Montáž bytovej rozvodnice s prívodom zhora

[@krzysztofGagarin286]

🎉 Super Wykonana Praca Pozdrawiam serdecznie z Polski

[@SchrackTechnikSK]

Ďakujeme za reakciu. Veríme, že sa Vám páčia aj ďalšie naše videá. Pozdravujeme zo Slovenska. 🙂

[@zlatkodubovski6211]

dobry den jaky je rozdiel v rozvodovej skriniy z hora a z dola dakujem

[@SchrackTechnikSK]

Dobrý deň. Ako vidno na našich videách, prívod zhora alebo zdola mení pozíciu hlavného vypínača (príp. ističa) v rozvodnici. V prípade napríklad prívodu zhora s vypínačom umiestneným dole by po jeho vypnutí stále prechádzali skrz rozvodnicu vodiče pod napätím. Rovnako aj zvodič prepätia je potrebné umiestniť tak, aby čo najskôr zviedol prípadné prepätie do PE vodiča.

[@miroslavmezes2219]

Ten nejpodstatnější rozdíl je v umístění svodiče, který má být hned na vstupu napájecího kabelu tzn., že ten má jít v tomto případě přímo do svodiče...

[@MiksaKbh]

odkdy se SPD značí FV ?

[@SchrackTechnikSK]

Toto značenie generuje software Schrack Design automaticky a v prípade potreby je ho možné kedykoľvek manuálne zmeniť.

[@honzasko]

Proč je ta montáž v lankách a né z pevných vodičů?

[@SchrackTechnikSK]

Zdravím. V dnešnej dobe už pre vnútorné zapojenie rozvádzačov výrobcovia pevné vodiče nepoužívajú.

[@Odisovic]

Tak toto je vtip? Jakoze PEN/PE vodic projde celým rozvadecem nez se dostane na SPD, takže v případě zásahu, tam probehne rozvadecem tam i zpet celým rozvadecem bleskovy proud? To fakt navrhoval někdo, kdo tomu rozumí, tedy spíše, "myslí"...

[@SchrackTechnikSK]

Dobrý deň, video popisuje situáciu s prívodom zhora a vývodom na uzemňovaciu prípojnicu nahor. Všeobecne platí, že má byť usporiadanie prístrojov a vodičov v rozvodnici také, aby sa prívodné a vývodové káble nekrižovali a nedošlo tak k nežiadúcej indukcii napätia z prívodných vodičov na vývodové, čo je v tomto príklade dodržané.

[@miroslavmezes2219]

Chlapci, chlapci, toto je principiálně hodně špatně. Hlavní vypínač a svodič musí být co nejblíže privodnimu kabelu a navíc v tomto konkretnim případě měl být svodič nahoře a hlavni vypinac dole, takže napájecí kabel měl vstupovat do svodice a vypínač napojen za svodicem dole. Případné přepětí se tak odfiltruje hned na vstupu a nenaindukuje nejbližší jistící prvky. Dalším ostudnym nešvarem je používání centrálního proudoveho chrániče a nejspíš ještě typu AC, což je dost průšvih. Na takový byt je zapotřebí alespoň 4 proudovych chráničů a rozhodně dnes již typu A.

[@miroslavmezes2219]

...a ještě malá skříňka a absence sběrnice PE a N nahoře

[@SchrackTechnikSK]

Prívodný kábel, hlavný vypínač a zvodič sú umiestnené na jednej strane rozvodnice tak, aby sa nekrižovali s vývodmi. Inštalácia bytu ostáva chránená. Bytovú rozvodnicu budú obsluhovať osoby bez elektrotechnickej kvalifikácie. Pripojením prívodu priamo na zvodič a potom hlavný vypínač nastáva stav keď je po vypnutí hlavného vypínača časť rozvodnice ostáva stále pod napätím. Veľkosť rozvodnice a počet prúdových chráničov vychádza z našej každodennej praxe. Hlavne pri rekonštrukciách starších bytov je aj táto rozvodnica priveľká a chráničov je v nej viac ako sú majitelia bytu ochotní zaplatiť...

[@miroslavmezes2219]

@@SchrackTechnikSK Ale to je úplně jedno, že se nekříží, tady to máte blízko jističům nahoře, takže než to přes zbytečný hlavní vypínač, který tam vůbec nemusí být a jen zabírá místo, projde na svodič, už dávno to máte naindukováno na jističe a navíc tu energii "odfukujete" dolů na PE sběrnici, aby pak šla zpátky nahoru přes celou rozvodnici. To PE-čko a vodič z MET-ky máte mít těsně u vstupu kabelu napájení. V podstatě to popírá základní zásady aplikace svodičů přepětí. Osoby bez elektrotechnické kvalifikace maximálně nahazují páčku jističe nebo chrániče, takže tento argument je lichý a s ničím nesouvisí. Každodenní praxe přece neznamená, že tím pádem je to správně. Je si třeba uvědomit, co praví normy, nařízení, zákony, výrobce a až potom, co chce majitel. Protože chce něco majitel, tak se budou porušovat normy atd? Já používám skrine taktéž od Schracku, ale 18 prvků v jednom patře a už jsem použil i dvoupatrový. Samozřejmě, řešením pak jsou proudové chrániče s nadproudovou ochranou velikosti 1 prvku od OEZ a jiných a majitel musí pochopit, že něco praví normy a že tohle je investice jednou za život, navěky. Jako projektant a revizní technik tohle zkrátka nepustím ani náhodou a pokud to takhle někdo dělá a majitel na tom trvá, tak jednak to nereviduju a ať si najde jiného revizáka a nebo to chci písemně a to vidíte hned, jak majitel zkrotne. Chlapci, dělejme věci správně a neulehčujme si to všelijakými obcházeními.

[@martincrha7997]

@@miroslavmezes2219 Nechcete natočit video, jak to by to mělo vypadat správně? Myslím to vážně! To co píšete dává smysl a navíc existuje spousta polopravd a málokdo přesně ví jak to dělat správně.

[@miroslavmezes2219]

@@martincrha7997 Pane kolego, všechny podstatné věci jsou napsány v ČSN-kách a v katalozích výrobců s doplněnými schématy. Např. spol SALTEK, česká, do které jsem chodíval na školení a která dělá opravdu špičkové výrobky ohledně svodičů, má katalogy, kde je vše vysvětleno a doplněno schématy. Ono to vypadá možná složitě, ale jsou to poměrně triviální zásady a je si třeba u toho uvědomovat, jak působí a jakými "cestami" se ubírá přepětí. Samozřejmě nejideálnější jsou vždy kabelové přívody spodní, protože přepětí svedete co nejkratší cestou a hned dolů, do země, i když přijdou samozřejmě zemí. Kabelový přívod z vrchu má jednu podstatnou nevýhodu a to, že na té straně kudy jej vedete byste neměl vést žádné vodiče elektroinstalace a ani žádné slaboproudy, žádné kabely EPS a EZS a jiné. Problémem jsou i kabely v těch zdech, kde vedou svody bleskosvodů a i takový detail jako vodivé podpěry, které jsou zabudovány do těchto zdí, protože se dostáváme do působení vzdálenosti "s". Dalším problémem jsou obývatelné půdy s kovovou kostrou pro sádrokarton, kde snadno porušíte bezpečnou vzdálenost "s" a je zaděláno na průšvih. Nejideálnějším řešením je dát svodič bleskových proudů a přepětí, čili kombinovaný do malé separé skříňky mimo rozvaděč, takže rozvaděč horní hranou do výše futer, dolů pod něj MET-ku (ekvipotenciálka, HOP-ka) a nad MET-ku svodič. Tím se zbavím obav o zavlečení přepětí do rozvaděče a krásně dodržím délky vodičů-vodiče vývodu ze svodiče, který by neměl být delší než 0,5m. Vývod ze svodiče "co se vleze", takže klidně i 35-ka lanko zž, protože bude mít největší povrchovou plochu. Ano, v bytech budou přívody vždy vrchní a tam veškeré zásady jsou těžko řešitelné a musí pak přijít kompromisy, takže by měl být spolu s CYKY-J 4x 10mm2 položen i CYA 16mm2 zž, aspoň já to takhle projektuju a samozřejmě za HDS-ku typizovanou plastovou skříňku s kombinovaným svodičem, kterou musí ČEZdistribuce schválit (pokud je typizovaná, tak schválí bez problémů) a poblíž MET-ku. V bytových rozvodnicích pak samozřejme SPD typ 2. Praktický poznatek potom je, že SPD typ 3 je nutný, protože typ 2 ještě propouští 1,2-1,5kV...