Václav Pačes: Co nás činí lidmi? Struktura a evoluce lidského genomu (Pátečníci 16.9.2022)

Záznam přednášky z cyklu Pátečníci, která proběhla živě s publikem 16. 9. 2022 na téma:
Co nás činí lidmi? Struktura a evoluce lidského genomu.
V databázích máme mnoho částečně nebo zcela přečtených genomů různých organizmů, od virů přes prokaryota až po genomy mnoha lidí. Nástroji komparativní genomiky, zejména specializovanými počítačovými programy, můžeme například srovnávat genomy lidí s genomy našich nejbližších příbuzných - lidoopů. Nalezneme rozdíly, které z nás činí lidi?
Přednáší:
Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. (*1942) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
(Zdroj anotace: Pátečníci.net)
Další informace:
www.img.cas.cz/
www.patecnici.net
patecnici.cyklus
Aktuální informace o dalších přednáškách:
Od 6. 5. 2022 opět běží pravidelné přednášky Pátečníci - Sisyfos živě, tedy veřejně s diskutujícím publikem v posluchárně PřF UK ve Viničné 7 (B3 v přízemí vlevo - stejná jako Biologické čtvrtky). Kromě pořizování záznamu by měl probíhat i on-line stream, informace budou k dispozici na nezměněných odkazech na FB adrese: / patecnici.cyklus
a KZbin kanálu:
/ pátečníci sisyfos
tinyurl.com/YtPatecnici
Podpora projektu Pátečníci:
www.startovac....

[@PeterPerhac63]

...veľmi zaujímavá prednáška, ďakujem ☺

[@krimi69]

Pan Pačes je výborný, super přednáška.

[@habanmighaban1609]

Skvělý pan Pačes. Děkuji.

[@vaclavmraz2577]

děkuji, super pan Pačes,

[@jirioto6089]

Domnívám se, že pro správné fungování buňky je potřeba i správné načasování. K tomuto mohou sloužit nekódující části.

[@Feelpowe]

1:22:13 jéé ta babička tam je zase :))

[@jurajhprobyt2107]

Na tých dvoch fotkách nevidno takmer žiaden rozdiel.

[@hmmh-qq]

Organizmus je ako počítač a preto obsahuje dva oddelené komponenty - hw a sw, ktoré musia byť navzájom kompatibilné a preto sa nedá pochopiť, čo vzniklo prvé - DNA, ktorá obsahuje info-dáta, alebo proteín, ktorý DNA dekóduje a využíva. Ale podoba proteínu je uložená tiež v DNA, tak potom DNA musela byť prvá. Lenže DNA je len súbor dát, súbor čísel, ktoré samostatne nemajú význam a preto test prirodzeného výberu sa nemohol na nich uplatniť a preto postupný vývoj DNA není možný. Podstatná otázka je... Dokáže sa DNA baktérie vyvinúť v DNA človeka počas hocijakej doby? Proteín dokáže pochopiť len aktuálnu DNA, z ktorej vznikol, preto nové pridané sekvencie do DNA bude ignorovať.

[@borisnavratil]

Zbytečný komentář. Co bylo dřív, slepice, nebo vejce.