Zemětřesení - symbol zkázy i nástroj poznání - RNDr. Jan Zedník

Zemětřesení jsou jednou z nejničivějších přírodních sil na Zemi. Energie uvolněná během několika desítek vteřin při nejsilnějších zemětřeseních přesahuje roční spotřebu energie Spojených států. Ve 20. století zahynulo při zemětřeseních kolem 1.5 milionů lidí. Odhady možných ekonomických ztrát v zemětřesením zasaženém Los Angeles, San Francisku nebo Tokiu se pohybují v řádech stovek miliard dolarů. San Francisko bylo zničeno zemětřesením a požáry v r. 1906, Tokio v r 1923 (140 000 obětí). Los Angeles na svoje „Velké zemětřesení“ teprve čeká. Zemětřesení v r. 1994 o velikosti 6.7 na Richterově stupnici v oblasti Northridge v severní části Los Angeles způsobilo škody za 12.5 miliardy dolarů a vyžádalo si 57 obětí. Vzniklo na dosud neznámém, skrytém zlomu, nikoli na nedalekém nechvalně proslulém zlomu San Andreas. Stejně tak mělké zemětřesení v Kóbe v r. 1995 o velikosti 7.2 překvapilo japonské seismology svými neočekávaně vysokými ničivými účinky. Je ale i mnoho dalších seismicky aktivních oblastí, které může kdykoli poničit silné zemětřesení, způsobit obrovské škody a mít za následek vysoké počty obětí kvůli rostoucí hustotě populace a koncentraci hodnot. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Zemětřesení v Mesině a následná vlna tsunami 28.12.1908 měla za následek 100 000 obětí. Istanbul byl poničen zemětřesením mnohokrát ve své historii.
Seismologové proto budují lokální, regionální a globální seismické sítě pro rychlé určení místa a velikosti ničivých zemětřesení, aby bylo možné alespoň minimalizovat jejich dopady na postižené oblasti. Registrace elastických vln seismickými stanicemi na celém povrchu Země umožňuje detailně studovat procesy v ohnisku zemětřesení a fyzikální vlastnosti prostředí, kterým se vlny šíří. Díky dlouhodobému pozorování zemětřesení tak mají současné geovědy mnoho poznatků o stavbě Země a procesech, které v ní probíhají. Seismologie už také pronikla na Měsíc a Mars a její metody se používají i při studiu stavby Slunce.
přednáší RNDr. Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České