Rychlost světla - lze cestovat rychleji? (nápověda: nus ǝʌ uǝɾ)

[@helfstajn4739]

Skvělé video, a rozhodně velká poklona za tu správnou zvukovou stopu v 2:40 :D

[@zahradni_inspirace]

Super video. Jen k tomu sci-fi a cestování rychlostí vyšší než světlo - tzv warp pohon by měl fungovat tak, že by před sebou prostor smršťoval a za sebou natahoval. Je to jen teorie spočítaná jen matematicky. Ale jeden nikdy neví. Není to tak dávno, když jsme ve Star Trek viděli kapesní komunikátory, se kterými se dalo komunikovat na ticíce kilometrů. Tenkrát nám to fakt připadalo jako sci-fi. Dneska mobil nosí v kapse každý a zavolá si klidně na druhý konec světa. Co se týče rychlosti přředávání informací - Einsteinovou noční můrou byla provázanost částic. Zavrhl jí s tím, že je to nesmysl a při tom je řadu let dobře prokázáno, že provázané částice vzájemně okamžitě ovlivňují svůj stav bez ohledu na tom, jak vzdálené od sebe jsou. No třeba jednou někdo přijde na to, jak to využít a postavit komunikační zařízení, které bude předávat informace okamžítě, bez ohledu na kterém konci vesmíru se nacházíte. V souvislosti s tím mne ale napadá, že mít takový telefon a být někde v galaxii, která se od nás rychle vzdaluje, na zem bych se asi dovolal dinosaurům... :/

[@penthyn]

Tohle komunikační zařízení ale nikdy fungovat nebude. Vesmír to má dobře promyšlené. Je to jednooduché. Dokud neznám výsledek měření, nevím, co měřím. Jak by se takový stroj choval? Vynálezce odešle zprávu v jedničkách a nulách. Dokud příjemce nebude znát znění zprávy, všechny signály, které se k němu dostanou budou zároveň jedničkamy a zároveň nuly. Navíc v závislosti na tom ,jak by stroj posílal informace je možné, že by dokonce příjemce dostal tuhle nejasnou zprávu dřív, než ji vynálezce poslal. Tenhle nejasný stav se nazýva kvantová superpozice. Nejznámější interpretací je bez pochyby Schroedingerova kočka.

[@hmmh-qq]

Obrovská rýchlosť sa ťažko dosahuje z príčiny pôsobenia gravitačného poľa na teleso, preto odstránením gravitácie, trebárs nejakým antigravitačným motorom, by už nemalo nič prekážať tomu, aby sa rýchlosť svetla prekonala.

Komunikátor ale neporušuje žádné fyzikální zákony. Warp pohon by je buď porušoval nebo by byl nepraktický (napříklat tak, že by posádka lodi nemohla loď řídit, nebo že by neměla jak brzdit v destinaci)

[@hmmh-qq]

Nejaký antigravitačný motor by dokonca umožnil prekonať dráhu bez nutnosti sa pohybovať. Rakete by stačilo sa zastaviť a pohybovali by sa okolité hviezdy, čiže galaxia svojím rotovaním by sama priblížila hviezdu, ktorú by posádka chcela navštíviť. Inak bez antigravitačného motoru je raketa strhávaná gravitačnými silami a preto pohon musí využiť na prekonávanie týchto síl.

[@stanislavbandur7355]

No nie vždy je reálne to, čo spočíta matematika. Mnohokrát vyjdú dve riešenie pre rovnicu. napr. Idem kúpiť pozemok o veľkosti 100m^2 . Takže viem, že pozemok musí mať - napr. 10mx10m alebo 25x4 1x100 ... ale aj keď tu je prakticky nekonečno riešení, nesmieme zabudnúť, že máme ešte jedno nekonečno riešení rovnice x=a.b. Ale niečo aako pozemok o rozmere -10m x -10m si nikto nepredstavuje a prakticky ešte nikto taký rozmer nikde nenašiel (bavíme sa o veľkosti vzdialenosti aka absolútnej hodnote, pri relatívnych vreľkostiach používame znamienko na určenie opačného smeru) No a tu potom máme častice, ktoré nevyžadujú na rýchlosť vyššiu ako svetlo žiadnu nekonečnú energiu (nekonečno vychádza len pri rýchlosti c ). No ale musíme byť reálny a teda nejaké i (imaginárne číslo odmocnina z -1) je niečo čo v matematike existuje a v realite nemá obdobu. Takže úžasný Tachion je nejaký imaginárny. Podobne to máme aj s úžasným Alcubiére-ovým (warp) pohonom. Matematicky to sedí, ale zatiaľ nemáme potrebnú energiu ani na zostrojenie lode o veľkosti atómu. Myšlienka je, že časopriestor pred loďou musíme zmršťovať. Na to potrbujeme energiu/hmotu/gravitáciu (aj keď gravitácia je v podstate tá deformácia priestoru, takže...). Ale na druhej strane potrebujeme za loďou časopriestor expandovať. Na to potrebujeme zápornú energiu/hmotu/gravitáciu, ale nič z toho nemáme. Pozorujeme také efekty na veľkých škálach ale čo to je tá temná/skytá/dark energia nikto zatiaľ netuší (a nie antihmota okrem náboja nič záporné nemá). Takže ak nájdeme (dôležité je AK - nakoniec sa može nájsť vysvetlenie nesúvisiace so zápornou energiou, zatiaľ nik netuší) zápornú energiu/hmotu tak budeme mať aj antigravitáciu a potom ak tomu nebudú brániť iné súvisloti taký pohon zostrojíme (ak dovtedy neskončíme my alebo vesmír) A samozrejme kvantové previazanie je super - pošlem častice a namieriam náhodné stavy (ako prijímateľ správy). Toto bolo overené mnohokrát a jedná sa naozaj o úplne náhodný výsledok. Z toho správu neposkladám, aj keď budem presne vedieť, v akom stave sú častice na vysielacej strane (náhodné výsledky len presne opačné - no super). Samozrejme čítaním zruším previazanie a zasa budú na Prox Centauri čakať 4 roky na ďalšiu dávku previazaných fotónov z ktorých zasa nezistia nič - to už je jednoduchšie tie fotóny modulovať a poslať im správu pomocou nich. Ak to urobím tak, že ich odmeriam na vysielacej strane, aj tak budem musieť posielať na druhý koniec správu o tom, ktorá tá častica platí či neplatí (čo už je nejaká forma kvantového šifrovania - to už je nad môj limit) zasa max svetelnou rýchlosťou.

[@VaCZiik]

skvěle zpracované. Furt to úplně nechápu, ale je to tím, jak je to neintuitivní. Kvituji poznámku o vesmírném smetí.

[@paveljedoun269]

Opět perfektní video díky, jen tak dál

[@SramekOndrej]

Ta poslední myšlenka bonusu mi vnukla otázku: Když se za těch 200 miliard let bude pozorovatel domnívat, že celý vesmír tvoří jen "naše nová megagalaxie" nebude mít ve své podstatě pravdu? "Zbytek" galaxií a vesmíru už bude tak daleko a bude se dál vzdalovat tak rychle, že žádná výměna informací, nebo chceme-li kauzalita, nebude mezi jednotlivými částmi vesmíru možná, takže pro sebe navzájem vlastně nebudou existovat. Bude to něco jako paralelní vesmíry, které také možná existují, ale nemůžeme s nimi nijak interagovat a jsou pro nás bezpředmětné.

[@DL-kc8fc]

Za 200 miliard let nejspiš nebude nikdo, kdo by to vyhodnocoval, nic méně, máte pravdu v tom, že celý vesmír bude jen o lokální galaxii (možná mega-galaxii, pokud se v jejím centru slije hodně masivních černých děr, aby to gravitačně udržely), podobně jako ještě v minulém století se předpokládalo, že celý vesmír je pouze naše Galaxie, ergo Mléčná dráha - vzdálené galaxie byly vnímány jako mlhoviny patřící do Mléčné dráhy.

[@Jakub-wm5vp]

Si jediný, ktorý dokázal poukázať na to, že i malý vesmírny prach, pri takejto rýchlosti, dokáže rozbiť raketu!👍

Ne, už jsme 4....

[@alexandrmelichar]

Ne už jsme všichni

[@ondrejsvoboda4200]

Proč je cca 299 792,458 km/s nejvyšší rychlost světla? Protože je to nejvyšší rychlost Chucka Norrise a světlo se ho bojí překonat :D

[@WeterCZ]

m/s ne km/s

[@tomasstana5423]

@@WeterCZ má tam čárku, takže km/s

[@vaclavandrs1509]

@@tomasstana5423 stejně to je blbě páč m/s je 3,6x menší než km/h.

[@tomasstana5423]

@@vaclavandrs1509 vice číst, méně psát :)

[@Rasa123vlk]

@@tomasstana5423 musíš to číslo vynásobit 3,6 aby ses dostal na km/h

[@latheo7738]

Díky za nápovědu 🫠

[@sembuss8474]

Děkuji za skvělé video, jak s překročením rychlosti souvisí Čerenkovovo záření ?

[@pavelhanzl2130]

Gratuluji maminko Máte dvojčata, to by jste mohla jedno poslat do vesmíru, nebo obě?

[@KamxiCZ]

skvělé video, díky

[@DL-kc8fc]

Velmi záslužné video. Jenom doplním nakousnutou maličkost ohledně zmíněného, že pozorovatel z rakety vidí skrze dalekohled (zamířený na Zemi) stejný čas (přesněji stejné tempo) jako svůj palubní a naopak, pozorovatel ze Země vidí skrze svůj dalekohled (zamířený na raketu) stejný čas (stejné tempo času samozřejmě) jako ve svém obývaku, což je správné, ale je to dáno Dopplerem. Pokud se raketa vzdaluje (relativně i Země), informace ze Země, která ji "dobíhá", je "natažena", nebo naopak zkrácena v případě přibližování. Tím se nám hodiny zdánlivě synchronizují, ale skutečnost je taková, že objekt, který zrychlil a letí, má tempo času výrazně delší, což se projeví až vzájemným porovnáním časů přímo na Zemi - viz paradox dvojčat. Píši to jenom proto, aby někteří nezneužili tuto pasáž k obhajové svých dogmat, že relativita neexistuje. Relativita v teoriích primárně odráží kauzalitu a ta se zachovává skrze zdánlivé síly a dynamikou času. Proto také nelze překročit rychlost světla, což by znamenalo cesty do minulosti, hromadění hmoty v minulosti a nejspíš zničení celého kauzálního vesmíru, který by se s tímto nemusel vyrovnat. Co se týče Alice a Boba, bylo by dobré ponechat tyto modelové subjekty kvantovce či kvantovému šifrování. Přimlouvám se za Áju a Béďu, protože Alici a Boba v tomto konkrétním kontextu už nevyženete z hlavy. :) Ale stále platí, že je to velmi dobré edukativní video. :)

Neuvidí stejný čas. Naopak, navzájem uvidí u toho druhého pomalejší čas.

[@DL-kc8fc]

@ V závorce mám uvedené upřesnění v rámci tempa času. Nechtěl jsem přímo napadnout Vaši stejnou časomíru ze dvou vztažných soustav, které jsou nejspíš jen ilustrativní, i když je to kardinální nesmysl. :)

[@hmmh-qq]

Lorentzové transformácie bude pozorovateľ v rakete a pozorovateľ na Zemi počítať totožne, tak potom po vzájomnom stretnutí kde sa má odchýlka v čase ukázať?

[@DL-kc8fc]

@@hmmh-qq Přesně toto nepochopení ilustrace z videa jsem předvídal. Nejde o hodiny in natura, ale o tempo či dynamiku času znázorněného stopkami. Nejde o přímé porovnávání dvou hodin stojících vedle sebe, ale v konkrétní věci o zprostředkované porovnávání sofistikovanými dalekohledy skrze "nataženou" informaci z Dopplera. Zdánlivě se oběma subjektům vzájemně se pozorujících dalekohledy jeví jejich protějšek zpomalený. Video je naprosto v pořádku, byť se smíchaly dvě věci dohromady. Lorentz. transformace a ostatní je také v pořádku. Rozdíl času, respektive komu ze dvou subjektů ubíhal čas rychleji či pomaleji, zjistí až po vzájemném setkání porovnáváním svých časomír - viz paradox dvojčat, který už dávno není paradoxem.

[@hmmh-qq]

@@DL-kc8fc - Je to podvod. Nijak sa nedá určiť, či sa skutočne pohybuje raketa alebo Zem, preto odchýlka na hodinách pri porovnaní nenastane.

[@petrvaculik5654]

Pokud předpokládáme že známe vše duležite pak se dá souhlasit ale přeci jenom ješte nemáme sjednocenou teoriji relativity ,aby nás vesmír ješte nepřekvapil co je možné a co ne. K tomu začátku jen dodám že povětšinou se ve sci-fi počitá z něčím jako je hyperprostor (alespon ve sci-fi která za něco stojí)

Samozřejmě, zatímco zbytečné sci-fi, jako je Setkání s Rámou, Marťan, Truman Show, Propast, Pozemšťan, Gravitace, .... :-D

[@SramekOndrej]

​@ 🤣 Touché.

[@DL-kc8fc]

Skloubit například kvantovku s gratací může být problém právě proto, že chceme spojit nespojitelné a přitom třeba opomíjíme něco, co máme možná na očích. Ale je dobře, že věda razí všechny cesty, aby se po těch mnoha špatných už nemuselo v budoucnu chodit a mohly tak existovat už jen pouze v pohádkách á la sci-fi. Hyperprostor jako takový není, páč rychlost světla nic nepřekročí žádnou technickou hmotnou vychytávkou, ale je pravdou, že je oblíbeným tématem pohádek, ve kterých se ralizují nadsvětelné přesuny hmoty v reálném čase kvůli metráži filmu. :) Ale na druhou stranu, sci-fi v několika případech bylo inspirací, i když způsob realizace nápadu byl proveden klasicky s využitím známých principů, nikoliv těch fantastických. Je nutné na sci-fi, nebo jen na -fi pohližet jako na pohádku, která může něco nakopnout v jiném směru. Proto mám sci-fi rád, byť jsou plné pitomostí. :)

[@jirikulach9005]

Ať přemýšlím jak přemýšlím tak jsem nepřišel na to jak může rychlost zpomalit čas když je rychlost jako taková vždy relativní a tudíž není možné objektivně určit kterému z objektů by se měl zpomalit čas. To co ale není relativní je zrychlení ( přetížení ) které musí Bob podstoupit v raketě se kterou dosáhl vysokých rychlostí. Proto předpokládám že rychlost není primárně to co zpomaluje čas ale nýbrž přetížení které bylo zapotřebí k dosažení změny rychlosti. Vlastně existuje jednoduchý experiment který dokáže jestli melu blbosti či nikoliv :) a tím jsou družice/sondy na oběžné dráze které údajně podléhají mírné ale přesto měřitelné dilataci času .. pokud mám pravdu tak by neměl být žádný rozdíl mezi dilatací času na družicích na běžné a geostacionární dráze jelikož ty které se pohybují okolo Země podle mě nepodléhají dilataci kvůli své rychlosti ale kvůli gravitaci/přetížení ( rozdílné gravitaci vůči povrchu Země ) kterému podléhají stejně jako ty na geostacionární dráze ale pouze v případě že jsou stejně daleko .. pokud by měla ale být rychlost ta která zapříčiňuje onu dilataci tak by geostacionární sondy tomuto jevu neměli podléhat.

Rychlost světla je absolutní. To je celé.

[@jirikulach9005]

@ A existuje nějaký důkaz ? Nějaká logická úvaha nebo prostě pokus který to skutečně dokazuje ? Protože já věřím že ne ..

Testům speciální relativity je věnována i stránka na wiki: en.wikipedia.org/wiki/Tests_of_special_relativity Speciální relativita je důsledkem absolutní rychlosti světla.

[@jirikulach9005]

@ (( Wiki : Dilatace času ve speciální teorii relativity - U této teorie platí, že např. hodiny H´ pohybující se vzhledem k pozorovateli rychlostí v

[@jirikulach9005]

@ Co se týče onoho zrychlení bez přetížení tak toho je možné dosáhnout pomocí gravitace.. a to pokud daný objekt začne padat do gravitačního pole a začne tak následně volným pádem zrychlovat směrem k objektu způsobující onu gravitaci .. daný objekt po celou dobu zrychlování nepocítí jakékoliv měřitelné přetížení. Důkaz že tomu tak je je všude kolem nás a stačí si to pouze vyzkoušet a pro chytřejší samozřejmě pouze představit ( skok z budovy ). ale je zapotřebí brát v potaz odpor vzduchu který toto měření narušuje. V teoretické představě kdyby se před námi objevil extrémně hmotný objekt který by nás dokázal urychlit na vysoké rychlosti blížící se rychlosti světla a po té by nás pomocí gravitace zase zpomalil tím že by se ocitl za námi a dostal by nás zpět na původní místo.. by jsme zjistili že k dilataci času reálně nedošlo. Takže podle mě rychlost není to co zpomaluje čas a v tomto případě vlastně ani zrychlení :D což jsem si uvědomil právě teď.. takže to vypadá že to co skutečně zpomaluje čas není primárně rychlost ani zrychlení nýbrž efekt přetížení na daný objekt. Takže předpokládám aniž bych to skutečně věděl že vesmírným sondám běží čas rychleji protože na ně působí menší gravitační síla ( menší přetížení ) s důvodu vzdálenosti od země.

[@lm5a]

dalsi vec proc ji nelze prekonat , je ta, ze uz pri rychlosti svetla je zapotrebi nekonecne mnozstvi energie...takze prekonat by znamenalo mit vic nez je potreba na rychlost svetla... :)

Ale houbelec. Prostě to nejde. Asi uděláme díl, který bude popisovat, co by takový cestovatel viděl při různých rychlostech. Ono to má jetšě mnoho dalších aspektů, které se sem prostě nevešly.

[@lm5a]

@ no ano, vždyť to říkám... Jak chceš mít ,,víc,, než nekonečne množství energie...? To nejde prostě 🤣 Jediná šance jak se pohybovat ,,rychleji než světlo,, je deformaci prostoru před a za lodí, jelikož prostor toto omezení nemá ... Tento pohon je dobře znám ze stratreku například ale do toho mame ještě pár století daleko...

[@hmmh-qq]

Ceruzkou sa dá hocičo načmárať, ale realita je samozrejme iná. Stále sa ignoruje fakt, že zrýchlenie telesa je závislé na gravitačnom poli, ktoré na teleso pôsobí a preto pomocou nejakého anti-gravitačného prístroja by zrýchlenie telesa bolo neobmedzené.

[@miroslavdolozinski7797]

Existujú častice, ktoré sú dokázané matematicky, zvané tachyóny, a tie sa pohybujú nadsvetelnou rýchlosťou. Oproti klasickým časticiam by sa tachyóny správali paradoxne - so zväčšujúcou sa energiou by sa spomaľovali a so zmenšujúcou zrýchľovali. Z hľadiska matematického formalizmu sú takéto častice prípustné, ale žiadna všeobecnejšie prijímaná súčasná fyzikálna teória ich neobsahuje, nie sú potrebné na vysvetlenie žiadneho pozorovaného javu.

[@cipisekmanka3111]

To je jak tvrdil ze k prekonani rychlosti zvuku je potreba nekonecne mnozstvi energie.

[@panmustafa6704]

😂🥰Milujem tieto videá

[@kralalf3400]

Dobrý den, máte super videa. Už jsem ze školy dlouho, tak mám jednu otázku :) Jak to, že se elektromagnetické vlnění může šířít vakuem? Co se tam "vlní"? Jak může být ve vakuu elektromagnetické pole, když tam nejsou částice? Děkuji za odpověď.

[@vojtechniederle6475]

Absolutní vakuum neexistuje. A krom atomů jsou tam ještě subatomární částice.

[@alenavlachova320]

Dobrý den, u elektromagnetického vlnění klesá a stoupá intenzita elektrického a magnetického pole.

[@Lakik11CZ]

Nevim jestli je to pravda ale nedavno jsem cetl, ze v budoucnu by se mela vyvinout technologie takova, ze vzniknou sondy ktere se budou nazyvat svetelne plachetnice (nebo tak nejak) mají pry dosahnout az 20% svetla

[@krychlik]

6:29 Frajírci, kteří nedodržují maximální povolenou rychlost: „Jaku, dostali jsme zásah vlastním laserovým paprskem!“

[@r.p.j.3172]

A kde my máme vlastně ten rychlostní limit?Když uvážíme, že dokážeme sestavit nejrychlejší kosmickou loď, tak jak rychle by mohla letět?Rychlostí světla nebo o něco pomaleji?

O tom bude určitě zvláštní díl. V tomto století předpokládám přinejmenším 1% rychlosti světla. Nad půl rychlosti světla si, troufám říci, ještě dlouho netroufneme.

[@michalshanel1113]

A lze tedy cestovat rychleji než světlo? Podle jiné teorie nejrychlejší cesta mezi dvěma body je ta body spojit místo toho abychom cestovali prostorem. Rychlost světla tím nepřekročíme, ale můžem tak předhonit světlo cestující prostorem. Takže nebudem a současně budem rychlejší než světlo. A další věc, bůh ví co nám tají černé díry když dokáží svou gravitací uvěznit světlo. O fungování světa/vesmíru toho víme tak málo. Proto když se někdo baví o cestování časem a řiká kam do minulosti by se chtěl podívat, tak já říkám že chci do budoucnosti. Minulost už známe, ale co bude za sto, za tisíc nebo za milion let? Znalosti, technologie, poznatky o kterých se nikdy nedozvíme...

Ano, takových neověřených spekulací je fůra. Ale nedával bych jim jméno teorie, protože teorie je slovo vyhrazené pro už otestované hypotézy.

[@dolejspavelnevim9409]

Ale právě že pokud bychom se takhle dostali do minulosti, tak současnost by zůstala a stala by se z ní budoucnost, minimálně pro toho cestovatele a jakým způsobem by se cestovatel mohl vrátit?

[@viktormaticka1663]

V podstatě jsou dvě teorie v souladu s fyzikou, jak toho lze dosáhnout a maximální rychlost ne překročit, ale obejít. První je warp pohon, používaný ve Star Treku a zároveň podle teorií fyziků asi nejpravděpodobněji možný reálný typ mezihvězdného pohonu, ale i tak na dnešní poměry nedisažitelně obrovsky energeticky náročný pohon. Druhý je také fyzikálně možné cestování rychleji než světlo, v seriálech použitý hlavně ve Stargate a popřípadě Battlestar Galaktiky, kde to bylo znázorněno věrohodněji, protože došlo k okamžitému přesunu, bez cestování jakýmsi tunelem, přesně jak by to červí dírou mělo být. Červí díra je totiž trhlina v časoprostoru, která by měla spojovat dva body v různé částí vesmíru a možná i dva body v různém čase.

[@petrberan2506]

A neměla by se raketa letící rychlostí c pohybovat ze svého pohledu rychleji než c z důvodu dilatace času?

[@chomla1]

Dobrý den. Skvělá videa. Moc mě baví. Můžu mít dotaz? V některém z videí se říká že rozpínání vesmíru se neustále zrychluje. A že za nějaký velmi dlouhý čas nebude už ani viditelný. Co to způsobuje? A jak je to vůbec možné? Řekněme, že na začátku byla hmota prostě vyvržena z jednoho bodu. Byla ji udělena nějaká rychlost jako při kulečníku. Tak proč zrychluje? Navíc je tu gravitace, která by to naopak měla trošku brzdit. Snad není můj dotaz úplně mimo. Děkuji.

To, že něco pozorujeme, neznamená, že víme, co za tím vězí. Umíme změřit, že k nějakému efektu dochází. Proč to tak je je úplně jiná kapitola.

[@stanislavbandur7355]

Predstava s kulečníkem nie je ideálne prirovnanie. Predstavte si radšej kulečníkový stôl vyrobený z posypaný ryžou. A teraz si predstavte, že nejakého nám neznámeho dôvodu sa za hodinu (alebo iný časový úsek kľudne aj 100 rokov) zväčší každý úsek medzi dvoma zrnkami ryže o 1mm. To nebráni nijakému pravidlu o zmene informácie prekračujúcej rýchlosť svetla, je to len 1mm/h (1mm/rok). Ale zrazu vzdialenosť medzi prvým zrnkom a zrnkom s číslom 400 miliárd je väčšia o 400 000 km čo je síce globálna zmena o 1/3 väčšia ako rýchlosť svetla, ale lokálne je násobne pomalšia ako sa vzďaľujú kontinenty. A netreba zabudnúť, že ani jedno z tých 400 miliárd zrniek ryže sa nikam nepohlo. (podobné to je s nafukovaním balónu na ktorom sú bodky/tečky - nikam sa nepohli, len sa zmenilo množstvo balónu medzi nimi)

[@farmahedvikaslatinky]

Doporučuji přednášky prof. Kulhánka. Pro pochopení sjet vše od roku 2016.

[@Deamoniker]

Konečná s aktuálního uhle. Nemožné není nic. Jak řekl L.P.D. (Leonardo di ser Piero da Vinci) : Důkazem že to možné je je přinejmenším fakt že máme mysl jenž si to dokáže představit. Fyziku jsme ještě ani nezačali pořádně poznávat a již je něco nemožné? Pro lidi co uvěří že je to nemožné to reálně nemožné je. Každý fyzikální zákon je teoreticky možné obejít. To že neznáme způsob nebo momentálně nemáme dostatečně vyspělou techniku absolutně nic nedokazuje krom primitivity pozemské části lidské populace.

Měl byste reklamovat základku, někde se to pokazilo. Máte ještě vzdělání v záruce?

[@Deamoniker]

@ inteligentnější odpověď Vás nenapadla? :D

Nedokázal jsem vyluštit ani první větu vašeho komentáře, tak jsem zareagoval, jak jsem zareagoval.

[@Deamoniker]

@ co se videa týče máte zajímavý úhel pohledu...omezený ale (prozatím) zajímavý......co se komentování mého komentáře týče...... jen jsem zkonstatoval svůj názor...nic víc nic míň.

[@cipisekmanka3111]

Myslim,ze je to jen Doppler kde take cas nedilatuje. Kdyz poletim letadlem rychlosti zvuku a uhodi vedle me blesk tak ho budu taky slyset nekonecne dlouho protoze poletim soubezne s tim zvukem. Pro pozorovatele na zemi bude ten hrom trvat jednu sekundu, pro me na palube nekonecne dlouho. Pokud vemu na palube letadla hodinky tak bych mohl take hloupe tvrdit ze ten hrom trva nekonecne dlouho a proto se zastavil cas. To ale jak vime neni pravda. Cas je porad stejnej, jen ten zvuk je zdeformovanej a proto strasne dlouhej. Teorie relativity ale takto chybne interpretuje cas. Pri rychlostech svetla se nemeni a nedefromuje cas, deformuje se pouze svetlo, tim ze se deformuje svetlo deformuje se obraz, nikoliv cas.

[@JanKamir]

Však samotná rychlost rozpínání vesmíru nemá zřejmě žádný mantinel a stále zrychluje až překoná i rychlost světla. Smutné je, že i kdybychom se pohybovali rychlostí světla, tak na nějaké efektivní pátrání ve vesmíru to není. To už jsou efektivnější pátrači naše teleskopy. Jediná možnost je podle mě opravdu ohýbat časoprostor, skákat do jiných dimenzí jako to dělá elektron. Teda neví se kam přesně mizí, ale někde se objeví a zase zmizí neznámo kam..

[@kenobi0417]

Pokud je pravda že nelze překonat rychlost světla, tak potom cestování ve vesmíru nemá smysl. Je to stejné, jako kdyby jste chtěli poslat slimáka z Prahy do Brna. Nikdy tam nedoleze.

[@Andypos]

Chtěl bych vysvětlit jak to je s matematickým důkazem, že warp pohon je teoreticky možný?

[@anonymniuzivatel3164]

Prostor ve vesmíru se rozpíná rychleji než světlo a to stejné dělá warp pohon, rozpíná a zmenšije prostor okolo lodě a tudíž může loď leťet rychleji než světlo ( asi by na to bylo potřeba víc energie než je v celém vesmíru)

[@Andypos]

@@anonymniuzivatel3164 Princip chápu, mě spíš zajímá ten matematický důkaz od Alcubiera a jak to odpovídá fyzikálním zákonům a proveditelnost v praxi, slyšel jsem, že by na to stačila veškerá energie slunce, ne celého vesmíru.

[@penthyn]

@@Andypos Ten původní model počítal s hmotou se záporonou hmotností. Pokud bychom takovou měli, je možné postavit tento typ pohonu i bez využití energie. Ten důkaz o teoretické možnosti je jednoduchý. Kvantová mechanika, tak jak ji známe, by podle výpočtů fungovala i pro částice se zápornou hmotností, tedy se dá říct, že povoluje jejich existenci. To ale neznamená, že takové částice nutně musí existovat. To pouze znamená, že pokud by existovaly, tak naše znalosti o fyzice subatomárních částit stále platí. Od té doby se několik vědců pokusilo vytrvořit model, kde by taková hmota nebyla za potřebí. Ale všechny padají na stejném kamenu úrazu. Je teoreticky v našich energetických možnostech vytvořit bublinu, která by měla vlastnosti, jež by jí dovolovaly cestovat rychlej než je rychlost světla, ale buď nedovolují měnit rychlost, tedy nedovolují ani zrychlit na požadovanou rychlost a nebo pro dosažení požadované rychlosti potřebují víc energie, než je v samotném vesmíru. Další problém je pak ten, že sice jsme schopni spočítat energii, která je potřebná k takové deformaci časoprostoru, ale nemáme prostředky, které by tu energii přeměnily na to zakřivení.

[@Andypos]

@@penthyn Díky za odpověď. Nedávno jsem četl, že nějací vědci dokázali vytvořit model kde není zapotřebí té hmoty se zápornou hmotností.

[@penthyn]

@@Andypos ano, takové modely skutečně existují. Možná je tu nějaký o kterém nevím, ale ty, o kterých jsem slyšel je možné vytvořit pouze, pokud již cestujete rychleji než je rychlost světla, tedy že vám umožní si tuto rychlost zdržet.

[@michaltran5910]

Čim je rychlost lodi vyžší tim je vetsí energie teto lodi. Tím vice zakřivuje časoprostor a timto zakřivením ziskava loď vetsí hmotnost. Až do úrovně kdy neni možne přidat vice energie. Čas v lodi stojí. Energie je tedy hmotnost. To je velmi Fascinující protože všade kolem nas jsou hmotné oběkty. A to znamená že je v nich nashromaždene obrovské množství energie. Naše planeta má tolik energie ve hmotě že zakřivuje časoprostor a vytvaři gravitaci. A proto tu na zemi plyne čas pomaleji než na oběžné dráze.

No ok, ale toto už jsou projevy obecné relativity. Zatím jsme zůstali u té speciální.

[@farmahedvikaslatinky]

Dobrý den pane. Prosím, komu jsou tato videa určena?

[@mareklehocky4228]

Je rýchlosť svetla v atmosfére pomalšia ako vo vákuum keďže prechádza hustejším prostredím?

[@7evilmage7]

Ano

[@Feilhert2]

Rychlost světa sice nelze překonat, ale dříve nebo později se najde týpek, který fyzikální pravidla bude chtít obejít. Protože jak všichni dobře víme, v hokeji a ve fotbale to kontrolují přísní rozhodčí, ale ve fyzice rozhodčí nemáme. A výsledek? Nedivil bych se, kdyby se to někomu podařilo, protože pravidla jsou od toho, aby se porušovala. :D

[@retr0.1337]

Ono, prostor se může rozpínat směrem rychlostí těměř celého C, potvrzuje to to, že se vesmír a hvězdy v něm spolu hýbají rychleji než jsme si mysleli, andromeda a mlecna draha uz se davno spojuji, a bude to trvat mega dlouho nez proces skonci, ale pravdopodobnost, ze brzy objevime inteligentni zivot se zda byt vyssi a vyssi

Pravděpodobnost, že objevíme inteligentní život je buď 1 nebo 0, ale my nevíme, co z toho :-D

[@tatrankaska2305]

hypoteticky Jak rychle by se vesmírná loď musela pohybovat, aby rudý posuv šel úplně mimo viditelné spektrum?

To by zase až tak velká rychlost nemusela být. Zvlášť, kdyby byla studená...

[@saitama7578]

Jen u toho s dvojčaty. Pokud jsem teorii relativity pochopil, tak pri setkani znovu na zemi budou staří uplne stejne. Rozdil ve veku bude pouze kdyz se bude raketa vzdalovat, při zrychleni. Tím pádem to ani neni paradox

Chystám video...

[@DL-kc8fc]

Samozřejmě, že to není paradox. Ale už je to vžité z dob, kdy to působilo tak fantasticky, že se tomu říkalo paradox. K dilataci dochází nejenom při zrychlování, ale i brzdění, otáčení okolo silně gravitujícího objektu (ve vesmíru nelze zatáčet jako s letadlem bez značných energetických nároku, což mají chybné všechna sci-fi) ale i samotnou rychlostí (STR), nebo v gravitačním poli (OTR). Ono je to dost komplikované - může se to hrát na potenciály atd. Nic méně, mladší je navrátilec, což platí pouze vůči Zemi, ze které odstartoval. Porovnávat se musí pouze tam, kde byla dvojčata pospolu, páč porovnávat omládnutí s emzákem z tramtárie, nemá smysl, když neznáme parametry. Stejně tak mají transormace smysl pouze u věcí, které měly na chvíli společnou historii, či známe data...

[@pavelfolvarschi]

švětlo je rychlík jeden milion osumdesat tisíc Km za hodinu :-) super video díky šefiku

[@mariangregasnv]

Akú rýchlosť majú gravitačné vlny?

Stejnou jako světlo.

[@Rasa123vlk]

@ a elektřina s nulovým odporem?

[@karelcerny1813]

Celý vesmír se pohybuje téměř rychlostí světla jinak by brzo zanikl tím že celý padá do černé díry těsně před horizontem událostí. Takže k překonání rychlosti světla stačí hmotu která se touto rychlostí pohybuje zpomalit.Něco podobného se děje v Cernu nebo v atomových elektrárnách či ve slunci kde srážkami dochází ke zpomalení ale důsledkem není jen dilatace času ale i uvolnění energie na úkor hmoty i při slučování jader kdy hmota zdánlivě přibude ale rozdíl hmotností při sloučení se promění v energii. Jde jen o to jak prodloužit tu dilataci času a použít pro cestování. Možná je hledat částice ke sloučení kde se uvolňuje co nejméně energie.

[@dolejspavelnevim9409]

No, ono jde o to. Pokud by někdo jakkoliv překonal rychlost světla, tak se octne v minulosti, podle rozdílu rychlosti a vzdálenosti. Takže zrcadlo umístěné 1 světelný rok daleko, by nám ukázalo obraz starý dva roky. Pokud bychom se přesunuli k zrcadlu a zpět, rychleji,než světlo, měli bychom se najít v minulosti, ale jakým způsobem to udělat opačně?

[@karelcerny1813]

@@dolejspavelnevim9409 Rychlost světla nelze překonat neboť by jste musel předběhnout sebe sama ale pokud se pohybujete touto rychlost(celý náš vesmír) lze zpomalit natolik až téměř na nulu pak by jste se octl vůči naší rychlosti téměř rychlostí světla a mohl se pohybovat v našem prostoru téměř světelnou rychlostí pro Vás by se čas zastavil stejně jako je to u nás v baryonovém vesmíru,(kdy se kondenzuje energie na hmotu) náš vesmír by se zmenšil pro vnějšího pozorovatele na zanedbatelnou velikost třeba několik km.

[@___RazoR___]

Jak se dá vysvětlit jev, kterého jsem byl svědkem? Jednou při natáčení filmu jsme měli půjčený obrovský větrák, který simuloval vichřici. Ten větrák měl nekolik rychlostí a když jsem skrz točící se větrák pustil paprsek silného zeleného laseru, tak byla na zemi vidět jen slabá zelená tečka. Když se ale větrák pustil naplno, laser jim už neprošel. Nedokázal prosvítit točící se vrtlule. A to ani v úplné tmě, když se zcela zhaslo studio. Znamená to, že rozestup mezi lopatkami byl tak malý, že jím nedokazalo světlo projít. Ale pouhým okem bylo skrz točící se větrák vidět. Jak je to možné? Velmi silný laser neprojde (neprosvítí) skrz větrák, přes který je normálně vidět. Dodnes to nechápu.

[@libborr]

Nic se nemůže pohybovat rychleji než světlo, zajímavé že vesmír se rozpíná daleko rychleji než světlo 👍

To jsem zmínil na konci videa. Nic se nemůže vesmírem pohybovat rychleji, než světlo. Na druhou stranu - vesmír se může rozpínat neomezeně. Není v tom žádný rozpor. Jen prostě není možné, aby se rychleji, než rychlostí světla, šířila informace. A to platí i v případě rozpínání vesmíru.

[@davidkrbec6154]

To si nemyslim ze to nekdo nekdy zmeril ani sem o tom neslysel nikoho mluvit

[@marekcingel6633]

Kvantove previazanie vie poslat informaciu rychlejsie ako svtelo, ci?

No tam je to složitější. Nějaká provázanost způsobí, že se měření u jedné z částic projeví i u té druhé částice. Jen se tím způsobem nedá komunikovat, takže to, že jde o rychlost kauzality, není porušeno.

[@jansedlacek3265]

V čase cca 3:40 je řečeno, že aby paprsek nemusel urazit tak velkou vzdálenost, Bobova raketa se zkrátí ca o 15%. Lze to chápat tak, že se bude měnit pouze jeden rozměr tělesa? Proč se raketa nezmenší ve všech rozměrech. Je to dáno směrem letu?

Je to dáno směrem pohybu vůči pozorovateli.

[@the__Ultraviolet]

Doporučuji video "Times does not exist" od kanálu Astrum. Takhle myšlenka je tam perfektně vykreslená.

[@trip1e]

Chyba, rýchlosť svetla nie je možné zmerať. Určiť je možné len rýchlosť z bodu A a spať do bodu B takže len dvojnásobok rýchlosti svetla. Samozrejme, teoreticky je rýchlosť svetla polovicou tejto hodnoty, no prakticky to nie je možné nijako dokázať.

[@czerviik]

Dvojnásobek rychlosti světla jsme určitě nenaměřili. A dráha A -> B -> A je dráha jako každá jiná. “Spať do bodu B” taky nedává smysl, když jsme začali v bodě A.

Ale smysl dává to, že rychlost světla nejde změřit. Ona je totiž absolutní. Změřit můžeme třeba délku metru...

[@josefmalar7837]

Myšlenka je skutečně rychlejší než rychlost světla. dokonce i přesun energie v jemnohmotném světě je rychlejší než rychlost světla, protože pro přesun energie v jemnohmotném světě neexistují vzdálenosti.

Tohle musíte konzultovat se službu konajícím lékařem...

[@josefmalar7837]

@ člověk nemusí nic.

[@vladimirjelen3404]

A Co na t o kvantová fyzika?

[@5l0w]

keby sa teleso pohybovalo rychlsotou vyssou ako C to znamena ze by mohlo byt neviditelne ?

[@jurajbucko5623]

Když je tedy světlo částive a letí ve vesmíru? Tak v čem tedy letí? V prostoru !? Který se tedy musí rozpínat rychleji než rychlost světla. jinak by tedy došlo ke srážce. To by mě tedy moc zajímalo.

Vůbec nechápu Váš komentář, pane Bucko. Co by se srazilo s čím? Rozpínání vesmíru není rychlost v pravém smyslu slova. Jde o rychlost na vzálenost, takže jednotka rozpínání je hertz (s^ -1).

[@HavesyDeveger]

bude nekdy Dobré vědět discord?

[@HavesyDeveger]

jen tak mne to napadlo kdyz mate facebook, kery uz skoro nikdo nepouziva

[@mmoggattplays7605]

To by bolo super

[@miick7]

@@HavesyDeveger jak nikdo? dost lidí ho používá

@@miick7 Samozřejmě, já znám už minimálně 4

[@HavesyDeveger]

@@miick7 myslím že mladý lidi už moc nezajímá, a většinou ho mají jen kuli messengeru

[@alias2127]

Vidím že som sa mal poriadne učiť lebo som ničomu nerozumel a som brbnutý ako táčky :D :D

[@angeloblue6838]

Mám to podobné... nerozumím ani ň

[@jirioto6089]

Pro světlo není vzdálenosti ani času. Jsem foton a okamžik mého vyzáření se přesně kryje s okamžikem pohlcení v cíli libovolně vzdáleném. Jenom hmota okolo sebe tvoří časoprostor v němž se světlo může projevit jako letící. Jenže, být fotonem mohu být jen ve snu. PS: Vysvětlení pro laser kmitající po projekční ploše je jednoduché. Archimédova spirála. První foton dopadne tam, další foton zase o kousek dál. Klidně si mohu myslet, že svítím na Proxima Centauri a v dalším okamžiku do galaktického jádra, jak dlouho si ale počkám na objevení "prasátka"?

[@martinskolnik2903]

Takže lidé, kteří budou cestovat vesmírem rychlostmi ve zlomcích c, budou muset dostat od příslušných úřadů certifikát o proběhlé cestě, protože jejich věk nebude odpovídat skutečnosti 😀

[@alojzbogric9176]

Bude odpovedať skutočnosti, avšak akej? Zemskej, či cestovateľovej?

[@petrparasek1476]

Hezké video musím uznat že pěkně zpracované. Ale ten důvod proč nemůžeme překonat rychlost světla je takový úsměvný a moc nevím proč jste ho nevysvětlili není potřeba zabíhat do detailů. Ale mohli jste napsat že to má co dočinění s hmotností tedy částic co mají vnitřní hmotnost. Jednoduše stačilo říct že čím víc se blížíte rychlosti světla tím větší množství energie je proto potřeba a při dosažení rychlosti světla je potřeba nekonečné množství energie. To je ten důvod proč nemůžeme nikdy cestovat rychleji nežli světlo. Jo a světlo má ještě jednu zajímavou vlastnost tím že se pohybuje maximální rychlostí v prostoru mu nezbývá žádná energie pro pohyb časem tudíž světlo nestárne. 🙂

A jak vysvětlíte, že ta hmotnost se zvětšuje? Já vám to nevěřím. Poznámka: samozřejmě, že věřím, ale prostě váš argument není "napojen" na běžné povědomí o fyzice. Jak to vysvětlíte, že stoupá ta hmotnost? Máme přece zákon o zachování hmoty a nic nemůže jen tak nabírat na hmotnosti. Navíc - to má pro různé pozorovatele různou hmotnost?

[@petrparasek1476]

@ Tomu rozumím a chápu vás a taky chápu že tyhle videa jsou určené pro laickou veřejnost a každý vzorec a odbornější věc by zájem o video zmenšila na polovinu. Nic méně dám sem odkaz kde to je slušně vysvětleno. Ono když se snažíte vysvětlit některé fyzikální věci laikům tak to musíte většinou výrazně zjednodušit a to vede potom k chybám nepřesnostem ale stačí to pro obecnou představu i když to tak třeba ve skutečnosti nefunguje. Tak a teď k té hmotnosti. Je to dáno Speciální teorií relativity. Jednoduše takovou to Newtonovskou fyziku můžete používat na velkých škálách a při malých rychlostech jinak selže je to dáno rychlostí světla nebudu sem ty vzorce kopírovat budou v tom odkazu. Jednoduše když je rychlost malá má to zanedbatelný vliv ale tím jak C narůstá blíží se k rychlosti světla má to ,,C'' obrovský vliv tudíž roste hmotnost částice. Ještě je potřeba pochopit že hmotnost = energie hodně lidí si plete hmotnost s tíhou v gravitačním poli. Věřte že takto funguje třeba urychlovač částic v CERN dříve se standardní model ověřoval na elektronech právě tím že můžete do částice napumpovat víc energie tedy zvětšit její hmotnost můžete přesně do elektronu napumpovat tolik energie aby výsledné srážky produkovali ten typ částic které potřebujete samozřejmě má to svá omezení tím že je elektron malí lehký začne podléhat synchrotronovému záření a tu energii začne ztrácet ale to zabíhám do zbytečných detailů. Jednoduše s rychlostí roste hmotnost pokud částice zrychlí na skoro rychlost světla a budeme jí dál urychlovat neporoste už její rychlost ale poroste její hmotnost protože bude mít víc energie a energie= hmotnost. Snad to bude přínosné v odkazu potřebná matematika je jen netuším jestli se v tom vyznáte přeji hezký den. cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD_teorie_relativity Ještě dodám že obecně zákony Kvantové Mechaniky a Obecné teorie Relativity působí na nezasvěcené lidi mnohdy až mysteriózně a zdánlivě to vypadá jako záhady ale matematika tam funguje velmi dobře jen tím že se stím lidi běžně nesetkávají tak to působí zvláště.

[@honzakcz7531]

@@petrparasek1476 Další propagátor relativit. Obávám se, že vám neroste hmotnost, ale částice ztrácí integritu, začíná se rozpadat a ztrácí náboj. Proto nelze urychlit víc.

[@petrparasek1476]

@@honzakcz7531 Obávat se můžete ale jak se může rozpadnout něco co nemá žádnou vnitřní strukturu? Hmotnost roste a to opravdu hodně viz. urychlovač LHC v Cernu. Jednoduše vzhledem k tomu že částice v urychlovači už dál nemůže zrychlit tak roste hybnost. A to teda raketově. Jen tak pro přirovnání gram vodíku v urychlovači urychlený na maximální energii kterou dokáže LHC dodat způsobí že tam v tom urychlovači krouží rozjetá lokomotiva 😄. Ale já to chápu obecně jak relativita tak kvantová mechanika je z počátku náročná na pochopení hlavně proto že se chová jinak než jak je naučený náš selský rozum.

[@tomashromadko9079]

Jedenácti minutové video a zmíní pouze jednu informaci relevantní k titulku. Nepočítaje ten tří minutový balast na konci

Stručně a jasně: Pro každého pozorovatele se světlo pohybuje rychlostí c. Z toho to celé vyplývá.

[@Tostotoktedasij]

Ještě že můžeme cestovat v čase, čímž se jakákoliv rychlost stává irelevantní :D

Ano, i to si někteří lidé myslí.

[@janprynych6822]

Škoda ze nefunguje kliknout na ty videa co uvidíš ve videu abych si je mohl osvěžit 😢 pak jsem je hledal v historii a nenašel 😅

[@czerviik]

Tak na to musíš jít hezky postupně od druhého dílu.

Asi nějaká chybka, mrknu na to. díky za upozornění.

[@ZbynekStekl]

A není rychlejší ještě informace? Když budu mít dvě rukavice levou a pravou. Jednu dám do krabice na zemi a druhou pošlu daleko do vesmíru. Když otevřu krabici na zemi tak uvidím pravou tak automaticky vím že ta druhá bude daleko ve vesmíru.

[@DL-kc8fc]

Já to znám jako barevné ponožky. Žádná přenášená informace to bohužel není, jako spíš odhalení stavu dedukcí. Je to stejné, jako když přijdeš ráno k autu, kterému chybí kola. Logicky vyvodíš, že jsou u někoho v garáži, tedy taky někde. :)

[@hromozvod72]

A teraz mi daj odpoveď na moju otazku. Čisto teoretická rovina - na aute prekonám rýchlosť svetla o nejaké minimum m/s. Zapnem predné svetlá. Co sa stane? :D

O tom byl ten díl.

[@SramekOndrej]

Je to stejné, jako když Bob rozsvítil v raketě laser

[@brendzikmetonio731]

Chcel by som sa opýtať, či môže Alice letieť vesmírom najpomalšou rýchlosťou 0c (teda čosi ako opak najvyššej možnej rýchlosti c)? Vtedy bude starnúť najrýchlejšie.😊

Ona sama bude vždy stárnout stejně rychle. V její kosmické lodi bude všechno stejné ať už se vůči Bobovi pohybuje rychlostí 0 c nebo 0.99999999 c.

[@SLPr1337]

skoda, ze je to pro uplne zacatecniky nebo spis video pro deti..

Tak v tom případě doporučuji například přednášky vysokoškolských profesorů.

[@marqessanzcora4089]

Jenom by mne zjimalo. Jestli jste slyšel o rozpínání vesmíru . To by mělo být rychlejší, než světlo 😊

Mě by zajímalo, zdali jste to video viděl nebo jen mudrujete.

[@jarod72pm]

Mno já to chápu tak že rychlost světla je při určitých podmínkách a při daném času že ;-) , jenže tvorové kteří jsou tu o miliony let dřív než my a jsou trochu jinde na technické a duševní čáře ti už dávno přišli na to že pokud si chtějí zkrátit cestu mezi dvěma body vprostoru tak ho normálně ohnou v časoprostoru. A ano je to daleko rychlejší než rychlost světla která je limitována právě probíhajícím časem ! Kupodivu v ohybu časoprostoru se hmota nedeformuje protože právě na ní neučinkuje gravitace chceteli pohyb hmoty v rychlosti . Náš problém je se přiblížit k rychlosti světla a zachovat hmotu jako celek což jaksi zatím nefunguje že :-) Takže závěrem ve snu rychlostí světla budou cestovat lidi kteří právě o tom nic neví , a ty teorie okolo toho jsou aspoň pro pobavení , takže díky za tohle úsměvné naivní video !

Smím se zeptat, jak se dá tato hypotéza testovat?

[@jarod72pm]

@ To netuším , vycházím z důkazů Americké armády kdy natočili objekt který letěl takovou rychlostí a ohýbal kolem sebe časoprostor, předpokládám že byl řízený živou inteligencí kterou to neroztrhalo . Sám jsem byl svědkem na vojně v 91 kdy podobný objekt "honili" dvě naše stíhačky na hranicích s německem , já tehdy sloužil na protivzdušné v Břasích u Plzně a sledovali jsme tento objekt na dálkoměru a výškoměru , během letu změnil prudce o 90 stupňů směr letu kolmo nahoru a to rychlostí skoro 8 machů , což v 91 roce nikdo nemohl dokázat a v našich podmínkách by lidské tělo tohle přetížení nedalo, takže to že to je realitou vím už dávno, ověřit bohužel tuhle technologii neznám protože jinak by svět už byl jiný ;-)

Pokud netušíte, jak by se dala hypotéza otestovat, tak nemá smysl o ní vůbec uvažovat. To já si třeba můžu pak myslet, že kolem Jupitera obíhá krabice sušenek Opavia. Také to nemám jak otestovat, ... Pokud Vás napadne, jak s tím pohnout, dejte vědět.

[@jarod72pm]

@ Ale tady nejde o to jestli to Já zrovna vím , ale o fakt že to je reálné a má to očité svedky. Tohle nejsou domněnky že neco někde obíhá! Představa je jedna věc a fakt druhá , to že to neumíte pochopit, vyvrátit neznamená že to neexistuje když navíc jsou tu indicie že to tak je . Je mi jasné že někteří lide to nepoberou a hledaji duvod jak tomu nevěřit. Za to se nemusíte stydět, je to normální.

Podívejte se, já vám klidně najdu svědka, který viděl koně zvracet v barvách trikolory.

[@Agapornislumpis]

Zajímavé

[@delex8797]

Díky. Asi je to vysvětlený pro dementy, ale stejně to moc nepobírám.

Asi uděláme ještě jednodušší variantu.

[@liborfogl1238]

Ta nápověda mě pobovila (jen ve snu)

[@tomask2997]

Zdrávím, jen k té poslední myšlence o překonání rychlosti světla přejížděním laserem po měsíci.....Nejsem žádný fyzik a matematik už vůbec ne, ale můj zdravý rozum mi říká, že, aby byl rychlejší laser tímto pohybem, tak by musel ten daný přístroj umět vyvinout paprsek rychlejší než rychlost světla. Pakliže by to dokázal, tak už je rychlost světla dávno překonána a není tedy konečná, v opačném případě se domnívám, že při nasvícení měsíce laserovým paprskem bude rychlost stále stejná jako paprsek sám, takže bych to měl vidět jako ve zpomaleném filmu. Zkrátka kdybych přejížděl paprskem ze strany na stranu, tak by měl dopadat na měsíc jako kdybych na něj vylil mísu s těstem. Nebo se pletu ? Díky za vysvětlení. Váš fanda Tomáš K.

[@honzakcz7531]

Představte si, že tím paprskem předáte informaci na Mars, pak paprsek přesunete na Měsíc a tu samou informaci předáte tam. Informace se dostala z Marsu na Měsíc nadsvětelnou rychlostí, tedy méně než cca 3,111 minuty v tom nejlepším případě. Jde jen o hříčku s možnostmi, takový ekvivalent kvantového provázání, ale možné to je. Není to plnohodnotný přenos informace, ale …..

[@scar2067]

jaká že je ta rychlost pulce?

Všiml jste si jej tam v rohu, co? :-D Pane Pulec, já znám nějakýho pana Žábu, nejste vy jeho syn?

[@kozmalisukromny]

Prečo je rýchlosť svetla konečná? Nenahráva to teórii simulácie vesmíru a obmädzeným kapacitám?

Ani ne.

[@kozmalisukromny]

A tá prvá časť otázky prosím?

Nevíme, proč to tak je, ale pokud by byla rychlost světla nekonečná, tak by vesmír (čas) vůbec nemohl existovat. Všechno by se stalo najednou.

[@kozmalisukromny]

Zaujímavé. A prečo je to akurát takáto rýchlosť? Resp. inou mierkou (exotickejšou) by to číslo rýchlosti bolo aké? Resp. ďalšia doplňujúce otázka, mimo nášho známeho vesmíru (ak je teória alternatívnych vesmírov) alebo v iných dimenziách, je (predpoklad), že je rýchlosť svetla rovnaká "ako u nás"?

[@arminhradsky6261]

Jojo, vesmír je šílené místo.

[@TomasTrutnov]

Rychlost závisí i na tom, vůči čemu tu rychlost vlastně měřím. Když budu stát na místě a svítit baterkou, tak foton z baterky se ode mě za sekundu vzdálí o 300 000 km. Když namířím dvě baterky proti sobě, tak foton z jednoho směru se od fotonu z druhého za sekundu vzdálí o 600 000 km nebo se srazí v rychlosti 2C. Když bude někdo svítit baterkou a já teoreticky poběžím podle paprsku světla rychlostí od zdroje světla 0,5C, tak ode mě se za sekundu foton vzdálí jen o 150 000 km Když bych letěl rychlostí od země 0,5C a svítil před sebe, tak fotony ze zdroje světla se ode mě asi vzdálí za sekundu o 300 000 km, ale od země za sekundu o 450 000 km a kdybych svítil zpět k zemi, tak tam by naměřili 150 000 km/s, protože druhá půlka té rychlosti by byla v tom vzdalujícím se objektu. Jenom je rychlost světla tak extrémní, že je v podstatě nemožné něco podobného naměřit, ale třeba rozdíly v rychlosti zvuku při pohybu vůči zdroji zvuku se dají pozorovat docela dobře, stačí když třeba kolem projede sanita s houkačkou, jak se zvuk zkreslí když se přibližuje a vzdaluje

[@czerviik]

No, a právě takhle to nefunguje. Když letí dva fotony proti sobě, z pohledu každého se ten druhý přibližuje rychlostí světla. Přirovnávat to ke zvuku a vlastně čemukoliv dalšímu, čemu věří naše intuice by byla chyba. Snad se nám to v příštím videu o relativitě podaří lépe nastínit.

To je ten rozdíl mezi absolutní a relativní rychlostí. Rychlosti, které panují v našem světě do nějakých 1000 km za sekundu můžeme bez velkých následků sčítat. Ve chvíli, kdy se dostaneme na významnější zlomky rychlosti světla, tak je matematika složitější a prosté sčítání přestává být přesné. Když se dostaneme na rychlost půl c, tak už vychází úplně hausnumera.

[@jakubkamas8547]

pardon, opravdu nevíme zda je rychlost světla konečná ;-) Víme že je nejvyšší, kterou známe v námi dostupném úhlu pozorování a aktuálnímu vědění. Dovedeme to zdůvodnit, pozorovat, měřit, ale na základě toho nedovedeme tvrdit, že je nejvyšší a že je konečná ;-) země byla taky placatá , ale už není ;-) dokonce i to slunce obíhalo kolem země ;-) Je mnoho hypotéz, které s nadsvětelnými rychlostmi pracují a pro mnoho z nich, nebudeme mít ani v nejblížších stech letech možnost jak je ověřit ....

No a když nemáme hypotézu jak ověřit, tak ji nemusíme brát v úvahu. Proč bychom se zabývali hypotézami o tom, že kolem nás žijí neviditelní draci, kteří nijak nezasahují do dění na světě? Nebo hypotézou, že kolem jupitera obíhá starožitná čajová konvice?

[@jakubkamas8547]

​@ fair point. Troška toho cynismu je sice na místě, nicméně sotva u nás na zemi známe 20% živočichů a 80% rostlin, co pak takový vesmír že? Dodnes nemáme vůbec uzavřený vznik vesmiru, jeho rozpínání a hlavně co je za vesmírem. Vsmírná fyzika je bohužel jen o hypotézách a dlouho bude, dost na to tvrdit dnes, že je rychlost světla taková, že je nevyšší možná a nedožít se zklamání z objevu, který ze mě udělá blbce co to tvrdošíjně tvrdil :-) Jde tedy o tu proporčnost... Einstein kdysi taky zrovna nebyl fanda "co je psáno to je dáno" a díky němu ještě dodnes čerpáme z jeho poznatků a s jeho především vesmírnou teorií relativity dnes intenzivně pracujeme..... Prostě a jasně, u pozemního pozorování jsem si vcelku jistý v kramflecích, že si můžeme být jistí tím co děláme a říkáme, protože u nás na zemi si hypotézy "snadno" ověříme, ostatně prima zábava bořit mýty o FlatEarth - zakřivení země, světlo a jiné zábavy. Ale jakmile je téma o astronomii, jsme spíš něco jako na filosofické fakultě. Tak to prostě je ..... A proto tvrdit pokorně, že rychlost světla je "zatím" námi známá nejvyšší rychlost, je daleko vědečtější než hledat draky :-D - nicméně jak jsem nakousl, máme zatím objeveno kolem 20% živočichů - takže pořád velká šance že tam ten drak někde bude :-P Z těchto čísel je to vskutku vyšší pravděpodobnost (i když tomu stejně nikdo z nás nevěří), než že najdeme něco rychlejšího než je světlo :-D Prostě a jasně, myslím si, že být openminded v astronomii je jen k dobru. Jsme příliš moc konzervativní.... Ale uznávám, taky se sklony uvěřít kdejaké blbosti.... ty narážky na 5g budiž zářným příkladem.

Je dobré být hlava otevřená. Ale ne tak, aby vám z hlavy vypadl mozek.

[@HavesyDeveger]

[@josefkoranda5771]

Takže čistě hypoteticky, pokud poletím v raketě rychlostí světa tak si dopředu neposvítím. A já myslel že jo. No a teť kdo je blbej, já nebo Anštajn?

Rychlostí světla v raketě nejde letět. Ale pokud poletíš vůči Zemi třeba 90% rychlosti světla, tak si v pohodě posvítíš.

[@cipisekmanka3111]

Pokud poletite v rakete rychlosti svetla nepsvitite si dopredu. Pokud poletite letadlem rachlosti zvuk tak zvuk ktery vyslete dopredu taky nepujde dopredu ale zustane tam s vama.Takze mate pravdu.

[@time62have]

Netvrdil bych, že to nelze. Toto tvrzení totiz jen odpovídá současnému stavu poznání.

No dobře, ale to pak můžu říci i to, že neexistují jízdní kola a šlehačkové dorty. Pouze to odpovídá současnému stavu poznání.

[@time62have]

@ Je to jen teorie, která dosud prakticky nebyla vyvrácena. O tom, že kolo je kolo se prakticky přesvědčit lze.

[@Foxhudson1]

Co je rychlejší než světlo ? Hmmm.... takže z bodu A do budu B hm... nejdřív mě napadla černa díra ALE pak jsem si říkal vo-ala pouhou myšlenkou přemístěni z bodu A do bodu B . No co cestovat rychlostí světla nejde ,červí dírou taky nikdo neumí a pouhou myšlenkou taky ne a navíc všechny 3 možnosti jsou nehmatatelné. Světlo sice vidíte o červí dírách se tuší či spekuluje a u myšlenky tu cítíte a prožíváte ji. Umíte si představit že by jste se přemístili z bodu A na bod B nanosekundě odkudkoliv kamkoli ,žádná teleportace nebo přeskupení částic prostě si jenom vybavíte místo a pic jste tam . Ano ,Ano chápu rejpaly tipu " tak to je je pouze ve sci-fi " Ano máte pravdu stejně tak je ve sci-fi pouze cestováni rychlostí světla nebo průchody červí dírou. Hm... jako to říc . Dejme tomu že jde cestovat rychlostí světla ,červí dírou , pouhou myšlenkou OK ? , Tak co by bylo teda rychlejší hmmm.... ?

Nerozumím jazyku vašeho kmene...

[@Foxhudson1]

tak zalez zpátky do strubu :D @

Pusu!

[@exask8]

kde tady ?

Ne, kousek dál.

[@t0mc0]

a co rychlost tmy?

K tomu je potřeba si prostudovat knihy od Terryho Prattcheta.

[@cipisekmanka3111]

Rychlost tmy je vyssi nez rychlost svetla, dukazem je cerna dira, cena dira jasne dokazuje ze je neco rychlejsi nez rychlost svetla, jinak by svetlo pustila ven.

[@richardschmidt1647]

❤ta posledna veta vo videu co by videl clovek za 200mil let-v pripade ze to berieme z pohladu zeme ze sa niektore galaxie od nas vzdialuju tak kedze sa vesmir rozpina ale nevieme ktorym smerom a nemozeme povedat ze sa rozpina od planety Zem tak sa moze naopak stat ze sa s inej strany k nam prave nova galaxia moze priblizovat

[@DL-kc8fc]

Vesmír se rozpíná vždy směrem od nás a je fuk, jestli jsme v té či oné galaxii - vždy to bude od nás. Ovšem nemálo galaxií je spolu gravitačně svázáno tak, že se navzájem k sobě přibližují, například galaxie v Andromedě, která se s námi srazí z důvodu vzájemného gravitačního působení. Ovšem prostor se mezi oběma galxiemi také rozpíná, ale ve výsledku vyhrává právě ta gravitace. Expanze je více patrná na obrovských vzdálenostech. V prostoru mezi Andromedou a Galaxií není rozpínání prostoru velké.

[@honzakcz7531]

@@DL-kc8fc Mezi námi a Andromedou se vesmír rozpíná úplně stejně, jen máme vůči sobě kolizní rychlost a kurz.

[@JohnnyB_Goode]

Máš na kuchyňský lince slušnej čurbes.. asi jako já.. 😄

[@vladimircerny4042]

Tohle mi nikdy do hlavy nepůjde. Řekněme, že mechanický hodinový strojek má nějaké svoje tempo chodu, které mu dá předpětí pružiny která v něm je. Tento strojek strčím do rakety která letí fakt rychle. Co způsobí zpomalení chodu strojku...rychlost rakety? A jak? A skutečně pokud bych se raketou pak vrátil zpátky na zem a porovnal čas na strojku s časem toho co byl na zemi a který jsem pustil současně s tamtím bude jiný? A jak velká rychlost by to vlastně musela být aby to začalo být patrné? Vždycky jsou to jen povídačky typu rychlost blízká rychlosti světla ale nikdy nic konkrétního.

Nevíme, co způsobuje to zpomalení, ale pokud je rychlost světla absolutní, tak to prostě jinak být nemůže. Už nyní chystáme díl, ve kterém půjdeme o něco více do hloubky, ale i o něco více ze široka. Například to, že je rychlost světla pro všechny pozorovatele vždy stejná, je opravdu hodně neintuitivní, protože jsme zvyklí na rychlosti tak malé, že si člověk neumí představit ani 1% z jednoho procenta rychlosti světla. Pokud by tato absolutní rychlost byla blíže naší běžné zkušenosti, tak bychom se těm efektům opravdu vůbec nedivili.

[@janyakov7655]

....tempo chodu strojku neurčuje predpätie pružiny. Pružina dodáva energiu, ale TEMPO určuje iná súčiastka.

[@vladimircerny4042]

@@janyakov7655 Já vím, chtěl jsem to jen zjednodušit.

[@janyakov7655]

@@vladimircerny4042 OK, chcel som to len spresniť. 🙂

[@stanislavbandur7355]

Akákoľvek interakcia mechanických častí je interakcia častíc v obaloch atómov tvoriacich uvedené časti. Takže aby sa v hodinovom strojčeku posunul zub sillou od druhého zubu, musia elektróny na jednej strane dopudiť elektróny na druhej strane - čiže sa začíname baviť o elektromagnetizme a teda o žiarení AKA svetle. Takže v hodinovom strojku je nespočetne miest kde sa šíri svetlo, ktoré sa ale nemôže pohybovať inak ako rýchlosťou svetla. takže ak sa pružinkové kyvadlo (či ako sa volá tá súčiastka čo kmitá v hodinkách tam a sem) pohybuje v smere pohybu rakety interakcie na úrovni atómov by boli rýchlosť rakety + C (alebo rýchlosť rakety - C pre opačný smer). Ale my predsa vieme presne ako rýchlo sa pohybuje svetlo a teda sú len dve veci čo sa môžu meniť a to je dĺžka a čas. Toto platí pre úplne všetky súčiastky a dokonca aj pre šírenie pnutia v rámci materiálu tých súčiastok. (pán Maxwell spočítal ako rýchlo sa pohybujú elektromagnetické vlny v daných prostrediach a keďže to bolo to isté čo sa nameralo so svetlom, usúdilo sa z toho a nie len z toho, že svetlo je elektromagnetické vlnenie)

[@andreassk]

IF YOU THINK THAT THE TIME ITSELF EXIST THAN IT MEANS YOU WAS NOT PAYING ENOUGH...ATTENTION.

Ztopořil se Vám caps lock...

[@andreassk]

Och to je taky pravda to se moc omlouvám bro 🙉

[@slavomirhudak8740]

Hned v první větě blbost…rychlost světla není konstatní a neustále se počítají korekce pro satelity nebo atomové hodiny, protože potřebují preferovaný směr a rychlost světla je v různých výškách a směrech různá. Sagnacova korekce se tomu říká a navíc není relativistická… jen doplním že jedinou konstantou v teorii relativity má být rychlost světla. Jak to tedy funguje když se světlo evidentně konstantní rychlostí nepohybuje??? Lorenzova transformace totiž bohužel funguje jen na papíře…

[@jirivildner6912]

V 15.stoleti se tvrdilo že létat mohou jen ptáci .Člověk ve vzduchu naprostý nesmysl :-)

To jsem nevěděl. Na druhou stranu tou dobou určitě používali Číňané rakety a také už asi 1000 let používali draky schopné nést člověka.

[@cipisekmanka3111]

a docela nedavno se tvrdilo ze rychlost zvuku je konecna a ze rychlost zvuku nelze prekonat.

[@allatra-milanbranik7132]

VIDEO - Neutrino je rychlejší než rychlost světla! Fyzika ALLATRA

Pouze za situace, kdy je světlo v prostředí s vysokým indexem lomu.

[@LuboMiro-bf3ru]

Rychlost vetsi nez rychlost svetla EXISTUJE. Ale bud je nekde v supliku a je to utajena technologie a nebo to proste jeste neumime. Ale - svet podle Prota - to rika ve filmu jasne cestuje rychlosti tachionu. A to neni jen filmova hlaska. Je to docela slusna teorie o zvyseni rychlosti pro nadsvetelnou rychlost. Anstein mam pradvu to ano protoze pocita bezne nam zname veci. Nadsvetelna rychlost neni v jeho vypoctech zahrnuta. Tak ze ma pravdu k jeho vypoctum. A tajk si priznejme ze se tu snazime o prizpusobovani astrofyziky k nasi malosti.

[@natalia.tasha.ondruskova]

jo to vis ze joooo

[@mini_capy]

Že prej existuje deformované světlo nebo něco podobně co dokáže přeletět z naší galaxie do jinačí galaxie za 19 femtosekund (nevím jestli to je Real)

[@lohbergerpavel3855]

Nic jiného než ptáci nemůžou létat, nic těžšího než vzduch nemůže létat, nejde překročit rychlost zvuku. A teď jsme ve fázi "Nejde letět rychleji než světlo."

Ale no tak. Takový argument přece nemyslíte vážně. Je opravdu rozdíl mezi tím, že někdo nechápe vztlak a tím, že něco je dáno fyzikálními zákony.

[@pumelo1]

@On to chápe zcela dobře,ale ty si myslíš,že si pobral velký rozum a zcela nechápeš jeho přirovnání?!🤣 Autor tím chtěl říci,že naše nynější chápání je omezené, stejně jako bylo omezené před 150,300,500 lety. Za dalších 100-500 let si budou to samé říkat o nás, pokud se lidé nevymlátí a věda bude na zcela jiné úrovni! No a já jako Hardcore fanda STARTREK vím,že lze "letat" rychleji než světlo. Live long and prosper🖖

[@czerviik]

@@pumelo1 pokud jsi to viděl ve Startreku, tak to opravdu možné je, to vím taky.

[@hmmh-qq]

To je práve ten problém, že dnešná veda sa snaží svoje teórie prezentovať spoločnosti už ako nikdy nezmeniteľné fakty a až ako zákony, čiže má potrebu klamať!

[@hmmh-qq]

Obrovská rýchlosť sa ťažko dosahuje z príčiny pôsobenia gravitačného poľa na teleso, preto odstránením gravitácie pre teleso, trebárs nejakým antigravitačným prístrojom, by už nemalo nič prekážať tomu, aby sa rýchlosť svetla prekonala.

[@MegaVlk]

Podle Einsteinovy teorie relativity (E=mc2) by nic nemělo být rychlejší než světlo. Avšak neutrina, jedna z nejpodivnějších fyzikálních částí, podle měření organizace CERN překonala rychlost světla, představující 299 792 458 metrů za sekundu. Neutrina dosahují rychlosti 300 006 kilometrů za sekundu. Takže je něco rychlejší než světlo.😁

To byla chyba měření způsobená špatnou synchronizací hodin kvůli špatně zastrčenému kabelu. Neutrina jsou nepatrně pomalejší, než světlo. Ale opravdu jen nepatrně.

[@cipisekmanka3111]

Samozrejme ze je neco rychlejsi nez svetlo a dam vam dukaz. Cerna dira, to ze gravitacni tah nepusti svetlo ven jasne dokazuje ze je neco rychlejsi nez svetlo a tim necim je gravitacni tah.

[@MichalMychoKacenak]

Nieje náhodou ten príklad na relatívnu rýchlosť blbosť?.Nie tá teória, ale príklad. Nechcem nikomu protirečiť a už vôbec nie urážať, ale tak ako bolo povedané, že vyrazí zo zeme rýchlosťou 30km/s. Lenže od zeme, nepohybuje sa takou rýchlosťou vo vákuu. Len od zeme. To že opusťí slnečnú sústavu, alebo spadne do slnka je další zásah do príkladu a nemá s tým nič spoločné. Počul som to od vela ludí a väčšina z nich to chápe priamo s tým slnkom, ale pritom je to len o tej rakete a hlavne o tom, že ona sa už s tou zemou pohybuje 30km/s. Svetlo nieje pevné teleso a nevie sa pohybovať v tom istom prostredí inými rýchlosťami. A ak štartuje na pohyblivom telese v smere pohybu, alebo v smere od kiaľ sa teleso pohybuje, tak predsa jeho prvý lúč, prvá vlna sa bude tak isto rozdielnou rýchlosťou pohubovať od toho telesa. Len s tým rozdielom, že raketa už išla 30 a v jednom smere zrýchlila na 60 a v druhom smere spomalila na 0. A to svetlo nevie. Ale sčítať c predsa ide. Ale v závislosti na tú zem, nie na reálnu rýchlosť. Keď budem svietiť v smere pohybu tak rýchlosť svetla bude ODOMŇA c mínus rýchlosť akou isa pohubujem. A zas naopak, ked budem svietiť tam, od kiaľ sa pohybujem, tak je rýchlosť toho svetla odomňa c plus moja rýchlosť. Ja len že porovnávať raketu, ktorá sa už pohybuje a len zrýchli, alebo naopak len spomalí sa nedá zo svetlom, ktoré proste frčí tou istou rýchlosťou a v prípade, že zdroj sa pohybuje, tak má len inú vlnovú dĺžku.

[@marcopredictz]

uz som videl dost videii na tohle tema ale tadyto je nejhur vysvetlene a popsane video konkt alica a bob a skratena raketa proste uplny vypal sorry vic zapracuj musel sem to vypnout a to me sem myslel ze se dovim neco noviho

[@czerviik]

A jak je to tedy správně?

[@marcopredictz]

@@czerviik ja sem nikde nerekl ze je to nespravne ale nejhur vysvetlene a v to je znacnej rozdil i kvialita videa

Hele nemáme zase až takový rozpočet na lepší animace. Kdyžtak nám přispěj www.startovac.cz/projects/dobre-vedet abychom měli více....

[@petopeter7650]

Tieto teórie ešte dlhú dobu nikto prakticky nepotvrdí. Kým sa nevykonajú praktické testy ostanú tieto teórie iba teóriami bez akéhokoľvek významu. Je úplne jedno či je teória správna alebo nie pokiaľ ju nemôžeme praktický otestovať. Cestovať rýchlejšie ako rýchlosť svetla je možné , prečo sa ignoruje objav existencie warpovych bublín. K doplerovevu javu treba doplniť vplyv objektov s veľkou gravitáciou. Svetlo ktoré sa pohybuje okolo hnedého trpaslíka či čiernej diery sa ohýba a mení sa jeho farba práve do červeného svetla.

Obecná teorie relativity je ověřena už více, než 100 let. Speciální z principu ještě déle. Zbytek vašeho příspěvku je jen plácání nesmyslů, které patří do kategorie "not even wrong".

[@petopeter7650]

@ vaše tvrdenie je klamstvo, všeobecná teória relativity nie je overená sto rokov.

1919, Eddingtonova výprava na ostrov Svatého Tomáše.

[@petopeter7650]

@ poznám iba Eddigtonovú rovnicu svietivosti hviez. O potvrdení terorie relativity mi nie je nič známe. Ohýbanie svetla gravitačnou studňou áno. Myslím že je po Eddigtonovi je pomenovaná aj nejaká cena univerzity Cambridge za astronómiu.

Potvrzené není nic. Obecná relativita, stejně jako ostatní vědecké teorie, jsou vždy jen testovány. Buď testem projdou a čeká se na další test nebo neprojdou a musíme přijít s lepším vysvětlením pozorování.

[@tomashutar9806]

Co se tyče stejné rychlosti světla ve všech směrech, tak pro ty, co umí anglicky doporučuji toto video kzbin.info/www/bejne/poXRZ3itncdlbc0 . Necítím se dostatečně kompetentní na to to vysvětlovat.

No ano, je to možné, že rychlost světla je v různých směrech různá, pokud je to kompenzováno v opačném směru. Ale i kdyby to tak bylo, tak platí všecny fyzikální zákony stejně, takže se tím nemá smysl zabývat.

[@hmmh-qq]

Žiadny človek není tak inteligentný, aby dokázal stanoviť zákony už nikdy nezmeniteľné ani v budúcnosti. Navyše, myšlienky stvorené mozgom by sa mali tiež podradiť týmto zákonom, pretože i procesy v telesných orgánoch sú určené týmito zákonmi.

[@skellful]

Ale furt nezaznělo proč nejde překonat rychlost světla

Vždyť to je obsahem toho dílu. Rychlost světla je pro každého pořád stejná nehledě na to, jak se pohybujete vůči ostatním. I kdybyste rok v kuse zrychloval 10 g, tak pořád změříte rychlost světla stejnou, jen vaše okolí se zdeformuje.

[@viteslavjedlicka7138]

clovek v rakete muze ze sveho pohledu prekonat rychlost svetla jenom tem pozorovatelum se bude zdat ze se zpomalil

Ze svého pohledu uvidí rychlost světla pořád stejnou. Nikdy se jí nepřiblíží. Z pohledu ostatních se bude blížit rychlosti světla, ale nikdy jí nedosáhne.

[@viteslavjedlicka7138]

@ jak tedy vysvetlit tento vyrok pana Grygara za 40 let do andromedy kzbin.info/www/bejne/qGe7mZmDe9uin8k cas 34:20

[@litrpiva123]

A nemůže naší planetu spálit nějaký zbloudilý laser nějaké vyspělé mimozemské civilizace? :D

[@gmann21]

To by museli ty fotony letět přesně vedle sebe, jinak by se paprsek vlivem vzdálenosti rozptýlil. Nemluvě o tom, že ve vesmíru je spousta bordelu, co by ten paprsek tlumila. Ale tak nemusí to být vyspělá mimozemská civilizace, ono stačí i výron z černé díry. Ten by nás taky dobře připekl :D

Může, ale zatím se nestalo. Uvidíme zítra.

[@litrpiva123]

@ dobře, budu se těšit :D

[@marcopredictz]

promin se vsi uctou k tvi praci.ocenuju ze si davas zalezet ale prijmout obcas kritiku nezaskodi muj nazor vid muj prvni komentar vidis tam nekde neco o animaci?rec je o vysvetlovani deju

Tak se tedy omlouvám. Příště to vysvětlím jinak. Napiš mi, jaké změny bys uvítal.

[@marcopredictz]

@ to rovnou muzu zacit natacatet videa o tom na youtube ze?

Však jo, můžeme pak udělat nějakou kolaboraci. Určitě by mohlo jít o zajímavou spolupráci.

[@radovanmrakovcic2037]

a nezapomněli jste náhodou uvést, že by se ohnul vesmír, něco jako čtvrtku papíru? :-D to tu rychlost překoná :-DDD

Ano, zapomněli. Ale i kdybychom nezapomněli, tak by to stejně nebyla pravda.

[@czerviik]

@ :D ..

[@Wuro-z2l]

My jako lidstvo jsme ještě omezení ve vědění, to co muzeme být možné Před 200 lety by nám přišlo jako úplná hloupost mluvit s někým na druhé straně planety.

Má bejt?

[@Wuro-z2l]

"jen ve snu", si může myslet jen člověk v roce 2024.

[@scar2067]

není toto všechno jen teorie kterou se zatím nepodařilo vyvrátit?

Přesně tak! To je přesně, jak funguje věda. Je to takový integrovaný mechanismus v rámci vědecké metody: Vědci považují labutě za bílé, pokud se neukáže v experimentu, že by to bylo jinak. A tak se i kdysi stalo a v Austrálii byla objevena černá labuť (Cygnus atratus). Současná teorie je, že labutě jsou buď bílé, nebo černé. Nikdo samozřejmě nikdy neviděl všechny labutě. Třeba jsou něde i v modré metalíze, i když šance je už malá. Jsou věci, které jsou tak dobře ověřené, že je sice malá šance, že bychom se mýlili, ale naše přístroje jsou tak přesné a v takové shodě, že je to nepravděpodobné.

[@MrKinderGrinder]

Samozřejmě, že jde cestovat rychleji než světlo.

[@DL-kc8fc]

Nelze.

[@MrKinderGrinder]

@DL-kc8fc to, že vy nevíte jak to udělat, neznamená, že to nejde. Periodická soustava prvků zdaleka není kompletní a fyzikální zákony taky ještě nebyly všechny objeveny.

[@DL-kc8fc]

@@MrKinderGrinder Nelze a prozatím neobjevené stabilní transurany v tom nepomohou. Světlo chce také letět rychleji, ale nemůže z vlastnosti prostoročasu, tak si alespoň svou prostorovou rychlost stlačí do frekvence, což umožňuje přenášet energii (čím menší frekvence, tím větší energie). Nekonečné dlouhá vlna z nadsvětelné rychlosti žádnou energii nepřenese. Zaplať pánbů, že existuje limitní rychlost světla, páč by nás nemohlo Slunce hřát, elektrické motory by se netočily a v podstatě by nevznikl ani samotný vesmír. Nic méně, nějakou subjektivní "nadsvětelnost" můžeme mít, pokud svou raketu (hypotetický) urychlíme na 0,99c (hmotu nelze urychlit na 1c a fotony nelze zpomalit pod 1c) a získáme dojem z dilatace času, že letíme třeba 3c. Zde je lepší použít kontrakci (zkrácení prostoru), abychom nemuseli zohledňovat žádné 3c apod. Jiná varianta "nadsvětelnosti" je nechat se unášet expandujícím prostorem. Ani jedno či druhé neporušuje postuláty.