najlepšie vysvetlené zo všetkých videách na youtube (a to som ich videl sakra veľa) :D
@Olinium4 жыл бұрын
Děkuji za pochvalu. Myslíš konkrétně téma činidel v organické chemii?
@michalvozarik31764 жыл бұрын
@@Olinium áno, do teraz som stále nevedel, aký je rozdiel medzi nukleofilom a elektrofilom.
@Olinium4 жыл бұрын
@@michalvozarik3176 tak to jsem ráda, že jsem pomohla. Oli
@annadavidiants48224 жыл бұрын
Díky za hezky srozumitelné video. Konečně jsem pochopila, proč AlCl 3 je elektrofil.
@Olinium4 жыл бұрын
To mám velkou radost :)
@amaterstudios14652 жыл бұрын
pekne vysvetleno, diky
@Olinium2 жыл бұрын
Rádo se stalo. Oli
@fifikubesh60474 жыл бұрын
Obdivuji výklad i nekonečný výstřih 👍
@Olinium4 жыл бұрын
Ups...
@ARCH4NG3L_ Жыл бұрын
výborné video
@Olinium Жыл бұрын
💜
@markie97394 жыл бұрын
Krásně vysvětleno, děkuju moc. Mohla bych se jen zeptat, co myslíš tím "činidlem"? Pouze látku, která nám pomůže "vyprodukovat" produkt, který chceme?
@Olinium4 жыл бұрын
Ono ve skutečnosti je jedno, jestli je to substrát nebo činidlo. Ale činidlo je obvykle menší molekula, která atakuje substrát.
@markie97394 жыл бұрын
@@Olinium Děkuju, mě totiž zmátlo, jak říkáš: "Jakým činidlem jsou tyto látky?" a když se na ty příklady podívám svým velmi nechemickým okem, považuju benzen a acetylen za substráty.
@Olinium4 жыл бұрын
@@markie9739 Děkuji moc za všímavost, máš pravdu. Příště si dám pozor. Díky, Oli
@markie97394 жыл бұрын
@@Olinium Já moc děkuju! Právě mám rozdívanou Tvou (pro mě první) přeshodinovku (mezomerní a indukční efekt) a je to bomba (jinak jsem teda příznivce krátkých videí, ale je jasné, že do deseti minut se toto až tak moc zhustit nedá:). Nebýt vás chemických nadšenců na youtube, nebyla by příprava na zkoušku ničím jiným, než utrpením a učením se nazpaměť. Tak se díky postupnému chápání souvislostí a mechanismů stává z učení se chemie činnost velmi zajímavá a smysluplná.:)
@Olinium4 жыл бұрын
@@markie9739 Mám velkou radost Markie
@vilemvojta19164 жыл бұрын
Děkuji Oli supr videjko ❤️❤️❤️ !!1!!1
@Olinium4 жыл бұрын
Děkuji moc ♥️
@melanies8954 жыл бұрын
Ahoj, Oli. Je možné vypísať radikálovi elektrónovú konfiguráciu?
@Olinium4 жыл бұрын
Ano, bude mit neparovy elektron ve valencnim orbitalu.
@thebestofpodcasts23 жыл бұрын
Ahoj Oli, super video! Mohla bych se ale zeptat, jak bych měla dojít na to, že AlCl3 je Lewisova kyselina? Myslela jsem, že má jeden volný elektronový pár a proto je to nukleofil :/
@Olinium3 жыл бұрын
Zkus si napsat elektronovou konfiguraci hliníku :)
@thebestofpodcasts23 жыл бұрын
@@Olinium promiň, ale asi to stále nechápu :/
@Olinium3 жыл бұрын
Je pravda, že chlor má 3 volné elektronové páry. Ale hliník má vakantni orbital, který je akceptorem elektronů a chová se jako elektrofil v reakcích.
@thebestofpodcasts23 жыл бұрын
@@Olinium Aha, děkuji moc :)
@nexpolaris95152 жыл бұрын
Ahoj, mohu mít trochu zcestný dotaz i když s tím souvisí? Jestliže mám elektrofilní adici uhlovodíků a tu adici provádím pomocí HNO3, tak si kyselinu rozepíšu na NO2+ - OH-, rozumím tomu, že NO2+ je kationt a proto je elektrofilem -> elektrofilní adice. Čemu ale nerozumím je, proč se tato kyselina a obecně kyseliny rozepisují právě na kationt a aniont? HNO3 vzniká reakcí NO2 a H2O -> HNO3, ale proč se rozepisuje jako HO- - NO2+? Děkuji za vysvětlení.
@Olinium2 жыл бұрын
Wow, to je dokonalý dotaz! Ty musíš použít takové činidlo, které je schopné atakovat danou látku. Pokud máš dvojnou vazbu a chceš dělat adici, tak musíš použít takovou kombinaci činidel/katalyzátorů/podmínek, aby byly schopné se na tu dvojnou vazbu dostat. A to jiná látka než elektrofil a pak nukleofil nebude. To je prostě tak, že když máš látku, která je záporně nabitá a budeš ji chtít změnit pomocí aniontu, tak - a - se odpuzuje a nikdy v životě se ti nepotkají. Dává to trošku smysl, jak nad tí m přemýšlet? Tzn. to není dáno tak, že každá látka se rozděluje na + a -, ale jen tehdy, pokud je to třeba. Vezmi si, že HNO3 může figurovat jak radikál tak ionty, podle toho, jak ji použiješ.
@nexpolaris95152 жыл бұрын
@@Olinium Mockrát děkuji za odpověď, už je mi to jasné. :)
@magda68274 жыл бұрын
Můžu se prosím zeptat, H2O by mělo byt nukleofilní činidlo. Jakto že se teda vyskytuje v Elektrofilní adici vody u alkenů jako elektrofilní činidlo? 😔Jak je to s činidly v reakcích? Děkuji☺️
@Olinium4 жыл бұрын
Díky Magdi za dotaz, důležité je, že voda se disociuje na H+ a OH- zjednodušeně. A na alkeny tedy perfektně funguje H+, který je pritahován k pí elektronům alkenů. Samotná voda je nukleofil, ale pokud se vlivem činidel disociuje, tak uz je to jiné činidlo. Dává to smysl?
@magda68274 жыл бұрын
Olinium ano dává děkuji moc:) takže i z toho důvodu se bude při adici halogenu na alken štěpit Br2 na Br+ a Br- namísto dvou radikálů? A šlo by popřípadě s Br2 i adice radikalová?:)
@Olinium4 жыл бұрын
@@magda6827 dává se tam cinidlo, aby se brom disocioval na ionty. Je to tedy taky adice elektrofilní.
@magda68274 жыл бұрын
Olinium tedka uz se omlouvám za přiblblý dotaz(snad posledni:D), ale Br2 tedy neni v te reakci činidlem?
@Olinium4 жыл бұрын
@@magda6827 Br+ začíná tu reakci. Takže podle této částice to klasifikuješ
@AlexandraMichalcova Жыл бұрын
je acetyl radikál?
@markie97394 жыл бұрын
Oli, tento dotaz nepatří sice pod toto video, ale už si přesně nepamatuju, kde o tom byla řeč. Mám takovou utkvělou představu, že oblak delokalizovaných elektronů vytváří neprostupný, záporně nabitý štít, který odpudí jakoukoli záporně nabitou částici, která se dostane do jeho blízkosti. Nechápu teda, jak je možné, že např. u ethynu, kdy uhlíky získávají částečně kladný náboj, jsou schopny být atakovány nukleofilem (pokud jsem to teda správně pochopila:). Dá se to nějak polopaticky vysvětlit?:)
@markie97394 жыл бұрын
nemám to sice ještě dodívané, ale pěkně vysvětleno je to částečně např. tady:) kzbin.info/www/bejne/l6usXpKJa8xreZo
@imnotcyborg43244 жыл бұрын
Ahoj Oli, dalo by se říct, že všechny prvky v PSP s lichým protonovým číslem (pokud nejsou třeba ve sloučenině, ale stojí sami) jsou radikály?
@Olinium4 жыл бұрын
Ahoj Emilie, takto to neplatí. Vodík, pokud máš jen atom, tak je radikál. Ale třeba takový atom kyslíku se sudým protonovým číslem, ten bude taky radikál, konkrétně biradikál. Nezapomen, že záleží na elektronové konfiguraci a samozřejmě také stabilitě. Oli
@pavelzuber40808 ай бұрын
láska k neutronům (což jsou nukleony) by nukeofila moc neuspokojila (proto miluje jádro jako celek)
@Olinium7 ай бұрын
Ano.
@anetapavelkova48674 жыл бұрын
benzen - radikál, NH3 - nukleofil, O - radikál, AlCl3 - nukleofil, acetylen - radikál? Mám to správně? jestli ne, prosím o vysvětlení :D
@Olinium4 жыл бұрын
Bohužel je tam dost chyb. Benzel nemá nikde neparový elektron, takže radikál není, co tam ale má?
@filipcech30994 жыл бұрын
7:10 ako to mám zistiť?
@Olinium4 жыл бұрын
Poté, co projdes video, mel bys to zvládnout.
@filipcech30994 жыл бұрын
@@Olinium Ospravedlňujem sa ak som znel agresívne. Samozrejme som videl celé video pred tým, ako som napísal komentár. Je to v ňom dobre vysvetlené, ale aj tak proste neviem, ako na to prísť 🤷♂️
@Olinium4 жыл бұрын
@@filipcech3099 hmm no tak to nevim, jak to lépe vysvětlit :/
@ssabka264 жыл бұрын
benzen: nukleofil; NH3: nukleofil; O radikál; AlCl3: nukleofil; acetylen: elektrofil? Nejsem si tím taky moc jistá, můžu poprosit o kontrolu? Jinak super video :)
@Olinium4 жыл бұрын
Když ti reknu, že AlCl3 je Lewisova kyselina, pomůže to? A acetylen má trojnou vazbu, co myslíš, že bude více přitahovat? A děkuji za kompliment. Oli
@nara97934 жыл бұрын
@Parkour Premek Lewisova kyselina znamená, že přijímá elektronový pár, takže když to chce elektrony, tak je to elektrofil :)