Vedlejší kvantové číslo

[@brucey3852]

Ďakujem veľmi, na vysvetľovanie chémie ste jeden z najlepších kanálov, nie len na cz/sk scéne

[@Olinium]

Díky moc ♥️

[@kukoreli7040]

Ďakujem. My sme toto preberali na chémii dve hodiny a nechápal som veľmi, ale teraz tomu chápem za 5 minút. Dobrá práca 👍

[@jire3154]

Super video, jen je potřeba dodat přibližné tvary: s = kulovitý tvar, p = 2 kapičky proti sobě, d = 5x degenerovaný, ale většina by se dala popsat jako 2 páry na sebe kolmých kapiček, f = 7x degenerovaný, tam se již neopovažuji specifikovat. Pokračujte ve své tvorbě, má silnou přidanou hodnotu. 😇

[@Olinium]

Moc děkuji

[@michaelnowak2761]

Díky, pěkné, Jen poznamenám, že řící "vedlejší kvantové číslo se matematicky odvozuje z hlavního kv.č.", nedává moc smysl. 1. Z hl. kv.č. se nedozvíme, co vedl. kv. č. je a vlastně ani, že vůbec nějaké další kv.č. je. Kvantová č. se objeví při řešení Schr. rovnice ( v zákl. tvaru mimo s). 2. Že vedl.kv.č. může nabývat hodnot 0 až n-1 je potom konstatování vztahu a tím odvození možných hodnot, ale o matematickém odvození se mluví přece jen jindy

[@kajuska571]

Mohu se zeptat, jak jste přišla na výsledek 2p a 2s? Chápu, proč se jedná zrovna o typ orbitalu s a p, ale už nerozumím očíslení 2.

[@evulkabohmova4679]

já bych řekla, že to je číslo té sféry (to hlavní kvantové číslo) ve které se tyto orbitaly nachází.. ale jen tipuju

[@adinamarkova8793]

sféra K: n=1 l=0 --> orbital s sféra N: n=4 l=0;1;2;3 --> orbitaly s, p, d, f ?

[@Olinium]

Super, a když se tě zeptám ale jinak: jaké orbitaly se konkrétně zaplňují ve 4. Periodě periodické tabulky, poradila by sis tím? :)

[@barakantororova35]

Měla bych otázku. Myslela jsem, že číslo periody určuje kolik sfér (vrstev?) má daný prvek (tedy v 1. periodě se zaplňuje sféra K, ve 2. L... v 7. tedy Q). Protože u N sféry by vyšly orbitaly s, p, d i f ale kdybych určovala elektronovou konfiguraci tak by ve 4. periodě orbitaly f nebyly. To samé v 7 periodě už nejsou orbitaly p. Takže podle hl. kv. č./vedlejšího kv. č. nelze určit el. konfiguraci?

[@Olinium]

N vrstva je 4., skutečně jsou v ní 4f orbitale. ALE 4f orbitaly se zaplnuji az ve vnitřně přechodných prvcich lanthanoidů , ktere zaplnuji orbitaly v 6. vrstvě.

[@Olinium]

podivej se na mé zaznamy live streamu k elektronove konfiguraci a periodicke tabulce. tam by ti to mělo docvaknout :)

[@barakantororova35]

@@Olinium aha, tudíž 4. vrstva obsahuje f orbitaly, které se ale nezaplňují?

[@jankrhovsky5175]

Děkuji moc

[@Olinium]

Rádo se stalo :)

[@otikrakosnik]

Pokud mám sféru P tak je hlavní kvantové číslo 6 Tudíž vedlejší kvantové číslo může být od 0-5 ale tvary orbitalu jsou jen spdf. takže pravidlo l=0 až n-1 je špatně protože l může být jen 0-4 (spdf) ?????

[@Olinium]

Ahoj Mariáne, to je úplně stejná věc, která mi vrtala hlavou, když jsem to prvně studovala. Ve skutečnosti budes mít 0 až 5 a tedy orbitaly s p d f g h, jen tyto orbitaly mají příliš vysokou energii a ještě je neznáme. Tedy ve videu zmiňuji, že elektron v g orbitalu pravděpodobně už vědci pozorovali. Cili jsou predpovezene ale jeste ne pozorované. Oli

[@otikrakosnik]

@@Olinium Děkuji. Jen ještě. Například Francium je v 7 periodě a mělo by mít vedlejší kvantové číslo 0-6 spdfgh takže z teoretické stránky to Francium orbital g, h má ale vědci to ještě nepotvrdili?😂 Pardón že se ptám jako malé dítě

[@Olinium]

@@otikrakosnik takhle se neptá většina mých studentů:D takže otázka skvělá. Znáš výstavbový princip? Orbitaly f se zaplňují až ve 4. Vrstvě, g se budou zaplnovat treba v 8, 9. Kdo vi jaké. To fakt nevim'ale je to jednoduše o vysoke energii, proto je ještě neznáme. Dává ti to smysl? Oli

[@otikrakosnik]

@@Olinium ale když je Francium v 7 periodě tak by mělo mít 0-6 vedlejší kvantové číslo podle toho co se učí všude. Ale má jen 0-4. Tak proč se neučí že může být max 0-4 když tady na zemi stejně nic většího existovat nemůže ne? A co to znamená s vyšší energií? Jako kdyby se teoreticky Francium zahřívalo tak se zvýší energie a může se objevit to g,h?😂😂😂 Já fakt nevím.

[@Olinium]

@@otikrakosnik nn tam se jedná o excitaci elektronu do vyssich vrstev. Soucasnosti to proste nic stabilne nemá a nevim ani jiste ten g, jak to do nej dostali. Cili pamatuj si jen 0 až 4 v soucasnem znamem vesmiru :D

[@Daniel-kn1hp]

Nevím, jak zjistit, to číslo před tím orbitalem😀

[@Olinium]

To je fakt dobrá otázka. To číslo před orbitalem určuje sféru a je to hlavní kvantové číslo, k tomu jsem video dělala také: kzbin.info/www/bejne/opi3kKSMhJiWkMk to číslo před ním tedy zjistíš podle kontextu např. z výstavbového principu nebo nejčastěji řešíš valenční orbitaly u prvků, což jsou orbitaly zaplňované v nejvzdálenější (=poslední=valenční) sféře. Pokud tě napadá konkrétní příklad, ráda ti to vysvětlím na něm. :) Oli

[@tomaskratochvil8606]

Takže jsou to akorát dvě informace zapsané za sebou? - hlavní a vedlejší kvantové číslo Taky to bohužel nějak nechápu.

[@katiedvorak5832]

sféra K: n=1 l=0 , orbital s sféra N: n=4 n=0,1,2,3 , orbital s, p, d, f

[@Olinium]

Perfektní ❤️

[@vitkucera1116]

Jedině SPD (Y)

[@Olinium]

😆