Jiří Podolský - E=mc2 a jaderná energie Epizoda I: Temná strana síly a pozem... (MFF-FJDP 27.2.2020)

[@fishczech4872]

Jsem amatér, ale rád Vás poslouchám jste super!

[@Lobotvor]

Pan profesor nikdy nezklame. Skvělá příprava, zajímavé informace, vtipná prezentace. Velmi děkuji!

[@josefbina9197]

Skvělá přednáška i pro laiky!

[@unzicek]

Díky moc.

[@PavelPodesva]

hodně sugestivní!

[@LKLKLK]

Einsteinove "odvodenie" E=mcc (1905) je iba približné pre malé rýchlosti, pre velké rýchlosti je úplne nepresné a preto neplatné a nemožno ho uznať, navyše E=mcc bolo známe aj pred Einsteinom, napríklad Poincaré (1900) ako "elektromagnetická hmotnosť" m=E/cc . Einstein (1905) napísal : K0 - K1 = L (1/odmocnina(1-vv/cc) -1) = približne Lvv/2cc a z toho m=L/cc, kde K0 - K1 = rozdiel kinetickej energie, L= elektromagnetická energia vyžiarená telesom, čo Einstein bez zdôvodnenia rozšíril na všetky formy energie . 1/odmocnina(1-xx) -1 = xx/2 + 3xxxx/8 + 5xxxxxx/16 + ... teda Einstein nechal iba prvý člen rozvoja aby mu vyšiel správny výsledok ktorý už bol známy, čo Einstein nenapísal ako bolo u neho obvyklé . V urýchlovačoch sú rýchlosti častíc takmer rovné c, preto súčet radu nie je rovný xx/2 ale je mnohonásobne väčší, napríklad pre x=v/c=0,999 999 je súčet radu = 706,107 ale podla Einsteina iba xx/2 = 0,499999 preto Einsteinove "odvodenie" E=mcc nemožno uznať . Dalšie Einsteinove chyby sú aj v článku "K elektrodynamike pohybujúcich sa telies" za ktorý podla Podolského mal Einstein dostať Nobelovu cenu (!)

[@albertmain9929]

Na náhľadovke vyzerá úplne ako Maurizio Sarri z Juventusu 😃

[@ezwa29]

27:25 "Ostřelovali protonem". To mi připomnělo Rumcajse, který "ládoval žaludem"...

[@vendi558]

ezwa29 no jo, žalud, kdo by to o něm řekl, že, hm ....

[@peterprsanec806]

Ešte k tej skvelej odmocnine. Skutočne nerozumiem ako toto môžu na MFF papať. Okrem teda toho, že je to v menovateli a nemôžem za v dosadiť c, lebo by som delil nulou. Pokiaľ ide o žiarenie, pozerám na slnko a ono žiari všesmerovo. Uvažujem dva "fotóny" vyžiarené súčasne, jeden vľavo a druhý vpravo. Akou rýchlosťou sa voči sebe pohybujú? Alebo inak. Urýchlim nejaký "objekt" na viac než polovicu c a súčasne druhý podobne, len opačným smerom. Jeden bude inerciálna vzťažná sústava... Možno mi páni matematici pomôžu odmocniť záporné číslo.

[@asd-wd5bj]

"Uvažujem dva "fotóny" vyžiarené súčasne, jeden vľavo a druhý vpravo. Akou rýchlosťou sa voči sebe pohybujú?" Z vašeho pohledu se vzdalují rychlostí 2C, to ničemu nevadí, ani jeden z těch fotonů samotný nepřekračuje rychlost c takže relativita stojí Z pohledu fotonu čas neplyne vůbec z důvodu časové dilace, takže o rychlosti jeho okolí nemá smysl mluvit V druhém případě to funguje analogicky, z vašeho pohledu je to prostě c, protože se nejedná a "rychlost objektu" ale "rychlost o kterou se vzdalují" - každým směrem propaguje informace pořád jen rychlostí c/2. Z pohledu objektu v tomhle případě čas utíká "normálně" (resp. je jen zpomalený) a je to pak jen lorentzův transform rychlosti....který v sobě žadnou odmocninu nemá, takže nechápu váš poslední komentář....nespletl jste si ho s transformací délky? To dělení nulou má snadné vysvětlení - Jak už jsem tady nakousl, pro vztažné soustavy s rychlostí c koncepty jako je délka nebo čas z principu nedávají smysl, takže opravdu platí že lorentzův transform není definovaný pro c (tedy nulu) Neberte si to ve zlém, ale tohle jsou triviální příklady které ve svých článcích vypisoval a vysvětloval už sám Einstein, kdyby se jednalo o problém tak by ta relativity nikdy nevznikla, natož aby se pak zuby nehty držela takřka století.

[@peterprsanec806]

@@asd-wd5bj Prosím Vás pozrite si viac mojich komentárov, zvlášť odporúčam prednášky profesora Podolského, pretože tak kaleidoskopické myslenie som už dávno nevidel. Dám iný myšlienkový príklad, pretože (to je kaleidoskopickosť myslenia) časopriestor je zakrivený, iba fotóny môžu putovať rovno, ale to neprekáža fyzikom dávať príklady z priamočiarosti (kde vidíte akurát, že sa predmet zväčšuje pri približovaní a naopak). Tri rakety s rovnakou hmotnosťou sa dostanú do libračného bodu (ťažiska) dvoch rovnakých, obiehajúcich sa singularít tak, že ich hmotnosť je niekoľko desiatok rádov vyššia ako rakiet. Jedna raketa zostane ako pozorovateľ v libračnom bode a ostatné dve sa priblížia k jednej singularite a v určitom momente sa jedna vydá jedným smerom po geodetike a druhá práve opačným. Vždy keď sa minú (predpokladám nekolíznu trajektóriu, kde zanedbávam vzájomné gravitačné pôsobenie) zostúpia na nižšiu geodetiku a takto to robia až dosiahnu nulovú geodetiku (gravitačný polomer). Celý ten systém sú gravitačné hodiny, kde rakety na nulovej geodetike obiehajú singularitu práve rýchľosťou svetla v protismere (vzájomná rýchlosť je 2c). Maximálna rýchlosť c je vždy uvažovaná voči absolútnej nule ergo priestor je absolútny...

[@peterprsanec806]

@@asd-wd5bj Ešte k tej trivialite.ja viem že aj integrácia (mv dv) je pre Vás triviálna vec. Vyše sto rokov vieme o rýchlosti svetla ale zintegrovať (mv dv) cez interval (-c,c)? Einstein bol horlivý obhájca rýchlosti svetla ale vo výťahu chcel zrýchľovať do nekonečna. Ale princíp ekvivalencie nepustí... To že iná, ako gravitačná hmotnosť nie je, nevadí. Pridáme iné sily napríklad elektromagnetickú, kde je ampér definovaný ako sila. Fotón je častica "elektromagnetickej interakcie" bez hmotnosti, ktorého trajektóriu nezakriví ani magnetická ani elektrostatická zložka elektromagnetického poľa iba gravitačné pole (gravitačná šošovka, zákony lomu). Všetko je to krásne logické a vzájomne previazané, že? Postulát o žiarení telesa v pohybe platí? Aj napriek Dopplerovmu javu? Nechce sa mi to tu vôbec všetko vypisovať. Viete pri avatare mám obrázok. Pozreli ste sa vôbec naň?

[@jindrich2485]

Porozumět tomu co se děje při štěpení nejspíš mohou lidé, kteří dobře chápou silnou jadernou interakci která působí prostřednictvím 8 druhů gluonů na 6 druhů kvarků. Působí přitažlivě i odpudivě. Pojem štěpení vyjadřuje to, co pozorujeme. Ovšem realita je složitější. Jádro prvků má typicky o dva řády větší energii než je hmotnost neutronu, který iniciuje následnou událost. Co se při štěpení v jádře děje? Neutron, pokud letí dostatečně pomalu a stihne si popovídat tj. vyměnit si dostatek gluonů, zároveň se ne pro tunelovat skrz jádro, nebo se neodrazit může mýt to štěstí a stane se součástí jádra. Sloučí se s jádrem. Do dříve harmonických interakcí gluonů a kvarků vnese rezonanci, jádro se začne natahovat, smršťovat až se roztrhne typicky na dvě stejně velká (menší) jádra + gama fotony a různé bordely podle toho jak které nukleony jsou vůči sobě excitované. Rozštěpení tedy provede silná jaderná interakce, která nefunguje tak, že by se snažila držet jádra za každou cenu pohromadě proti "zlému" neutronu, který do jádra strká. Jako hrstka vojáků dokáže díky rezonanci zbořit most, dokáže jediný neutron díky způsobit roztrhání jinak nezničitelné jádra. Touto naivní představou lze vysvětlovat proč nepozorujeme, že by neutron mohl z jádra vyšťouchnout jen pár jiných nukleonů. Strukturu protonů a neutronů rovněž nelze zanedbat. Ukazuje se, že i celý atom se může chovat jako vlna. Jak říká jeden profesor "Jsou to prostě objekty mikrosvěta... ani kulička, ani vlny"... u kterých se plně uplatňuje kvantová mechanika, kterou nechápe vůbec nikdo,... na rozdíl od teorie relativity, která se při troše let snažení, jak pan Podolský tak poutavě ukazuje, asi dá i trochu pochopit :-)

[@lukascupal2715]

Silná interakce je pouze přitažlivá, štěpení a další jaderné reakce jsou jen výsledkem snahy jádra o nižší energetický stav. Např. uran bych jako "jinak nezničitelné jádro" neoznačoval, naopak je nestabilní a přirozeně se rozpadá radioaktivitou alfa. Pro štěpení je potřeba jádru dodat excitační energii, aby bylo štěpení možné (přestože je energeticky výhodné, samovolnému štěpení brání potenciální bariéra). Tedy většinou jsou potřeba rychlé neutrony. Neutron vstupující do U-235 má ve vzniklém jádře vysokou vazbovou energii, která stačí pro štěpnou reakci. Proto je reakce možná i s tepelnými neutrony (které nedodávají prakticky žádnou kinetickou energii). A samozřejmě neutron je schopný vyšťouchnout jen pár jiných nukleonů, a pozorováno to je na mnoha prvcích, akorát je potřeba při této reakci dodat např. protonu energii potřebnou k překonání Coulombovské potenciální bariéry.

[@7alken]

jsme si jistý, že je tohle dobrý publikovat, these days? ... teda je to nádherná přednáška celá, ale ta 59. minuta akousek dál, to je zatím nejdetailnější co jsem viděl a radši ani už znova idět nechci; dokoukal jsem do konce a je mi jasné, že pan profesor radši taky ne; ufff kzbin.info/www/bejne/gn2md2qshcahqLs

[@peterprsanec806]

Aha tak takto vznikla tá jedna polovica, ktorá sa síce všade píše, ale pri výpočtoch sa vždy vykráti . Aj tak nechápem "Einsteinovu genialitu" aj s jeho princípom ekvivalencie. Chce zrýchľovať do nekonečna vo výťahu. Zintegrujte si (mv dv) cez interval (-c,c) a máte to.

[@antoningarcic471]

Jeden z důvodů proč je jaderné štěpení pro nás atraktivní je možnost zisku vyzářené energie. Bylo by třeba vysvětlit proč při naší činnosti u jaderných elektráren musíme degradovat jadernou energii až na energii tepelnou a tu zase pracně , složitě a hlavně nebezpečně transformovat na energii, kterou je možno teprve využít. Proč nelze transformovat přímo jadernou energii na elektrickou.

[@vendi558]

Antonín Garčic dobrá otázka. Asi nejjednodušeji řečeno proto, že nezbytné nutně je místo pojistek dát hřebíky, pak vyhořet a začít znova od píky. 😆

[@robertjurco1808]

Pretože jaderná energia sa uvoľňuje vo forme tepla

[@miroslavdavid7197]

Pan profesor nemá důvod hned v úvodu shodit rovnici E=mc2 na úroveň "neandrtálců", že jde jen o součin.. Čímž si můžete odradit spoustu zvídavých.. Pokud je mi známo i nejprestižnější profesionálové se pohybují pouze na rovině hypotéz (více-či méně spočítané). A snad se nebudu mnoho mýlit - co se zdá neuvěřitelně jednoduché - dokáže v důsledku vysvětlit nejsložitější soustavu..

[@BonelessEar]

film je film, ale jak to odopravdy bylo se asi nikdy nedozvim....

[@vaclavspurny2335]

kdo se na to kouká o korona prázdninách. prosím napíše mi tady nikdo 10 zajímavích bodů :)