Pavel - šikana očima oběti

Pavlíkovi je 10 roků. Jeho táta si založil novou rodinu a máma si našla přítele. Nějak si ale s Pavlíkem nesedli, a tak ho máma poslala k babičce a dědovi na malé město. Pavlík se snaží zvládnout novou situaci jako "chlap" a hledá kamarády. Ani netuší, jakou za to platí cenu…
Sledujte další příběhy na kanálu Práva dětí na křižovatce na KZbin.
Napište nám svůj názor a podělte se o zkušenosti.
Sledujte diskusi na FB Hlasy dětí / hlasydeti
Napište svůj názor na práva dětí na www.hlasydeti.cz
Upozornění: Toto video je určeno výhradně pro soukromé a individuální použití. Použití na základních a středních školách je možná pouze s podporou metodické příručky, která je dostupná ke stažení na www.hlasydeti. Jiné použití je v rozporu s licencí, které patří organizaci DOMUS - Centrum pro rodinu.

[@petrapolidarova9267]

chudak Pavel jinak mě tyto videa motivují na co si dát radši pozor

[@pravadetinakrizovatce1682]

Opatrnost se vyplatí, ale člověk se pořád učí něčemu novému. Když si nebudeš jistá, napiš nám.

[@Jacob-xx1kj]

hmmm smutne 😩

[@veronikaboudova9203]

šikanou jsi procházím i já 😥😥😥😥

[@oyasumi.s]

copak? :(

[@pravadetinakrizovatce1682]

Nechceš nám napsat víc, jak to zvládáš a jak to řešíš? Nezapomeň ale, že existuje Linka bezpečí, kde ti poradí se zárukou naprosté anonymity.

[@jiripilar5322]

A vedle anonymní Linky bezpečí je třeba, aby o případné šikaně věděl třídní učitel a školní metodik prevence, protože ti jsou zodpovědní k rozkrytí šikany a potrestání agresorů. Svěření se s přítomností šikany dospělým je velmi důležité.

[@kiushhcx9934]

Proc se Pavel nechal ovlivňovat těmi osmaky?? 😮😦😕😯

[@pravadetinakrizovatce1682]

Pavel žil v prostředí, kde neměl podporu. Prarodiče, byť se snaží sebevíc, zpravidla nedokáží generační propast překlenout. Mají někdy jiné životní zkušenosti, neumějí pomoci. Pavel nerozuměl jim a oni jemu. Navíc se cítil zrazený vlastní matkou, která dala přednost novému partnerovi. Ve třídě neměl žádné kamarády, žil na okraji kolektivu spolužáků, neměl se s kým podělit o své zážitky, ať pozitivní či negativní. Byl tedy osmákům vděčný, že není sám. Nechápal, že je vlastně vůbec nezajímá a slouží jim pouze jako hračka v jejich rukou. Každý člověk touží po porozumění, uznání, pochvale. Pokud ji nenachází ve své blízkosti, hledá jinde a může se spokojit kýmkoliv, kdo jej nepřehlíží, byť to může být, jako v případě tohoto příběhu, pouze "na oko". Takový člověk ve své touze po uznání často nepozná, že je pouze zdrojem neupřímného zájmu, projevovaného obvykle pouze účelově." Pavel dělal nakonec věci, které by u jiných nechápal.

[@pravadetinakrizovatce1682]

Co si o tom myslíš ty nebo ostatní?

[@pravadetinakrizovatce1682]

Obrátil ses na rodiče a učitele, aby začali řešit výsměch a slovní agresivitu? Někdy šikana sama rychle odezní, ale většinou jen proto, že si agresoři vyhlédnout novou oběť. Už moc dobře totiž vědí, že když budou terorizovat jednoho spolužáka delší dobu, hrozí, že se vše provalí.

[@jiripilar5322]

Pavel byl o dost let mladší a mezi svými vrstevníky neměl kamarády. Tak hledal "v jiných vodách" a stal se centrem zájmu znuděných osmáků. Přece většinou jsme docela rádi, když o nás projeví zájem straší spolužáci. Ale je zde právě nebezpečí, že s námi budou manipulovat, aby dosáhli vytržení z nudy a ještě z nás "něco" měli. proto je třeba ohlížet se spíše mezi vrstevníky.

[@hankakovarova6206]

to je podle skutečnosti ? jinak like

[@pravadetinakrizovatce1682]

Všechna videa jsou podle skutečnosti. Překvapuje tě příběh, protože jsi o něčem takovém nikdy neslyšela?

[@oyasumi.s]

já jsem ve třídě nová. Chodím do páté třídy a jsem celkem oblíbená :D

[@pravadetinakrizovatce1682]

Napiš, co ti pomohlo získat si rychle nové kamarády. Třeba to ostatním pomůže inspirovat se tvým příkladem.

[@oyasumi.s]

No ze začátku jsem byla hodně zticha. Hodně se mi stýskalo po mé třídě, ale pak se se mnou začaly bavit dvě fajn holky. Ty mě přivedly do takového klubu, kde byly i ostatní holky ze třídy. Začaly se se mnou bavit a hned mi dala telefonní čísla. Kluci mi nabízeli, že si se mnou něco zahrají a, že mě všechny hry naučí. Jeden kluk na mě byl sice malinkato zlý, ale byla to jenom sranda. Každý den si se mnou někdo povídal. Radši jsem byla tišší a někdy mi o hodině ukápla slza, protože se mi stýskalo. Ze začátku to nebylo lehké, ale teď už svoji novou třídu beru jako rodinu a mám je všechny ráda! A jsem smutná z představy, že nový školní rok je za chvilku tady a já jdu na 2. stupeň a tam už nemusí být celá třída pohromadě. :( Jinak prosím víc videí :)