozumitelnější zvuk :)
@lohbergerpavel38552 жыл бұрын
Jasně vysvětlený - dotace. Podvod na lidi. Návratnost 20let je samozřejmě ekonomicky nesmysl. 20 let žádný komponent nevydrží. ALE ,pokud se bude energie zdražovat čím dál více např. 11 kč/kWh co chystají,tak to už bude k zamyšlení.